Žadatel požádal o následující informace:

„Policie si pořídila několik set vozidel s rámem (dále jen „rám“) v přední části vozidla, aby mohla násilným způsobem zastavovat vozidla, takzvaným PIT manévrem tedy „pursuit intervention technique“. V této souvislosti žádáme Policii ČR (dále jen „povinný“) o sdělení následujících informací:
1. Existují studie na základě, kterých bylo provedeno pořízení „rámů“ na policejní vozidla? Žádáme o jejich kopie.
2. Kolik povinný takových vozů vlastní? Uveďte počty nakoupených vozidel za jednotlivé roky.
3. Existuje klíč, podle kterého jsou vozy rozdělovány k jednotlivým okrskům? Uveďte statistiku v podrobnosti, kterou máte k dispozici.
4. Jsou vozy s rámy také na neoznačených vozech PČR?
5. Má PČR stanovisko výrobce vozidla k dodatečně montovanému přídavnému rámu? Pokud ano, uveďte. Pokud ne, proč PČR stanovisko nežádala?
6. Na kolik typů vozidel jsou rámy homologovány? Hraje toto kriterium roli i při výběrovém řízení na obnovu vozového parku PČR?
7. Byla/jsou/budou vozidla s rámem nasazena při přeshraniční spolupráci? S jakým výsledkem. Nasazení/nenasazení odůvodněte.
8. Jak byl vybrán dodavatel či dodavatelé rámů a jejich montáže? Žádáme o kopie jednotlivých smluv. Kolik byla cena za takto provedené úpravy?
9. Jak byla tato úprava „homologována“ zejména s ohledem na srážku s chodcem? Předložte kopii příslušného rozhodnutí nebo příslušné výjimky.
10. Byly provedeny „crash testy“ simulující srážku s chodcem? Byly provedeny „crash testy“ simulující srážku s jiným vozem? Předložte příslušné protokoly z těchto testů.
11. Kolik bylo za posledních pět let provedeno násilných zastavení prostřednictvím policejních vozidel? Uveďte statistiku v podrobnosti, jakou máte k dispozici.
12. Kolik bylo zraněných za posledních pět let v souvislosti s provedením násilných zastavení prostřednictvím policejních vozidel? Uveďte statistiku v podrobnosti, jakou máte k dispozici.
13. Kolik bylo srážek chodců s policejním vozidlem za posledních pět let? Kolik těchto vozidel bylo s rámem? Ke kolika úmrtím, zraněním v těchto případech došlo. Uveďte statistiku v podrobnosti, jakou máte k dispozici.
14. Existují studie, které vyhodnocují účelnost pořízení „rámů“ na policejní vozidla? Žádáme o jejich kopie.
15. Jak PČR hodnotí nasazení rámů, plánuje jejich další nákupy? Pokud ano v jakém počtu? Pokud ne, proč?
16. Existuje k rámům stanovisko BESIP? Bude PČR takové požadovat, například s ohledem na svou preventivní činnost? Proč PČR stanovisko případně nepožadovalo?“


Policie České republiky sdělila žadateli k jednotlivým bodům následující informace:

1. Existují studie na základě, kterých bylo provedeno pořízení „rámů“ na policejní vozidla? Žádáme o jejich kopie.
Pořízení rámu na policejní vozidla bylo zavedeno na základě požadavků z přímého výkonu služby Policie České republiky a vycházelo ze zkušeností zahraničních policejních sborů. Šlo zejména o možnost zabránění odjezdu vozidla z místa zablokováním policejním vozidlem a tím i k zvýšení bezpečnosti, například k omezení možností újezdu podezřelého vozidla a jeho následného pronásledování policejními vozidly v běžném silničním provozu. Vývoj vozidel s rámy podléhal přísným normám a zkouškám tak, aby byly splněny všechny zákonné požadavky na homologaci (zejména předpis EHK 94) a provoz vozidel v silničním provozu, včetně nárazových testů (např. RCAR 10 degree). Tento vývoj a zkoušky prováděl výrobce vozidel Škoda Auto a.s. Vozidla s rámem začala být používána Policií České republiky v roce 2020.

2. Kolik povinný takových vozů vlastní? Uveďte počty nakoupených vozidel za jednotlivé roky.
Vozidla s policejním rámem byla zakoupena na přelomu let 2019 - 2020 v počtu 229 ks pro dopravní policii a 249 ks pro prvosledové hlídky.

