Horké téma na horké léto! Pravda nebo Lež? Bankéř má za kamaráda kriminalistu, který potvrdí skutečnost situace! Bankéř a kriminalista, nerozluční vishing přátelé – bacha na ně! Nestaňte se šestsetprvním! 

Vishing neboli podvodné navolávání je „horké“ téma“. Aktuálně evidujeme téměř 600 případů se škodou několika desítek miliónů korun. A tato čísla neustále narůstají.

Online prostředí je jako dělané pro podvodníky, kteří s obětí nemusí jednat tváří v tvář, a mají tak nekonečné možnosti, za koho se můžu vydávat. Využívají různých prostředků, aby docílili důvěryhodnosti a své postupy stále „modernizují“. Kdo by totiž nevěřil bankovnímu úředníkovi nebo policistovi, když od nich elektronicky obdrží oficiálně vzhlížející dokumenty? Nebo korektně vyhlížejícímu zájemci o zboží, které si našel v inzerátu na bazarových portálech? Jak by je mohl okrást někdo, kdo si chce zboží zakoupit? Pro svoji vlastní ochranu je potřeba znát, jak tito pachatelé operují a co od nich lze očekávat. Zkusíme si proto na uvedené otázky odpovědět.

Nechcete-li být šestsetprvním v naší statistice, měli bystě vědět, že telefonní hovory od bankéřů a policistů o napadení účtu jsou vždy PODVOD!

Pachatelé se v rámci vishing podvodů nejčastěji vydávají za bankéře nebo jiné úřední osoby s tím, že užívají reálná jména, která lze běžně dohledat na oficiálních stránkách různých institucí. Před hovorem si často zjistí o dotyčném základní osobní informace, aby nabyli vyšší důvěryhodnosti. Oběti kontaktují s legendou napadení jejich bankovního účtu a naléhají, že je potřeba co nejdříve převést prostředky na zabezpečený účet, aby o své peníze nepřišly. Bankéř tak vyzve svého „klienta“, aby nejprve v hotovosti vybral veškeré své finanční prostředky z běžného, případně i spořícího, účtu, poté aby si online vyžádal předschválený úvěr a hotovost pak vložil do vkladomatu na virtuální měny dle poslaných instrukcí. Peníze mohou vylákat i v rámci chatovacích mobilních aplikací, kdy zasílají obětem velké množství QR kódů, které slouží jako příkaz k transakci.

Aby pachatelé vypadali věrohodněji, používají tzv. spoofing, při kterém dokáží napodobit jakékoliv telefonní číslo, třeba právě i infolinku banky. Celou legendu následně doplní falešný policista, který doporučí s bankéřem spolupracovat a s nikým o jejich hovorech nemluvit. Na každý útok mají předem vytvořené velké množství dokumentů, kterými jsou tiskopisy tvářící se jako oficiální dokumenty vydané bankou či policií. Pachatelé jsou velmi přesvědčiví a manipulativní, sofistikovaně ovládají češtinu i bankovní terminologii. Také v těchto případech se způsoby páchání posouvají stále kupředu. „Policie se setkává i s případy, kdy pachatel poté co okrade svoji oběť, shodí masku bankéře a vyžaduje po ní intimní fotografie výměnou za vrácení odcizených peněz,“ popisuje inovovanou podobu podvodného jednání pplk. Ondřej Kapr z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.

Inzerujete a máte dobrý pocit, že se zbavíte nepotřebného zboží? Kupující platí přeci prodávajícímu za poskytnuté zboží. Proč tedy prodávající přijde o své peníze? Čtěte dále.

