Policie České republiky sdělila žadateli, že děti mladší 10 let, které se staly obětí trestného činu, jsou v procesním postavení poškozeného a svědka vyslýchány podle ustanovení § 102 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších přepisů.

§ 102
            (1) Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než osmnáct let o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj, je třeba výslech provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat; k výslechu se přibere orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla k správnému vedení výslechu. Může-li to přispět k správnému provedení výslechu, mohou být přibráni i rodiče. Osoby, které byly takto přibrány, mohou navrhnout odložení úkonu na pozdější dobu a v průběhu provádění takového úkonu navrhnout jeho přerušení nebo ukončení, pokud by provedení úkonu nebo pokračování v něm mělo nepříznivý vliv na psychický stav vyslýchané osoby. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, orgán činný v trestním řízení takovému návrhu vyhoví.
            (2) V dalším řízení má být taková osoba vyslechnuta znovu jen v nutných případech. V řízení před soudem je možno na podkladě rozhodnutí soudu provést důkaz přečtením protokolu nebo přehráním obrazového a zvukového záznamu pořízeného o výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení i bez podmínek uvedených v § 211 odst. 1 a 2. Osoba, která byla k výslechu přibrána, se podle potřeby vyslechne k správnosti a úplnosti zápisu, k způsobu, jímž byl výslech prováděn, jakož i k způsobu, jímž vyslýchaná osoba vypovídala.
            (3) Osobě mladší než 18 let lze klást otázky jen prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení.
Výslechy dětí mladších 10 let provádějí specialisté, to znamená policisté, kteří mají zvláštní průpravu pro zacházení s mládeží. Zásady provádění výslechů a dalších úkonů trestního řízení s dětmi mladšími 15 let upřesňuje čl. 7 a čl. 8 závazného pokynu policejního prezidenta č. 167/2010, o činnosti na úseku mládeže. Tyto zásady se týkají jak dětí mladších 15 let v procesním postavení poškozených a svědků, tak dětí mladších 15 let, které jsou podezřelé, že se dopustily činu jinak trestného.


Čl. 7
Zásady provádění některých úkonů
Je-li jako svědek vyslýcháno dítě mladší 15 let nebo mladistvý o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat jeho duševní a mravní vývoj, postupuje policejní orgán podle právního předpisu^18a).
(2) Dítěti mladšímu 15 let a mladistvému lze při výslechu klást otázky jen prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení^18b).
(3) Při předání prvotní informace dítěti mladšímu 15 let jako zvlášť zranitelné oběti podle právního předpisu^18c) je třeba vzhledem k jeho omezené způsobilosti k právním úkonům poučit vždy také jeho zákonného zástupce, u mladistvého v odůvodněných případech.
(4) Dítě mladší 15 let lze k úkonu předvolat prostřednictvím
a) jeho zákonného zástupce,
b) orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo
c) soudem ustanoveného opatrovníka.
(5) Vyžaduje-li závažnost a neodkladnost prováděného úkonu předvedení dítěte mladšího 15 let, je prováděno zpravidla policisty v občanském oděvu za použití služebního vozidla v civilním provedení. Je-li předvedení provedeno ze školy, nebo zařízení, policista zajistí přítomnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo jiné osoby mající zkušenosti s výchovou mládeže po celou dobu zákroků i úkonů. Pominou-li důvody předvedení, předá policista dítě mladší 15 let zpět do školy nebo zařízení, ze kterého je předvedeno, nebo zákonnému zástupci.
(6) O provádění úkonu s dítětem mladším 15 let je nutné vždy vyrozumět zákonného zástupce. Nelze-li zákonného zástupce z objektivních důvodů vyrozumět či věc nesnese odkladu, sepíše o tom policista úřední záznam a zákonného zástupce vyrozumí neprodleně poté.
(7) Úkony s dětmi mladšími 15 let nelze provádět v době od 22.00 do 06.00 hodin s výjimkou neodkladných nebo neopakovatelných úkonů¹⁹⁾ a případů nebezpečí z prodlení u zločinů. Tyto úkony se provádí vždy za přítomnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo jiné osoby mající zkušenosti s výchovou mládeže.
(8) Úkon s dítětem mladším 15 let či mladistvým
a) podezřelým z protiprávního jednání, u něhož je to vhodné vzhledem k jeho rozumové a mravní vyspělosti,
b) jako zvlášť zranitelnou obětí
se provádí zpravidla ve speciální výslechové místnosti. Pokud speciální výslechová místnost není k dispozici, nebo provedení úkonu v ní není pro dítě mladší 15 let či mladistvého výhodné, provede se tento úkon na jiném místě, které s ohledem na okolnosti případu a duševní a mravní vývoj dítěte mladšího 15 let či mladistvého může přispět ke správnému provedení úkonu a k dosažení žádoucího výsledku. S ohledem na okolnosti případu se pořídí zvukový a obrazový záznam, který lze za podmínek stanovených právním předpisem^6a) použít v řízení před soudem jako důkaz.
V případech, kdy je to vhodné například z důvodu navazujícího znaleckého zkoumání může být výslechu přítomen také psycholog.
Čl. 8
Využití demonstračních pomůcek
(1) Při objasňování protiprávních činů páchaných mládeží a na mládeži se využívají demonstrační pomůcky – např. dvojice loutek JÁJA a PÁJA (dále jen „loutky“). Loutky mohou být rovněž využity k podání vysvětlení ve všech fázích postupu specialistů při plnění úkolů v trestním řízení.
(2) Práce s loutkami je svěřena zejména specialistům a mimoresortním subjektům (lékařům, psychologům, psychiatrům, sexuologům apod.) v rámci spolupráce na žádost specialistů.
(3) Loutky je možno využít zejména v případech, kdy výpověď podává osoba, která není schopna popsat skutkový děj
a) pro nízký věk,
b) pro mentální postižení,
c) při obtížnosti popsání takového skutkového děje, kdy nejasné slovní označení poškozenou osobou, ostych či neznalost brání podat jasné vysvětlení, nebo
d) jde o osobu jinak zdravotně postiženou či indisponovanou.
(4) Úkon za využití loutek může být prováděn s poškozeným, se svědkem i s pachatelem.
______________________________________________
18a) § 102 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb.
18b) § 102 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb.
18c) § 2 odst. 4 a § 8 zákona č. 45/2013 Sb
19) § 158 odst. 3 písm. i) zákona č. 141/1961 Sb.
6a) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). 


PhDr. Jiří Vokuš, 11. listopadu 2016