3. Existuje klíč, podle kterého jsou vozy rozdělovány k jednotlivým okrskům? Uveďte statistiku v podrobnosti, kterou máte k dispozici. Ano, vozidla s rámem jsou přidělována jednotlivým krajským ředitelstvím policie službě pořádkové policie i službě dopravní policie. 

4. Jsou vozy s rámy také na neoznačených vozech PČR?
Policejní rámy nejsou u Policie ČR montovány na vozidla bez zvláštního barevného provedení.

5. Má PČR stanovisko výrobce vozidla k dodatečně montovanému přídavnému rámu? Pokud ano, uveďte. Pokud ne, proč PČR stanovisko nežádala?
Policie ČR vozidla s rámem nakoupila od dodavatele jako policejní speciály včetně namontovaného rámu. Nejedná se o dodatečnou montáž.

6. Na kolik typů vozidel jsou rámy homologovány? Hraje toto kriterium roli i při výběrovém řízení na obnovu vozového parku PČR?
Policejní rámy jsou namontovány pouze na vozidla Škoda Octavia Combi 2,0 TSI 140 kW 4x4 DSG zakoupená ve výše uvedených počtech. Při vyhlašování nových výběrových řízení na nové policejní speciály nehraje homologace stávajícího policejního rámu žádnou roli.

7. Byla/jsou/budou vozidla s rámem nasazena při přeshraniční spolupráci? S jakým výsledkem. Nasazení/nenasazení odůvodněte.
Uvedená vozidla jsou nasazována primárně ve vztahu k činnosti prvosledových hlídek a vozidel do přímého výkonu služby, a to i v rámci přeshraniční spolupráce a k tomu vázaných dohod a smluv mezi jednotlivými státy. 

8. Jak byl vybrán dodavatel či dodavatelé rámů a jejich montáže? Žádáme o kopie jednotlivých smluv. Kolik byla cena za takto provedené úpravy?
Policie ČR nevybírala dodavatele rámu, jelikož takto vybavená vozidla již zakoupila od dodavatele jako kompletní vozidlo schválené na provoz na pozemních komunikacích. Soutěž byla realizována Ministerstvem vnitra ČR. Kupní smlouvy jsou k dohledání na veřejně přístupných internetových stránkách státní správy (například registr smluv: www.smlouvy.gov.cz).

9. Jak byla tato úprava „homologována“ zejména s ohledem na srážku s chodcem? Předložte kopii příslušného rozhodnutí nebo příslušné výjimky.
Policie ČR převzala vozidla s rámem již řádně homologovaná pro provoz na pozemních komunikacích. Dotaz je potřebné směřovat na dodavatele Škoda Auto a.s.

10. Byly provedeny „crash testy“ simulující srážku s chodcem? Byly provedeny „crash testy“ simulující srážku s jiným vozem? Předložte příslušné protokoly z těchto testů.
Policie ČR převzala vozidla s rámem již řádně homologovaná pro provoz na pozemních komunikacích. Dotaz je potřebné směřovat na dodavatele Škoda Auto a.s.

11. Kolik bylo za posledních pět let provedeno násilných zastavení prostřednictvím policejních vozidel? Uveďte statistiku v podrobnosti, jakou máte k dispozici.
Oprávnění k násilnému zastavení vozidla Policií České republiky umožňuje zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, konkrétně ust. § 52 písm. f) „zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla“. Z citace zákona je zřejmé, že k násilnému zastavení vozidla může být použit i jiný prostředek než jen vozidlo s rámem. Toto oprávnění má Policie České republiky již několik let a vzhledem k uvedenému ustanovení je zřejmé, že se nejedná jen o institut násilné zastavení vozidla. Policie České republiky nevede samostatnou evidenci institutu násilné zastavení vozidla prostřednictvím policejních vozidel. Pokud se jedná o statistiku použití donucovacích prostředků dle ust. § 52 písm. f), které zahrnuje tři oprávnění, tedy zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla, tak za službu pořádkové policie byl v roce 2017 počet 55, v roce 2018 – 60, v roce 2019 – 75, v roce 2020 – 66 a v roce 2021 – 87. Statistika za rok 2022 ještě není vyhotovena.

