„Žadatel dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. (dále jen INFZ) požaduje přímé poskytnutí následujících informací dle ust. § 6/2 INFZ:
Poskytnutí informace ohledně žádosti o provedení identifikačních úkonů – a sice zdali když jde o podezřelého, tak tento podepisuje tuto žádost o provedení identifikačních úkonů či nikoliv; zdali jde o interní policejní dokument či o dokument využitelný v tr. řízení; a konečně zdali ohledně těchto dotazů existují nějaké pokyny policejního prezidenta (podepisování podezřelým, interní či důkazní dokument) a citaci relevantních ustanovení prosím. Existují-li zde písemná pravidla.“

Policie České republiky žadateli poskytla následující informace:

V prvé řadě je nezbytné definovat samotný úkon spočívající v provedení identifikačních úkonů a jeho účely. K provedení identifikačních úkonů ve smyslu získání osobních údajů osoby, včetně daktyloskopických otisků osoby, její fotografie, biologického vzorku DNA, případně záznamů o měření, je Policie České republiky (dále jen „policie“) oprávněna zejména ke dvěma účelům, čemuž také odpovídá právní základ pro takováto oprávnění.

Prvním oprávněním policie je ve smyslu ustanovení § 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „trestní řád“) pořizovat zvukové a obrazové záznamy osob, za podmínek stanovených v ustanovení § 114 trestního řádu snímat daktyloskopické otisky, provádět prohlídku těla a jeho zevní měření. Toto oprávnění je policií realizováno v rámci postupu policejního orgánu v souvislosti s konkrétním trestním řízením a plně podléhá povinnostem stanovených trestním řádem.

Druhým oprávněním policie k provádění identifikačních úkonů je oprávnění ve smyslu ustanovení § 65 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o policii“) pro účely budoucí identifikace. Uvedené oprávnění dává policii možnost za předem stanovených podmínek a u explicitně definovaných osob (z hlediska jejich postavení v trestním řízení) snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení. Účelem tohoto oprávnění, jak již bylo uvedeno, je možnost identifikovat osobu v budoucnu, pokud se znovu dopustí trestné činnosti (oprávnění je založeno na předpokladu recidivního jednání u pachatelů úmyslných trestných činů). Pro doplnění je též vhodné uvést, že byť jsou prováděny identifikační úkony dle uvedeného ustanovení v rámci konkrétního trestního řízení a žadatelem o jejich provedení je příslušný policejní orgán, vystupuje zde policie v roli správního orgánu a postupy podle tohoto ustanovení jsou přezkoumatelné, mimo jiné, v rámci správního soudnictví. Při využití tohoto oprávnění je dle uvedeného zákona o policii povinností policie o provedených úkonech sepsat úřední záznam podle ustanovení § 109 odst. 1 zákona o policii, ve kterém se uvádí:
„Úřední záznam musí být pořízen bez zbytečného odkladu a musí obsahovat uvedení času, důvodu, průběhu a okolností úkonu. Úřední záznam musí být uložen nejméně po dobu 5 let. Doba uchovávání podle věty druhé platí i pro jiné záznamy pořízené podle tohoto zákona.“
Z uvedeného tedy vyplývá, že úřední záznam je jednostranným aktem prováděným policistou, který tak zaznamenává úkony, které provedl. Uvedený dokument se většinově eviduje v rámci trestního spisu pouze v elektronické podobě a je veden v rámci pomocných materiálů.

Žádost o provedení identifikačních úkonů je standardizovaný formulář systému k evidenci trestního řízení, jehož prostřednictvím policejní orgán žádá o provedení identifikačních úkonů příslušné pracoviště policie a dokumentuje jejich průběh. Součástí tohoto formuláře je také stanovení účelu, pro který jsou identifikační úkony prováděny, poučení a zaznamenání obligatorních náležitostí ve smyslu uvedeného ustanovení § 109 odst. 1 zákona o policii.
Tento záznam s uvedením všech obligatorních náležitostí je tedy úředním záznamem ve smyslu ustanovení § 65 odst. 4 zákona o policii:
„O provedených úkonech sepíše policista úřední záznam.“
Sepsání takového záznamu je jednostranným aktem policisty. Není tedy vyžadován podpis osoby, ke které se předmětné úkony váží. Pro doplnění lze uvést, že totožný postup je uplatňován u řady dalších úředních záznamů, které policisté zpracovávají při plnění svých povinností. I když není vyžadován podpis osoby na zpracovaném úředním záznamu, není tím porušeno právo dotčené osoby se s tímto dokumentem seznámit či nahlédnout do jeho obsahu, pokud tomu nebrání zákonné důvody nebo omezení stanovená postupem v rámci trestního řízení.

Ve vztahu k otázce, zda je dokument (v žádosti uvedený jako „žádost o provedení identifikačních úkonů“) využitelný v rámci trestního řízení, tak je nutno konstatovat, resp. odkázat na ustanovení § 89 trestního řádu, který ve 2. odstavci uvádí:
„Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu.“

Stran samotné žádosti o provedení identifikačních úkonů, tak vyžadování a provádění těchto úkonů je upraveno pokynem policejního prezidenta č. 275 ze dne ze dne 15. prosince 2016, o identifikačních úkonech. Tento však nikterak nekonkretizuje podepisování předmětného úředního záznamu dotčenou osobou. O provedení identifikačních úkonů žádá příslušný útvar příslušného specialistu písemnou žádostí o provedení identifikačních úkonů, jejíž vzor je uveden v příloze č. 6 k tomuto pokynu a jejíž formulář je dostupný v systému elektronického trestního řízení. Jedná se o interní dokument, který, jak bylo uvedeno výše, by se mohl stát důkazem. Příloha č. 6 pokynu policejního prezidenta č. 275/2016, o identifikačních úkonech bylo žadateli poskytnuta, viz. příloha.

V případech, kdy je využito pouze oprávnění dle ustanovení § 65 zákona o policii, a identifikační úkony jsou prováděny pro účely budoucí identifikace, nesouvisí de facto tento úkon s probíhajícím trestním řízením, v rámci kterého byl úkon proveden (probíhající trestní řízení pouze staví osobu do určitého postavení, které je obligatorní podmínkou k příslušnému oprávnění). Nad to nemusí být předmětný úkon nezbytně dokumentován v rámci příslušného trestního spisu, ale je možné jej evidovat například v samostatném čísle jednacím v rámci evidenčního systému. Avšak i v takovém případě nelze hovořit o interním dokumentu policie, jelikož má oprávněný subjekt možnost využít svého zákonného práva k nahlédnutí či poskytnutí takového dokumentu. Současně je však nutné odlišovat situaci, kdy jsou předmětné identifikační úkony provedeny v souladu s postupy dle trestního řádu, a získání identifikačních úkonů je využito v rámci probíhajícího trestního řízení.

Nad rámec povinný subjekt žadateli uvedl, že dle ustanovení § 112 odst. 2 trestního řádu listinnými důkazy jsou listiny, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost vztahující se k trestnému činu nebo k obviněnému. Z uvedeného tedy vyplývá, že jakýkoli dokument může za určitých okolností a v tom kterém konkrétním trestním řízení sloužit jako důkaz, pokud může takový dokument přispět ke splnění účelu trestního řízení.

pplk. Mgr. Lucie Dvořáková, 28. 4. 2022