Žadatel požádal o následující informace:

„píšu bakalářskou práci na téma …., obor … a žádám o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

1. Jak se policisté vzdělávají během výkonu služby (např. kolikrát za rok se policisté cvičí v střelbách, v první pomoci, apod.)?

2. Jaké jsou vzdělávací procesy u příslušníka Policie ČR? (Přijímací řízení > Základní odborná příprava > Služební zkouška a dále?)

3. Jak pomáhá Policie ČR při mimořádných událostí ostatním složkám IZS?

4. Jakým způsobem Policie ČR cvičí s ostatními složkami IZS?

5. Jakým způsobem je připravena Policie ČR na vznik mimořádné události a její řešení? (prostředky, legislativa, síly)

6. Jak se policisté připravují na svou práci, jak je tam zakomponovaný IZS?

7. Co může ovlivnit vzdělávací proces policistů a tím i připravenost policie v rámci IZS?

8. Jaké procesy vzdělávání mají odlišné služby Policie ČR? (Vzdělávání kriminalistů x vzdělávání dopravní policie atd.

Dotazy je možno formulovat dle vás, avšak prosím, aby neztrácely na ceně informací.“.

Policie České republiky sdělila žadateli k jednotlivým bodům následující informace:

1. Jak se policisté vzdělávají během výkonu služby (např. kolikrát za rok se policisté cvičí v střelbách, v první pomoci, apod.)?

V této souvislosti povinný subjekt poskytl žadateli závazný pokyn policejního prezidenta č. 4/2009, o provádění služební přípravy příslušníků Policie České republiky, který obsahuje požadovanou informaci.

2. Jaké jsou vzdělávací procesy u příslušníka Policie ČR? (Přijímací řízení > Základní odborná příprava > Služební zkouška a dále?)

Po nástupu k Policii České republiky (dále také „PČR“) navazuje vyslání ke studiu tzv. nástupní přípravy (obsahuje např. kurz na přidělení zbraně), po něm následuje základní odborná příprava (dále také „ZOP“). S ohledem na vnitřní členění PČR na čtyři základní linie (služby), kterými jsou služba pořádková, dopravní, cizinecká a služba kriminální policie a vyšetřování, je studium ZOP rozděleno podle jednotlivých služeb. Souhrnná délka vzdělávání v rámci ZOP je 8 měsíců, kdy samotné studium ZOP zahrnuje:

- školní část v délce trvání 5 měsíců ve vzdělávacím zařízení, 2 měsíce řízená praxe, 1 měsíc pokračování školní části ve vzdělávacím zařízení, ukončení přezkoušením a vydáním osvědčení o absolvování ZOP;

- nebo základní část v délce 7 měsíců a profilační část (zaměření dle jednotlivých služeb) v délce 1 měsíce, kdy obě části jsou realizovány ve vzdělávacích zařízeních Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy P ČR.

Výše zmíněná řízená praxe probíhá na školních policejních střediscích a  útvarech PČR.  Po 3 letech je nutné absolvování služební zkoušky.

V rámci profesního vzdělávání policistů je vytvořen systém kvalifikační přípravy a další odborné přípravy, ve kterém policisté získávají nebo si doplňují již získané kvalifikace pro potřeby konkrétního služebního zařazení.

Vymezení základních pojmů k otázkám č. 3 až 5:

Základní pojmy jsou vymezeny v zákoně č. 239/2000 Sb. (zákon o záchranném integrovaném systému).

Integrovaným záchranným systémem se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Základními složkami (§ 4 odst. 1) integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS),  jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby (ZZS) a Policie České republiky (PČR).

Ostatními složkami (§ 4 odst. 2) integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (§ 21).

§ 4 odst. 3 zároveň k ostatním složkám dodává: V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem. Pokud poskytovatelé zdravotních služeb uvedení ve větě první uzavřou s místně příslušným poskytovatelem zdravotnické záchranné služby nebo krajským úřadem dohodu o plánované pomoci na vyžádání (§ 21), začlení je hasičský záchranný sbor kraje do poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje a stanou se ostatními složkami integrovaného záchranného systému i pro období mimo krizový stav.

3. Jak pomáhá Policie ČR při mimořádných událostí ostatním složkám IZS?

Policie ČR plní úkoly vycházející z postavení PČR jako základní složky integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“), a to v součinnosti s dalšími základními a ostatními složkami IZS, v rozsahu typových činnosti složek IZS. Činnosti jsou organizovány a prováděny v souladu s právními předpisy a interními akty řízení. Typová činnost obsahuje postup složek IZS při mimořádné události.

