Na den 25. května 2018 připadá Mezinárodní den pohřešovaných dětí – tzv. Pomněnkový den. Tento den si připomíná i Česká republika a ve Zlínském kraji tomu není jinak. Datum souvisí s tragickým osudem malého chlapce, který se ke své rodině nikdy nevrátil. Dne 25. května 1979 zmizel v New Yorku na cestě do školy šestiletý Etan Patz. V následujících letech začaly nejrůznější organizace připomínat tento den v souvislosti se zmizelými dětmi a v roce 1983 označil prezident USA Ronald Reagan 25. květen za Den pohřešovaných dětí. Jako mezinárodní den se začal připomínat od roku 1986. V Evropě se připomíná od roku 2002. V České republice se tento den zdůrazňuje jako tzv. pomněnkový den, a to od roku 2004.
O problematice pátrání po pohřešovaných dětech se více dozvěděli návštěvníci prezentační akce Policie ČR v Kroměříži. Mnozí si ze setkání s policisty odnesli i drobné dárky s tématikou odkazující na „Pomněnkový den“.
V roce 2017 jsme pátrali po 39 pohřešovaných dětech, letos to prozatím bylo dětí 16. Ve všech případech se policistům podařilo děti úspěšně najít. Kromě toho jsme v roce 2017 hledali i 273 svěřenců různých ústavů, dětských domovů, apod..
V roce 2010 vznikl ve spolupráci s Evropskou federací a Ministerstvem vnitra ČR na ochranu pohřešovaných dětí a sexuálně zneužívaných dětí projekt “Dítě v ohrožení". Uvedený projekt je součástí Národního koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech a napomáhá k rychlejšímu šíření informací o pohřešovaných dětech směrem k široké veřejnosti. Ta se může následně významným způsobem podílet na nalezení a záchraně uneseného či z jiného důvodu pohřešovaného dítěte. V loňském ani letošním roce jsme ve Zlínském kraji institut „dítě v ohrožení“ nemuseli aktivovat.

Více informací naleznete na internetových stránkách Policie ČR - http://www.policie.cz/clanek/pomnenkovy-den-522189.aspx  a na www.pomoztemenajit.cz .

Jak předcházet situaci, že se dítě ztratí či se stane objetí trestného činu
Rady pro rodiče

• komunikujte se svým dítětem, zajímejte se o jeho problémy, naslouchejte mu, vnímejte změny v jeho chování,
• mějte vždy přehled o tom, kde a s kým se vaše dítě nachází, mějte přehled o jeho denních aktivitách,
• vysvětlete dítěti klidným a přiměřeným způsobem (v závislosti na jeho věku), jaká nebezpečí ho mohou potkat a jak jim může čelit, na koho se může obrátit s žádostí o pomoc,
• dítě by mělo znát základní linky tísňového volání (112, 158, 155, 150, 156),
• učte děti, aby věřili svým vlastním pocitům, ujistěte je, že mají právo říct kdykoliv „NE“, jestliže cítí, že není něco v pořádku,
• vždy velmi dobře zvažte, komu své dítě svěřujete a tyto osoby si náležitě prověřte (např. chůva),
• pro případ zmizení dítěte mějte k dispozici (nejlépe vždy při sobě) aktuální fotografii vašeho dítěte

Dojde-li ke zmizení vašeho dítěte

• kontaktujte policii na kterékoliv policejní služebně nebo na lince tísňového volání 158 ihned, jakmile zjistíte, že se vaše dítě ztratilo, vyvarujte se pozdního oznámení, rozhodovat mohou i minuty,
• v závislosti na věku dítěte prohledejte všechna místa, kde by si dítě mohlo hrát nebo kde by mohlo usnout, uvědomte si, kdy a kde jste jej viděli naposledy, i malé dítě je schopno ujít několik kilometrů,
• poskytněte policii detailní popis vašeho dítěte včetně oblečení a zvláštních znamení (jizvy, tetování, mateřská znaménka), předejte policii aktuální fotografii vašeho dítěte v odpovídající kvalitě, informace o jeho zdravotním stavu a užívaných lécích,
• informujte policii o okolnostech zmizení dítěte, kdy a kde, popř. s kým jste jej naposledy viděli,
• policii uveďte jen pravdivé a nezkreslené informace, v žádném případě informace nezatajujte, i sebemenší detail může být významný pro pátrání včetně změn v chování dítěte před jeho zmizením,
• zamezte přístupu sousedů, známých a dalších osob mimo rodinu do domu nebo bytu, odkud se dítě ztratilo do doby, než policie provede šetření na těchto místech,
• buďte neustále na příjmu, aby vás policie mohla bez problémů kontaktovat,
• pohřešování dítěte představuje pro každou rodinu velké psychické trauma, máte proto možnost využít služeb policejního psychologa, nebojte se také kontaktovat neziskové organizace pomáhající lidem v obtížných životních situacích, k dispozici jsou vám také linky důvěry

Základní pravidla bezpečného chování pro děti 

• mělo by vždy informovat rodiče o tom, kam jde a s kým a požádat je o svolení,
• nemělo by se venku pohybovat sám, vždy je lepší mít doprovod kamaráda nebo dospělé osoby,
• nemělo by přeceňovat své síly, zbytečně riskovat, nechat se „vyhecovat“ kamarády k tomu, aby podstoupil něco, co by mohlo skončit nešťastnou náhodou, ohrozit tvé zdraví nebo život,
• jestliže se někdo pokusí ho odvést někam proti jeho vůli, vynaložit snahu dostat se od něj pryč, ať už za použití křiku, kopání nebo jiných metod,
• pokud si ho někdo bude chtít vyfotografovat, má právo říct „NE“ a informovat o tom své rodiče nebo jinou důvěryhodnou dospělou osobu,
• nikdy nestopovat, nenastupovat do auta k žádné osobě (ať už známé či neznámé), nemá-li předem daný souhlas rodičů,
• v případě, že se dítě ztratí rodičům na veřejně přístupném místě, poučit ho jak se v dané situaci chovat (ve vztahu k věku dítěte), aby dítě co nejdříve vyhledalo  uniformovaného policistu či strážníka nebo jinou důvěryhodnou osobu (prodavačka v obchodě, maminka s dětmi,...) a řekne jim, že se ztratil a potřebuje pomoct, najít rodiče,
• pamatovat si základní bezplatné linky tísňového volání, na které se může obrátit 24 hodin denně, 7 dní v týdnu (158 – Policie ČR, 155 – Zdravotnická záchranná služba, 150 – Hasičský záchranný sbor ČR, 156 – Obecní policie, 112 – Jednotné evropské číslo tísňového volání).

25. května 2018, nprap. Petr Jaroš

SH105830.JPG