Zákon o odpovědnosti za přestupky
Žadatel se domáhal informací o aplikaci zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon č. 250/2016 Sb.“), který nabyde účinnosti 1. července 2017, v podmínkách Policie České republiky. Konkrétně požadoval:
„a) poskytnutí informací o konkrétních změnách v činnosti Policie České republiky, ke kterým dojde s nabytím účinnosti tohoto zákona,
b) interních aktů řízení souvisejících s postupem v přestupkovém řízení podle tohoto zákona, jimiž Policie České republiky disponuje. Žádá rovněž poskytnutí plných znění těchto interních aktů řízení.“
Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:
Ad a) Policie České republiky aktuálně nedisponuje dokumentem, který by v ucelené formě reflektoval veškeré změny v činnosti Policie České republiky, jež přinese nabytí účinnosti nových zákonů č. 250/2016 Sb. a č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Povinný subjekt proto dále uvádí pouze některé příklady těchto změn.
Ustanovení § 189 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, praví, že služební funkcionář při projednávání jednání příslušníka bezpečnostního sboru, které má znaky přestupku, postupuje v taxativně uvedených případech podle zvláštního právního předpisu. Od 1. července 2017 tímto zvláštním právním předpisem bude zákon č. 250/2016 Sb. a zákon č. 251/2016 Sb. Zvláštní postup při projednávání jednání, které má znaky přestupku, příslušníků bezpečnostních sborů, tj. i Policie České republiky, bude ovlivněn ustanovením § 4 odst. 6 zákona č. 250/2016 Sb., z něhož vyplývá, že pokud správnímu orgánu do vydání rozhodnutí o přestupku v prvním stupni není známa skutečnost, že obviněný je osobou uvedenou v § 4 odst. 5 písm. a) téhož zákona, tj. příslušníkem bezpečnostního sboru, projedná jeho jednání jako přestupek podle tohoto zákona. Pokud správní orgán po vydání rozhodnutí o přestupku v prvním stupni zjistí, že obviněný je příslušníkem bezpečnostního sboru, například Policie České republiky, vyrozumí o této skutečnosti bezodkladně příslušného služebního funkcionáře nebo příslušný služební orgán.
Nově budou služební funkcionáři projednávat jednání, které má znaky přestupku ve stádiu pokusu, neboť podle § 6 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb. je pokus trestný, pokud tak stanoví zákon, a to stejně jako dokonaný přestupek.
Ustanovení § 30 zákona č. 250/2016 Sb. mění oproti stávající právní úpravě délku promlčecí doby. Ta bude činit 1 rok nebo 3 roky, pokud půjde o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč. Podle § 32 zákona č. 250/2016 Sb. promlčecí doba nepoběží, pokud řízení o jednání, které má znaky přestupku, bylo přerušeno, protože bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému za jiný skutek v trestním řízení, přičemž trest, který lze uložit v řízení o jednání, které má znaky přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení. Promlčecí doba rovněž nepoběží po dobu, po kterou by trvalo podmíněné upuštění od uložení trestu, ani po dobu, v níž by se o věci pro tentýž skutek vedlo trestní řízení nebo soudní řízení správní. V případě přerušení promlčecí doby zanikne odpovědnost za jednání, které má znaky přestupku, nejpozději 3 roky od jeho spáchání anebo nejpozději 5 let od jeho spáchání, pokud zákon č. 250/2016 Sb. stanoví za takový přestupek sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč.
Ustanovení § 37 a následujících zákona č. 250/2016 Sb. mění pravidla pro určování druhu a výměry správního trestu. Přihlíží se zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, u pokusu přestupku k tomu, do jaké míry se jednání pachatele přiblížilo k dokonání přestupku, jakož i k okolnostem a důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo, u spolupachatelů k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání přestupku, u fyzické osoby k jejím osobním poměrům a k tomu, zda a jakým způsobem byla pro totéž protiprávní jednání potrestána v jiném řízení před správním orgánem než v řízení o přestupku, u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti atd. Při ukládání trestu za více jednání, které mají znaky přestupku, téhož pachatele projednávaných ve společném řízení bude možné uložit pokutu ve vyšší sazbě, a to tak, že horní hranice sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný se zvýší až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky (ustanovení § 41 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb.). Služební funkcionář bude moci také rozhodnout o snížení pokuty, pokud bude naplněna zákonná podmínka, například bude-li možno vzhledem k okolnostem případu a osobě pachatele důvodně očekávat, že i tak lze dosáhnout jeho nápravy. Bude-li výměra pokuty mimořádně snižována, musí být pokuta uložena alespoň ve výši jedné pětiny dolní hranice sazby pokuty stanovené zákonem (ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb.).
Služební funkcionář bude moci o jednání, které má znaky přestupku, rozhodnout příkazem podle ustanovení § 90 zákona č. 250/2016 Sb.
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 119/2002 Sb.“), uvádí ve svých ustanoveních § 76 až 76b přestupky, kterých se mohou dopustit fyzické osoby, držitelé zbraní určité kategorie, držitelé zbrojních průkazů jednotlivých skupin, zbrojíři, provozovatelé a správci střelnic, lékaři nebo zkušební komisaři. K řízení o těchto přestupcích Policie České republiky nebude podle ustanovení § 60 zákona č. 250/2016 Sb. věcně příslušná. Zákon č. 119/2002 Sb. dále ve svých ustanoveních § 76c až 76f uvádí správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, které jsou podle stávající právní úpravy projednávány podle zákona č. 500/2004, správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Po nabytí účinnosti zákona č. 250/2016 Sb. bude dosavadní procesní postup nahrazen postupem podle tohoto zákona.
Zákon č. 250/2016 Sb. v ustanovení § 5 definuje přestupek jako společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Blokové řízení podle stávající právní úpravy nahrazuje ukládáním napomenutí a pokuty příkazem na místě. Napomenutí nebo pokutu příkazem na místě může kromě příslušného správního orgánu uložit také orgán Policie České republiky za přestupek proti pořádku ve státní správě v působnosti Policie České republiky, za přestupek proti pořádku v územní samosprávě, za přestupek proti veřejnému pořádku, přestupek proti občanskému soužití a přestupek proti majetku (§ 91 zákona č. 250/2016 Sb.).
Policie České republiky připravuje k datu nabytí účinnosti zákonů č. 250/2016 Sb. a č. 251/2016 Sb. publikaci formátu A6 obsahující jejich úplné znění. Publikace bude určena k využití všem jejím příslušníkům pro potřeby výkonu služby.
Ad b) Policie České republiky aktuálně nedisponuje žádným interním aktem řízení, který by souvisel s aplikací zákona č. 250/2016 Sb.
PhDr. Jiří Vokuš, 20. března 2017