Policie České republiky – KŘP Plzeňského kraje
Zatajení věci
DOMAŽLICE – Žena ztratila peněženku. Kdosi ji nalezl a sebral. Dopustil se tak trestného činu.
(1) Kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
V případech ztrát a nálezů věcí různé hodnoty, ať už se jedná o peněženky, mobilní telefony či jiné předměty, jejichž hodnota dosahuje částky 5000 korun a více, se policisté často setkávají s absencí právního vědomí. Většina občanů se totiž domnívá, že si může beztrestně takovou věc ponechat. Jsou však na velkém omylu. Takovým jednáním se mohou snadno dostat do křížku se zákonem a naplnit skutkovou podstatu trestného činu zatajení věci. Toho se dopustí každý, kdo si přisvojí cizí věc, která se do jeho moci dostala nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné. O zatajení věci jde i tehdy, když pachatel s nálezem nijak nedisponuje, ale odmítá jej vydat oprávněné osobě. Není proto rozhodné, jak poté, co si věc přisvojil, s ní skutečně nakládá a zda s ní vůbec nějak nakládá. Z hlediska zavinění je třeba, aby pachatel znal všechny skutkové okolnosti rozhodné pro závěr, že věc patří jiné osobě a že se do jeho moci dostala nálezem. Není přitom nezbytné, aby věděl, kdo je oprávněnou osobou.
Podstatné je rovněž vědět, že nálezce se v případě, že věc oznámí a chce vrátit, nemá čeho obávat. Pokud u něj přesto obavy z jakéhokoli důvodu panují, nemusí chodit rovnou na policii nebo jiné úřady. Má možnost nalezenou věc vrátit i anonymně. Může totiž využít schránek důvěry. Ty jsou v každém městě či obci.
por. Mgr. Dagmar Brožová
4. července 2016