Přestávky ve službě
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel požádal o následující informace:
„Dobrý den,
rád bych se Vás, Policejního prezídia, jako nejvyšší autority zeptal na základě zákona §106/1999Sb. o svobodném přístupu k informacím na několik dotazů ohledně tématu proplácení přestávek v bezpečnostním sboru PČR. Vaše vyjádření k tomuto tématu potřebuji proto, abych se mohl zařídit dále, protože mám dojem, že někdo ve vedení PČR úmyslně porušuje práva příslušníků, kdy zde dochází poměrně jasně k diskriminaci mezi jednotlivými KŘP, a tudíž i jednotlivých příslušníků PČR.
V této problematice došlo k poměrně jasným rozsudkům, kdy bylo nalezeno, že příslušník v přímém výkonu – teď se budu bavit například o organizačních článcích OOP, MOP a funkcích hlídka po dozorčí službu, slouží v tzv. nepřetržitém režimu služby, a například, pokud slouží 24 hodinové služby, měla by být pracovní doba započítána jako 24 hodin, a ne 22, jak se někde neustále děle. V tom se asi shodneme. Nebudu zde uvádět čísla jednotlivých rozsudků, není problém dodat. Na základě tohoto vznikají mé dotazy níže.
- Mám informace, že se takto již proplácí pracovní doba zmíněných policistů v Moravskoslezském kraji. Padl zde jasný rozsudek na základě žaloby od útvaru SPJ, kdy se následně upravila pracovní doba všech, kterých se nepřetržitý výkon týkal – OOP, OHS ODN apod. Tudíž je zde proplácena pracovní doba celá. Toto mám spolehlivě zjištěno z několika nezávislých zdrojů. Dokonce mi bylo sděleno, že tzv. na truc byly zrušeny 24 hodinové služby a byly nastaveny nově 12 hodinové služby, aby jakože došlo k potrestání toho, že si někdo zažádal o svá práva.
- První dotaz – Je toto pravda, opravdu se zde započítává pracovní doba celá a všem, kterých se to týká?
- Pakliže by to tak bylo, mám druhý dotaz:
- Když o tomto PP ví, proč na KŘP Praha a jiných KŘP jsou neustále porušována práva příslušníků, kdy zde u těch, kterých se to týká, opět podotýkám přímý výkon MOP, OHS, PMJ apod. je pracovní doba např. 24 hodinové služby stále počítána navzdory jasným rozsudkům jako 22 hodin, a ne 24 hodin? To samé u 12 hodinových služeb jako 11 na místo 12?
Prosím o jasnou odpověď na to, proč na jednom ředitelství v rámci jednoho bezpečnostního sboru se doba začínává podle práva, a na jiném ředitelství se stále práva příslušníků porušují, a podotýkám vědomě. Dále připomínám, že se jedná o stejné pozice a služební zařazení. Takže, jeden bezpečnostní sboru, dvě ředitelství, jednou 24 a 12 hodin, jinde 22 a 11. Dále bych chtěl vědět, kdo za tento je odpovědný, pro můj další postup ve věci.“
Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:
Přestávky ve službě na jídlo a odpočinek upravuje ustanovení § 60 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kde je v odstavci 1 uvedeno, že příslušník má nárok na přestávku ve službě na jídlo a odpočinek nejdéle po každých 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby, jestliže služební funkcionář nerozhodne na žádost příslušníka jinak, a to při trvání směny do 9 hodin v rozsahu 30 minut, nad 9 hodin v takovém rozsahu, aby jedna přestávka činila 30 minut a ostatní přestávky činily nejméně 15 minut. Odstavec 2 citovaného ustanovení stanoví, že přestávka ve službě se nezapočítává do doby služby. Odstavec 3 dále uvádí, že jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být příslušníkovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba na jídlo a odpočinek.
Z výše uvedeného je zřejmé, že přiměřená doba na jídlo a odpočinek se i bez přerušení výkonu služby poskytne příslušníkovi tehdy, pokud nemůže být výkon jeho služby přerušen. To však není závislé na tom, na jakém organizačním článku příslušník vykonává službu, ale na samotném charakteru výkonu služby, tedy tom, zda může nebo nemůže být jeho služba přerušena přestávkou. Skutečnost, že se jedná o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, určuje vedoucí příslušník. Při posuzování toho, zda může být konkrétní služba přerušena, musí být vzat do úvahy charakter této služby a okolnosti jejího výkonu.
Lze tedy shrnout, že to, zda je možné výkon služby přerušit a přestávku čerpat, bude záležet nikoliv na přetržitosti či nepřetržitosti provozu, ale na vlastní povaze vykonávané služby. Výkon služby, který nemůže být přerušen přestávkou, proto nelze ztotožňovat s výkonem služby v nepřetržitém provozu. Služba, která nemůže být přerušena, nemusí být vykonávána jen v nepřetržitém provozu, a nepřetržitý provoz může naopak přerušení služby dovolit.
Závěr o tom, zda příslušník může či nemůže čerpat přestávku ve službě na jídlo a odpočinek, je tedy třeba vyvodit z konkrétního charakteru jeho služby, nikoliv z povahy provozu. Nelze se tedy ztotožnit s názorem, že skutečnosti, že příslušník slouží v tzv. přímém výkonu služby (např. OOP, MOP či funkci hlídka pro dozorčí službu) zakládá automaticky nemožnost vyčerpání přestávky na jídlo a odpočinek a tudíž by měla být její doba započítána do služby.
Policie České republiky k jednotlivým dotazům žádosti žadatele sdělila následující:
ad 1) Jak již je výše uvedeno, způsob rozvržení doby služby je odpovědností každého jednotlivého vedoucího, který musí zohlednit potřeby služby a to při vědomí personálního stavu, nápadu a dalších relevantních skutečností, které mohou mít vliv na řádné plnění úkolů Policie České republiky.
ad 2) S ohledem na shora uvedené je patrné, že není vyloučen rozdílný způsob plánování služby a čerpání přestávek i u stejných činností (služeb). Nutno dodat, že při zachování zákonných mantinelů nelze pouhou rozdílnou délku směny považovat za porušení právních předpisů.
pplk. Mgr. Lucie Dvořáková, 7 2. 2022