Policie České republiky – KŘP Plzeňského kraje

Policejní potápěči

PLZEŇSKÝ KRAJ – Jsou to policisté, kteří při své činnosti svléknou policejní uniformu a oblečou se do obleku. Nejedná se o společenský, ale tzv. “suchý“ oblek a ponoří se pod vodní hladinu, kde začnou vykonávat svou policejní práci. 

Policejní potápěči jsou většinou policisté, kteří slouží na útvaru zásahové jednotky daného kraje. Jejich práce a výcvik jako „bojovníka“ u zásahové jednotky je zaměřena zejména na zákroky proti nebezpečným a ozbrojeným pachatelům, ale pak mají mimo jiné další specializovanou činnost, a to potápění.

Cesta policisty, aby se stal policejním potápěčem, je poměrně dlouhá a trvá zpravidla 3 roky. Během těch musí každý rok absolvovat minimálně 40 hodin ponoru a specializační potápěčský kurz pod dohledem celorepublikového útvaru – odboru speciálních potápěčských činností a výcviku v Brně (OSPČV). Tento útvar všem potápěčům zajišťuje lektorskou činnost a poskytuje speciální vybavení a techniku pro krajská ředitelství. Během těchto tří výcvikových let potápěči absolvují další specializační kurzy. Jedná se potápění pod uzavřenou hladinou = ledem, dále o nitrox kurz, který zjednodušuje potápěčům výstup na hladinu se speciální směsí plynu a poslední je kurz na ohledání místa události. Potápěč je vlastně takový policejní technik pod hladinou, který i tam musí udělat potřebné úkony v rámci trestního řízení. Nejčastěji provádějí fotodokumentaci místa události ať už obrázky či videozáznamem. Je také důležité, aby již pod hladinou zjistili podezřelé okolnosti případu, které mohou ovlivnit další vývoj šetření. Většina policejních potápěčů se vzhledem k dosažené kvalifikaci může potopit maximálně do 40 metrů a hlouběji mohou pak jen  specialisté hloubkaři z OSPČV, kteří mají další kvalifikace, opravňující je k ponorům pod 40m,  nebo jeskynnímu potápění. Výjimku tvoří důlní díla, kde působí báňští záchranáři. Ti mají své vyškolené potápěče, ale v případě potřeby mohou požádat o spolupráci policejní potápěče.

V praxi můžeme vidět na lodích i v suchých oblecích i hasiče, ano i ti mají své potápěče. Jejich práce na vodě a pod hladinou spočívá v záchraně života tonoucích osob, což je zhruba do hodiny od začátku tonutí, a dále jsou využíváni k vytahování různých břemen jako jsou například vozidla nebo jiné potopené předměty a vše, co nijak nesouvisí s trestním řízením. V případě, že nastává podezření, že by se mělo na místě události jednat o následky trestné činnosti a je potřeba co největší zachování a následně i zadokumentování důkazních materiálů, musí se nasadit policejní potápěči.

Když jsou potápěči povoláni na místo události, tak jdou vždy ve dvou. Stahují si k sobě parťáka potápěče a je to z důvodu zajištění jejich bezpečnosti a hlavně bezpečného návratu na břeh. Potápěči mají jasně dané signály, které znají a dokážou se podle nich pohybovat. I pátrání pod hladinou má svá pravidla. Můžou pátrat podle návodčího. Znamená to, že “návodčí“ potápěč je na břehu a navádí podle signálů lana druhého potápěče „pracujícího“, který je na lano přivázán a danými signály mu ukazuje směr pátrání.

Největším nebezpečím pro potápěče není to, co hledají pod hladinou, ale nedodržení dekompresních zastávek při výstupu z hloubky. Potápěče může postihnout tzv. dekompresní nemoc, která může ohrozit jejich život. Potápěč musí prokázat velkou míru psychické odolnosti. Jak říkají potápěči: „Pod vodou zabíjí panika. Nejdůležitější je ve vypjatých situacích zachovat klid, protože z každé situace je východisko!“ V našich podmínkách se potápěči pod hladinou pohybují v naprosté tmě, kdy slyší pouze svůj dech a vidí kužel svého světla. Nejčastěji potápěči pátrají po věcech pocházejících z trestné činnosti (mobilní telefony, trezory, nástroje, aj.), po utonulých osobách, ale to nejhorší s čím se potápěči musí vyrovnat je pátrání po utonulých dětech. Neméně důležitá je dobrá fyzická zdatnost, protože kompletní potápěčská výstroj váží kolem 50 kilogramů. Pohyb s touto zátěží je dosti obtížný. Také je nutné si uvědomit, že na potápěče pod hladinou působí velký tlak vody, který lidské tělo snáz vyčerpá.

Základní vybavení potápěče je suchý oblek, maska a dvě 12 litrové tlakové lahve naplněné stlačeným vzduchem, který vystačí v průměru na 1 hodinu ponoru s ohledem na mnoho faktorů, které působí na potápěče (např. hloubka, teplota okolí, samotná činnost jednotlivce pod vodou). Dále mají na ruce potápěčský počítač, který jim ukazuje například hloubku ponoru, teplotu vody, reálný čas i dobu ponoru a hlavně jim ukazuje povinné dekompresní zastávky. Nedílnou součástí je také svítilna, nůž či nůžky, kompas a záznamové zařízení na dokumentaci popřípadě detektor kovu.

V našem kraji mají potápěči v průměru 15 až 20 výjezdů v roce a zrovna o předminulém víkendu byli na místo události povoláni hned dvakrát. V jednom případě pátrali v řece Radbuze po údajně utonulé osobě, kdy prohledávali dno řeky v úseku několika desítek metrů v nočních hodinách, kdy v propátraném úseku byl vyloučen nález osoby a hned druhý den vyjeli na již potvrzený nález utonulé osoby v řece Úslavě v blízkosti Plzně. V pátek byli přivoláni k nálezu lidských ostatků v řece Radbuze.

Asi nejzásadnější případy z minulého roku, na kterých odvedli potápěči velkou část práce, byl nález zohavené mrtvoly bez hlavy v řece Berounce. Na jaře loňského roku se díky jejich práci podařilo během pár dnů objasnit vraždu spáchanou na Radnicku. Zde potápěči našli vražednou zbraň na dně rybníka a také i další věci, které následně pomohly usvědčit pachatele.

Policejním potápěčům bychom chtěli popřát úspěšné ponory, ať je jim jejich práce koníčkem, protože bez toho to dělat asi nejde, a hlavně, aby se vždy ve zdraví vrátili zpět na břeh.

por. Ing. Eva Červenková
7. května 2024

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook