Včera jsme pro vás zveřejnili poslední ze série příspěvků z 30leté historie Policie České republiky. Tak jak jsme očekávali, řada událostí stále ve společnosti pulzuje a panují na ně velmi rozdílné názory. Děkujeme, že jste své postoje, postřehy a komentáře připojili. 

Všechny příspěvky pohromadě najdete na našem webu: https://www.policie.cz/clanek/web-informacni-servis-zpravodajstvi-30-let-policie-ceske-republiky.aspx.

Kompletní přehled významných událostí, včetně těch, které se do našeho seriálu nevešly, je pak zveřejněn v této sekci: https://www.policie.cz/clanek/30-let-policie-ceske-republiky.aspx. 

Často jste se ptali, zda lze ještě získat knihu, která u příležitosti 30. výročí vzniku české policie byla vydána. Zařazujeme proto pro vás ještě jednu soutěž. 10 výtisků poputuje těm, kdo se v komentářích nejvíce přiblíží odpovědi na následující anketní otázku: 

Kolik aktuálně sloužících policistů strávilo v řadách policejního sboru 30 a více let? 

Děkujeme, že nás sledujete, sdílíte a přispíváte. Zachovejte nám přízeň a nezapomeňte, že informace od nás pro vás najdete na našich profilech @PolicieCZ na Twitteru, Instragramu, Facebooku, YouTubu a také na našem webu www.policie.cz. Třeba o tom, jak se stát policistou. 

A když nám pomůžete překročit hranici 100 tisíc sledujících na Twitteru, zlobit se nebudeme :-)

Díl třicátý - In memoriam

V prvním příspěvku ke 30 letům Policie České republiky byl citován služební slib policisty. V jeho závěru policisté slibují, že při ochraně zájmů České republiky nebudou váhat nasadit i vlastní život. Že to nejsou pouhá slova ze zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů značí, že za 30 let Policie České republiky v souvislosti s plněním služebních úkolů zemřelo 95 policistů. Některé z těchto smutných příběhů přinášíme na úplný závěr našeho seriálu. 

Přejeme si, aby seznam padlých policistů byl konečný. Zároveň ale hrdě říkáme, že pro vaše bezpečí jsme připraveni slibu dostát. 

mjr. René Vitásek 

17. dubna 1998 se mjr. René Vitásek vracel z Ostravy domů. Kousek od domova u Dobroslavic zastavil u tří mužů, které považoval za pytláky, protože se v okolí poslední dobou rozšířil nelegální lov.  Narazil však na trojici lupičů, kteří vykrádali banky a pošty v okolí. Po kontrole jeden z nich nastoupil do služebního vozu k mjr. Vitáskovi a druzí dva jeli na policejní služebnu před nimi ve svém autě. Z něj se cestou začalo kouřit a zastavilo. Pak vystoupil šéf gangu Kamil B. a samopalem střílel do silnice před autem mjr. Vitáska. Toho donutil vystoupit, odvedl ho k příkopu, kde musel pokleknout a zcela chladnokrevně ho popravil několika ranami do zad.

Tibor S., jeden z členů gangu, se chtěl udat na policii, což Kamil B. vyřešil tím, že jej také zastřelil. Policisté ho, i třetího pachatele Petra H., nakonec dopadli a od soudu odešli s tresty 25, resp. 21 let vězení.

mjr. Petr Staňa

V noci z 27. na 28. září 2005 byl major Petr Staňa součástí dopravní hlídky v Ostravě-Nové Vsi.

V půl jedné ráno stavěli rychle jedoucí Škodu Felicii. Červeným světlem signalizoval řidiči pokyn k zastavení. Osmadvacetiletý řidič místo toho namířil přímo na další dva policisty, kteří stačili uskočit. Řidič pak strhl volant zpět vlevo a podařilo se mu srazit policistu, který dával signál k zastavení. Silný náraz Petra Staňu odmrštil do příkopu. Jeden z kolegů se okamžitě pokusil poskytnout první pomoc, druhý ujíždějícího řidiče pronásledoval a asi po kilometru zastavil. V krvi měl 2 promile alkoholu a nebyl schopen výslechu.

Major Petr Staňa neměl šanci na přežití a na místě autonehody dne 28. září 2005 zemřel.

mjr. Jiří Linhart

Na 23. dubna 1998 policisté naplánovali na několika místech Prahy razii proti gangu vyděračů a kšeftařů se zbraněmi. Mjr. Jiří Linhart s dalšími třemi kolegy kriminalisty vešli do domu, kde chtěli prověřit byt v devátém patře. Výtahem vyjeli o patro výš a sešli k prověřovanému bytu. Dva z nich sešli pohlídal vchodové dveře. V desátém patře pak opět zastavil výtah. Nebyli to však kolegové, ale recidivista Petr Ch. se dvěma pistolemi, který začal okamžitě pálit. Mjr. Jiří Linghat zemřel, jeho kolegu zachránil samopal na hrudi, o který se kulka zastavila. Vrah Petr Ch. byl odsouzen ke 22 letům vězení. Po Jiřím Linhartovi zůstala manželka sama s tehdy čtyřletou dcerou.

nprap. Václav Haase

18. prosince 2016 byla hlídka obvodního oddělení policie z Hluboké nad Vltavou přivolána do rodinného domu ve Velicích k napadání v rodině. Oznámení, kterých policisté řeší bezpočet. Když však hlídka vstoupila do domu, zaútočil na ně tehdy 18letý Lukáš H., který byl pod vlivem drog. Nejprve dřevěnou násadou od koštěte. Poté, co předstíral uposlechnutí výzvy, zaútočil kuchyňským nožem s 16centimetrovou čepelí a oba policisty pobodal. První ránu zasadil Jaroslavu Humešovi do boku a chystal se na další směrem na krk. V tom mu zabránil nprap. Václav Haase, který sám byl pobodán. Oba těžce zranění policisté přesto dokázali zákrok dokončit a vyčkat příjezdu posil. Ty pak útočníka zadržely a záchranáři převezli zraněné policisty do nemocnice. Nprap. Václavu Haasemu bohužel zbývaly poslední dva dny života. Svým zraněním 4 dny před vánocemi podlehl. 

Mladý vrah byl odsouzen na 18 let do věznice se zvýšenou ostrahou.

prap. Petra Zajíčková

Policisté z Brandýsa nad Labem pronásledovali 2. května 2014 ujíždějícího muže v octavii. Prap. Petra Zajíčková se ho pokusila zastavit. Mladý řidič pod vlivem drog, recidivista s 11 zákazy řízení Josef N., však policistku srazil. V nemocnici matka dvou dětí zemřela. Soud potrestal bezohledného řidiče 16,5 roky vězení. 

pprap. Roman Jedlička

3. září roku 2008 pprap. Roman Jedlička s kolegou pátral v Chomutově po muži, který měl vystřelit na ulici. Když ho zahlédli, vystoupili z auta a chtěli mu nadběhnout. Sériový vrah Roman P. se schoval v křoví a když se policisté přiblížili, začal po nich střílet. Pprap. Jedličku trefil přímo do srdce a ten na místě zemřel. Kolega střelce několika ranami zneškodnil. Romanu Jedličkovi se měsíc po smrti narodila dcera. 

ppor. Tadeáš Matuszek, ppor. Tomáš Turoň, ppor. Martin Rusnok

4. října 2003 byl velmi smutný den. Tři policisté zemřeli na následky dopravní nehody v Českém Těšíně. Při snaze o otočení v křižovatce zdemoloval jejich vůz opilý řidič Zdeněk B., který se s 1,6 promilemi alkoholu v krvi řítil obcí v těžkém SUV rychlostí 130 km/h. Dva policisté zemřeli na místě, v nemocnici pak třetí. Viník nehody dostal trest 4 let odnětí svobody a desetiletý zákaz řízení.

ppor. Michal Braniš

17. července 1997 zemřel ve službě ppor. Michal Braniš. S kolegou po oznámení zastavili tramvaj, ve které měl být muž, který předtím vyhrožoval lidem zabitím. Následovala střelba ve které celostátně hledaný dvojnásobný vrah Jiří Z. zasáhl Michala Braniše i jeho kolegu. Ppor. Braniš zůstal bezvládně ležet. Druhý člen hlídky Jiřího Z. střelbou usmrtil. Michal Braniš o měsíc později střelnému zranění v nemocnici podlehl. 

pplk. Zdeněk Baláž

1. dubna 2009 se pplk. Zdeněk Baláž, z odboru obchodování se zbraněmi v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, sešel s jedním ze svých informátorů. Schůzka se konala v informátorově vile v Říčanech. Předmětem schůzky měly být poznatky k probíhajícímu vyšetřování. Informátor měl však ke schůzce jiný motiv. Počkal, až se k němu pplk. Zdeněk Baláž otočí zády a v ten okamžik na něj zákeřně zezadu třikrát vystřelil z legálně držené zbraně. Poté spáchal sebevraždu.   

Hořkých příběhů policie zažila bohužel mnohem více. Seznam všech policistů, kteří ve službě položili život, najdete na stránkách Muzea Policie České republiky (https://padli.muzeumpolicie.cz) a nebo také v nové publikaci 30 let Policie České republiky.

Nadace policistů a hasičů

Z předchozích příběhů je zřejmé, že po policistech a policistkách zemřelých ve službě zůstávají nezaopatřené rodiny. Nedostatečné možnosti k jejich podpoře vedly v roce 2002 ke vzniku Nadace policistů a hasičů - vzájemná pomoc v tísni. Ta od svého počátku nabízí pomoc rodinám s pozůstalými dětmi po zemřelých policistech a hasičích. Pomáhá členům nadační rodiny při získání a uplatnění se v zaměstnání, při studiu a poskytuje pomoc i v oblasti sociální, právní a zdravotní a také zajišťuje finanční podporu. Díky velké podpoře zevnitř sborů, ale i od dalších dárců, mohla Nadace policistů a hasičů přibrat do své péče také těžce tělesně postižené policisty a hasiče, kteří ke zranění přišli v přímé souvislosti s výkonem služby. 

Více o Nadaci policistů a hasičů: http://www.nadacepah.cz 

Díl dvacátý devátý - Lovci lebek

Na Zemi byste velmi obtížně hledali místo, kde vás nevypátrají. Zadržení pachatelé těch nejzávažnějších trestných činů často potvrzují, že
skrývat se před nimi je psychicky tak náročné, že se nejednou těšili, až je najdou. Část své kariéry tráví cestami po těch nejexotičtějších místech aniž by v zádech měli podporu pořádkové či zásahové jednotky. Řeč je samozřejmě o kriminalistech z odboru pátrání Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR, ve slangovém výrazu často nazývaných jako „lovci lebek“.

Mimořádně dlouhý seznam úspěchů těchto specializovaných kriminalistů začneme Ondřejem K., který vydíral soukromé železniční dopravce hrozbou bombového útoku na vlaky a za to, že to neudělá, požadoval 75 000 eur ve virtuální měně. Zadržen byl v roce 2016 v Hondurasu, a to díky úzké spolupráci českých kriminalistů s Interpolem. V současnosti si odpykává 8letý trest odnětí svobody za zločin vydírání ve stádiu pokusu, přečin šíření poplašné zprávy a přečin křivého obvinění.

Srbsko, Maďarsko a Nizozemsko. Všechny tyto země vydaly zatýkací rozkazy na tehdy 38letého muže za to, že na jejich území vraždil. Maďarská média jej nazvala chladnokrevným zabijákem a o jeho mimořádné profesionalitě svědčí i fakt, že při zatčení v České republice disponoval padělanými doklady a dvěma střelnými zbraněmi, municí a tlumičem. Kriminalisté rovněž nalezli i maskovací prostředky potřebné pro změnu vzhledu. 

Sliboval lidem domy a byty, ve výsledku pak zpronevěřil přibližně 12 milionů korun. Tohoto podvodníka lovci lebek dopadli poté, co se přes 10 let skrýval v Portugalsku. Zajímavostí pak je, že muž cestoval po celé Evropě a používal velké množství falešných dokladů – jen při zadržení u sebe měl tři falešné doklady tří různých států.

Dominikánská republika byla donedávna vyhledávanou lokalitou pro ty, kteří se u nás chtěli vyhýbat trestnímu stíhání. V roce 2012 však byla zahájena druhá fáze operace „Dominik“, jejímž cílem bylo vypátrání, zadržení a dopravení zpět do ČR skupiny osob podezřelé z páchání závažné hospodářské a majetkové trestné činnosti. Zadrženo bylo zhruba 20 osob, mezi nimi například člen tzv. „Berdychova gangu“ František H. anebo Miroslav V., jehož specializací bylo zakládání nových firem a odklánění peněz do finančních rájů. Pozoruhodné bylo, že skupina v této oblasti vytvořila komunitu, která nejen, že se zde skrývala, ale také poskytovala úkryt dalším hledaným zločincům. 

Most Wanted. Jaromírovi P. se „podařilo“ jako první osobě, která je hledaná Policií ČR, být zařazena v USA do tzv. "Most Wanted" programu, kterým je veřejnost motivována k poskytnutí informací zajímavou finanční odměnou. Tento poslední nedopadený člen tzv. „Berdychova gangu“ se i v USA věnoval trestné činnosti a dle operativních informací kriminalisté věděli, že používá více než 30 falešných aliasů a padělaných dokladů. Jaromír P. měl také mimo jiné podvodným způsobem zajišťovat získání řidičských průkazů pro příslušníky české a slovenské komunity žijící USA. Jeho dopadením byla pomyslně uzavřena temná část naší historie reprezentovaná ve své krystalické podobě právě působením „Berdychova gangu“.

