1. Zda někteří z příslušníků Policie ČR mají na těle umístěny kamery a případně zda jsou tyto kamery zapnuty po celou dobu provádění úkonů policie?

2. Zda jsou kamerami vybaveny některé automobily Policie ČR a případně jakou dobu jsou tyto kamery zapnuty (během celého dne, kdy je automobil využíván nebo pouze během zákroku atd.)?

3. Zda jsou kamerami vybaveny cely předběžného zadržení, případně i jiné prostory policejních stanic (chodby, schodiště apod.)?

4. Zda je pokaždé pořizován kamerový záznam výslechu zdržené osoby?

5. Jakou dlouhou dobu se uchovávají záznamy z výše uvedených druhů kamer?

6. S ohledem na výše uvedeny typy kamerových záznamů, má příslušník policie možnost kdykoliv vypnout kameru? Bude případně skutečnost, že došlo k vypnutí kamery nějakým způsobem zaznamenána?

7. Jaký by byl postup policistů v případě, že se zadržená osoba stěžuje na zranění případně zdravotní problémy - bude kontaktována Záchranná zdravotní služba, nebo konkrétní lékař?

8. Má zadržený v takovém případě možnost svolit si lékaře dle svého výběru?

9. Kde bude v takovém případě probíhat ošetření - přímo na policejní stanici anebo bude zadržený pokaždé převezen do nemocnice?

10. Bude někdo z policistů přítomen během vyšetření? Bude to případně policista, který vůči zadrženému zasahoval anebo bude přizván jiný policista?

11. Existují pravidla stanovící určitou minimální dobu, ve které musí být právní zástupce zadrženého (v případě, že právního zástupce má nebo o něj požádal) předem informován o plánovaném termínu výslechu?

12. Jaký by byl postup v případě, že právnímu zástupci zadrženého nevyhovuje čas plánovaného výslechu - domluví se policie s právním zástupcem zadrženého na jiném času výslechu (za předpokladu že budou dodrženy maximální zákonné lhůty pro omezení osobní svobody) anebo provede výslech bez přítomnosti právního zástupce?

