Využívání služebních vozidel
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požadoval poskytnutí následujících informací:
1) Je příslušníkům PČR povoleno využívat služební vozidla (konkrétně vozidla s barevnými polepy policie a výstražným světelným a zvukovým zařízením) k soukromým účelům?
2) Plnily osoby (v civilním oblečení, bez viditelného označení Policie - jedna žena, dva muži; dále jen osoby), které do zavazadlového prostoru vozidla Policie (dále jen vozidlo) v prostoru parkoviště obchodu Kaufland (Pod Paťankou 134, 160 00 Praha 6) (3.12.2020; 19:12) skládaly nákup (skládající se z minimálně dvou lahví tvrdého alkoholu, drogistických potřeb, většího množství potravin), služební povinnosti?
3) Pokud osoby pochybili (ať už v rámci vnitřních předpisů nebo v rámci zákona), budou potrestány? Pokud ano, jak?
4) Jaká opatření byla nebo budou přijata, aby se situace, kdy osoby bez označení Policie využívají služební vozidlo k soukromým účelům, neopakovala?
5) Jak oprávněný orgán řeší nebo vyřešil incident popsaný v otázce č. 2?
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. podání posoudila a shledala, že otázka č. 1) předmětného podání spadá do působnosti Policejního prezidia České republiky. Tato část podání tedy byla vyřízena jako žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. odborem komunikace a vnějších vztahů Policejního prezidia České republiky.
Ve zbytku, tedy v bodech 2) – 5), se podání vztahuje k působnosti Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy a bylo vyřízeno tímto útvarem Policie České republiky.
K bodu č. 1 podání povinný subjekt žadateli sdělil následující:
Užívání služebních dopravních prostředků v Policii České republiky je upraveno nařízením Ministerstva vnitra č. 33/2011, kterým se upravují zásady výkonu příslušnosti hospodaření a nakládání s automobilním majetkem a způsoby užívání služebních dopravních prostředků pro služební a pracovní účely (dále jen „NMV č. 33/2011“), a závazným pokynem policejního prezidenta č. 229/2011, o služebních dopravních prostředcích (dále jen „ZPPP č. 229/2011“). Oba interní akty řízení shodně stanoví, že služební dopravní prostředky se používají pro plnění služebních a pracovních úkolů (čl. 18 odst. 1 NMV č. 33/2011, čl. 4 ZPPP č. 229/2011). Z výše uvedeného vyplývá, že služební dopravní prostředky nelze využívat pro soukromé účely. (Výjimku představují pouze dopravní prostředky, které je možno si pronajmout u Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra podle čl. 13 přílohy č. 1 k NMV č. 33/2011, která stanoví zásady užívání dopravních prostředků formou dispečerského a trvalého přidělení pro služební a pracovní účely u útvarů ministerstva.) Oba zmíněné interní akty řízení rovněž shodně stanoví, že každá jízda služebním dopravním prostředkem musí být předem schválena k tomu zmocněným vedoucím pracovníkem. Čl. 5 ZPPP č. 229/2011 pak taxativně vyjmenovává vedoucí pracovníky oprávněné v rámci Policie České republiky schválit jízdu služebním dopravním prostředkem.
NMV č. 33/2011 a ZPPP č. 229/2011 upravují také parkování služebních dopravních prostředků. Služební dopravní prostředky musí být po skončení jízdy zaparkovány ve služebních objektech nebo na vymezených stanovištích. Parkovat mimo určené stanoviště (např. v místě bydliště řidiče) lze pouze na základě předchozího souhlasu příslušného vedoucího pracovníka. Čl. 7 ZPPP č. 229/2011 pak jednoznačně stanoví, že použití služebního dopravního prostředku k cestě do služby a zpět může být schváleno pouze z důvodů zajištění akceschopnosti.
Pojem akceschopnosti definuje závazný pokyn policejního prezidenta č. 227/2008, k zajištění akceschopnosti (dále jen „ZPPP č. 227/2008“). Pro účely tohoto interního aktu řízení se akceschopností rozumí připravenost vedoucích příslušníků policie a vedoucích zaměstnanců policie reagovat v důležitém zájmu služby na mimořádné situace bezprostředním nástupem k plnění úkolů policie, zejména k zajištění
a) opatření vyplývajících ze změny bezpečnostní situace,
b) kontroly výkonu a metodického usměrňování služby,
c) účasti na místě trestného činu, mimořádné události nebo bezpečnostní akce.
Výkon akceschopnosti je podmíněn možností telefonického spojení a oprávněním parkovat se služebním vozidlem policie mimo určené stanoviště.
Čl. 2 ZPPP č. 227/2008 stanoví, kteří vedoucí příslušníci policie a vedoucí zaměstnanci policie vykonávají a v rámci své působnosti formou vlastních interních aktů řízení zajišťují akceschopnost:
a) policejní prezident,
b) náměstek policejního prezidenta,
c) ředitel ředitelství pro podporu výkonu služby Policejního prezidia České republiky,
d) ředitel útvaru policie s celostátní působností,
e) ředitel krajského ředitelství policie,
f) ředitel organizačního článku Policejního prezidia České republiky,
g) vedoucí odboru vnitřní kontroly Policejního prezidia České republiky,
h) vedoucí odboru komunikace a vnějších vztahů Policejního prezidia České republiky,
i) vedoucí odboru personálního Policejního prezidia České republiky,
j) vedoucí analyticko-legislativního odboru Policejního prezidia České republiky,
k) vedoucí oddělení krizového řízení Policejního prezidia České republiky.
ZPPP č. 227/2008 dále stanoví, že zabezpečení akceschopnosti vychází z vývoje místní bezpečnostní situace, podmínek a potřeb policie. V rámci krajských ředitelství policie a útvarů zřízených v rámci krajského ředitelství policie je vedoucí policista povinen zajistit akceschopnost
a) vedení,
b) výjezdových skupin služby kriminální policie a vyšetřování,
c) dalších určených policistů a zaměstnanců policie.
Vedoucí policisté jsou odpovědní za optimální zabezpečení akceschopnosti tak, aby nedocházelo k duplicitám ve vykonávaných činnostech. Místo výkonu služební nebo pracovní pohotovosti vedoucí policisté a vedoucí zaměstnanci stanoví podle bezpečnostní situace s přihlédnutím k zajištění hospodárnosti.
Ustanovení citovaného interního aktu řízení se opírají o dikci zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 135 toho zákona praví:
(1) Ředitel bezpečnostního sboru a jeho zástupce mají nárok na užívání služebních prostředků k jiným účelům, a to
a) služebního vozidla a
b) jedné účastnické telefonní stanice
k výkonu služebního místa nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici za účelem zajištění okamžité dosažitelnosti.
(2) Služební funkcionář může příslušníkovi povolit použití služebního vozidla k cestě do služby a zpět v souvislosti s plněním činností v krizových štábech, bezpečnostních radách, při nařízené služební pohotovosti, službě přesčas, návratu ze služební cesty mimo dobu služby a v dalších případech, kdy to vyžaduje důležitý zájem služby. Může též povolit používání účastnické telefonní stanice za účelem okamžitého vyrozumění o uložení služebního úkolu.
Závěrem lze tedy shrnout, že služební dopravní prostředky je možno užívat pouze k plnění služebních a pracovních úkolů, v mimopracovní době pak za účelem zajištění akceschopnosti a výkonu služební nebo pracovní pohotovosti. K zajištění akceschopnosti a k výkonu služební nebo pracovní pohotovosti může být užito kteréhokoli služebního dopravního prostředku Policie České republiky.
pplk. Mgr. art. et Mgr. David Schimmer – 25. 3. 2021