Zdroje: Srb: https://www.policie.cz/clanek/zadrzeni-hledane-osoby-190885.aspx

Operace Dominik: https://www.policie.cz/clanek/operace-dominik.aspx

Berdychův gang: https://www.policie.cz/clanek/policie-dopadla-posledniho-clena-tzv-berdychova-gangu.aspx 

Přidáno 20.07.2021
__________________________________________

Díl dvacátý osmý - Vražda ve třetím odstavci

I Česká republika má “své“ sériové a masové vrahy. Muže a ženy odsouzené k výjimečným trestům odnětí svobody. Ivana R., manžele S., Kevina D., kolínský gang nebo Michala K. a Tomáše Z., spojuje společný jmenovatel – VRAŽDA VE TŘETÍM ODSTAVCI.

Ivan R. – odsouzen na doživotí za pět vražd, které spáchal v první polovině 90. let. Počet obětí byl pravděpodobně vyšší. Bohužel se však nepodařilo nalézt těla obětí. V průběhu trestního řízení komplikoval vyšetřování a využil všechny nástroje k oddálení konečného rozsudku. 

Celý příběh naleznete zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10993853591-legendy-kriminalistiky/316292320130009-roubal/

Manželé S. - jsou jedni z našich nejznámějších sériových vrahů, kteří v letech 2001 a 2002 zavraždili a oloupili osm seniorů. Manželé místo činu upravovali tak, aby budilo dojem sebevraždy nebo náhlého úmrtí. Celkem jim bylo prokázáno sedmnáct závažných trestných činů, za které si nyní odpykávají doživotní tresty odnětí svobody.  

Celý příběh naleznete zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10993853591-legendy-kriminalistiky/314292320090001-stodolovi-i/

Michal K. a Tomáš Z. - nejsou sice masovými ani sériovými vrahy, ale jejich čin pobouřil Českou republiku svou brutalitou a bezcitností. Tito pachatelé vraždy patnáctileté dívky z Jihlavy byli odsouzeni k 25 a 24 letům odnětí svobody.  Jejich obětí se stala patnáctiletá Petra v jednom z jihlavských bytů v polovině března 2013. Dívku jeden z mladíků vyhodil nahou z okna ve výšce přesahující 10m. Protože Petra pád přežila a byla při vědomí, vynesl jí útočník zpět do bytu, kde se s dalšími dvěma kamarády nad těžce zraněnou dívkou domlouvali, jak ji nejlépe zavraždit. Poté, co Petru uškrtili, hodili její tělo do kontejneru. O pár dní později byla nalezena na místní skládce.

Celý příběh naleznete zde: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/261266-zavrazdena-divka-z-jihlavy-chtela-nahlasit-znasilneni/

Kevin D. – masový vrah odsouzený k doživotnímu trestu.  Na konci května roku 2013 našli hasiči při hašení požáru v Brně-Ivanovicích čtyři znetvořená těla. Jednalo se o čtyřčlennou rodinu - rodiče a jejich dva syny. Kriminalisté jako hlavního podezřelého určili právě Kevina D., příbuzného rodiny, který u rodiny bydlel a ve spěchu opustil Českou republiku. Zadržen byl americkými úřady po příletu do USA na základě mezinárodního zatykače. Komplikací pro naše úřady byla odlišnost zákonů v USA. Ve velmi krátkém čase musela Česká republiky zažádat o vydání, protože hrozilo propuštění podezřelého z vraždy na svobodu. Kevin D. se stal prvním občanem Spojených států amerických, kterého americké justiční orgány vydaly do České republiky. V lednu 2018 odsouzený Kevin D. spáchal ve věznici sebevraždu.

Celý příběh naleznete zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10993853591-legendy-kriminalistiky/318295350010004-dahlgren/

Kolínský gang - neformální označení sedmi vícenásobných vrahů. Hlavou tohoto uskupení byl Oto B. Za prokázanou účast na pěti vraždách byli členové této skupiny v součtu odsouzeni k více než osmdesáti letům odnětí svobody. K první vraždě došlo 6. 7. 1993. K té poslední 17. ledna 1996. Vyšetřovací spis obsahoval šestnáct svazků s celkovým počtem 4000 listů. 

Celý příběh naleznete zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10993853591-legendy-kriminalistiky/316292320130008-kolinsky-gang/

Přidáno 19.07.2021
__________________________________________

Díl dvacátý sedmý - Úplné dno rasistických útoků u nás

Ráno 19. dubna 2009 se mnoho lidí žijících v České republice začalo ptát: „…opravdu se to děje i u nás?“ Žhářský útok na dům, ve kterém žila romská rodina, byl naprosto nepochopitelný. Společnost byla v té době zvyklá na různé demonstrace proti nepřizpůsobivému obyvatelstvu, za národní hrdost nebo za větší bezpečí pro naše děti. Nejednalo se ale o nic jiného, než o možnost příznivců extrémní pravice, vyvolávat konflikty a střetnout se tak s romským obyvatelstvem a jejich příznivci. 

Odpornost celého žhářského útoku umocňovaly okolnosti, za jakých byl proveden. Neznámí pachatelé, v noci z 18. na 19. dubna v obci Vítkov, vhodili do rodinného domu 3 zápalné lahve. V ten okamžik se v domě nacházeli 3 lidé. Díky zbabělosti útočníků se celá rodina dostala do přímého ohrožení života. Nejvážnější zranění utrpěla v té době dvouletá Natálka. Zraněni byli i její matka a otec.

Popálená Natálka byla v intenzivní péči lékařů 8 měsíců než mohla být propuštěna domů. Její péče si vyžádala celou řadu operací a následky si ponese do konce života. S popáleninami třetího a čtvrtého stupně na více než 80 % těla ji přijali a následně léčili na Popáleninovém centru Fakultní nemocnice v Ostravě. Natálka se z následků popálenin stále léčí a do současné doby je v péči lékařů.

Žhářský útok ve Vítkově spustil intenzivní vyšetřování a policie 12. srpna 2009 provedla zadržení 12ti osob podezřelých z popsaného útoku. Před soud byli nakonec postaveni 4 útočníci. Všichni sympatizanti krajní pravice. Ti byli soudem uznáni vinnými z trestných činů pokusu vraždy a poškozování cizí věci. Odsuzující rozsudek zněl třikrát 22 a jednou 20 let odnětí svobody.

Přidáno 18.07.2021
__________________________________________

Díl dvacátý šestý - Agresivita na silnici zabíjí

Agresivní chování je spojeno s lidstvem již od prvopočátku. A za volant na silnice agrese rozhodně také nepatří, je to hrozba! Bohužel čím dál častěji zaznamenáváme tyto projevy bezohledných řidičů. Některé z nich, především rychlou jízdu, riskantní předjíždění, nebo jiný „divoký“ způsob jízdy jsme schopni zachytit včas a vyřešit. Osvěty v tomto směru není také nikdy dost: https://agresivitazabiji.cz/

Agrese za volantem ale často končí nehodou a leckdy zcela zbytečně i újmou na zdraví nebo životě. Věřte nevěřte, ale ohledávat rozmačkané zbytky auta celé od krve, kde se povalují dětské hračky, není bohulibá činnost. Vyrozumění pozůstalých o úmrtí jejich blízkého… to rozhodně není přání policisty, když jde ráno do služby.  

Proč musel v roce 2016 zemřít kojenec a další tři osoby byli zraněny při nehodě na dálnici D10 v Brodcích poté, co řidič jiného vozu agresivní jízdou, a zejména vybržďováním, zavinil nehodu tří aut? Řidič BMW skončil ve vězení na několik let, ale život dítěti nikdo nevrátí. https://www.youtube.com/watch?v=MXF8lulU95c
K tomu, abychom dokázali s agresivními piráty silnic řádně bojovat, se naše technika modernizuje, naše vozy zrychlují a policejní řidiči se úměrně technice zdokonalují. O vývoji policejní techniky jsme již psali v pátém dílu tohoto seriálu a o systému bodového hodnocení, který také na některé piloty platí, v díle druhém. 

Proč se řidič Octavie v roce 2014 vyhnul silniční kontrole v Brandýse nad Labem a při své další agresivní jízdě a vyhnutí se další kontrole vozidlem zabil policistku? Život policistky je navždy zmařen a na drogy v těle řidiče to svádět nebudeme. Pobyt řidiče za mřížemi to rovněž nenapraví. Dvě děti svou mámu už nikdy neuvidí. 

Na dané téma se zaměřuje celá řada preventivních projektů a kampaní. Neustále probíhají dopravní akce na kontroly vozidel, ale lidé stále zbytečně umírají. V loňském roce na našich silnicích vyhaslo 460 životů a za některými ze smrtí stála agrese a bezohlednost – zbytečně!
https://www.policie.cz/clanek/web-informacni-servis-zpravodajstvi-vyhodnoceni-dopravni-nehodovosti-za-rok-2020.aspx

Jen zázrakem osádka Mazdy v roce 2010 na D1 přežila bez újmy potom, co vylétla ze silnice a několikrát šla přes střechu. Nehoda nebyla zaviněna technickou závadou nebo nepozorností. Auto úmyslně, ve vysoké rychlosti, vytlačil jiný řidič, který asi někam spěchal. Že by na několik let do vězení?

S určitou mírou agrese se na silnicích setkala většina účastníků silničního provozu a vždy sami v sobě zjišťujeme, že je zbytečná a nepatří tam. Většina řidičů vnímá agresi u ostatních, u sebe -  jen zlomek z nás. Zkusme si nejdříve zamést před svým prahem. My, jakožto Policie České republiky, jsme s agresí na silnicích připraveni bojovat, je to jedna z našich priorit, a pokud na takového řidiče narazíme, budeme nekompromisní.

https://www.youtube.com/watch?v=l3UDVaY3WPc&t=22s

Přidáno 17.07.2021
__________________________________________

Díl dvacátý pátý - Únik před spravedlností

Přestože úspěšnost vyšetřování nejzávažnějších trestných činů a zločinů, většinou vražd, je velmi vysoká, některé případy se objasnit nepodaří. Nejlepší kriminalisté se i po dlouhých letech snaží případům přijít na kloub, ale ani nejmodernější technika a postupy někdy nestačí. Tak vznikají tzv. kriminalistické pomníčky. Přinášíme malý výčet z nich. 

Pokud byste měli poznatky k jakémukoli z následujících nebo i jiných trestných činů, volejte linku 158 nebo přijďte na kterékoli obvodní či místní oddělení policie.

10 dní do promlčení

27. února 2014 karlovarští kriminalisté zatkli Jana P. a obvinili ho z loupežné vraždy spáchané v březnu roku 1994 v Mariánských Lázních. Obvinění padlo pouhých 10 dní před promlčením trestného činu. Pachatel vylákal oběť pod záminkou směny valut do svého domu, usmrtil ji střelou z kuše a tělo ukryl v zabetonované jímce pod podlahou ve sklepě. Ostatky oběti se našly při domovní prohlídce a staly se usvědčujícím důkazem. Vrchní soud v Praze uložil pachateli trest odnětí svobody v trvání 12 let.

Vražda v srdci Jeseníků

Bez trestu však zůstane vrah pracovnice inspekce životního prostředí Marie Nesetové. Její ubodané tělo bylo nalezeno 3. července 2006 v lesním porostu u odpočívadla Kóta poblíž Karlovy Studánky. Přestože bylo vyslechnuto přibližně 2600 osob a odebráno 635 vzorků biologického materiálu k určení a porovnání DNA se zajištěnými stopami na místě činu, nebyl vrah doposud vypátrán. Biologické stopy vraha nalezené za nehty oběti byly porovnány s negativním výsledkem také v centrální databázi. Přestože moravskoslezští kriminalisté nadále budou vyhodnocovat případné nové poznatky, rozsudek již vynesen nebude. Právě letos 3. července vypršela promlčecí lhůta trestného činu. 

Mladý podnikatel zmizel před dovolenou

Další vraždou, u která vyšetřovatelé doposud neznají jméno pachatele, bylo zastřelení 31letého podnikatele z Brněnska Petra Krejčího. Ten zmizel 3 dny před odjezdem na dovolenou se svou přítelkyní. Jeho pohyb v poslední známý den byl zmapován poměrně podrobně: odjezd z domu, výběr peněz v bance, schůzka v restauraci, návštěva v autoservisu, setkání na Rohlence a další pohyb po Brněnsku. Před půlnocí z jeho telefonu odešla zpráva přítelkyni, že jede na východ, vyměnit valuty a do pátku se vrátí. O 2 týdny později se v Brně už našlo jen jeho auto a o 3 roky později jeho tělo naskládané v hokejové tašce v jímce u obce Prace. Přes veškerou snahu, prověřování šesti podezřelých a intenzivního sběru důkazů k usvědčení hlavního podezřelého se nepodařilo případ dostat k soudu.

