Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Záhada poštovních balíků byla objasněna
6. díl pravidelného seriálu Práva "Z policejních spisů"
Koncem září roku 2004 se na kriminalisty ostravského oddělení hospodářské kriminality obrátili pověření zástupci České pošty, odštěpného závodu Ostrava. Zaregistrovali totiž od počátku roku reklamace na nedodané či vykradené cenné obchodní balíky, obsahující většinou elektroniku nebo mobilní telefony. Ke dni podání trestního oznámení se jednalo o více než 80 balíků v celkové hodnotě 660 000 korun.
Všechny tyto zmizelé nebo vykradené poštovní zásilky měly jedno společné. Část jejich cesty k adresátovi probíhala v železničních poštovních vozech. Bylo tedy nutné se důkladně seznámit s celým systémem doručování. Jedině tímto způsobem mohli kriminalisté zjistit možná slabá místa systému, která dosud neznámý pachatel evidentně využíval. Systém však zahrnoval nejen doručování, ale také třídění a další manipulace s cennými balíky.
V úzké spolupráci s pracovníky bezpečnostního oddělení pošty se podařilo najít onu slabinu. Na základě detailní znalosti celé struktury doručování byli vytipováni konkrétní pracovníci pošty, kteří byli z této rozsáhlé trestné činnosti důvodně podezřelí. Zbývalo tedy jediné - usvědčit skupinu čtyř mužů ve věku 29 až 31 let.
Jejich plán byl, jak už to bývá, ďábelsky jednoduchý. Pracovali totiž jako tzv. svědci. Takto se skutečně označují pracovníci pošty, jejichž úkolem je třídit v průběhu jízdy poštovního vozu zde uložené zásilky. Během jízdy mezi Olomoucí a Ostravou pak vytipované balíky buď na předem pečlivě vybraném místě, kde již čekal další člen gangu, z poštovního vozu vyhazovali, anebo jejich obsah nahradili jiným předmětem stejné hmotnosti.
Kriminalisté nejprve tento postup na základě potřebných povolení pečlivě zadokumentovali a posléze nalíčili past, v podobě nasazení operativní techniky. S její pomocí byli podezřelí dne 26.10.2006 v brzkých ranních hodinách zadrženi přímo při činu.
Přesto že zadržení muži měli až dosud čistý trestní rejstřík a vedli v podstatě spořádaný život, jejich reakce na zadržení svědčila o tom, že se na tuto eventualitu dopředu připravili. Odmítli ve věci vypovídat a reagovali pouze na předložené důkazy. I tyto se pak snažili zpochybnit. Na svou obhajobu uváděli mnohdy úsměvná vysvětlení. Například prý balíky z poštovního vozu nevyhazovali úmyslně, ale jednalo se o nešťastnou náhodu. Balík údajně vypadl v době, kdy jeden z podezřelých konal svou potřebu z otevřených dveří vagónu.
I další podezřelý měl dobrou fantazii. Policisté jej zadrželi ve čtyři hodiny ráno, když nakládal balík do vozidla své matky. Přistižený muž pak mimo jiné tvrdil, že ho na místo poslal kolega, aby balík neprodleně našel a dovezl zpět na poštu.
Policií shromážděné důkazy byly však natolik přesvědčivé, že soudce nakonec všem udělil podmíněné tresty odnětí svobody v trvání od devíti do osmnácti měsíců. Soud zohlednil nejen absenci trestní minulosti obžalovaných, ale též skutečnost, že se vzhledem k okolnostem případu kriminalistům nepodařilo prokázat celý rozsah trestné činnosti.
Co se však podařilo stoprocentně, je odhalit slabinu systému třídění cenných zásilek a to také díky příkladné spolupráci s Českou poštou. Ta poté upravila systém, proto dnes už podobným lapkům pšenka nepokvete.
 |
 |
|---|
Článek byl napsán pro deník Právo plk. Mgr. Tomášem Landsfeldem, ředitelem Městského ředitelství policie Ostrava, a je zveřejňován v seriálu Práva "Z policejních spisů" .