Policie České republiky – KŘP Karlovarského kraje
Žádost o informace k ČJ
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů – vyrozumění
Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje obdrželo žádost od žadatele ohledně poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), ve vztahu k řízení vedenému pod č.j.: XXX, a to v následujícím znění:
„Žádám o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.:
1. Můžete mi sdělit, zda v noci XXX.2021 opravdu proběhla ona domovní prohlídka v bytě nad naší
provozovnou, při níž vzniklo podezření, že vyrábíme OPL?
2. Lze někomu sdělit podezření z výroby OPL pouze na základě přítomnosti nekvetoucích rostlin konopí, ke kterým má certifikáty o podlimitním obsahu THC?
3. Jaká je definice výroby OPL v souvislosti s rostlinami konopí?
4. Lze u nekvetoucí rostliny důvodně předpokládat, že může sloužit k výrobě OPL?
5. Lze jako reprezentativní vzorek požadovat XXX z XXX přítomných rostlin a tím zlikvidovat 1/3 genofondu?
6. Mohou mě za týden podezírat znovu a požadovat dalších XXX rostlin?
7. Mám dobrovolně odevzdat XXX rostlin, nebo vyčkat na domovní prohlídku a zavření celého provozu, abych prokázal nevinu? Co presumpce neviny?
8. Venkovní pole kontroluje kriminální policie kolikrát ročně? Sděluje při tom pokaždé podezření a veze podezřelého zemědělce na služebnu k podání vysvětlení a aktivnímu prokazování neviny?
9. Kriminalisté nevěděli, že spadáme pod kontrolu celní správy, a proto jednali sami. Je to tak?
10. Kontroluje kriminální policie např. cukrovary, aby měla jistotu, že ten bílý prášek není kokain?
11. Měl jsem povinnost jednat s člověkem bez policejního odznaku jako s policistou?
12. Jednali policisté správně, když mě odvezli k podání vysvětlení a mého kolegu výslovně nepotřebovali?“
(dále jen „žádost“)
Policie České republiky jako povinný subjekt podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost posoudila a sděluje k výše uvedenému dotazu následující informace:
3.
Skutkovou podstatu trestného činu „Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy“ a rovněž trestného činu „Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku“ naleznete v Hlavě VII. Zvláštní části zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. V souladu s § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník je v Nařízení vlády č. 455/2009 Sb. stanoveno, které rostliny se považují za rostliny obsahující omamnou nebo psychotropní látku. Množství pěstovaných rostlin, které pak naplňuje skutkovou podstatu daného trestného činu, vymezuje soudní judikatura, viz Nález Ústavního soudu České republiky č. 206/2021 Sb.
5.
Počet rostlin konopí (v tomto případě XXX ks), které představují vzorek, na jehož základě je určena hodnota THC obsaženého v rostlinách, je stanoven na základě příručky vydané Kriminalistickým ústavem Praha pod názvem „Kriminalistická příručka drogy“ s podtitulem „Nelegální laboratoře na výrobu metamfetaminu a indoor pěstování konopí“.
8.
ad 1) Kriminální policie provádí úkony trestního řízení v případě, že je dáno podezření ze spáchání trestného činu, nikoliv kontroly, které spadají do kompetence celní správy.
ad 2) K Vašemu dotazu nelze sdělit jednoznačnou odpověď, jelikož úkony provedené Policií České republiky v trestním či přestupkovém řízení se vždy odvíjejí od konkrétních okolností daného případu a s ním souvisejících zjištění. Mohou nastat skutečnosti, kdy Vámi předpokládaný postup nastane. Převezení osoby k podání vysvětlení je standartním úkonem v případě, kdy se daná osoba nacházela na místě, kde panuje podezření ze spáchání trestného činu.
9.
Kriminální policie v dané věci konala úkony pro podezření ze spáchání trestného činu, tedy se nejednalo o postup, který by substituoval kontrolní jednání celní správy.
10.
Úkony, které Policie České republiky vykonává v trestním či přestupkovém řízení, se vždy odvíjejí od konkrétních okolností daného případu a s ním souvisejících zjištění.