Propuštěný trestanec zmizel beze stopy

Do roku 1995 sahá zmizení propuštěného trestance Jana Maška z Jihlavska. Ten se 18. září vrátil domů po odpykání trestu za loupež. Pro jeho násilnou povahu měla z jeho návratu obavu manželka s dcerami. Jedna z nich došla pro muže z vesnice, se kterým se žena Jana Maška sblížila. Co přesně se poté stalo, se nepodařilo objasnit. Na obložení dveří v domě byly nalezeny krevní stopy. Hlavní podezřelý absolvoval několik výslechů včetně detektoru lži. Policisté prohledali všechna možná místa v okolí. Manželka využila práva nevypovídat. Jana Maška se vypátrat nepodařilo.

Stovky DNA nepomohly

V červenci 2005 vstoupil do videopůjčovny ve Šternberku neznámý muž a po jeho návštěvě zůstala na místě surově ubodaná žena, které zde pracovala. Záběr ze vzdálenější bezpečnostní kamery byl nekvalitní a popis pachatele tak vznikl pouze zevrubný. 180 - 190 cm vysoký, štíhlé postavy a v době události ve věku 35 - 40 let. Byl vypracován přibližný psychologický profil. Po několika měsících bez stopy kriminalisté začali s odběrem vzorků DNA k porovnání se stopami s místa činu. První přišli na řadu zákazníci půjčovny a příbuzní. O 2 roky později byl okruh rozšířen na místní obyvatele. Ani po prověření stovek vzorků DNA a otisků prstů i mezi vězni, klienty psychiatrických léčeben a pachateli obdobných činů se nenašla shoda. V roce 2015 byl požádán o pomoc tým Tempus. I přes využití novějších technologií nenastal bohužel ve vyšetřování větší posun. Za 4 roky bude vražda promlčena. Může ještě někdo pomoci? 

Tým Tempus

V roce 2013 byl založen tým Tempus. V něm působily také kriminalistické legendy jako pplk. Josef Lottes nebo pplk. Jan Žerovnický. Úkolem týmu je vracet se k tzv. kriminalistickým pomníčkům, závažným zločinům a trestným činům, které se doposud nepodařilo objasnit. Za dobu svého fungování se mu podařilo u řady pomníčků dokončit práci předchůdců a obvinit pachatele. 

• Jiří V. byl po propuštění z vězení po 13 dnech opět zadržen a obviněn z dvou vražd z roku 1995, které byly téměř promlčeny.

• Hned v roce 2013 zjistil tým Tempus nové poznatky k vraždě Jiřího V., zastřeleného v autě před domem. Byly obviněny 4 osoby, které jeho vraždu měly naplánovat a provést. Pro nedostatek důkazů je však soud osvobodil.

• V roce 2015 soud k 17 letům odsoudil Jana P., který v roce 2001 na Zlínsku ubodal osmnáctiletého barmana Ondřeje H. Po letech k obvinění přispěla výpověď korunního svědka. Pravděpodobným motivem bylo 28 tisíc korun z baru.  

• Jedním z případů, který se tým Tempus nadále snaží rozlousknout je mediálně známé zmizení Jany Paurové, která zmizela jedné únorové noci v roce 2013 z rodinného domu ve Slavětíně. 

Přidáno 16.07.2021
__________________________________________

Díl dvacátý čtvrtý - Evropou bez hranic

Výrazným milníkem v rámci života celé země se bezesporu v roce 2004 stal vstup do Evropské unie a později v roce 2007 plné zapojení České republiky do schengenské spolupráce. Fakticky to znamenalo zrušení hraničních kontrol na pozemních hranicích a neomezenou možnost cestování v rámci zemí schengenského prostoru.

Jedním z důležitých nástrojů je Schengenský informační systém (SIS), který umožňuje efektivní celoevropské pátrání po osobách i věcech. Výhodou SIS je skutečnost, že vložený záznam okamžitě vidí každý policista a může tak rychle odhalit hledané osoby či věci odcizené kdekoliv v EU. Ročně je realizováno několik set tisíc zásahů na základě informací vložených do SIS a celkový počet těchto záznamů přesahuje 100 milionů. Díky SIS se například majiteli v ČR vrátilo odcizené letadlo nalezené ve Francii. Ročně se také podaří zadržet stovky hledaných osob. SIS je jedním ze základních pilířů, který umožnil odstranění vnitřních hranic a zároveň zajistil vysokou bezpečnost v členských zemích.

Výraznou zkouškou systému volného pohybu byla v roce 2015 migrační krize, která zasáhla zejména největší státy EU.  Česko se pro migranty stalo tranzitní zemí a pro policisty to znamenalo do jisté míry návrat do prostoru hranic a namátkové kontroly na nich i ve vnitrozemí. Policisté v roce 2015 v rámci migrační vlny zadrželi při tranzitní nelegální migraci téměř 3300 cizinců. Za následujících 5 let byl jejich počet v součtu jen lehce přes 1600, tedy asi 325 ročně. Největším záchytem tranzitujících migrantů na našem území bylo v roce 2015 srpnové zadržení 214 cizinců v Břeclavi ve dvou vlacích směřujících do Německa. 

V návaznosti na hrozbu nelegální migrace proběhlo v rámci složek IZS  i 8 velkých cvičení ke znovuzavedení hraničních kontrol a ochrany státní hranice. Reálné nasazení všech složek IZS k ochraně hranice paradoxně neprověřila nelegální migrace, ale pandemická situace a zavedení kontrol na hranicích z důvodu zamezení šíření onemocnění covid–19 v roce 2020.

Přidáno 15.07.2021
__________________________________________

Díl dvacátý třetí - Nonstop na přimu

Maják 158  - 11. března 2005 byl upraven provoz integrovaného komunikačního a řídicího systému Dispečer – Maják 158. Tento systém je provozován operačními středisky Policie ČR a slouží zejména k dokumentaci údajů týkajících se oznámení na tísňové telefonní linky 158 nebo 112 a zároveň opatření, která na ně navazují. Usnadňuje komunikaci mezi operačními středisky, útvary a hlídkami policie a umožňuje rychlé a účinné nasazení sil a prostředků.

Integrace operační středisek - Před integrací měla Policie ČR 95 operačních středisek, což přinášelo zpožďování v přenosu informací, různou technickou úroveň jednotlivých pracovišť a nejednotnost ve výkonu služby. Reakcí na daný stav bylo vytvoření nového systému operačních středisek ve formátu 14+1 (14 krajských a 1 centrální operační středisko).  V roce 2015 byla integrace dokončena. Dnešní operační střediska jsou pracoviště na vysoké technologické úrovni, která díky tomu zajišťují pomoc občanům včasným příjezdem hlídky na místo a zároveň sdílejí informace s dalšími zainteresovanými útvary či složkami IZS (hasiči, záchranná služba). Díky propojenosti všech operačních středisek se podařilo vybudovat nejmodernější systém operačního řízení v rámci celé Evropy!

Služba AML (ADVANCE MOBILE LOCATION) - Služba AML je technologie umožňující v případě volání na čísla tísňového volání (158, 155, 150 a 112), automatické odeslání přesné polohy volajícího. V praxi to znamená, že po vytočení např. „158“ se operátorovi po vyzvednutí hovoru v mapě zobrazí přesná poloha volajícího. Lokalizace je k dispozici pouze během hovoru (končí jeho zavěšením) a je pro volajícího zdarma, bez nutnosti instalace jakékoliv aplikace. V České republice byla spuštěna v únoru 2020 a funguje, jestliže je telefon vybaven lokalizačním zařízením (tzv. „chytrý telefon“), má vloženou českou SIM kartu a je v pokrytí signálem daného operátora. Služba je v případě nouze velkým pomocníkem a zachráncem životů!

Mapy kriminality - Na základě poptávky společnosti (odborné i laické) o informace o kriminalitě nejen v podobě statistik, ale i map trestných činů a přestupků se zobrazením lokality, kde k dané události došlo, byly 1. prosince 2020 představeny mapy kriminality. Mapy jsou k dispozici na internetové stránce: https://kriminalita.policie.cz. Zveřejňované informace jsou využívány i pro zefektivnění výkonu samospráv, např. při plánování činností obecních či městských policií do míst se zvýšeným výskytem protiprávního jednání a v neposlední řadě i pro rozvoj infrastruktury (např. tvorba kruhových objezdů v místech častých dopravních nehod atd.).

Logo linky tísňového volání 158 - Stejně jako řada tísňových linek v zahraničí i tísňová linka policie 158 získala své logo. V roce 2017 byla pro veřejnost vyhlášena soutěž „Vytvořme logo tísňové linky Policie ČR 158“. Z několika desítek obdržených návrhů od dětí z mateřských škol, přes profesionální grafická studia, po policisty z operačních středisek, byl vybrán návrh vytvořený Andreou Jelínkovou z Obchodní akademie a Hotelové školy Třebíč.

Nahlášení mimořádné události - Je velmi obtížné ve stresových situacích, které se nás bezprostředně týkají, zachovat klid a rozvahu. Pokud to situace dovolí, nic člověku nehrozí, je dobré znát pravidla volání na tísňovou linku, které mohou zásadním způsobem usnadnit a urychlit vyslání adekvátní pomoci.

Samotné oznámení události by v ideálním případě mělo obsahovat 7 kriminalistických otázek:

CO SE STALO - je potřeba popsat událost, rozsah, počet postižených nebo ohrožených osob. Na základě těchto informací se vysílá adekvátní pomoc.

KOMU SE STALO, KDO ZPŮSOBIL – pokud je oznamovateli známa poškozená osoba nebo pachatel činu (bližší určení – jméno, pohlaví, věk, vzhled)

KDE SE TO STALO - pokud možno uvedení přesné adresy, popsání místa, popř. sdělení, jak se k místu nejlépe dostat. Velice důležité je sdělit, kde se událost fyzicky stala, nikoliv, kde se volající nyní nachází! Policisté na tísňové lince se potýkají se situacemi, kdy volající uvede např. auto v příkopu u sjezdu z dálnice D5, exit u Ejpovic, ale na místě již není, jel jen okolo, na doplňující dotazy není schopen odpovědět (např. zda je někdo na místě zraněn atd.), jen chce poslat někoho na místo! Neochota či obava pomoci, může mít i fatální důsledky!

KDY SE TO STALO – doba spáchání je velmi důležitou okolností k posuzování činu, zde rozlišujeme dvě varianty: dobu spáchání známe (např. volající oznámí, že teď jede po dálnici a před ním došlo k dopravní nehodě) x dobu spáchání neznáme (např. při nálezu kosterních ostatků – promlčecí lhůta pro vraždu je 20 let atd.). 

ČÍM SE TO STALO – čin byl spáchán např. nožem, střelnou zbraní, dopravním prostředkem.

JAK SE TO STALO – uvedení popisu provedení činu.

PROČ SE TO STALO – motiv činu.

Počet hovorů za 365 dní – více než 1 250 000 

Číslo 158 existuje již 61 let!
 

Přidáno 14.07.2021
__________________________________________

Díl dvacátý druhý - Úkryt v tropickém ráji

O případu Radovana K. se dodnes můžete dočíst v různých médiích. Středem pozornosti pro veřejnost se stal tento podnikatel podezřelý z různé hospodářské a násilné trestné činnosti 18. června 2005. Policisté z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality jej zatkli a téhož dne provedli za jeho přítomnosti domovní prohlídku v jeho vile u Prahy. Radovan K. využil během provádění úkonů na místě nestřeženého okamžiku a ze své vily uprchl. 

Se svou rodinou se skrýval na Seychelách a v Jihoafrické republice, kde si již dříve zařídili státní občanství. Soud za několik dní vydal na Radovana K. mezinárodní zatykač, avšak Seychelská republika hledaného vydat odmítla. 

Podnikateli na začátku uložil soud podmínku za celní podvod. Postupně vyplouvaly na povrch další skutky a v srpnu roku 2006 hrozil Radovanovi K. od ostravského soudu trest 6,5 roku vezení za podvod z roku 1996. 

V únoru roku 2007 bylo známo, že Česká republika podepsala se Seychelami návrh smlouvy o vydávání hledaných osob. Seychelská republika již však do případu nevstupovala, neboť podnikatele v dubnu roku 2007 zatkla jihoafrická policie v Johannesburgu, kam přicestoval pod falešnou identitou. Radovan K. prohlásil, že se chce v zemi usadit natrvalo a požádat o politický azyl. Jeho právní zástupci dosáhli toho, že ještě téhož dne jej tamní soud propustil na svobodu. Týden po propuštění požádala Česká republika o jeho vydání. 

Vrchní soud v Johannesburgu rozhodl, že český podnikatel může být znovu zatčen a ten pak skončil opět ve vazbě. Vše se v té době zkomplikovalo tím, že řízení o poskytnutí politického azylu bylo vedeno souběžně se soudem o vydání. V té době se odhadovalo, že vydání rozhodnutí, které celý případ ukončí, může trvat v horizontu několika let. 

Počátek následujícího roku přinesl rozhodnutí soudu v Johannesburgu, že JAR podnikatele do Česka nevydá a rozhodnutí pražského vrchního soudu, že Radovan K. může být ve všech probíhajících případech stíhán jako uprchlý. České soudy pak postupně začaly projednávat podnikatelovy kauzy – tunelování, kauzy kolem úvěrů či únosu. 