12. Kolik bylo zraněných za posledních pět let v souvislosti s provedením násilných zastavení prostřednictvím policejních vozidel? Uveďte statistiku v podrobnosti, jakou máte k dispozici.
Přesná statistika zraněných osob v souvislosti s násilným zastavením prostřednictvím policejních vozidel není vedena. Každé použití donucovacího prostředku je posuzováno a vyhodnocováno příslušnými útvary Policie České republiky individuálně.

13. Kolik bylo srážek chodců s policejním vozidlem za posledních pět let? Kolik těchto vozidel bylo s rámem? Ke kolika úmrtím, zraněním v těchto případech došlo. Uveďte statistiku v podrobnosti, jakou máte k dispozici.
V posledních 5 letech došlo celkem k 53 nehodám vozidel Policie ČR s chodcem. Při těchto nehodách bylo 7 osob těžce zraněno a 33 osob bylo zraněno lehce, k úmrtí nedošlo. V jednotlivých letech evidovala policie tyto počty nehod (ve formátu rok - počet nehod/U/TZ/LZ: 2017 - 16/0/2/9, 2018 - 9/0/1/6, 2019 - 7/0/0/6, 2020 - 9/0/3/6, 2021 - 12/0/1/7). Statistiky dopravních nehod evidují nehody vozidel policie bez dalšího rozlišení, tj. ve statistických údajích nejsme schopni zjistit, zda mělo nehodu vozidlo policie v civilním nebo barveném provedení a ani to, zda bylo vybaveno rámem.

14. Existují studie, které vyhodnocují účelnost pořízení „rámů“ na policejní vozidla? Žádáme o jejich kopie.
Policie České republiky nedisponuje žádnou studií k vyhodnocení účelnosti rámů na policejních vozidlech vzhledem ke krátké době využívání vozidel s rámem. Policie České republiky vycházela při pořízení vozidel s rámy ze zkušeností zahraničních policejních sborů a z požadavků vzešlých z přímého výkonu služby Policie České republiky. Nasazení rámu hodnotí kladně jako vysoce efektivní donucovací prostředek s vysokou bezpečnosti vůči zúčastněným osobám a ekonomicky přínosné ohledně ochrany služebních vozidel. Každé použití policejního vozidla s rámem, zejména jako donucovacího prostředku, je vyhodnocováno samostatně, zda bylo použití oprávněné a přiměřené tak, aby vše bylo v souladu se zákonem a nedošlo k jeho zneužití.

15. Jak PČR hodnotí nasazení rámů, plánuje jejich další nákupy? Pokud ano v jakém počtu? Pokud ne, proč?
Jak bylo uvedeno výše, Policie České republiky hodnotí nasazení rámu na policejní vozidla kladně. Jedná se o vysoce efektivní prostředek v rámci donucovacích prostředků, přispívající k vyšší bezpečnosti a také k ekonomičnosti ohledně ochrany policejních vozidel.  Pořízení dalších vozidel s rámy bude realizováno na základě nutnosti obnovy služebních vozidel zejména ve vztahu k činnosti prvosledových hlídek a vozidel do přímého výkonu služby. Konkrétní počty vyplynou z aktuálních potřeb modernizace vozového parku Policie České republiky. V současné době v horizontu 3 let se chystá nákup 800 vozidel s rámem.

16. Existuje k rámům stanovisko BESIP? Bude PČR takové požadovat, například s ohledem na svou preventivní činnost? Proč PČR stanovisko případně nepožadovalo?“
Vývoj vozidel s rámy podléhal přísným normám a zkouškám tak, aby byly splněny všechny zákonné požadavky na homologaci a provoz vozidel v silničním provozu. Tyto provedl výrobce vozidel Škoda Auto a.s. na základě požadavků Policie České republiky. Policii České republiky není známo, zda BESIP vydal k této problematice stanovisko. BESIP není kompetentní se jakkoliv vyjadřovat k pořizování technických prostředků Policií ČR.

Na závěr si povinný subjekt konstatuje, že podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele. Stejně tak není povinen poskytovat na základě zákona č. 106/1999 Sb. zdůvodnění svého postupu, ledaže by již takové zdůvodnění bylo u povinného subjektu vytvořeno a písemně zaznamenáno. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“

pplk. JUDr. Lucie Žárská, 19. 8. 2022