Činnost Policie ČR při mimořádných událostech je zakotvena v z. č. 273/2008 Sb. (zákon o Policii ČR) v § 20:

Působení policie v rámci integrovaného záchranného systému, při řešení krizových situací a mimořádných událostí a při přípravě na ně:

(1) Plněním úkolů k řešení mimořádných událostí a krizových situací se rozumí i příprava policie na ně;

(2) Policie jako základní složka integrovaného záchranného systému vykonává v místě provádění záchranných a likvidačních prací úkoly podle tohoto zákona;

(3) Policista nebo útvar policie se podílejí na provádění záchranných a likvidačních prací včetně letecké podpory integrovaného záchranného systému a letecké podpory v krizových situacích

a) jsou-li k tomu vycvičeni a vybaveni,

b) je-li to nezbytné pro záchranu života, zdraví nebo majetku a

c) jsou-li k tomu určeni policejním prezidentem.

Z litery zákona č. 239/2000 Sb. (zákon o záchranném integrovaném systému) však vyplývá, že naopak ostatní složky IZS poskytují své síly a prostředky k řešení mimořádné události/krizové situace a provádění záchranných a likvidačních prací na základě uzavření dohody o plánované pomoci na vyžádání.

Tato činnost je zakotvena v z. č. 239/2000 Sb. v § 21:

Plánovaná pomoc na vyžádání:

(1) Poskytování plánované pomoci na vyžádání se zahrnuje do poplachového plánu integrovaného záchranného systému; plánovanou pomocí na vyžádání se pro účely tohoto zákona rozumí předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci ostatními složkami integrovaného záchranného systému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra nebo základním složkám integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací.

(2) Plánovanou pomoc na vyžádání jsou povinny poskytnout:

a) ministerstva, územní správní úřady, orgány krajů a obcí v mezích své působnosti;

b) právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo uživatelem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany;

c) poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem;

d) ostatní složky integrovaného záchranného systému uvedené v § 4 odst. 2;

e) vojenské záchranné útvary;

f) ostatní osoby, které se k tomu smluvně zavázaly.

(3) Plánovanou pomoc na vyžádání není povinen poskytnout ten, kdo by poskytnutím této pomoci vážně ohrozil plnění vlastních závažnějších úkolů stanovených podle zvláštních právních předpisů.

(4) Ostatní složky integrovaného záchranného systému jsou povinny při stanovení rozsahu plánované pomoci na vyžádání na základě žádosti operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému sdělit

a) osoby pověřené pro zabezpečování pomoci a způsob jejich vyrozumění;

b) síly a prostředky určené k poskytnutí pomoci;

c) dobu potřebnou pro poskytnutí sil a prostředků v případě vyžádání pomoci.

4. Jakým způsobem Policie ČR cvičí s ostatními složkami IZS?

Policie ČR provádí pravidelná cvičení ve spolupráci s IZS na základě katalogu typových činností složek IZS. Jedním z možných cvičení, které Policie ČR ve spolupráci se složkami IZS nacvičuje, je například cvičení AMOK, které je prováděno minimálně jeden krát v roce pod vedením krajských ředitelství Policie ČR. Další cvičení policie se složkami IZS jsou prováděna cvičení dle aktuální bezpečnostní situace v daném regionu.

Činnost PČR v rámci cvičení s ostatními složkami IZS je zakotvena v z. č. 239/2000 Sb. (zákon o záchranném integrovaném systému) v § 17:

Prověřovací cvičení a taktické cvičení:

(1) Prověřovací cvičení se provádí za účelem ověření přípravy složek integrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací. Součástí cvičení může být i vyhlášení cvičného poplachu pro složky integrovaného záchranného systému;

(2) Taktické cvičení se provádí za účelem přípravy složek integrovaného záchranného systému a orgánů podílejících se na provedení a koordinaci záchranných a likvidačních prací při mimořádné události. Konání taktického cvičení se předem projedná se zúčastněnými složkami a orgány;

(3) Prověřovací cvičení nebo taktické cvičení je oprávněn nařídit ministr vnitra, generální ředitel hasičského záchranného sboru, hejtman kraje nebo ředitel hasičského záchranného sboru kraje.