Ke zbývající části Vaší žádosti v rozsahu bodů 1., 2., 4., 6., 7., 11. a 12. žadateli sdělujeme, že tyto informace mu povinný subjekt neposkytne. O vyloučení výše uvedených informací bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., a to Rozhodnutím o odmítnutí části žádosti o informace pod č. j.: XXX ze dne 01. 10. 2021, které je žadateli zasláno spolu s tímto vyrozuměním.
Odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. - odvolatel XXX. Dne XXX.2021 obdrželo Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje (dále jen "povinný subjekt") žádost pana XXX, nar. XXX, bytem XXX, email: XXX (dále jen "žadatel"), o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 106/1999 Sb.") - obsah žádosti je v přiloženém souboru, který je označen jako XXX“.
Povinný subjekt posoudil rozhodující okolnosti předmětné žádosti o informace a vyrozuměním č.j.: XXX ze dne XXX 2021 poskytl žadateli informace v přípustném rozsahu. Zároveň povinný subjekt vydal Rozhodnutí o odmítnutí části žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. v rozsahu bodů 1., 2., 4., 6., 7., 11. a 12., které bylo žadateli doručeno dne XXX.2021
Dne XXX.2021 bylo povinnému subjektu doručeno odvolání žadatele proti rozhodnutí povinného subjektu - obsah odvolání je v přiloženém souboru, který je označen „odvolání proti rozhodnutí“.
Povinný subjekt s odvoláním nesouhlasí a nadále trvá na svém stanovisku o neposkytnutí požadovaných informací, které náležitě odůvodnil v přiloženém Rozhodnutí o odmítnutí části žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
K bodu 1. - Povinný subjekt konstatuje, že informace, kterou žadatel požaduje, se vztahuje k jinému trestnímu řízení, než je vedeno s jeho osobou. Předmětné trestní řízení se nachází ve fázi prověřování, a to bezprostředně před zahájením trestního stíhání. Dle judikatury (XXX) omezení práva na informace z probíhajícího trestního řízení, zejména v jeho přípravné fázi, bude spíše pravidlem než výjimkou. S ohledem na uvedené okolnosti je povinný subjekt názoru nesdělovat žadateli žádné skutečnosti týkající se předmětného trestního řízení.
K bodu 8. - Na dotazy pod tímto bodem bylo žadateli odpovězeno ve vyrozumění č.j.: XXX.
K ostatním bodům - Povinný subjekt je toho názoru, že znění předmětných dotazů žadatele nesměřuje k získání konkrétních existujících informací tak, jak je účelem zákona č. 106/1999 Sb., ale k vyjádření názoru povinného subjektu ve vztahu k potenciálním úkonům či případům, přičemž na uvedené se povinnosti dle zákona č. 106/1999 Sb. nevztahují v souladu s § 2 odst. 4 tohoto zákona. K daným dotazům žadatele pak ani nelze sdělit jednoznačnou odpověď, jelikož k žadatelem předvídaným závěrům může a nemusí dojít, vždy s ohledem na konkrétní okolnosti předpokládaného případu.
Z vyjádření žadatele je zřejmé, že jeho cílem je spíše stížnost na postup policie ve věci trestního řízení s jeho osobou a prověření tohoto postupu, avšak prostřednictvím žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. nelze tohoto účelu dosáhnout.
Podle § 16 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. tímto předkládám odvolání nadřízenému orgánu a z důvodů uvedených v Rozhodnutí o odmítnutí části žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. navrhuji, aby nadřízený orgán odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Povinný subjekt dále uvádí, že druhá část odvolání žadatele obsahuje novou žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., která zahrnuje doplňující dotazy k původní žádosti, přičemž žadatel zde vyžaduje informace přímo od nadřízeného orgánu povinného subjektu. Vzhledem ke skutečnosti, že zákon č. 106/1999 Sb. nezná postoupení žádosti jinému povinnému subjektu, byla žádost o informace odložena a žadatel byl zároveň informován, že pokud chce informace přímo od nadřízeného orgánu povinného subjektu, musí ze zákonných důvodů adresovat žádost také přímo tomuto orgánu.
kpt. Mgr. Pavel Žíha
12. 11. 2021