Policie České republiky – KŘP Libereckého kraje
U památníku příslušníků bezpečnostních sborů se sešli představitelé Krajského ředitelství policie Libereckého kraje
LIBEREC – Připomněli si výročí 80 let od popravy JUDr. Karla Jaroše a členů odbojové skupiny.
Čtvrtá adventní neděle se nenesla pouze v duchu nadcházejících Vánoc. Neděle 18. listopadu patřila i vzpomínkám na osoby, které se nezanedbatelnou měrou podíleli na formování našich dějin v období 2. světové války. V onen den si představitelé Krajského ředitelství policie Libereckého kraje v čele s krajským ředitelem plk. Ing. Ondřejem Musilem, náměstkem ředitele krajského ředitelství pro ekonomiku plk. Ing. Vladimírem Libnarem, primátorem města Liberce Ing. Jaroslavem Zámečníkem, 1. předsedou Nezávislé odborové organizace Policie ČR Liberec kpt. Bc. Jiřím Zavoralem a členy rodiny Josefa Blažka u památníku příslušníků bezpečnostních sborů připomněli výročí 80 let od popravy JUDr. Karla Jaroše a členů odbojové skupiny.
Právě před 80 lety byli ve věznici Plotzensee u Berlína popraveni policejní rada JUDr. Karel Jaroš, policejní kancelářský pomocník Josef Blažek, vrchní policejní sekretář Karel Habán, vrchní ministerský komisař JUDr. Ivan Křiklava, sekční rada Jiří Sedmík, zubní lékař MUDr. Oldřich Hlaváč, editor Hugo Vávra, stenotypistka Luisa Reichmannová a policejní inspektor František Švabík.
Spolupracovníci JUDr. Karla Jaroše se zabývali především infiltrováním do pražského gestapa a získáváním informací o jejich pracovnících či agentech, jejichž činnost se snažili mařit všemi možnými prostředky. Získané informace zpracovávali do šifrované kartotéky a současně je zasílali i do zahraničí.
Zatýkání spolupracovníků JUDr. Jaroše, konkrétně policejního inspektora Františka Švabíka, JUDr. Křiklavy, MUDr. Hlaváče, Jířího Sedmíka a Hugo Vávry proběhlo 8. dubna roku 1940 a zatčení samotného JUDr. Karla Jaroše na sebe nenechalo dlouho čekat a došlo k němu o pouhý měsíc déle, a to dne 3. května 1940. Po dlouhodobém a trýznivém fyzickém mučení začal i on sám vypovídat. Rozsah jeho činností byl pro gestapo překvapivý. Postupně však byli zatčeni i další spolupracovníci, jejichž osobnost nebyla při samotném aktu opomenuta.
Karel Habán, jež pracoval na pražském gestapu a byl zatčen dne 6. května roku 1940, s Jarošem po celou dobu úzce spolupracoval. Josef Blaže, který před svým zatčením stihl společně se štábním kapitánem kpt. Morávkem vyklidit kancelář odbojové organizace a i přesto, že si byl vědom údělu, který jej čeká, se od Morávka nenechal přesvědčit k útěku do zahraničí a skončil dne 7. května ve spárech gestapa. Osud byl však nelítostný i k Luise Reichmannové, která předávala zprávy od redaktora Vávry anglickému redaktorovi Perézovi, jenž v té době pracoval pro deník Daily Express a patrně i pro anglickou výzvědnou službu. Tajná korespondence však byla odhalena již na začátku vyšetřování a po celou dobu docházelo k nepřetržitému sledování Reichamannové. K samému zatčení pak došlo dne 20. srpna roku 1940.
Zjištěnou činností skupiny JUDr. Karla Jaroše a jejím rozsahem se posléze zabýval Lidový soudní dvůr v Berlíně v samostatném procesu. Rozsudek následně vynesl nad 24 osobami dne 11. června 1942. Celkem devět z těchto osob bylo odsouzeno k trestu smrti a zbývajících patnáct k pobytu v koncentračním táboře. Šest z nich se již návratu domů nedožilo.
Vzpomínkový akt však nebyl věnován jen těmto padlým hrdinům, ale i událostem a osobám, které s nimi byly spjaty v době nedávné. Jednou z nich bylo úmrtí policisty Pavla Kociána, k němuž došlo v rámci služby a následně i úmrtí hasiče Ing. Jana Dvořáka, který zemřel v listopadu letošního roku při zásahu v hořícím domě.
„Jsem rád, že díky Statutárnímu městu Liberec, máme dnes tento památník, kde si můžeme připomínat, že příslušníci bezpečnostních sborů každý den nasazují své životy pro občany České republiky a bohužel o ně i přicházejí“, uvedl na závěr aktu předseda Nezávislé odborové organizace Policie ČR Liberec kpt. Bc. Jiří Zavoral. Následně ještě dodal: „Prezident republiky dne 28. října udělil nejvyšší státní vyznamenání řád Bílého lva příslušníkům odbojové skupiny Tři Králové, pplk. Josefu Balabánovi, pplk., Josefu Mašínovi a štábnímu kapitánovi Václavu Morávkovi. Tato událost vedla Nezávislou odborovou organizaci Policie České republiky k nápadu, navrhnout prezidentovi republiky, aby udělil státní vyznamenání řádu Bílého lva také JUDr. Karlu Jarošovi a Josefu Blažkovi.
20.12.2022
por. Bc. Adéla Fialová
Oddělení tisku a prevence KŘP Libereckého kraje