5. Jakým způsobem je připravena Policie ČR na vznik mimořádné události a její řešení? (prostředky, legislativa, síly)

Legislativa: - zákon o Policii ČR (zákon č. 273/2008 Sb.); - zákon o záchranném integrovaném systému (zákon č. 239/2000 Sb.); - vyhláška Ministerstva vnitra o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému (vyhláška č. 328/2001 Sb.); - zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (zákon č. 240/2000 Sb.); - interní akty řízení určené pouze pro potřeby Policie ČR (nejedná se o všeobecně závazné právní předpisy) - obsahují soubory typových činností, které musí být respektovány jednotlivými složkami IZS. Příprava: Příprava spočívá v: cvičení –  taktické a prověřovací s ostatními složkami IZS; dále také společné instruktáže a školení, ke kterým je následně zpracována dokumentace (vyhláška č. 328/2001 Sb. § 17); zpracovávání dokumentace IZS, která zajišťuje připravenost složek IZS na mimořádnou událost/krizovou situaci, na jejímž zpracování se Policie ČR podílí (vyhláška č. 328/2001 Sb. § 14), např. soubor typových činností – definují úkoly jednotlivých složek IZS aj. (definováno ve vyhlášce č. 328/2001 Sb. § 14).  typové činnosti v gesci PČR: TČ 2 – Demonstrování úmyslu sebevraždy; STČ 3 – Hrozba použití NVS nebo nález NVS, podezřelého předmětu, munice, výbušnin a výbušných předmětů; STČ 6 – Opatření k zajištění veřejného pořádku při shromážděních a technoparty; STČ 7 – Záchrana pohřešovaných osob v terénu; STČ 14 – Amok, útok aktivního střelce; další dokumentace dle vyhlášky č. 328/2001 Sb. § 14.; vzdělávání v rámci policie ČR a poučení z již proběhlých událostí. Policie ČR plní úkoly vyplývající také z typových plánů zpracovaných  jinými subjekty, které popisují obecně jednotlivé mimořádné události/krizové situace a z těchto plánů se při konkrétní situaci následně vychází. Policie se musí pro zachování kompetencí a připravenosti na řešení mimořádné události/krizové situace vzdělávat a využívat zkušenosti, které nabyla při přípravě a při řešení mimořádných událostí/krizových situací. Z toho vyplývá i využití znalostí a dovedností policistů, kteří již mají z minulosti zkušenosti s řešením mimořádných událostí/krizových situací. Prostředky a síly: Nasazení sil a prostředků je prováděno adekvátně vzniklé situaci a závisí na stavu konkrétní mimořádné události. O nasazení sil a prostředků jednotlivých složek IZS na místě mimořádné události/krizové situace rozhoduje velitel zásahu (zpravidla velitel místně příslušného HZS, § 19 z. č. 239/2000 Sb.). Nasazení sil a prostředků může vyžádat rovněž  např. hejtman kraje nebo starosta obce s rozšířenou působností (§ 20 z. č. 239/2000 Sb.). Takovouto pomoc na vyžádání jsou povinni poskytnout všechny složky uvedené v § 21 z. č. 239/2000 Sb. Síly a prostředky složek IZS pro řešení mimořádné události/krizové situace jsou definovány v Ústředním poplachovém plánu IZS a poplachových plánech IZS krajů.

6. Jak se policisté připravují na svou práci, jak je tam zakomponovaný IZS?

Ve vzdělávacím programu a v obsahu ZOP je zahrnuto téma Krizové řízení a Integrovaný záchranný systém v rámci předmětu Služba pořádkové policie, dílčím způsobem je téma zahrnuto také v rámci předmětu Spojovací příprava (hlásná služba, spojení v rámci PČR a IZS).

7. Co může ovlivnit vzdělávací proces policistů a tím i připravenost policie v rámci IZS?

Otázka je položena velmi široce se zahrnutím celé řady proměnných. Pro co nejpřesnější zodpovězení je třeba konkrétní specifikace otázky (případně podotázek) ze strany žadatele. Z tohoto důvodu byla žadateli navržena možnost osobního projednání tohoto bodu žádosti.

 8. Jaké procesy vzdělávání mají odlišné služby Policie ČR? (Vzdělávání kriminalistů x vzdělávání dopravní policie atd.

Každý policista absolvuje obecnou část ZOP, na kterou navazuje měsíční specializace v rámci linie služby pořádkové, dopravní a cizinecké policie, popř. pro službu dopravní a cizinecké policie kvalifikační kurz pro policisty zařazené do 3. a 4. TT. Policisté zařazeni v rámci služby kriminální služby a vyšetřování absolvují kvalifikační kurz pro SKPV se specializací odhalování a kvalifikační kurz SKPV se specializací vyšetřování a následně podle služebního zařazení další odborné kurzy.

V rámci profesního vzdělávání policistů je po absolvování zmíněných „specializací“ navázáno systémem kvalifikační přípravy a další odborné přípravy, jak bylo zmíněno již v rámci zodpovězení otázky 2.

pplk. JUDr. Lucie Žárská, 11. 5. 2023