Podatel se domáhal následujících informací: 

„1) Existuje metodický pokyn, nebo pokyn ředitele dopravní Policie ČR jak mají policisté postupovat při šetření dopravní nehody ?

2) V případě že jeden z účastníků dopravní nehody je kamion, zjišťuje Policie ČR na místě dle tachografu rychlost vozidla a kontroluje kartu řidiče nebo tachograf u takového vozidla? Zjišťuje Policie ČR jaký náklad vozidlo veze a zda nepřekročil povolený váhový limit účastník dopravní nehody tedy kamion? Když toto může mít vliv třeba na brzdnou dráhu vozidla a tedy zapříčinit díky vyšší váze dopravní nehodu nebo vyšší škodu či závažnější zranění? Provádí se například kontrolní vážení kamionu při takové dopravní nehodě?

3) Musí být provedeno ohledání vozidla soudním znalcem nebo znalcem z oboru motorových vozidel v případě, že došlo k úmrtí při dopravní nehodě? I když by se jednalo o viníka dopravní nehody, který zemřel na následky zranění?

4) Dojde- li k dopravní nehodě a jeden z účastníků nehody je těžce zraněn a v daném místě je xy vozidel, které stojí v koloně za nabouraným vozidlem a nikdo z účastníků nejeví známky poskytnout první pomoc poškozenému ( tedy pouze sedí ve vozidle a přihlíží dané situaci) a reaguje na pomoc až vozidlo, které dojíždí po určitém časovém úseku k dopravní nehodě jehož řidič pomoc poskytne jak postupuje v takové věci Policie ČR při vyšetřování ?

5) Je nezbytně nutné vyslechnout osobu, která první pomoc poskytovala zraněnému při dopravní nehodě a musí být uveden ve spisu?

6) zaznamenává Policie ČR časy hovorů oznámení dopravní nehody a eventuelně časy volání na lékařskou záchranou službu včetně jmen oznamovatelů? A tyto záznamy musí být součástí vyšetřovacího spisu?“

Policie České republiky poskytla podateli následující informace:

Ad 1) V souladu s čl. 68 pokynu policejního prezidenta č. 300/2020, kterým se upravuje postup na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, ředitel ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky vydal pokyn č. 1/2021, kterým se upravuje činnost při šetření silničních dopravních nehod. Text uvedeného interního aktu řízení povinný subjekt zaslal podateli v příloze.

Ad 4) Podle ustanovení § 69 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je příslušník Policii České republiky povinen z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získání poznatků o trestné činnosti vyhledávat, odhalovat, a je-li to třeba, i dokumentovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. V rámci této činnosti je rovněž povinen předcházet trestné činnosti. Ustanovení § 158 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, pak ukládá policejnímu orgánu na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele. Ukládá mu rovněž povinnost činit opatření nezbytná k předcházení trestné činnost    

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 40/2009 Sb.“) v ustanovení § 150 stanoví, že ten, kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ačkoli tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, se dopustí trestného činu neposkytnutí pomoci a hrozí mu trest odnětí svobody až na dva roky. Ještě přísnější sankce, trest odnětí svobody až na pět let, hrozí pachateli trestného činu podle § 151 téhož zákona, jehož skutkovou podstatu naplní řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne potřebnou pomoc osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. Naplnění skutkové podstaty trestných činů neposkytnutí pomoci podle § 150 a 151 zákona č. 40/2009 Sb. není nutně vázáno na konkrétní následek. Skutková podstata těchto trestných činů je naplněna samotným neposkytnutím pomoci bez ohledu na to, zda postižená osoba pomoc nezbytně potřebovala nebo ne, a také bez ohledu na to, zda neposkytnutí pomoci mělo nebo nemělo vliv na zdravotní stav postižené osoby.         

Ad 6) Operační střediska Policie České republiky vždy zaznamenávají čas přijetí oznámení dopravní nehody prostřednictvím telefonní linky tísňového volání 158. Čas přijetí oznámení a osobní údaje oznamovatele, je-li ustanoven, jsou součástí protokolu o dopravní nehodě. Pokud v souvislosti s dopravní nehodou došlo k trestnému činu, stává se oznamovatel účastníkem trestního řízení.

Ve vztahu k bodům označeným č. 2), č. 3) a č. 5) povinný subjekt konstatoval, že podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Informace požadované podatelem v těchto bodech jeho žádosti nemají takový charakter. Podatel se domáhá právního posouzení určité situace, jež se pravděpodobně vztahuje ke konkrétnímu případu dopravní nehody, to znamená, že se dotazuje na právní názor povinného subjektu, respektive požaduje vytvoření nových informací, neboť povinný subjekt požadovaným právním posouzením nedisponuje a musel by ho teprve vytvořit. Takovou povinnost mu však zákon č. 106/1999 Sb. neukládá. Ustanovení § 2 odst. 4 tohoto zákona stanoví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“

Komentář k zákonu o svobodném přístupu k informacím (Adam Furek, Lukáš Rothanzl, Tomáš Jírovec: Zákon o svobodném přístupu k informacím, Nakladatelství C. H. Beck, Praha, 2016, str. 77) uvádí, že „pod dotazy na názory se nejčastěji řadí žádosti o poskytnutí právních výkladů a stanovisek“ a že „povinnost poskytovat právní výklady v režimu zákona č. 106/1999 Sb. neexistuje“. Odvolává se přitom například na rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky č. j. 1 As 28/2010 – 86 ze 17. června 2010, který v odst. 46 svého odůvodnění praví: „Účelem výluky dotazů na názor povinného subjektu z působnosti zákona o svobodném přístupu k informacím je zabránit tomu, aby se jednotlivci obraceli na povinné subjekty s žádostmi o právní rady, předběžné posouzení či hodnocení záměrů těchto osob apod. Právo na informace zahrnuje pouze poskytování informací, nikoliv jejich interpretaci či hodnocení ze strany povinných subjektů.“

Povinný subjekt proto sdělil podateli, že nedisponuje informacemi požadovanými v bodech označených č. 2), č. 3) a č. 5) jeho žádosti, aniž by mu z nějakého právního předpisu vyplývala povinnost jimi disponovat, že povinnost poskytovat informace se netýká vytváření nových informací, včetně formulování právních názorů vztahujících se k modelovým situacím nebo ke konkrétním trestním věcem, a že z uvedených důvodů mu nemůže tyto informace poskytnout.  

PhDr. Jiří Vokuš, 30. března 2023