V roce 2012 zaznamenala česká justice částečný úspěch u jihoafrických soudů. Radovan K. vyčerpal všechny opravné prostředky a česká extradiční žádost měla být projednána od začátku u soudu prvního stupně. O českého podnikatele se zajímala také jihoafrická policie. Byl spojován s několika vraždami podnikatelů a lidí z podsvětí. Také měl předstoupit před tamní soud kvůli obvinění z pojistného podvodu, při kterém si měl přijít na částku kolem 11 mil. korun. Projednávání jeho žádosti o politický azyl stále v této době není uzavřeno. Koncem roku padl v Česku verdikt a soud uložil Radovanu K. 11letý trest vězení a nařídil mu zaplatit pokutu 3 miliony korun. Podnikatel se hodlal proti rozsudku odvolat.

Radovan K. se v roce 2013 pohyboval v JAR na svobodě a čelil několika útokům na jeho osobu. Ke konci roku ho tamní policie zatkla skončil u soudu. 

Smyčka se pomalu stahovala a v roce 2015 soud v Johannesburgu poprvé odsoudil českého podnikatele za pokus o vraždu, z únosu a obchodu s drogami. Následující rok ho poslal soud do vězení na 35 let. Radovan K. se nevzdal a požádal jihoafrický ústavní soud o přezkoumání. 

Následně nastal zvrat a podnikatel prý sám začal usilovat na konci roku 2016 o návrat do Čech. Soud v Jihoafrické republice rozhodl v březnu 2018, že Čech může být vydán do své vlasti, konečné slovo však měl mít tamní ministr spravedlnosti. Za skutky spáchané v České republice na podnikatele čeká 15letý trest. Ve stejném roce to potvrdil pražský vrchní soud, když zamítl jeho dovolání. 

Dnes si Radovan K. odpykává již 6. rok vězení v Jihoafrické republice, ze kterého se údajně pokusil několikrát utéct. Návrat do České republiky zatím není určen. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Radovan_Krej%C4%8D%C3%AD%C5%99

https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1464256-radovan-krejcir-je-stredem-pozornosti-jiz-od-cervna-2005

Přidáno 13.07.2021
__________________________________________

Díl dvacátý první - PÁTRAČKA

Četníkům se mohlo o tak rychlé komunikaci a přenosu informací prostřednictvím virtuálního prostředí jen zdát. Dnes už se informace díky sdělovacím prostředkům a sociálním médiím šíří někdy doslova raketovou rychlostí. 

V průběhu minulých 30 let se vysílaly nejrůznější pořady, na jejichž vzniku jsme spolupracovali. Vzpomenete si na vysílání zaměřené na prevenci kriminality, pátrání po osobách a pořady s cílem přiblížit policejní práci? Co třeba pátrací relace Pachatel neznámý vysílaná od roku 1990 nebo dodnes vysílaný pořad Na stopě, který na předchozí navázal. A nebo ještě starší Federální kriminální ústředna pátrá, radí, informuje. Všechny tyto pořady pomohly policii k odhalení desítek, možná i stovek neznámých pachatelů a k vypátrání stovek hledaných a pohřešovaných osob.

Televizní vysílání už v posledních letech, v době, kdy se sociální sítě staly téměř pro každého neodmyslitelnou součástí moderního života, nestačilo. Udělali jsme významný krok do virtuálního světa a 21. 6. 2017 oficiálně spustili naše profily na sítích Facebook, Instagram, Twitter a YouTube pod hlavičkou @PolicieCZ. 

Postupně jsme si získávali váš zájem a oblibu. Velký nárůst počtu sledujících nastal v průběhu „Bratrské výzvy“. Se slovenskými kolegy jsme se utkali ve virtuálním světě o počet nově sledujících na svých Instagramech. Děkujeme vám, že jste se do této výzvy zapojili a fandili nám. 

Dnes se můžeme pyšnit silnou základnou a dohromady naše komunikační kanály mají přes 519 tisíc sledujících. Důležité informace se tak dostanou včas tam, kde jsou potřeba, a to také díky vám. Například v době, kdy se zdá, že čas ubíhá rychleji než by měl a rodina hledá svého blízkého, obracíme se i na širokou veřejnost a příspěvek se šíří řetězovou reakcí. Často se nám díky takto rychlému toku informací podařilo získat podstatné informace a v krátkém čase vypátrat pohřešovanou osobu.  

Prostřednictvím sociálních sítí se můžete často podívat takzvaně pod pokličku naší práce. Autentické záběry ze zákroků či pronásledování pachatele poodhalují nebezpečnost a důležitost našeho poslání. Snažíme se vám ale také poodhalit i naší civilní stránku, protože jsme matky a otcové od rodin, jsme kamarádi, fanoušci i aktivní sportovci a společně jsme rodina.

Přidáno 12.07.2021

_______________________________________

Díl dvacátý - Brutální útok zanechal řadu obětí

Desítky zmařených životů rukami bezcitných vrahů v rámci posledních let obrovskou měrou zasáhly nejen do života všech lidí v nejbližším okolí hrůzných činů, ale i v rámci celé republiky, potažmo světa. Vzhledem k tomu došlo k posílení již tak pevně daných priorit Policie České republiky – ochrana života a zdraví. Stovky prvosledových hlídek denně brázdí ulice a v případě oznámení aktivního útočníka, okamžitě ony a dále i zásahové jednotky, vyjednavači a další speciální útvary okamžitě vyráží najít a eliminovat nebezpečí.
Kolegové z obvodních oddělení, hlídkových služeb či jiných útvarů v rámci „prvosledu“ při oznámení ihned přeruší veškerou aktuální činnost a v rámci vteřin s absolutní prioritou vyráží na místo, odkud všichni utíkají.

Rozhodně nechceme otevírat staré rány nebo si brát na paškál pachatele, ale zmíníme pár nejzrůdnějších činů, které u nás v České republice pomyslně odstartovala Olga Hepnarová. Ta v roce 1973 užila jako zbraň náklaďák a usmrtila v Praze osm osob a téměř dvě desítky zranila.
Bezcitné a plánované chování lesního vraha v roce 2005 vzbudilo obrovskou vlnu negativních emocí…jak je toto možné? Stejně jako u všech takto výjimečných zločinů, bylo do práce na odhalení a dopadení pachatele povoláno tzv. všechno co mělo ruce a nohy. Po pár dnech byl dopaden, posléze odsouzen na doživotí a ve věznici za pár let ukončil svůj život.
Občan amerického Sacramenta Kevin D. na rozdíl od lesního vraha, který si vybíral náhodné oběti, vyvraždil v roce 2013 čtyřčlennou rodinu, u které byl v České republice na návštěvě. Po bestiální vraždě prchl do USA, kde byl hned po příletu zadržen a posléze vydán do České republiky. Za svůj čin byl rovněž odsouzen na doživotí a ve věznici spáchal sebevraždu.

Typický rukopis chování aktivního útočníka zaznamenáváme v roce 2014 ve Žďáru nad Sázavou, kdy do střední školy vtrhla mladá žena (dle pozdějšího zkoumání nepříčetná) a ohrožovala své okolí nožem. Její běsnění ukončil až policejní taser. Život mladého muže, který bránil spolužačku, bohužel nešlo zachránit.
Obrovská tragédie nastala v roce 2015, kdy v Uherském Brodě v jedné z restaurací přišlo o život 8 osob. Tehdy vnikl do zařízení třiašedesátiletý, dvěma pistolemi ozbrojený muž a střílel po přítomných hostech. Posléze ještě v prostorách restaurace spáchal sebevraždu.
Posledním případem, který otřásl celou republikou, byl útok zločince v ostravské nemocnici. Zde přišlo o život díky nelegálně držené zbrani v rukou bezcitného vraha sedm osob. Nelítostný střelec si vzal svůj život na útěku pár kilometrů od místa tragédie. 

https://youtu.be/3Ierde6f9A0

Jak bylo zmíněno na začátku textu policisté se při výcviku, modelových situacích, tematických školeních, kurzech, ale i ve službě, zkrátka při všemožných příležitostech zdokonalují v tom, jak nejrychleji a účinně zasáhnout na místě útoku a znemožnit tak dalšímu jednání agresora. Intenzivně a na všech úrovních pracujeme na tom, abychom byli schopni, když je to alespoň trochu možné, ochránit životy a zdraví osob.

Nejste v tom sami! Výcviku se plně věnujeme, a pokud budete u našeho zásahu, poslechněte naše výzvy, neptejte se a udělejte to. Rozhodují vteřiny.

Pro nás všechny v rámci běžného života ať již na veřejnosti, ve škole, v restauraci či v nemocnici platí:

UTÍKEJ – SCHOVEJ SE – BOJUJ      

(vždy, když to situace dovolí…VARUJ)

Tyto tři základní nosné pilíře, resp. CESTA PŘEŽITÍ, mohou rozhodnout. 

https://youtu.be/3Ierde6f9A0

Díl devatenáctý - MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Turisté již berou jako běžnou věc, že se v poslední dekádě setkávají v Chorvatsku či o něco později v Bulharsku s policisty, kteří tam pomáhají řešit jejich problémy při jednání s tamní policií a úřady. Působení policistů v zahraničí je však mnohem širší a ve většině případů nemá spojitost s turistickým ruchem. Po roční přestávce v působení v Chorvatsku a Bulharsku se tam letos policisté na dva prázdninové měsíce vrací a budou k dispozici českým turistům. 

Jako reakci na migrační vlnu na trase Turecko, Řecko, balkánské země, země Střední Evropy s cílovou destinací většinou v Německu, začala česká policie od roku 2015 vysílat do zahraničí pravidelné kontingenty v rámci pomoci místním sborům v boji s nelegální migrací. Nejčastěji mířili a dále míří do Makedonie, ale dříve také do Srbska, Slovinska nebo Maďarska. V těchto destinacích tak působilo již více než 1500 českých policistů. 

Na Balkáně dělají dobré jméno České republice také policejní potápěči - pyrotechnici a jejich osmileté působení při výcvikových a odminovávacích misích v Bosně a Hercegovině, které probíhaly na hraniční řece Sávě, řekách Una a Drna nebo v Mostarském jezeře. Úspěšnost našich specialistů a navíc bez ztrát na životech jim přinesla pověst absolutní světové špičky a byla vysoce oceněna místními úřady. 

Policisté působí i na desítkách dalších míst, ať už v rámci mandátu styčných důstojníků, kterých má PČR aktuálně v zahraničí 15, nebo pod mandátem mezinárodních organizací. Nelze opomenout působení českých policistů pod hlavičkou FRONTEXu – Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. K plnění úkolů při ochraně vnějších hranic vyráží ročně na různé zhruba dvě stovky policistů, čímž se Policie České republiky v současné době řadí mezi nejaktivnější unijní státy. 

Díl osmnáctý - NA ÚTĚKU

Co spojuje jména Radovana Krejčíře, Jiřího K. a Ladislava W.? Mimo kriminálních aktivit, zejména dovednost zmizet z míst, odkud by mizet neměli. Útěky vězňů nebo eskortovaných osob se za posledních 30 let nevyhnuly ani našim končinám. Proto připomínáme výběr těch mediálně nejzajímavějších.

Začněme panem Ladislavem W. (později odsouzeným za dvojnásobnou vraždu, který v srpnu roku 1995 uprchl při transportu z výslechu do pankrácké věznice v Praze. K útěku mu pomohl ručně vyrobený klíč, kterým si odemkl pouta. Poté donutil dva členy eskorty, aby ho služebním vozem odvezli mimo Prahu. Nakonec je nechal svázané a dál pokračoval služebním vozem. Na útěku byl Ladislav W. 7 měsíců, a to do svého zatčení v březnu následujícího roku. Tento recidivista se pokusil  o útěk i podruhé. S dalšími spoluvězni se probourali stropem cely a dostali se až na střechu pankrácké věznice. Tam jejich cesta skončila, protože za zeď se už nedostali.

Jiří K., u nás zřejmě mediálně nejznámější osoba s trestní minulostí.

1. 1993 útěk – Jiřímu K. byl přerušen trest na 3 dny: toto přerušení si prodloužil o několik měsíců.

2. 1994 útěk – Jiří K. unikl z Vazební věznice v Českých Budějovicích. Dopaden byl v ten samý den za pomoci občana, který pomohl při zadržení policii svou všímavostí a pohotovým jednáním.

3. 1996 pokus o útěk – Jiří K. se pokusil opustit věznici ve Valdicích. Jeho pokus netrval ani 30 minut. Byl vypátrán na střeše jednoho z blízkých objektů a následně dopraven zpátky do cely.

4. 2000 útěk z věznice Mírov - koncem října již doživotně odsouzený Jiří K. přeřezal mříže své cely a spustil se po svázaných prostěradlech. V minulosti se z této nejpřísněji střežené věznice podařilo utéct jen několika osobám. Zadržen byl na začátku prosince policejním Útvarem rychlého nasazení v bytě Ludvíka Č., doživotně odsouzeného pětinásobného “orlického vraha”, který si trest také odpykával na Mírově.

