V období od 19. do 21. října letošního roku pátrali složky Integrovaného záchranného systému po pohřešovaném 70 letém seniorovi.

Pan Jan Klos se v soboru 19. října vydal na svém kole k úpatí Jizerských hor. V okolí Viničné stezky, v katastru obce Oldřichov v Hájích, s nímž však jeho dlouholetý kamarád, se kterým se společně na cyklotoulky vydal, ztratil kontakt. Senior v obtížném terénu, nedaleko horského sedla, zabloudil. Jeho kamarád, pan Ladislav Koubek se tedy obrátil s žádostí o pomoc při pátrání po svém příteli na složky Integrovaného záchranného systému. Operačním důstojníkům sdělil i zdravotní stav Ing. Klose a informoval je i o nezbytném pravidelném užívání léků. Nebylo nač otálet. Na Územním odboru Policie České republiky v Liberci se takřka okamžitě rozjela masivní pátrací akce, do níž byly začleněny všechny složky IZS.

Skupiny policistů, profesionálních i dobrovolných hasičů, členové Horské služby, záchranáři a zdravotníci, ale také dobrovolníci začaly pročesávat okolí Oldřichovského sedla, kde byl senior spatřen naposledy. Jistou indicií o tom, že pátrají na správných místech, přinesl po několika hodinách od začátku akce nález svazku klíčů pohřešovaného muže. Bohužel ani přes značné nasazení a odhodlání všech pátrajících osob se v prvním dni nepodařilo pan Klose nalézt.
„Je bez diskusí, že první hodiny, jsou nejdůležitější pro nalezení pohřešovaných osob. V tomto případě se jednalo o o to naléhavější případ, neboť jsme měli informace o zdravotním stavu pohřešovaného muže a věděli jsme, že se léčí s vážnou nemocí. Neposkytnutím včasné zdravotnické péče jej ubíhající čas vystavoval čím dál tím většímu zdravotnímu riziku“, uvedl vedoucí Územního odboru Liberec plk. Mgr. Kurt Malina.

Nad ránem druhého dne se všechny složky opět vrátily do kopcovitého terénu a pročesávali okolí vrchu Poledník a Viniční stezky. Liberečtí kynologové policejního sboru, ale ani speciálně vycvičení psi Sboru dobrovolných hasičů z Hejnic nebyli v hledání pana Klose úspěšní. To samé pak platilo i pro další z pátrajících osob, kterým ubíhající čas velmi stěžoval hledání. S o to větší osobní zarputilostí všichni propátrávali i jen stěží přístupné části hornatého terénu. Ani haldy spadaného listí, balvany, či bariéry v podobě křovin a hustých náletových dřevin neodradily nikoho z týmu záchranných složek pokračovat. Technika skřípěla a úpěla pod složitostí terénu, do něhož ji záchranáři opakovaně posílali. Fyzický fond jednotlivců dostával co proto, ale snažení všech nepolevilo. S příchodem večera však byly pátrací složky nuceny své snažení znovu zastavit s tím, že jakmile to podmínky v podzimních horách znovu dovolí, okamžitě vyrazí zpět do terénu. I přes mnoho hodin, které již uplynuly od počátku mimořádné pátrací akce, nebyl nikdo na pochybách, že se 70 letého muže podaří najít živého. Vždyť přece naděje umírá poslední.

Nad ránem třetího dne, tedy v pondělí 21. října, se všichni opět vydali seniora hledat. Policejní vrtulník, policisté s čtyřkolkami, psovodi, hasiči, horská služba, zdravotníci, záchranáři a dobrovolníci, kterých se vystřídalo v pátrání po zraněném seniorovi téměř tři sta, nevzdávali svůj boj s časem. V 16 hodin odpoledne, zpocené a unavené záchranáře, vyvedl ze stavu marnosti štěkot psa. Byl jím mladíček německého ovčáka ve službách Františka Schejbala ze Sboru dobrovolných hasičů v Hejnicích. Pes Uran dal hlasitým štěkotem najevo svůj zájem o cosi nebo kohosi, ukrytého pod kamenným převisem v hromadě spadaného listí. Na místo se okamžitě vydali všichni záchranáři, kteří se nacházeli v nedalekém okolí.

