Výzbroj Policie České republiky
Zveřejnění podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel se domáhal poskytnutí následujících informací:
„1) Je útočná puška, tj. automatická zbraň jednotlivce, konstruovaná pro náboj středního balistického výkonu, zastoupena ve výzbroji Policie ČR pouze hypoteticky, či okrajově, nebo se jedná o standardní součást výzbroje útvarů a jednotek Policie ČR, např. i pořádkové policie, k plnění služebních úkolů?
2) V případě, že jsou útočné pušky ve výzbroji Policie ČR zastoupeny, od kdy, a z jakého důvodu jsou útočné pušky u útvarů a jednotek policie (případně jejích předchůdců) používány?
3) Pokud Policie ČR provozuje útočné pušky, vyhovují tyto rovněž obvyklým vojenským specifikacím, např. standardům NATO, nebo se jedná o útočné pušky určené výhradně pro bezpečnostní složky?
4) V případě, že Policie ČR provozuje útočné pušky, v jaké konfiguraci je obvykle používá, jsou tyto zbraně osazeny také kolimátorovými, popřípadě i laserovými zaměřovači a jiným příslušenstvím?
5) Lze konstatovat, že Policie ČR obecně provozuje zbraňový systém na bázi útočné pušky, k plnění služebních úkolů (úkolů ze zákona jí vyplývajících)?
6) Lze s ohledem na stávající bezpečnostní situaci a z ní vyplývající rizika do budoucna očekávat snížení, čí naopak spíše nárůst počtu provozovaných útočných pušek k plnění služebních úkolů Policie ČR?“
Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:
Ad 1)
Automatické zbraně jednotlivce konstruované pro náboj středního balistického výkonu (útočné pušky) představují standardní součást výzbroje Police České republiky. Jsou zařazeny nejen do výzbroje speciálních útvarů a složek, ale také do výzbroje pořádkové policie, zejména jednotek zapojených do systému prvosledových hlídek.
Ad 2)
Útočné pušky byly ve výzbroji bezpečnostních sborů československého státu od druhé poloviny 40. let minulého století. V 60. až 80. letech šlo především o zbraně tuzemské výroby, tj. útočné pušky vz. 58 ráže 7,62x39, které používala rovněž tehdejší československá armáda. Policie České republiky po svém vzniku zahájila postupnou obměnu těchto zbraní a nahrazuje je moderními útočnými puškami ráže 5,56x45 NATO a samopaly ráže 9x19 NATO. Útočné pušky jsou primárně určeny k eliminaci nechráněné či lehce chráněné živé síly, a to zejména na střední vzdálenosti umožňující optimální využití vnějšně a terminálně balistických vlastností náboje středního balistického výkonu.
Ad 3)
Služební zbraně zařazené do výzbroje Policie České republiky, včetně útočných pušek, vyhovují všem obvyklým vojenským standardům, jejich konstrukce plně odpovídá všeobecně uznávaným standardům NATO. Jde o sériové a na trhu běžně dostupné produkty shodné se zbraněmi téhož modelu, jež používají také další bezpečnostní složky členských států Evropské unie, NATO, ale i jiných zemí. Útočné pušky, jimiž je vyzbrojena Policie České republiky, stejně jako další zahraniční bezpečnostní složky, se od standardní verze těchto zbraní obvykle liší pouze délkou hlavně. Bezpečnostní složky většinou používají kratší verzi útočné pušky s délkou hlavně v rozmezí od 9“ do 12,5“, zatímco standardní verze těchto zbraní mají hlavně dlouhé v rozmezí od 14“ do 16“.
Ad 4)
Od roku 2000 Policie České republiky trvale pořizuje moderní typy útočných pušek jako ucelené zbraňové komplety, to znamená, že kromě běžného základního příslušenství (záložní zásobníky, popruh, čisticí souprava) jsou zbraně vždy opatřeny kolimátorem nebo obdobným optickým zaměřovačem a taktickou svítilnou. V případě útočných pušek určených pro speciální útvary a složky je uvedená konfigurace zbraně dále doplněna například o zvětšovací moduly, noktovizory nebo laserové a kombinované laserové zaměřovače.
5)
Ano.
6)
Vzhledem k tomu, že současná bezpečnostní situace a její předpokládaný vývoj nevylučuje riziko střetu bezpečnostních složek s teroristy nebo zločinci vybavenými vojenskými automatickými zbraněmi a balistickou ochranou, modernizace materiálně technického vybavení Policie České republiky předpokládá posilování podílu útočných pušek na celkovém počtu automatických zbraní v její výzbroji.
PhDr. Jiří Vokuš, 31. října 2019