Více na téma Jiří K. naleznete také zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/tema/717614-jiri-kajinek

Radovanu Krejčířovi se podařilo utéct v červnu 2005 při probíhající domovní prohlídce z černošické vily, ve které žil se svou manželkou. Stalo se tak bohužel za přítomnosti přibližně 10 policistů. Útěk Radovana Krejčíře se stal doslova globálním. V roce 2005 jej vypátrali kolegové z Interpolu na Seychelských ostrovech, odkud následně také prchnul do Jihoafrické republiky. Vězení v JAR se stalo Radovanu K. „dočasným domovem“. Byl zde odsouzen za různé trestné činy k odnětí svobody na 35 let.

Přidáno 09.07.2021
__________________________________________

Díl sedmnáctý - K MILIONŮM PŘIŠLI NELEGÁLNĚ

6. prosince 2012 kriminalisté provedli první zatčení v rámci operace „Topas“ namířené proti skupině pachatelů trestného činu krácení daně při dovozu pohonných hmot z Německa a Rakouska do České republiky. Vyšetřování prokázalo, že pachatelé pořídili asi 276 miliónů litrů benzínu a motorové nafty a daňovým únikem způsobili škodu dosahující 1,4 miliardy korun. Vrchní soud v Praze jim potvrdil tresty odnětí svobody v rozmezí od 4 do 10 let.

Tečku za nelegálními obchody s palivem udělalo v roce 2015 v rámci případu „Topas“ obvinění 18 podezřelých z podílu na daňových únicích. Nejmladšímu obviněnému bylo 26 a nejstaršímu 69 let. Velký zásah proti obchodníkům s pohonnými hmotami byl úspěchem policistů z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, zařazených v rámci pracovního týmu Daňová Kobra. Vyšetřování trestné činnosti sahalo až do roku 2010 a kromě zadržení a obvinění osob bylo zajištěno i velké množství finančních hodnot.

S obchody s lehkými topnými oleji v první polovině 90. let přímo souvisí také vražda podnikatele Lubomíra H. Ten byl zastřelen ve svém bytě v Praze na Barrandově 15. ledna 1995. V polovině listopadu 1999 policie pozatýkala skupinu osob a obvinila je z vraždy. Podle rozsudků Vrchního soudu v Praze si jeho vraždu objednal podnikatel Milan Š. a zorganizoval ji Jiří V., který najal další 2 pachatele. Soud jim uložil tresty odnětí svobody v trvání od 12 let do 13 a půl roku.

MILIONY V KRABICI NA VÍNO

Bývalý poslanec a hejtman David R. byl prvním vazebně stíhaným poslancem v průběhu výkonu poslaneckého mandátu. Na jaře roku 2012 byl zadržen protikorupční policií s vysokou finanční hotovostí v krabici od vína. Poslanec a hejtman byl obviněn z korupčních trestných činů a posléze v roce 2019 také pravomocně odsouzen sedmiletému trestu odnětí svobody, který nakonec v roce 2019 nastoupil. Kromě odnětí svobody určil soud i peněžitý trest v částce 10 milionů korun a dalších 7 milionů, které měl při zadržení u sebe, propadlo státu. Složitá a dlouhá kauza byla zkouškou vyšetřujících policistů i justičních orgánů.

Tento a mnohé další případy naleznete zde: Výroční zpráva NCOZ 2019.pdf

Přidáno 08.07.2021
__________________________________________

Díl šestnáctý - TERORISMUS

Antrax – v říjnu 2001 zaznamenala policie první případy podezřelých zásilek, jejichž příjemci se obávali nákazy snětí slezinnou. Znepokojení veřejnosti vyvolaly tzv. antraxové dopisy, které se krátce před tím objevily v USA a byly spojovány s mezinárodním terorismem. Během 2 týdnů hasiči zajistili kolem 1500 takových zásilek, všechny byly analyzovány a žádná neobsahovala bakterie antraxu.

Traviči s kyanidem – dvojice pachatelů během dubna a května 2003 opakovaně kontaktovala policii a pod hrozbou otravy vody a potravin v pražských nemocnicích kyanidem draselným (cyankáli), požadovali 300 milionů korun výkupného. Svou hrozbu vyděrači podpořili ampulkou jedu, kterou zanechali v porodnici U Apolináře. Soud je poslal do vězení na 7 a 8 let.

Travič s cyankáli – v srpnu 2003 zavolal na linku 158 neznámý muž a požadoval půl milionu korun. Hrozil, že s pomocí cyankáli otráví pitnou vodu v Praze. K předání výkupného mělo dojít ve vlaku na trati z Přerova do Prahy. Kriminalisté pachatele ve vlaku odhalili a zatkli. Soud mu vyměřil 3 a půl roku vězení.

V září 2006 zažila Praha protiteroristické manévry. Důvodem byly informace zahraničních zpravodajských služeb o útoku hrozícím během období židovských svátků. Cílem se měly stát pražské židovské objekty. Zvýšené riziko bylo spojeno s útokem na synagogu, který proběhl dva týdny předtím v norském hlavním městě Oslu. Norská policie zatkla muže jménem Bhatti, který dle jejich vyjádření plánoval útoky na izraelskou i americkou ambasádu v Oslu a následně také v Praze. Na údajné přípravě atentátů v Praze se měl podílet také bývalý nejvyšší boss kosovsko-albáské drogové mafie, Princ Dobroši (vizte náš článek z 28. 6. 2021), to se ale nikdy nepotvrdilo. 

Teroristický útok na železnici – v červnu a červenci 2017 způsobil Jaromír B. na železniční trati mezi Mladou Boleslaví a Bezdězem úmyslně dvě vážné nehody, když přes koleje pokácel stromy. V okolí železniční trati poté ještě poházel letáky s nápisem "Alláhu akbar" a další vzkazy, které měly vzbudit dojem, že je psali vyznavači islámu. Chtěl tak mezi obyvatelstvem vyvolat strach z migrantů. Soud mu vyměřil 4letý trest vězení a stal se tak prvním člověkem odsouzeným v ČR za terorismus.

Za pomoc teroristům poslal v loňském roce soud na 10 let do vězení bývalého pražského imáma Samera S.  Imám zorganizoval vstup svého bratra i švagrové do teroristické organizace an-Nusra, která operuje v Sýrii a s jejich pomocí poslal organizaci také finanční prostředky vybrané ve sbírkách v České republice.

Z celosvětově narůstajícího rizika mezinárodního terorismu vznikla i u nás potřeba zřídit specializované pracoviště, jehož posláním je monitorování a vyhodnocování teroristických hrozeb vůči zájmům České republiky. Proto byl 30. 3. 2009 zahájen provoz Národního kontaktního bodu pro terorismus, pracoviště, které je propojeno se všemi policejními útvary a spolupracuje s dalšími bezpečnostními složkami doma i v zahraničí.

Od ledna 2016 existuje v České republice systém vyhlašování stupně ohrožení terorismem. V březnu 2016 vyhlásil ministr vnitra, v reakci na teroristické útoky v Bruselu, poprvé zvýšený, tedy 1. stupeň ohrožení terorismem na našem území. 

Čtyři stupně ohrožení terorismem:

• Stupeň 0 - ideální stav, nemá grafické znázornění a není samostatně vyhlašován,

• Stupeň 1 - je třeba zvýšené bdělosti,

• Stupeň 2 - blíže neurčené riziko směřující vůči ČR,

• Stupeň 3 - vysoká míra jistoty, že se něco stane či se něco v ČR už stalo.

Jako zvýšené stupně ohrožení terorismem se označují první, druhý a třetí stupeň, které jsou pro účely jasného informování veřejnosti rozlišeny za pomoci vizualizace v podobě černě lemovaných trojúhelníků. V případě prvního stupně je vyplněn žlutou barvou, v případě druhého stupně oranžovou a třetího červenou barvou.

https://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby-337414.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d

Přidáno 07.07.2021
__________________________________________

Díl patnáctý - HEPARINOVÝ VRAH

V květnu roku 2006 se začal odehrávat děsivý případ vraha zdravotníka. Během 5 měsíců podával PetrZ., na ARO havlíčkobrodské nemocnice, náhodným pacientům lék na ředění krve heparin. V důsledku této medikace někteří pacienti zemřeli. K odhalení sériového vraha dopomohl primář oddělení ARO, který provedl srovnání 40 případů pacientů s nevysvětlitelným krvácením. Ve 23 případech byl pacientovi podáván heparin a o stejné pacienty se staral právě Petr Z. V prosinci 2006 policie zdravotníka zadržela a tento se přiznal k podávání heparinu pacientům. Odtud také mediálně známý název pro tuto kauzu „heparinový vrah“.

Petrovi Z. bylo prokázáno 7 vražd a 10 pokusů o vraždu a za toto jednání byl dne 21. února 2008 odsouzen Krajským soudem v Hradci Králové k výjimečnému trestu odnětí svobody. Rozsudek zněl: DOŽIVOTÍ. Heparinovému vrahovi se přisuzují další 3 vraždy a jeden pokus o vraždu, ale z důvodu jeho odsouzení byly policií odloženy. Motivem jednání heparinového vraha byla touha po intenzivních prožitcích při své vnitřní prázdnotě. Byl mu příjemný pocit, kdy lékaři nevěděli, proč pacienti umírají a jen on znal pravdu. Toužil je dostávat do pozice bezradnosti a nevědomí. 

Na svobodu může být heparinový vrah Petr Z. podmíněně propuštěn nejdříve v roce 2038, tedy po odpykání si nejméně 30 let. 

Přidáno 06.07. 2021
__________________________________________

Díl čtrnáctý - INTERPOL, EUROPOL A POLICIE ČR

Československo patřilo v roce 1923 k zakládajícím členům Interpolu a po nucené přestávce se v roce 1992 Česká republika do Interpolu opět vrátila. Vstupem do Evropské unie v roce 2004 se také stala členskou zemí Europolu, který propojuje evropské policejní sbory.

Interpol se České republice výrazně přiblížil v roce 2016, kdy se v Praze konala 44. Evropská regionální konference. Na té byla do evropského výboru zvolena plk. Šárka Havránková. O 3 roky později byla plk. Havránková zvolena viceprezidentkou této celosvětové organizace. Svůj hlas pro českou kandidátku odevzdalo na valném shromáždění této organizace v Chile 135 ze 141 států přihlášených k volbě.

Výraznou stopu v celosvětovém boji se zločinem zanechala také skupina českých policistů, která stojí za vznikem unikátní databáze k identifikaci původu drog – Relief. Tu v roce 2019 darovala Česká republika Interpolu, který ji zařadil mezi své databáze. Česká databáze tak umožňuje dohledat původ drog policistům po celém světě. 

V obou mezinárodních policejních organizacích máme silné zastoupení a na poli policejní diplomacie jsme velmi úspěšní. V rámci Europolu nejsilnější stopu zanechal bývalý policejní prezident genmjr. Oldřich Martinů, který v letech 2011 - 2019  zastával druhý nejvyšší post, tedy místo zástupce ředitele. 

Díl třináctý - NELEGÁLNÍ TECHNOPARTY BYLA UKONČENA

Technoparty CZECHTEK 2005 a vznik Antikonfiktních týmů

Červenec 2005, pronajatá louka na Tachovsku, pár hudebních aparatur. Technopárty může začít. Situace na místě se však záhy změnila. Aparatur a hudebních systémů přibývalo, účastníci ve svých vozech brázdili po pozemcích, kde neměli co dělat.  Dvanáctý ročník výjimečné hudební akce nabral zcela jiný směr.

Vyznavači freetekna či reggae nerespektovali hranice „svého“ území a majitelé okolních pozemků podali trestní oznámení. Tisíce hudebních příznivců byly opakovaně vyzvány, aby dodržovaly dané meze, včetně dalších předem stanovených podmínek. Opakované výzvy ze strany policie a samosprávy byly marné. Docházelo k jednotlivým útokům směrem k policii.

Vzhledem k tomu stovky těžkooděnců pod jednotným velením zasáhly. V době zásahu již nelegální párty byla za použití všemožných donucovacích prostředků a neustálých výzev ukončena. Vyznavači hudby se odebrali do svých domovů. V tu dobu ojedinělý zásah policie zvedl vlnu emocí a byl mediálním tématem na dlouhou dobu. Část veřejnosti jej kritizovala, část naopak podporovala.

Zkušenosti z tohoto zásahu posunuly myšlenku vytvoření antikonfliktních týmů rychle vpřed a rok poté, tedy rok 2006 se datuje jako vznik těchto specifických skupin policistů. Tyto přispívají k řešení podobných situací bez použití násilí a jejich největší zbraní je komunikace.

V týmech, které jsou na každém krajském ředitelství, je celkem 220 speciálně vyškolených policistů. Jejich působení v antikonfliktním týmu není jejich hlavní pracovní náplní. Jde o jejich vedlejší aktivitu a v této funkci policisty, který se snaží předcházet agresi ze strany různých skupin osob, můžete potkat policistu z obvodního oddělení, kriminalistu, dopraváka, ale také policejního psychologa, bojaře či mluvčího. 