13. Bude mít případně zadržený možnost konzultace se svým právním zástupcem před začátkem výslechu?

Policie České republiky poskytla žadatelce následující informace:
Ad 1. Příslušníci Policie České republiky mohou využívat osobní bezpečnostní kamery umístěné na výstroji. Pomocí těchto kamer monitorují prostředí, ve kterém plní služební úkoly, a zároveň dokumentují zákonnost svého postupu při dodržení podmínek stanovených zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Osobní bezpečnostní kamery jsou využívány zejména k pořízení záznamů služebních zákroků a záleží na samotném policistovi, zda vyhodnotí pořízení takového záznamu jako potřebné či nikoli.
Ad 2. Některá služební vozidla Policie České republiky jsou vybavena kamerovými systémy se záznamovým zařízením. Pokud služební vozidlo je takovým systémem vybaveno, pořizování záznamu se zahajuje okamžikem jeho výjezdu a ukončuje po skončení služební jízdy.
Ad 3. Při výkonu dohledu, kontroly a střežení osob omezených na svobodě v policejní cele nebo v jiném prostoru určeném ke střežení osob omezených na svobodě, kam veřejnost nemá běžně přístup, jsou využívány kamerové systémy se záznamovým zařízením, pokud uvedené prostory jsou jimi vybaveny.
Ad 4. Pravidla sepisování protokolu o jednotlivých úkonech trestního řízení jsou upravena ustanovením § 55 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 141/1961 Sb.“). Ustanovení § 55a téhož zákona pak stanoví, že byl-li o úkonu pořízen vedle protokolu i zvukový nebo obrazový záznam, poznamená se tato okolnost v protokolu sepsaném o úkonu, v němž se vedle údajů o čase, místě a způsobu jeho provedení uvede též údaj o použitém prostředku. Technický nosič záznamu se připojí ke spisu nebo se ve spise uvede, kde je uložen.   
Ad 5. Záznamy pořízené kamerovými systémy instalovanými ve služebnách Policie České republiky se uchovávají 30 dnů. Záznamy pořízené kamerami umístěnými na výstroji policistů nebo instalovanými ve služebních vozidlech se zálohují pouze tehdy, pokud se vyhodnocením potvrdí potřebnost jejich uchování. Lhůta uchování v takovém případě činí 1 měsíc.
Ad 6. Příslušník Policie České republiky vybavený osobní bezpečnostní kamerou umístěnou na výstroji zpravidla zahajuje pořizování záznamu v okamžiku, kdy zahajuje služební úkon či zákrok, ponechává kameru v chodu po celou dobu provádění služebního úkonu či zákroku a ukončuje pořizování záznamu po ukončení služebního úkonu či zákroku. Okamžik vypnutí kamery je rozpoznatelný z časových údajů, které pořízený záznam obsahuje.
Ad 7. Policista, který zjistí, že zadržená osoba je zraněná, či se dozví anebo má důvodné podezření, že taková osoba trpí chorobou, zajistí její lékařské ošetření a vyžádá si od lékaře vyjádření o jejím zdravotním stavu. Vyšetření nebo ošetření provede lékař zdravotnického zařízení podle místa, kde se zadržená osoba nachází. Na žádost osoby omezené na svobodě může být přivolán lékař podle její vlastní volby, pokud časová prodleva nezbytná k zajištění přítomnosti vyžádaného lékaře neohrozí její život či zdraví. Pokud zdravotní stav osoby omezené na svobodě podle vyjádření lékaře brání jejímu dalšímu setrvání v cele, policista ji neprodleně z cely propustí. Je-li to z hlediska zdravotního stavu této osoby nezbytné, policista zajistí její odvoz do zdravotnického zařízení. Po dobu umístění osoby ve zdravotnickém zařízení policie zajišťuje její ostrahu.
Ad 8. Osoba omezená na svobodě má právo nechat se vyšetřit nebo ošetřit lékařem podle vlastního výběru. To neplatí pro vyšetření lékařem ke zjištění, zda tuto osobu lze umístit do policejní cely anebo je nutno ji z ní propustit. Osoba umístěná v policejní cele si může zvolit lékaře pouze na vlastní náklady ve smyslu ustanovení § 29 odst. 2 písm. d) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Ad 9. V případě, že to zdravotní stav osoby omezené na svobodě vyžaduje, policista přivolá na policejní služebnu lékaře. Lékař posoudí zdravotní stav osoby a podle konkrétní situace rozhodne o případném převozu osoby do zdravotnického zařízení.
Ad 10. Po dobu lékařského vyšetření nebo ošetření nejméně jeden policista stejného pohlaví jako osoba omezená na svobodě zůstane s touto osobou ve vizuálním kontaktu.
Ad 11. Minimální doba, ve které musí být právní zástupce zadrženého předem informován o termínu výslechu, stanovena není.
Ad 12. Postup policejního orgánu při zadržení osoby je stanoven v § 75 a následujících zákona č. 141/1961 Sb. Ustanovení § 76 odst. 6 praví, že zadržená osoba má právo zvolit si obhájce, hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby a radit se s ním již v průběhu zadržení; má též právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jejím výslechu, ledaže je obhájce ve lhůtě 48 hodin nedosažitelný.
Ad 13. Viz odpověď ad 12.
Povinný subjekt dále upozornil žadatelku, že gestorem zákona č. 141/1961 Sb. je Ministerstvo spravedlnosti České republiky, které je ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství a mezi jehož úkoly patří také péče o náležitou právní úpravu věcí patřících do jeho působnosti. Doporučil proto žadatelce, aby se pro podrobnější vysvětlení k obecným otázkám trestního práva procesního, jež ji zajímají, obrátila na Ministerstvo spravedlnosti České republiky.   


PhDr. Jiří Vokuš, 17. března 2016