Stále častěji se setkáváme s tzv. reverzními inzertními podvody, při kterých pachatelé okradou prodejce zboží na internetových bazarech. Podvodník reaguje na inzerát s tím, že si danou věc chce zakoupit s podmínkou, že ji zaplatí přes platební bránu. Doposud standardní a běžný postup, který asi nikomu nepřijde rizikový. Platební brána je však fiktivní. Od oběti tak pachatel vyláká citlivé údaje o platební kartě, PINu i potvrzovacích kódech zasílaných formou SMS zpráv. „Tímto způsobem je pachatel schopen z účtu odcizit všechny finanční prostředky, protože mu oběť dobrovolně sdělí veškeré přístupy ke své platební kartě nebo do internetového bankovnictví, zároveň si může vzít na jméno poškozené osoby i předem schválený úvěr. Apelujeme proto na všechny, kteří prodávají na bazarových portálech, aby se řídili jednoduchým pravidlem, že kupující je ten, který platí a tudíž nepotřebuje znát a zadávat žádná přihlašovací jména, hesla, kódy a PINy prodávajícího,“ vysvětluje plk. Zuzana Pidrmanová, vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR.

Osobně se s podvodem na internetovém bazaru setkala třetina Čechů

V tomto kontextu společnost ESET realizovala na 1 100 respondentech v České republice bleskový průzkum, ze kterého vyplývá, že více jak polovina dotázaných alespoň jednou prodala zboží přes internetový bazar. Nejčastěji je využívají lidé ve věkové kategorii mezi 30. až 40. rokem. S podvodem se osobně setkala téměř třetina všech dotázaných.

Ze zjištění společnosti ESET vyplynulo, že více než pětina dotázaných prodává zboží na internetových bazarech často (22,64 %) a téměř polovina respondentů je alespoň jednou k prodeji zboží využila (48,73 %). Nejčastěji pak internetové bazary využívají lidé ve věkové kategorii mezi 30. až 40. rokem. Osobně se s podvodem na internetových bazarech setkala téměř třetina všech dotázaných (31 %). Nejsilněji zastoupenou věkovou kategorií občanů, kteří se s podvodem na internetových bazarech již setkali, byla opět věková skupina mezi 30. a 40. rokem. Podvodníci je nejčastěji kontaktovali přes chatovací aplikaci Messenger (12,27 %), e-mail (10,82 %) či zprávou prostřednictvím aplikace WhatsApp (7,18 %). Zhruba pětina všech respondentů uvedla, že včas dokázala podvod poznat a finanční škoda jim v důsledku podvodného jednání nevznikla (20,64 %). Necelá desetina pak uvedla, že jim v důsledku podvodného jednání vznikla škoda do výše 1 000 korun (9,36 %) a 5 % dotázaných uvedlo finanční škodu do 5 000 korun.

„Podvodníci často využívají prvky tzv. sociálního inženýrství, pomocí kterých se během komunikace snaží vzbudit důvěru protistrany. O zboží mají zájem a chtěli by jej co nejdříve. Naléhají. Jedním z aktuálních trendů je, že se vás osoba na druhé straně snaží přesvědčit, že vše uhradila, posílá pro vyzvednutí zboží přepravce a vám zbývá jen potvrdit bankovní údaje na webové stránce, která je ale podvržená,“ vysvětluje Ondřej Šafář, manažer PR a komunikace společnosti ESET.

Jelikož počet případů těchto druhů podvodů narůstá, policie všechny občany varuje:

• Neumožňujte nikomu převod finančních prostředků přes váš bankovní účet.
• I když se veškeré okolnosti tváří, že jednáte s oficiální institucí, zbystřete. Banky po vás nikdy nebudou žádat provedení převodu, výběr z vašeho účtu v rámci zabezpečení či vkládání finančních prostředků do vkladomatů na kryptoměny.
• Nikomu neposkytujte vzdálený přístup do vašeho zařízení, a to i když se jedná o osobu, kterou znáte nebo o bankovní instituci.
• Pokud podvodný hovor již přijmete, neváhejte si ho zaznamenat a následně se s těmito podklady obraťte na svoji banku nebo na policii.
• Dávejte si pozor při prodeji vašeho zboží, pokud vám chce někdo zaplatit, stačí mu číslo vašeho bankovního účtu.
• Nenechte se do ničeho tlačit, raději obchod s dotyčným zrušte, jakmile máte pochybnosti.
• Pokud jste se již stali obětí podvodníků, nenechte se zastrašit a věc oznamte policistům na tísňové lince 158
  
  Více informací naleznete ZDE
  
  kpt. Jakub Vinčálek
  tiskový mluvčí PP ČR
  27. května 2022