Srozumitelná komunikace podaná lidskou a uvolněnou formou o významu aktuálního opatření, vysvětlování nutných zákonných postupů nebo prolomení negativních skupinových procesů je právě to, na čem stojí náplň komunikace a úspěšné výsledky činnosti členů týmu. Vhodně zvolená komunikace již mnohokrát zabránila vzniku agresivního chování, vzniku lavinového chování a odstartování davové násilné reakce nebo třeba zajistila koordinovaný přesun velkého počtu osob centry měst v trase, která vyhovovala všem stranám. Nejčastěji „akáti“ působí na bezpečnostních opatřeních například při sportovních utkáních, setkání sympatizantů extrémistických hnutí nebo demonstracích s různorodými tématy.

přidáno: 4. 7. 2021
_______________________________________________________

Díl dvanáctý - Virus, který změnil svět

Když koncem roku 2019 v čínském Wu-Chanu vědci identifikovali první případ nákazy člověka infekčním onemocněním COVID-19, málo kdo očekával, že následující měsíce bude tímto virem a spolu s ním spojenými pandemickými opatřeními paralyzován téměř celý svět. V České republice byly první tři případy onemocnění potvrzeny v neděli 1. března 2020 a do současnosti bylo nakaženo více než 1 600 000 našich spoluobčanů.

Koronavirová pandemie zasáhla naší republiku v několika vlnách, přičemž ta nejsilnější přišla na přelomu let 2020 a 2021, kdy byl zaznamenán denní nárůst nově nakažených přesahující 17 000. Policie ČR se výrazně podílela na protipandemických opatřeních nasazením desítek tisíc policistů, kteří kromě své klasické činnosti plnili i nevšední úkoly – trasovali kontakty nově nakažených nebo zajišťovali převoz osob mezi nemocnicemi.

Zdaleka největší dopad na policejní práci měl takzvaný lockdown, kterým bylo od 1. března 2021 zakázáno cestovat mezi okresy. Toto opatření si vyžádalo enormní nasazení sil a prostředků a výrazně zasáhlo do života všech občanů v České republice. Spolu s uzavřením státních hranic, povinností nosit zakryté dýchací cesty a uzavřením škol, školek a vzdělávacích institucí se jednalo zřejmě o nejviditelnější a nejrazantnější opatření v boji s pandemií Covid-19.

Co všechno Covid-19 přinesl:

• Roušky a respirátory
• Nouzový stav
• 3týdenní uzávěra všech okresů
• Očkování
• Testování
• Trasování
• Hraniční kontroly
• Omezení prodeje a poskytování služeb
• Uzavření měst Litovel a Uničov a obce Červenka v březnu 2019
• Systém práce Policie ČR – rozdělení do týmů
• Více než 1 600 000 nakažených
• Více než 30 000 úmrtí v souvislosti s COVID-19
• Školy a školky uzavřeny na několik měsíců, nástup distanční výuky
• Home office
• Přísnější právní kvalifikace v nouzovém stavu
• Součinnost s krajskými hygienickými stanicemi

Aktuální informace o Covidu-19 na webu Ministerstva zdravotnictví

Statistické informace o Covidu-19 v ČR: 

přidáno 3. 7. 2021
_________________________________________________

Díl jedenáctý - Půlmiliarda se stále nenašla!

Jako krádež století je označován případ, ke kterému došlo na konci roku 2007 v Praze. František Procházka, tehdejší zaměstnanec bezpečnostní agentury, si přilepšil k vánočním svátkům velmi svérázným způsobem. Paletu s balíčky bankovek v hodnotě více jak půl miliardy korun českých naložil ve skladu bezpečnostní agentury do vozidla, které řídil jeho komplic a které se podobalo vozidlům bezpečnostní agentury. Dodávka byla sice nalezena, ale samozřejmě prázdná. Do dnešního dne se nepodařilo nalézt odcizené peníze ani hlavního pachatele této krádeže. Komplic hledaného Františka Procházky byl policií zdržen v březnu roku 2008. Oba pachatelé byli poté odsouzeni k 9 letům odnětí svobody, František Procházka v nepřítomnosti jako uprchlý. Po Františku Procházkovi je stále vyhlášeno pátrání. Existuje několik vyšetřovacích verzí. Jednou z nich je, že se skrývá např. v  Jižní Americe, druhá pracuje s možností, že je již delší dobu po smrti a byl jen bílým koněm.

přidáno: 2. 7. 2021
__________________________________________________

Díl desátý - Šance na úspěch? 1 : 1 500!

Technikou umožňující plošný screening vzorků DNA disponuje Kriminalistický ústav Policie České republiky více než 20 let a byl zatím použit v téměř 10 případech.

Před sedmi lety otřásla severočeským Rumburkem vražda mladé ženy. Na případ byl nasazen jedenáctičlenný policejní tým, vrah i přesto unikal spravedlnosti. Vzhledem ke složitosti případu navrhli ústečtí kriminalisté použití plošného screeningu DNA. Na místě činu se podařilo zajistit biologický materiál, ze kterého byla úspěšná analýza Y-chromozomu. Ta nevede k individuální identifikaci jedince, ale určí pouze rodovou příslušnost (Y-chromozom se vyskytuje jen u mužské populace a dědí se vždy z otce na syna). Analýza Y-chromozomu je citlivější a lze ji provést i z poměrně malého množství biologického materiálu. 

Detektivové tak vytipovali cílovou skupinu 1 500 mužů z Rumburku ve věku od 18 do 35 let, kterým kriminalistický technik odebral pomocí bukálního stěru vzorek DNA. Všechny vzorky byly  poté vyhodnoceny v pražském Kriminalistickém ústavu, kde genetici u vzorku č. 1002 zjistili shodu Y-chromozomu osoby s Y-chromozomem odebraným na místě činu, jedinou relevantní stopou. 

Muže, podezřelého z hrůzného činu tak po 7měsíčním pátrání usvědčila věda.

Technikou umožňující plošný screening vzorků DNA disponuje Kriminalistický ústav Policie České republiky více než 20 let a byl zatím použit v téměř 10 případech. Přístroje umožňují najednou otestovat až 180 vzorků stěrů, které jsou srovnávány s jedním srovnávacím vzorkem. Odběr DNA provádí kriminalistický technik, který stěrem z ústní dutiny vatovým tamponem odebere vzorek DNA (tzv. bukální stěr). Tampony jsou označeny jménem osoby, která vzorek poskytla i jménem policisty, který stěr provedl. Následně je vzorek v laboratoři testován a znalec v oboru genetiky jej porovná se stopou. Při plošném screeningu je bukální stěr dobrovolný a výsledky DNA testů se neukládají do Národní databáze DNA. 

přidáno: 1. 7. 2021
____________________________________________________

Díl devátý - Exploze otřásla Vrběticemi

Vrbětice ochromila exploze, která nemá v české historii obdoby. Oznámení o explozích v areálu, konkrétně skladu č. 16, jsme přijali 16. října 2014 dopoledne. Bezprostředně poté jsme evakuovali firmy a školu sousedící s areálem. Druhý sklad č. 12 pak explodoval o dva měsíce později, dne 3. 12. 2014. V tento den jsme také z bezpečnostních důvodů společně s hasiči evakuovali na čtyři dny občany přilehlých obcí Haluzice a Lipová. Na základě odborného stanoviska Pyrotechnické služby Policie ČR a po dohodě s ústřední a krajskou koordinací, rozhodl velitel zásahu, že se v únoru 2015 začne s vyskladňováním veškeré munice a zbraní, včetně chemických látek ze skladů v areálu. Poslední kamion pak odjel 23. prosince 2015. Munici z areálu odvezlo celkem 547 plných nákladních vozidel. V červnu roku 2016 byly započaty záchranné a likvidační práce a s tím spojené ohledání místa prvního epicentra exploze, skladu č. 16, které trvalo rok. V červenci 2017 jsme zahájili ohledání druhého místa výbuchu, skladu č. 12. Ohledání druhého epicentra bylo mnohem náročnější vzhledem k charakteru exploze a množství nevybuchlé munice, ukončili jsme ho v září 2020. V souvislosti s ohledáním druhého místa výbuchu byla s ohledem na bezpečnost občanů uzavírána komunikace mezi Haluzicemi a Lipovou, silnice se trvale otevřela 27. září 2020, k tomuto datu ukončil velitel zásahu v areálu záchranné práce. Likvidační práce byly ukončeny 13. října 2020 a tím byl po šesti letech ukončen celý zásah.  

Na začátku, v říjnu 2014, jsme pracovali na ploše cca 10km², tento prostor se postupně zmenšoval a pozemky se postupně vracely zpět vlastníkům. Celý areál prošel během šesti let opakovaným plošným pyrotechnickým sběrem a vytipované lokality hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do hloubky 50 cm, což představuje cca 7 procent ze zasažené plochy. Na části prací se podílela i Armáda ČR.

Při ohledání prvního epicentra exploze pyrotechnici nalezli 4 345 kusů munice a 1,95 kg trhaviny, ohledání druhého epicentra výbuchu bylo náročnější, a to vzhledem k charakteru explozí a množství nevybuchlé munice. Bylo při něm nalezeno 8 916 kusů munice a 3,5 kg trhaviny. Při povrchovém sběru nalezli příslušníci složek integrovaného záchranného systému od července 2017 celkem 1808 kusů munice. Na dočasné trhací jámě, která byla ve vrbětickém areálu vybudována, bylo celkem zničeno 400 kusů dělostřelecké munice a 4 598 iniciátorů (zapalovačů). Nalezenou munici, která byla schopná převozu, odváželi pyrotechnici do vojenského újezdu Libavá. V průběhu bezpečnostního opatření přepravovali munici více jak dvacetkrát. V Libavé bylo zlikvidováno 13 082 kusů munice, 2,45 kg trhavin a 46 kg malorážového střeliva. Jedná se o munici nalezenou v obou epicentrech explozí a při plošném pyrotechnickém sběru. Celkově pyrotechnici zničili více než 18 tisíc kusů munice. Pyrotechnická služba odpracovala za šest let v areálu 12 243 pracovních směn o průměrné délce 12 – 14 hodin.

Bezpečnostního opatření Výbuch se účastnili kromě základních složek integrovaného záchranného systému také Armáda ČR, Vojenské lesy a statky ČR, Vojenský technický ústav, Státní báňská správa ČR a Krajský úřad Zlínského kraje. Kromě policistů Krajského ředitelství policie Zlínského kraje se na opatření podílely i organizační články jiných krajských ředitelství např. Praha, Brno, Ostrava a celorepublikových útvarů, především Pyrotechnická služba Policie ČR a Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV.

V průběhu bezpečnostního opatření velitel zásahu pravidelně informoval starosty dotčených obcí na setkáních o průběhu a vývoji záchranných a likvidačních prací v areálu.

Pozitivní informací je, že v průběhu celého zásahu nedošlo k úmrtí ani vážnému zranění nikoho ze zúčastněných osob ani občanů. Po skončení zásahu je lokalita v okolí vrbětického areálu denně posílena policejní hlídkou.   

přidáno: 30. 6. 2021
___________________________________________

Díl osmý - Týrání osoby ve společném obydlí, domácí násilí a ohrožené děti

V červnu 2004 nabyla účinnosti významná novela trestního zákona, která zavedla novou skutkovou podstatu trestného činu - týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě. O 5 let později nový trestní zákoník zpřísnil sankci za týrání osoby žijící ve společném obydlí až na 12 let odnětí svobody.

Významný posun v boji proti domácímu násilí pak nastal v roce 2009, kdy bylo Policii ČR přiděleno oprávnění vykázat násilnickou osobu ze společného obydlí bez nutnosti zahájení správního řízení. Touto změnou byl značně urychlen proces řešení domácích sporů a jedná se o velkou pomoc obětem násilí. Případů, u nichž policisté využijí tuto pravomoc a vykáží osobu ze společného obydlí, je dlouhodobě kolem 1 300 ročně, přičemž incidentů, jejichž intenzita nedosahuje takové míry, aby bylo možné útočníka z domácnosti vykázat, každoročně přibývá. Za posledních 5 let došlo k jejich nárůstu z 5 700 (rok 2016) na téměř 9 000 (rok 2020).

Domácí násilí nemusí být viditelné. Jeho hlavní znaky jsou: 

• Opakování a dlouhodobost - z jednoho útoku jakéhokoli charakteru ještě nelze určit, zda jde o domácí násilí. Může to však být jeho začátek.
• Eskalace - domácí násilí se stupňuje od útoku proti lidské důstojnosti k fyzickým útokům až k závažným trestným činům ohrožujícím zdraví a život.
• Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí na ohroženou osobu a násilnou osobu - domácím násilím nejsou vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde je rovné nebo střídavé postavení stran incidentu.
• Neveřejnost - domácí násilí probíhá zpravidla za zavřenými dveřmi bytu či domu, stranou společenské kontroly.

Dalším milníkem boje proti domácímu násilí byl 13. srpen 2010, kdy Policie ČR uzavřela dohodu s Bílým kruhem bezpečí o poskytování pomoci obětem trestné činnosti. Cílem je co nejrychleji zprostředkovat bezplatnou odbornou pomoc obětem úmyslných násilných trestných činů a pozůstalým po takových obětech.

Jedním z vedlejších efektů domácího násilí jsou i útěky dětí od rodičů nebo opatrovníků. Policie ČR ročně hledá více než tisíc pohřešovaných dětí a jelikož včasné zapojení veřejnosti je klíčovým faktorem pro jejich nalezení, byl 11. května 2010 spuštěn Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech. Systém je aktivován policií v případech bezprostředního ohrožení života a zdraví pohřešovaného dítěte, současně po pohřešovaném dítěti bylo vyhlášeno pátrání a princip spočívá v zapojení široké veřejnosti do pátrání prostřednictvím médií. 

