Policie České republiky – KŘP Královéhradeckého kraje
Zajímavosti
Žacléř městečko položené v malebné přírodě na úpatí Žacléřského hřbetu, jehož hrad v dávné minulosti střežil obchodní stezku, která vedla zemskou branou Královeckým průsmykem do sousedního Polska. Žacléř leží v nadmořské výšce 604 metrů n. m.
Od 16. století se zde rozvíjel papírenský, sklářský, tkalcovský a porcelánský průmysl. Žacléř se stal však známým především dolováním černého uhlí. Ve 20. století postupně průmyslová výroba zanikala. V roce 1992 byla ukončena také těžba černého uhlí.
Pohled do historie
Žacléř je spolu s Trutnovem, Dvorem Králové a Hostinným nejstarším trvale osídleným územím Trutnovska. Za svůj pradávný vznik vděčí procházející zemské Slezské stezce, která spojovala Trutnov s Vratislaví. Pro ochranu této stezky byl pravděpodobně ještě ve 13. století na skalní ostruze vystavěn hrad Ccheczler (Žacléř), který dal základ vzniku nového sídla - vsi, později města Bornflos - Bärenstadt - Schatzlar - Žacléř.
Významný zlom pro masivnější rozvoj města přinesla průmyslová revoluce a s ní spojený zájem o černé uhlí, které se v této lokalitě v nevelké míře těžilo již od roku 1570, ale teprve s otevřením hlubinných dolů došlo i k rozvoji města. První dvě šachty byly zřízeny již koncem 18. století. Těžba kulminovala s přivedením železnice do Žacléře. Na rozvoj těžby uhlí navazovaly další provozy. V roce 1842 byla založena textilní továrna. Tehdy se jednalo teprve o druhou přádelnu lnu v celé rakouské monarchii a vůbec první bez vodního zdroje energie. V roce 1878 byla založena porcelánka, která je jako jediná ze všech průmyslových podniků v provozu až do dnešních dnů. Pivovar, tradiční český podnik, byl údajně založen již roku 1609 a v poslední podobě roku 1932 byl uzavřen. Ve městě se v různých dobách nacházely: palírna, sodovkárna, výrobna octa, vodní mlýny (v Prkenném Dole), po několik staletí sklárny (především v Bobru) a papírna (v Prkenném Dole) - vůbec asi první opravdu "průmyslový podnik" na území "velkého" Žacléře, zmiňovaný již dokonce v 16. století.
Zámek nad Žacléřem, původně hrad, je svědkem běhu událostí v regionu od středověkých dob. Během doby byl několikrát vypálen, prošel stavebními změnami, naposledy v letech 1888 – 1900. Po II. světové válce byl vyrabován a nyní je v soukromém vlastnictví. V r. 1570 se datuje nález černého uhlí na Žacléřsku. Tuto událost a více než 400-letou těžbu černého zlata nám připomíná těžní věž Jiří na kopci Jiří. Smutným obdobím v historii českého národa byly události, které následovaly po bitvě na Bílé hoře. Ze země postupně odcházejí vynikající lidé. Dne 3. února 1628 odešel z vlasti přes Žacléř kněz, filozof, učitel národů Jan Ámos Komenský. Období slezských válek 1741 – 1778 zde připomíná skromný památník. Žacléřské panství po „Bílé hoře“ připadlo jezuitům od sv. Anny ve Vídni. Za jejich působení zde vzniklo několik významných památek. Jezuité přestavují dřevěný kostel na kamenný. Vynikající sochař Jiří František Pacák pak vytváří kostelní oltář v barokovém stylu. Zdobí též vstupní portál kostela. V r. 1725 zadávají jezuité mistru Pacákovi zhotovit mariánský sloup. Tento skvost sochařského umění můžete zhlédnout na Rýchorském náměstí v Žacléři.
Velkou devizou žacléřské lokality je její poloha, přírodní bohatství a památky. K rozvoji turistického ruchu přispívají v zimě skvělé lyžařské podmínky ve dvou zimních areálech Arrakis a Bret, které jsou vybaveny umělým zasněžováním a nabízejí tak návštěvníkům široké možnosti sportovního vyžití. V Žacléři najedete také na upravenou běžeckou Krkonošskou magistrálu. V letních měsících je k dispozici moderní areál s fotbalovým hřištěm, tenisovými a volejbalovými kurty a kurtem pro plážový volejbal, vybudovaný na konci 90. let 20. století. Žacléřskem vedou značené cyklotrasy, které uspokojí všechny kategorie vyznavačů cykloturistiky.