Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Zloději se do prodejen...
18. díl pravidelného seriálu Práva "Z policejních spisů"
Sekyrkáři. Takto si mezi sebou kriminalisté pojmenovali neznámé pachatele rozsáhlé trestné činnosti. Jednalo se o sérii celkem osmi vloupání do prodejen, zaměřených zejména na sortiment elektro. Do objektů se zloději dostávali pomocí sekyrky.
Ke krádežím docházelo vždy v brzkých ranních hodinách od května roku 2001 do ledna 2002. Celková škoda přesáhla jeden milion korun. Přesto, že většina prodejen byla napojena na bezpečnostní systém, byli zloději díky své rychlosti téměř nepolapitelní. Jejich strategie byla totiž jednoduchá. Co nejrychleji se dostat dovnitř prodejny, pobrat co nejvíce drahého zboží a rychle zmizet.
Použití sekyry se jevilo jako víc než praktické řešení, neboť v případě opatření výplně navíc bezpečnostní fólií, skýtalo ostří tohoto staletími prověřeného nástroje dostatek síly k překonání překážky. Nutno říci, že zpočátku se vyvíjel souboj „sekyrkáři“ kontra „majetkáři“ výrazně ve prospěch sekyrek. Nicméně obrat nastal poté, co kromě množství zajištěných stop na místě činu, byly získány též důležité informace přímo z kriminálního prostředí.
Z těchto skutečností vyplývalo, že máme co do činění se skupinou zhruba osmi lidí z Ostravska. Jednalo se o známé firmy, závislé na drogách. Dalo se očekávat, že prokázat této partičce veškerou trestnou činnost bude velmi obtížné. Potvrdily to hned první výslechy, ke kterým bylo přistoupeno po vyhodnocení a ověření všech dostupných faktů. Nikde jsme nebyli, o ničem nevíme, doma nic nemáme. Poslední výrok nakonec potvrdily také provedené domovní prohlídky. A tak nakonec šli všichni domů.
Než však opustili kanceláře kriminalistů, byly všem odebrány pachové stopy. Technici neopomněli odebrat také vzorky slin pro zpracování analýzy DNA nedobrovolných dárců. Trestná činnost pak ustala. Vypadalo to tedy na plichtu, ale to nemohli „majetkáři“ připustit. S pečlivosti sobě vlastní zpracovali potřebná dožádání k porovnání jak pachových stop zajištěných na místě činu, tak i zde se nacházejících stop biologických, přesněji krve. „Sekyrkáři“ totiž svůj oblíbený nástroj zanechávali vždy na místě činu a společně s ním zde zanechali také svou pachovou stopu. Navíc se někdy poranili o střepy. Krev je pak bezpečným zdrojem informace o profilu DNA konkrétní osoby.
Než byly kriminalistické expertízy zpracovány, byli všichni podezřelí pod drobnohledem policie. Z výsledku expertíz pak jednoznačně vyplynulo, co, kdo, kdy i kde spáchal. A protože policisté zjistili i jak a s kým, nezbylo, než věc předat státnímu zástupci a soudu, který se dobral také k odpovědi na otázku proč.
Vzhledem k zjištěné drogové závislosti obviněných mladých mužů ve věku 21 až 25 let byla odpověď na ni poměrně jednoznačná. Okresní soud v Ostravě pak výtečníkům „nadělil“ tresty v trvání od 26 do 46 měsíců nepodmíněně.
Z odůvodnění rozsudku pak vyplynulo, že jedním z klíčových důkazů bylo, kromě dnes již nezpochybnitelného porovnání profilu DNA obžalovaných, také vyhodnocení pachových stop. Policejní specialista přímo před soudem detailně popsal metodu pachové identifikace, založené na schopnostech precizně vycvičených služebních psů. Učinil to takovým způsobem, že soud neshledal jakýchkoliv pochyb a předložené důkazy jednoznačně přijal.
 |
 |
|---|
Fotografie, kterou pořídili kriminalisté na místě činu. Foto Policie ČR
Článek byl napsán pro deník Právo plk. Mgr. Tomášem Landsfeldem, ředitelem Městského ředitelství policie Ostrava, a je zveřejňován v seriálu Práva "Z policejních spisů" .