Zjednodušeně řečeno, jakmile je vložena informace o dítěti v ohrožení do databáze pohřešovaných osob, zobrazí se na webových stránkách policie a odkaz na ně je automaticky odeslán médiím, která se do systému zapojila. Ročně tento mechanismus využíváme v 10 – 20 případech a v drtivé většině je dítě nalezeno. Výjimku tvoří jednotky případů ročně, u nichž se ale většinou jedná o takzvaný „únos“ dítěte rodičem v souvislosti (například) s rozvodovým či opatrovnickým řízením.

přidáno: 29. 6. 2021
__________________________________________

Díl sedmý - TUNY KOKAINu a HEROINu- Boj proti narkomafii v Čechách

Přinášíme Vám výběr z nejzajímavějších velkých případů české „protidrogovky“ od devadesátých let, jejichž výsledkem bylo zatčení významných bossů narkomafie, zajištění několika tun kokainu a heroinu a jež alespoň na čas paralyzovaly drogový trh.

Od počátku devadesátých let, kdy na českou scénu vstoupily drogové zločinecké skupiny z Balkánu, následně také z Latinské Ameriky, arabských zemí, Vietnamu, Číny a zemí bývalého Sovětského svazu, bojují policisté se specializací na drogovou trestnou činnost pod hlavičkou Národní protidrogové centrály SKPV PČR proti narkomafii a to nejen na území našeho státu. Většina úspěšných velkých realizací a zásahů proti narkomafii je výsledkem spolupráce se zahraničními kolegy z protidrogových útvarů z celého světa (např. americká DEA).

Operace „Blizzard“ – duben - 1995
V neděli 9. dubna 1995 byla ukončena dvouletá operace označená krycím jménem „Blizzard“. Ve spolupráci NPC a Úřadu vyšetřování ČR, americké DEA a příslušných rakouských, britských a německých úřadů bylo během akce zadrženo bezmála sedm set kilogramů kokainu, který směřoval z Kolumbie lodní dopravou přes německý Hamburk a Polsko do České republiky. Již v březnu 1994 se podařilo ve spolupráci v britském Manchesteru zajistit zásilku tří set padesáti kilogramů této drogy. Kokain byl přepravován v prezervativech umístěných ve vydlabaném ovoci, uzavřeném v kompotech. Droga byla vyjmuta a náklad byl jako sledovaná zásilka vypraven dále do místa určení. Dalších tři sta čtyřicet kilogramů kokainu bylo zachyceno Německu. Tentokrát se jednalo o zásilku maskovanou ve sto tunách cukru, jež byla adresována autoservisu v Praze 5. V případě proniknutí těchto dvou zásilek na český drogový trh by se jednalo přibližně o sedm miliónů distribučních dávek kokainu v ceně devět set miliónů korun.
Zadrženi byli dva pachatelé, český občan T. M., trvale žijící v Nizozemsku, byl zadržen na ruzyňské letišti, když se chystal opustit naši republiku směrem na Amsterodam. Druhým zadrženým byl J. M., pětkrát soudně trestaný český podnikatel a majitel servisu v Praze 5. Při domovní prohlídce u něho policie zabavila listiny prokazující jeho trestnou činnost a dlouhé a krátké kulové zbraně, včetně pistole Parabelum, útočné granáty a střelivo do kulových zbraní a samopalu a kulometné nábojové pásy.

Operace „Andromeda“ – realizace – červen 1997
Po čtyřleté operaci s názvem „Andromeda“, kterou koordinovala Národní protidrogová centrála spolu se zahraničními týmy protidrogových centrál z Německa, Švýcarska, Slovenska a Maďarska byl v Brně zadržen šéf drogového gangu, který operoval na tzv. „ Balkánské cestě“ po jehož dopadení usilovaly všechny policejní složky Evropy. Během akce byli již v září 1994 zadrženi dva „bossové“ sledovaného gangu, kteří dlouhodobě pobývali na našem území. V rámci operace probíhající v letech 1993 - 1997 bylo zadrženo 96 členů gangu a policie zachytila 100 kilogramů vysoce kvalitního tureckého „hnědého heroinu“.  Za dobu svého působení přepravil gang podle odhadů odborníků několik set kilogramů této drogy.

Operace „Klec“ – realizace – březen 1999
V březnu 1999 byl Praze během operace „Klec“ zatčen Princ Dobroši, čelní představitel kosovsko-albánské narkomafie, kterému se podařilo v roce 1996 utéci za pomoci podplaceného dozorce v dodávce odvážející špinavé prádlo z norského vězení, kde si odpykával 14-ti letý trest vězení. Nákladnou plastickou operací změnil svoji podobu a po té se přesunul na naše území, kde řídil zhruba 100 člennou mafiánskou organizaci, která měla pod kontrolou tzv. severní větev balkánské cesty.  Ani změna podoby jej nezachránila, byl usvědčen díky záznamu hlasu zaslaném z Norska. Zatčení Prince Dobrošiho ochromilo na čas obchod s drogami nejen na našem území a spustilo lavinu zatýkání členů drogové mafie po celé Evropě. V létě roku 1999 byl Dobroši za mimořádných bezpečnostních opatření odeslán letecky do Norska, kde si odpykal zbytek trestu a po té byl vyhoštěn. Tři měsíce pobýval u své rodiny v Praze, pečlivě sledován policií, poté se vrátil do Kosova.

Operace „Titánium“ - realizace – listopad 2003 
Akce s názvem „Titánium“ byla počátkem milénia jednou z největších protidrogových akcí na území Evropy. V Praze byl zatčen nejvýše postavený boss evropské narkomafie Faton G. a jeho tři nejbližší spolupracovníci, z nichž jeden byl českým občanem. Celkem 12 zásahů policejních týmů z Národní protidrogové centrály probíhalo koordinovaně na několika místech v Praze a Brně. Policisté zajistili 238 kg heroinu (cca 2,5 milionu dávek) a 19 kg kokainu (cca 200 tisíc dávek) v hodnotě 276 milionů korun, 2,1 miliónu korun v hotovosti, cenné papíry v hodnotě 144,6 miliónu korun, směnku v hodnotě 38 miliónů korun, nelegálně drženou zbraň, několik neprůstřelných vest, padělané doklady a luxusní vozidla vybavená obrannými a bezpečnostními prvky. Fanton G. byl odsouzen ke 12 a půl letům vězení.

Operace „Fenix“ - realizace – leden 2012 
6. ledna 2012 zadržela v mezinárodních vodách u ostrova Martinik fregata francouzského vojenského námořnictva za podpory francouzské protidrogové jednotky Octris dvě plachetnice s nákladem 1,2 tuny kokainu na palubě. Droga původem z Jižní Ameriky směřovala na evropský trh. Zadržení lodí bylo výsledkem operace „Fenix“, která začala už v roce 2009 na území České republiky a vedla k rozkrytí mezinárodní sítě obchodníků s kokainem. Operace se zúčastnily policejní jednotky sedmi států světa včetně Národní protidrogové centrály Policie ČR. V rámci operace zadržela Národní protidrogová centrála v Praze a Ostravě celkem 8 osob.

Operace „Familia“ – realizace- květen 2019
Operace „Familia“ byla namířena proti balkánskému drogovému kartelu, který pašoval kokain po celém světě. K přepravě organizace využívala fiktivní soukromé lety, kterými maskovali přepravu drog. Operaci zahájila chorvatská policie a podílela se na ní také Národní protidrogová centrála Policie ČR. V jejím rámci policejní orgány 14 států Evropy, Asie a Ameriky uskutečnily koordinovaný zásah na třech kontinentech, pozatýkaly 16 osob, včetně dvou českých pilotů, a zajistili více než tunu drogy a 2 miliony EUR.

Kokain v banánech – nález - duben 2015
Jako „logistická chyba“ narkomafie je označován náhodný nález 110 kilogramů kokainu v kolumbijských banánech. Náklad, který omylem skončil ve zbraslavské prodejně nadnárodního obchodního řetězce, by namíchaný, v dávkách prodávaných na ulici dosáhl hodnoty jedné miliardy korun. Ve stejné době objevili zaměstnanci supermarketu ve francouzském městě Epinay-sur-Seine 80 kilogramů stejné drogy.

přidáno: 28. 6. 2021
_______________________________________________

Díl šestý - BERDYCHŮV GANG V OTÁZKÁCH (kriminalistických)

Skupina několika desítek osob soustředěných kolem Davida B., zabývající se rozsáhlou trestnou činností. Média nazvala rozvětvenou skupinu pachatelů „Berdychovým gangem“.

KDO? Skupina několika desítek osob soustředěných kolem Davida B., zabývající se rozsáhlou trestnou činností. Mezi spolupracujícími bylo i několik vysoce postavených detektivů. Média nazvala rozvětvenou skupinu pachatelů „Berdychovým gangem“. Policejní operace proti této organizované skupině měla název „Uniforma“.

CO měli na svědomí? Rozsáhlou násilnou a majetkovou trestnou činnost. Zejména LOUPEŽE, VYDÍRÁNÍ, VRAŽDY a PŘEPADENÍ. Škody se blížily 100 milionům korun.

KDY? Největšího „rozkvětu“ dosáhli od druhé poloviny 90. let do roku 2004.

KDE? Na celém území České republiky.

S KÝM? Členů a osob napojených na Davida B. bylo několik desítek. Jednalo se o osoby z celého společenského spektra. V této skupině bohužel nechyběli ani policisté.

JAK? Loupežná přepadení, únosy, vydírání často za využití policejních uniforem a jiných policejních výstrojních součástí. Falešné silniční kontroly a domovní prohlídky. Vymáhání dluhů, krádeže, týrání a vražda. Skutečně široké spektrum kriminálních činností.

PROČ? Tím jsme si taky lámali hlavu. To se přece nedělá.

KOLIK si obvinění vysloužili u soudu?  Osoby zapojené do „Berdychova gangu“ odešly od soudu s tresty odnětí svobody přesahujícími 170 let. Většina z hlavních protagonistů strávila ve vězení dobu přesahující 10 let. Vyšetřování i soudní proces byl rozdělen do několika částí.

ZÁVĚREM: 28. května 2021 se pro Policii ČR po letech definitivně uzavřel případ tzv. Berdychova gangu. Letadlo s posledním z odsouzených přistálo na pražském letišti. Před zákonem se skrýval 16 let.

přidáno: 27. 6. 2021
______________________________________________

Díl pátý - Novou technikou proti zločinu

Policisté postupně vyměnili uniformy, auta, motorky i zbraně. Efektivita práce policie z nemalé části závisí na tom, jak je vystrojena a vyzbrojena, jakou technikou disponuje. Nejviditelnější jsou policejní vozidla, uniformy a výzbroj.

Vozidla:

Od vzniku Policie České republiky se v jejím vozovém parku objevovala různá vozidla. Lady a Volhy vystřídaly Favority, Felicie, Fabie a později první generace Octavií. Největší změnu přinesl rok 2008, kdy jsme začali přebírat více než 3000 nových Octavií v novém barevném stříbrném provedení, které nahradilo původní zelený pruh. Navíc nesly na svém boku téhož roku uvedené heslo “Pomáhat a chránit”.

• Dalším milníkem byl rok 2019. Policie dostala do provozu nové Škody Octavia 2.0 TSI se speciálními úpravami pro policejní činnosti. Nejviditelnější novinkou jsou čelní rámy.

• Rychlá vozidla a motorky jsou typické a nezbytné pro dopravní policisty. V roce 2004 dostali policisté na dálnice 18 vozů Ford Mondeo ST 220. O 5 let později je doplnilo 16 vozidel VW Passat R36. Těch v roce 2012 přibylo dalších 20. Dnes už dálnice a rychlostní silnice brázdí Škody Superb v nejsilnějších motorizacích. 

• K “dopravákům” patří také motorky. V roce 2009 jim do služby přibylo 90 strojů Yamaha v nových policejních barvách s radarem a záznamovým zařízením. Později byly doplněny a nahrazeny motocykly BMW. 

• V roce 2014 byla zahájena výrazná modernizace za více než 1 miliardu korun spolufinancovaných z EU. Policisté dostali např. nové čtyřkolky, čluny a pracovní prámy, nákladní vozidlo pro převoz výbušnin, traktorbagr na dálkové ovládání pro pyrotechnické práce, nová speciální vozidla s mobilní laboratoří, terénní vozidla do těžce prostupných oblastí nebo výjezdová vozidla s potápěčskou výbavou.

Uniformy

• V roce 1993 začalo přestrojení z dosavadních zelených uniforem do nových modrých služebních stejnokrojů vz. 92. To trvalo 2 roky. Tyto uniformy vydržely více než desetiletí. 

• V roce 2015 bylo zahájeno 2. přestrojení do nových typů uniforem vz. 15 za využití řady moderních materiálů. 

Zbraně

• Mezi lety 2000 - 2005 došlo ke kompletnímu přezbrojení policistů. Staré pistole ČZ vz. 82 9mm Makarov - ma nahradily moderní samonabíjecí pistole CZ 75 D Compact ráže 9 mm s vysokokapacitním dvouřadým zásobníkem a vysokou přesností střelby a spolehlivosti. Policisté převzali celkem 46 000 nových pistolí.  

