AKTUALIZACE: Vyjádření k provozování informačního systému Digitálních podob osob
Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.
Aktualizace tiskové zprávy ze dne 20. července 2023:
Jelikož se k tématu informačního systému Digitálních podob osob (DPO) ve veřejném prostoru stále objevuje řada nepřesných a zavádějících informací, přinášíme ve snaze o rozptýlení veškerých pochybností přehledně zpracované odpovědi na nejčastější otázky.
Co to je DPO?
Jedná se o informační systém, díky kterému jsme schopni zpětně porovnat získanou fotografii zachycující podobu konkrétního člověka vůči fotografiím, například z evidence občanských průkazů.
K čemu DPO slouží?
K identifikaci lidí neznámé totožnosti. Nejčastěji jde o mrtvoly nebo neznámé pachatele závažných trestných činů. Pátrání po totožnosti neznámých mrtvol a zjišťování pachatelů trestné činnosti patří mezi základní úkoly policie.
Existuje pro používání systému opora v zákoně?
Ano, existuje. Systém je provozován na základě § 66a zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
Lze v této souvislosti spravovat osobní údaje?
Ano, lze. Konkrétně toto oprávnění vyplývá z ustanovení § 79 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech).
Kdo má k DPO přístup?
Jen a pouze k tomu určení a vyškolení policisté z Policejního prezidia ČR.
Kdy mohou tito policisté systém využít?
Pouze v zákonem stanovených případech a v souladu s rozkazem policejního prezidenta, tj. pouze k účelu, ke kterému byl informační systém zřízen.
Je přístup do DPO kontrolován?
Ano, je. Tak jako do každého informačního systému se i do DPO může přihlásit jen ten, kdo má patřičné oprávnění. Všechny přístupy jsou individuálně logovány, a to včetně uvedení konkrétního účelu dotazu.
Znamená to, že mě na ulicích sledují kamery, které díky DPO zjišťují mou totožnost a tak mě sledují?
V žádném případě. DPO je používán pouze zpětně. Nejde o „velkého bratra“, není napojen na žádný kamerový systém.
Získáváte díky DPO přístup k osobním údajům, ke kterým jinak přístup nemáte?
Ne. Přístup k informacím ze správních evidencí máme i bez DPO.
Jak tedy získáte potřebnou fotografii, kterou následně porovnáváte s evidencemi?
Různě. Můžeme pořídit vlastní, typicky u mrtvol neznámé totožnosti, nebo získáme podobiznu z jiného zdroje, např. od oznamovatelů, svědků či poškozených.
V čem tedy spočívá ona revoluce a přínos DPO?
Především v automatizaci. Do správních evidencí, a tedy i k údajům uvedeným například v evidenci občanských průkazů, má na rozdíl od DPO přístup naprostá většina policistů. Výhodou je, že oprávnění uživatelé DPO nemusí tipovat možné konkrétní lidi a následně mechanicky srovnávat jejich podobizny v centrálních registrech s fotografií neznámého člověka, což není ani vždy reálné. Systém toto vyhodnotí sám a identifikuje možnou shodu. Opět, ne v reálném čase, ale zpětně. Vše navíc vždy kontroluje člověk, tedy speciálně proškolený pracovník. Ve výsledku tak policie při zjišťování totožnosti daleko méně zasahuje do práv občanů, než kdyby podobu porovnávala manuálně na základě velmi nepřesných kritérií, a tedy by logicky přistupovala k osobním údajům podstatně širšího okruhu osob.
Nelze to dělat jinak?
Ne tak efektivně, rychle a účinně.
Jak často systém DPO v praxi využíváte?
Celkem bylo vyřízeno přes 100 žádostí (od 22. srpna 2022), přičemž úspěšnost se v závislosti na kvalitě vstupní fotografie pohybuje okolo 40 % - 45 %.
Už jste pomocí DPO něco odhalili?
Ano, například systém díky starší fotografii napomohl objasnění zvlášť závažného zločinu znásilnění dle § 185/1 alinea 2, 2a),3a) TZ a přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií, kdy v tomto konkrétním případě přispěl k rozkrytí celé organizované skupiny. Dalším příkladem je několik ztotožnění pachatelů trestného činu loupeže dle § 173 TZ.
Informovali jste o DPO Výbor pro lidská práva a moderní technologie?
Ano. Informace jsou uvedeny například v zápisu z jednání ze dne 6. října 2021, jehož se zástupci Policie ČR zúčastnili. Samotná právní úprava, která toto umožňuje, prošla legislativním procesem se záměrem využívání k softwarovému porovnávání (důvodová zpráva k zákonu č. 111/2019 Sb.).
Tajíte něco?
Ne. Otevřeně poskytujeme veškeré informace, jejichž zveřejnění přímo neohrozí plnění našich úkolů. Nejinak tomu bylo i při vyřizování žádosti o informace učiněné ze strany Iuridicum Remedium, o.s.
Komu a proč by tedy existence DPO měla vadit?
Dobrá otázka. Nepřináší přístup k novým údajům, jen efektivně porovnává a zpracovává údaje již známé. Systém slouží k objasňování trestné činnosti a tím i k prosazování práva a spravedlnosti.
26. července 2023
plk. Jozef Bocán
tiskový mluvčí PP ČR
Původní zpráva:
Policie České republiky zahájila zkušební provoz systému Digitálních podob osob (dále jen „DPO“) 22. srpna 2022. Hned na úvod je nutné zdůraznit, že využívání tohoto systému neslouží k identifikaci osob v reálném čase a tento software není nikde nasazen 24/7. Systém DPO je využíván ke zpětnému porovnávání ad hoc obličejů z konkrétních závažných případů a k identifikaci mrtvých osob neznámé totožnosti. S tímto systémem pracují jen speciálně vyškolené osoby na Policejním prezidiu ČR.
Oprávnění Policie České republiky vychází z platného a účinného právního řádu České republiky a za uvedenou dobu zkušebního provozu jsou zdokumentovány desítky konkrétních závažných trestných činů, které se podařilo s využitím uvedeného nástroje objasnit (bez jeho využití by bylo odhalení pachatelů velmi obtížné nebo dokonce nemožné).
Není tedy pravdou, že Policie České republiky provozuje systém DPO jen na základě interního pokynu policejního prezidenta. Účel systému je jednoznačně vymezen a provozován na základě ustanovení § 66a zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
O využívání biometrie u Policie České republiky byl opakovaně a velmi podrobně informován Výbor pro lidská práva a moderní technologie při Úřadu vlády České republiky, ve kterém jsou zastoupeni i zástupci neziskových organizací a akademické obce, včetně společnosti Iuridicum Remedium. Na jednáních tohoto výboru byly možnosti Policie České republiky a její záměry v oblasti využití biometrie prezentovány osobně zástupci Policie České republiky. Současně byly na žádost oprávněného subjektu informace k systému na rozpoznávání tváří řádně poskytnuty¨. Není tedy pravdou, že by policie tyto informace tajila a zpřístupňovala pod „nějakým“ nátlakem, naopak proaktivně o svých záměrech informovala tak, aby současně nedošlo k ohrožení plnění úkolů Policie České republiky.
kpt. Jakub Vinčálek
tiskový mluvčí PP ČR
20. července 2023