Na svůj první okamžik při setkání se čtyřnohým zachráncem pan Klos vzpomíná: „Byl jsem prokřehlý a měl jsem hlad, když mě z apatie vytrhl studený čumák psa. Přiběhl ke mně a začal mě olizovat. Lekl jsem se a psa jsem od sebe odstrčil, až pak jsem zaslechl hlas muže, nyní vím, že to byl právě psovod pan Schejbal, který mi říkal, ať Urana nechám, aby si mě olízal. Že je to pro chlupáče odměna za to, že mě nalezl. Bylo to neuvěřitelné, pejska jsem k sobě ihned pustil, na ten okamžik vzpomínám stále. S odstupem času a přes mnoho dnů, které uplynuly od mého nalezení, mě Uran poznal i před třemi dny, kdy jsem jej byl opět navštívit. Zasloužil si věnec buřtů.“

Na vyproštění zaklíněného seniora a jeho následné přepravě do nemocničního zařízení se podíleli také piloti záchranářského vrtulníku. „Musím smeknout. Vnímal jsem, že existují nějaké složky IZS, ale nesetkal jsem se nikdy s jejich zájmem nějak blíže. Až nyní jsem si uvědomil, jaká byla jejich zarputilost a zaujetí v tom, mě nalézt“, uvedl Ing. Jan Klos. „Když mě vytahovali z lesa na podvěsu vrtulníku, vnímal jsem rotor stroje nad sebou, poryvy větru a naklánějící se větve stromů okolo. Bylo skvělé, jak to piloti zvládli“, doplnil senior.

Ředitel Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, plk. Mgr. Vladislav Husák, obdržel za nedlouho po úspěšné pátrací akci žádost pana Klose, ve které senior vyjádřil touhu poděkovat svým zachráncům. Okamžitě tedy začala organizace setkání. V přátelském duchu se tak 22. listopadu 2019 v kanceláři krajského ředitele sešel pan Klos nejen s psovody Františkem Schejbalem a Pavlem Morávkem ze Sboru dobrovolných hasičů Hejnice, ale také s vedoucím Obvodního oddělení Hejnice npor. Milanem Porubským DiS., či s vedoucím Územního odboru Liberec, plk. Mgr. Kurtem Malinou. Velmi příjemné setkání pochopitelně zastřešil krajský policejní ředitel. „Zvolili jsme tuto netradiční formu, abychom si mohli v přátelském duchu pohovořit nejen o samotném případu, ale i problematičnosti celé věci s ohledem na veřejnost i co se policejní práce týká“, zmínil ředitel plk. Mgr. Husák.

Poděkování nejen policistům vyjádřil také kamarád pohřešovaného seniora, pan Koubek. Řekl: „I já bych chtěl touto formou poděkovat všem, kteří se podíleli na celé akci. Využili jsme toho, aby se na ta všechna správná místa ono poděkování dostalo. Jen díky Vám všem ještě může Honza ujet na kole dalších 12tisíc kilometrů ročně stejně tak, jako tomu bylo letos“.
Zcela pochopitelně zareagovali i oba psovodi Sboru dobrovolných hasičů Hejnice. Pan Schejbal hovořil nejen o tom, že se jednalo o ryze profesní záležitost, ale také, že se záchranná akce povedla. To bylo samo o sobě velmi příznivým faktorem pro jejich další práci. Kromě toho mladičký pes Uran vypátral prvního žijícího pohřešovaného. Kolega pana Schejbala, Pavel Morávek dodal: „I já bych rád vyjádřil poděkování především organizátorům celé pátrací akce, bylo skvělé, že pátrání pokračovalo i v pondělí, tedy třetí den po jeho začátku“.
„Pána mi bylo velmi líto, tak dlouho být v horách. Potěšili mě naši kolegové, kteří tam byli nad rámec a kolikrát i v osobním volnu. Bylo nesmírně důležité v akci pokračovat i přes prvotní neúspěchy“, doplnil vedoucí Územního odboru Liberec, plk. Mgr. Malina.

Nejen nad celou úspěšnou akcí hovořili všichni zúčastnění ještě několik desítek minut. V závěru setkání se připojila také média, kterým zachráněný senior i jeho zachránci poskytnuli interview. Krásnou tečkou za velmi příjemným dopolednem pak bylo opětovné setkání Ing. Jana Klose s německým ovčákem Uranem, který trpělivě čekal ve voze dobrovolných hasičů z Hejnic. 

O případu jsme vás informovali zde.

Každoročně pátráme po stovkách osob, více se můžete dočít zde.

V letošním roce vyhlásili policisté Krajského ředitelství policie Libreckého kraje pátrání po pohřešovaných osobách v 365 případech. Nejvyšší podíl ve statistikách vyhlášeného pátrání pak zaujímají svěřenci výchovných ústavů ve věku do 15 let, po nichž policisté vyhlásili od počátku roku pátrání ve 167 případech. Oproti stejnému období loňského roku se v tomto případě jedná o nárůst o 9 skutků. Aktivních pátrání jsou ke dni 25. listopadu 2019 v Libereckém kraji dvě desítky.
 

por. Bc. Vojtěch Robovský
Oddělení tisku a prevence
Liberec