To není vše: psací stroje vystřídaly počítače, operační střediska se modernizovala, výzbroj doplnila řada nových dlouhých zbraní a vysílačky doplnila Mobilní bezpečná platforma, protože digitalizace jETŘeba.

přidáno: 26. 6. 2021
____________________________________________

Díl čtvrtý - „Válka v ulicích Prahy“

Praha, září 2000: hromadné násilí v ulicích, ničení majetku, barikády, rabování, skandování, protesty a více než 200 nahlášených demonstrací. Důvodem chování českých a zahraničních radikálních protestujících byl odpor proti ekonomické globalizaci v rámci zasedání Mezinárodního měnového fondu v hlavním městě Praze. Byly nasazeny tisíce policistů, stovky těžkooděnců a desítky obrněných vozidel. Vodní děla, zápalné lahve, slzný plyn, dlažební kostky, štíty, plynové masky a pyrotechnika, to vše hrálo významnou roli při této mimořádné události. Davy protestujících osob útočily proti policistům a ničily majetek. Během protestů byly raněny stovky osob, včetně zakročujících policistů. Vzniklá škoda se vyšplhala na téměř 15 milionů korun. Zasedání finančníků nebylo narušeno a to právě díky náročným zákrokům a opatření policie, které na místě ocenil i prezident republiky Václav Havel. 

O dva roky později, v listopadu 2002, obdobná policejní opatření v hlavním městě směřovala k zajištění veřejného pořádku, prevenci terorismu a útokům radikálních extrémistů ze strany odpůrců summitu Severoatlantické aliance (NATO). Nasazeno bylo 12 tisíc policistů a očekávány byly obdobné nepokoje jako při zasedání MMF. Díky připravenosti policie nedošlo k vzniku a eskalaci hromadného násilí v ulicích.

Přidáno: 25. 6. 2021
_______________________________________________

Díl třetí - Hřbitov na dně Orlické přehrady

Sudy s lidskými ostatky zasypané louhem, těla zabalená v pletivu a Orlická přehrada. To jsou symboly kauzy tzv. Orlických vrahů, které se dostaly do podvědomí celé generace Čechů. Objasňování případů brutálních vražd, bylo ve své době označováno jako technicky nejnáročnější vyšetřování v historii české kriminalistiky.

První z pěti společných děsivých vražd se odehrála v roce 1991. Vraždící gang si na úvod své kriminální dráhy vybral za oběť podnikatele Aleše K. Ústřední postava skupiny Karel K. si získal bezmeznou důvěru uzavřeného podnikatele a začal pracovat jako jeho ochranka. Často dostával do úschovy velké množství peněz. Jednoho dne přišel Ludvík Č., označován jako nejzákeřnější z gangu, s myšlenkou zbavit se chráněnce a jeho peníze si ponechat. Společně vymysleli plán a podnikatele zavraždili. Tělo zabalili do drátěného pletiva a hodili ho ze Žďákovského mostu přímo do Orlické přehrady.
K druhé vraždě došlo na začátku roku 1992 ve sklepě dalšího člena gangu Vladimíra K. Již tříčlenná vraždící skupina se dohodla, že cizince s pochybnou pověstí zastřelí při koupi zbraní. Vladimír K. přišel s nápadem ukrytí těla do sudu. Když se oběť naklonila nad kufřík se zbraněmi, Ludvik Č. jej zastřelil. Tělo společně dostali do sudu, nasypali na něj louh, nalili vodu a sud zavařili. Stejně jako v předešlém případu, tělo skončilo na dně Orlické přehrady.
Třetí obětí gangu se stala matka Vladimíra K. Měsíc po druhé vraždě se jí stal osudným výbušný balíček, který byl pro větší účinnost obohacen o šrouby. Žena na následky výbuchu za několik dní zemřela. Vladimir K. se pak s členy gangu rozdělil o dědictví.
Okolnosti další vraždy nejsou zcela zřetelné. Jisté je to, že byl za bílého dne Ludvikem Č. zastřelen a okraden starožitník Vladimír H. Těla se zbavil tento hlavní vykonavatel vražd již osvědčenou metodou. Se svými kumpány vložil bezvládné tělo starožitníka do sudu a hodil do přehrady.
Pátou obětí sériových vrahů byl švagr ústřední postavy Karla K. Dva ze členů již sehraného týmu, Petr Ch. a manželka oběti, se koncem roku 1992 dohodli na vraždě. I když Karel K. s vraždou nakonec nesouhlasil, v polovině roku 1993 ji uskutečnil Ludvík Č. čtyřmi výstřely ze "škorpiónu". Smrt nepohodlného švagra se skupině hodila. Manželka se chtěla svého partnera zbavit a následně mohla poskytnou svůj dům jako zástavu pro vysoký úvěr.

Dva roky po první vraždě se policistům do rukou dostala neověřená informace z pražského podsvětí. Jeden z orlických vrahů, Ludvik Č., se chlubil „odděláním“ několika lidí. Co však chybělo, byly konkrétní oběti.

Prvním hmatatelným důkazem hrůzostrašných činů byl nález stop krve na sedadle vozidla, které právě chlubící se člen gangu prodal do autobazaru. Policisté zjistili informaci o pohřebišti podnikatelů na dně nějaké přehrady. Rozsáhlým a intenzivním prověřováním označili podle najetých kilometrů vypůjčených aut místo, kde se vrazi zbavili těl.
Prozkoumávání dna Orlické přehrady bylo zahájeno 10. července 1995 a po několika dnech byly nalezeny sudy s lidskými ostatky a tělo zabalené v pletivu. S prohledáním museli tehdy policistům pomáhat bánští potápěči. V té době ještě policie neměla vybavení pro ponor do 40 metrů. Dnes už bychom si s tak náročným ohledáním poradili.Všechny brutální činy spojoval jeden motiv. Peníze a obohacení. Například po první vraždě se spojenci měli rozdělit o 800 tisíc ve valutách.
Pět českých sériových vrahů zavraždilo pět lidí v letech 1991-1993 za účelem zisku. V soudním procesu, který trval 4 měsíce, padly v roce 1997 rozsudky. Tři členové gangu byli odsouzeni k výjimečným trestům. Ludvik Č. byl odsouzen na doživotí, Vladimír K. na 25 let a Karel K. na 21 let. 

A pro zajímavost. Tyto děsivé vraždy doprovázela ještě jedna postava, Ivan R. Muž, který obstaral louh, byl sám sériovým vrahem. O něm se v našem 30denním seriálu také dočtete.

přidáno 24. 6. 2021
_____________________________________________

Díl druhý - Hromadná neštěstí

Katastrofa ve Studénce
8. srpna 2008 došlo na železniční trati u obce Studénka na Novojičínsku k obrovskému neštěstí. Na koleje se zřítil silniční most právě ve chvíli, kdy tudy projížděl mezinárodní rychlík směřující z Krakova do Prahy. V důsledku srážky vlaku s překážkou zahynulo 8 cestujících a dalších 95 bylo zraněno. Policie vyšetřovala příčiny nehody téměř 2 roky a postupně obvinila z obecného ohrožení celkem 10 osob. Všechny se podílely na opravě mostu a každá podle obžaloby nese díl odpovědnosti za jeho zřícení.

231 vozidel v nehodě na D1
Píše se 20. březen 2008, je krátce po desáté hodině dopolední a na přibližně 100. kilometru dálnice D1 došlo k největší hromadné dopravní nehodě v historii České republiky. Řidiče zaskočila náhlá změna povětrnostních podmínek, sněžení a kluzká vozovka. Policisté napočítali v obou směrech sérii celkem 93 jednotlivých nehod, při kterých bylo zraněno 30 osob, z toho 3 těžce, a poškozeno 231 motorových vozidel. Hmotná škoda dosáhla téměř 28 miliónů korun. Provoz na dálnici byl 11 hodin zcela zastaven.

Za 12 bodů bez řidičáku
Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích a zavedení bodového systému.
1. července 2006 vešla v účinnost rozsáhlá novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Zavedla především bodové hodnocení porušení povinností stanovených tímto zákonem. Jeho účelem je sledování opakovaného páchání přestupků a trestných činů v silničním provozu. Při dosažení 12 bodů řidič pozbývá odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel na dobu 1 roku. Vedle jiných změn novela také vrátila policistům oprávnění zadržet řidičský průkaz.

přidáno: 23. 6. 2021
_____________________________________________

Díl první - Smrt v lahvi

„Kauza Metyl“ je označována jako největší případ otravy pančovaným alkoholem u nás. První případ úmrtí po požití jedovaté směsi alkoholu byl zaznamenán 1. září 2012 v Moravskoslezském kraji. V dalších dnech počet obětí rapidně narůstal, mnoho lidí bylo hospitalizováno v nemocnicích s otravou metylem. Zdrojem jedovatého alkoholu byl levný metanol určený na výrobu směsi do ostřikovačů, ze kterého kvůli zisku dva hlavní obvinění - podnikatelé vědomě umíchali smrtící koktejl a z Moravskoslezského kraje, kde bylo zaznamenáno nejvíce obětí otravy metylem, jej distribuovali po celé České republice, Slovenska a Polska.

V souvislosti s nárůstem obětí byla dne 14. 9. 2012 zavedena historicky první prohibice v ČR, která zakázala prodej alkoholických nápojů s obsahem vyšším než 20% alc. a od 20. 9. 2012 byl vyhlášen také zákaz vývozu lihovin s obsahem nad 20% alc. z celé České republiky.

- V „Kauze Metyl“ bylo poškozeno celkem 136 lidí, z toho 87 muselo být hospitalizováno a 49 lidí na otravu zemřelo (9/2012- 1/2014).
- Mnozí se dodnes potýkají s trvalými následky, někteří po požití metylového jedu oslepli. 
- Více než 100 milionů korun odškodného žádali poškození, pozůstalí i pojišťovny.
- Do oběhu se dostalo 15 tisíc litrů závadného alkoholu, ze kterých se 2000 litrů nepodařilo nikdy dohledat.
- Znalecký posudek prokázal, že původní množství metylalkoholové směsi by zabilo až 158 tisíc lidí.
- V  „Kauze Metyl“ bylo stíháno více než 90 pachatelů, u více než 20 osob probíhalo vyšetřování vazebně.

Dvěma hlavním pachatelům soud vyměřil doživotní trest odnětí svobody, 8 obžalovaných odešlo od soudu s tresty v rozmezí 8 – 30 let odnětí svobody pro úmyslné obecní ohrožení, ostatní obvinění odešli od soudu s tresty za ohrožování zdraví závadnými potravinami.

Strach z metanolu a velkého narůstajícím počtu úmrtí výrazně pomohl kriminalistům, kteří během vyšetřování otrav pančovaným alkoholem rozkryli také obrovský nelegální byznys tzv. lihové mafie vedené Radkem B. Ten od konce 90. let vydělával na čištění technického lihu a jeho použití k výrobě alkoholických nápojů bez odvedení spotřební daně státu ve výši přesahující 5 miliard korun. V době metanolové kauzy dovezl tento podnikatel na Karlovarsko stovky litrů toxické směsi metanolu. Byl tak současně stíhán nejen za daňové úniky spojené s nákupem lihu, ale nově čelil také obvinění z úmyslného trestného činu ohrožování zdraví závadnými potravinami. 25. 10. 2012 byl Radek B., spolu s dalšími sedmi muži, při policejní akci s krycím názvem „SMOG“ zadržen. V současnosti si odpykává třináctiletý trest odnětí svobody.

• "SMOG" odkryl další nelegální sklad lihu 
• Další článek lihové mafie stane před soudem (rok 2018)

​přidáno: 22. 6. 2021
_____________________________________________

Úvod

Právě před 30 lety byly položeny základy samostatné Policie České republiky. Za tu dobu prošla česká policie spolu s celou společností velkým vývojem. Stalo se mnoho zajímavého a také jsme řešili řadu případů, které dodnes budí hrůzu. V následujících symbolických 30 dnech vám připomeneme to nejzajímavější. Zároveň však nechceme jitřit některé hluboké rány a tak záměrně vynecháme případy s násilím na dětech.

Na úvod několik faktických informací: Dne 21. června 1991 schválila Česká národní rada zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, a na jeho základě vznikla dnem 15. července 1991 Policie České republiky. V čele policie od té doby stálo 11 mužů. Současný policejní prezident genmjr. Jan Švejdar je ve funkci od prosince 2018. V našich řadách v současné době slouží 40.800 policistů a policistek. Jak se stát jedním z nich zjistíte na webu nabor.policie.cz. Policistou se uchazeč stane poté, co složí služební slib:

„Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“

Více informací o Policie České republiky naleznete například v této online dostupné publikaci a milovníky faktů a historie může oslovit nově vydaná kniha 30 let Policie České republiky. Tu získá 10 z Vás, kteří do komentářů nejpřesněji uvedou, kolik policistů od roku 1991 nově nastoupilo do služebního poměru.

Policie České republiky je připravena sloužit občanům 24 hodin denně a nejsnadnější způsob jak se nás dovolat je Národní linka tísňového volání 158.

Sledujte v následujících 30 dnech náš příběh na našem webu, Facebooku či Instragramu  a nebojte se připojit Vaši reakci nebo vzpomínku.

Vaše Policie České republiky
21. 6. 2021