Dopravní značka
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka požádala o následující informace:
„Věc: Vyjasnění významu dodatkové tabulky na dopravní značce
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, o vyjasnění významu na dodatkové tabulce, která je součástí dopravní značky „Zákaz vjezdu všech vozidel (č. B1)“.
Jedná se o dodatkovou tabulku „Mimo vozidel stavby“….
Kdo všechno může vjíždět za tuto dopravní značku a na koho se vztahuje tato výjimka.
Když je tato značka s dodatkovou tabulkou umístěna v obydlené oblasti, mohou rezidenti na základě nějaké výjimky porušit tuto zákazovou značku a vjíždět do této uzavřené oblasti?
Pokud nejsou výjimky pro rezidenty a rezident poruší Zákaz vjezdu a vjede do této uzavřené oblasti, aby se dostal ke své nemovitosti, jaký je postup Policie, když ho přistihnou?“.
Policie České republiky sdělila žadatelce následující informace:
Podle zaslané fotografie a červeno-bíle pruhovaného sloupku, na němž je dopravní značení umístěno, lze dovodit, že jde o přechodnou úpravu provozu, která souvisí se stavební činností prováděnou v místě za dopravní značkou. Tato činnost bývá zpravidla dopředu naplánována, nejde-li o řešení havarijního stavu. Jde-li o akci, která byla dopředu naplánována, pak je návrh přechodné úpravy provozu zveřejňován na úřední desce obce s rozšířenou působností a zpravidla i na úřední desce obce, v jejímž katastru akce probíhá.
V případech, kdy je provoz v obci dlouhodobě omezen, bývá dobrým zvykem informovat obyvatele žijící v oblasti, která má být uzavírkou dotčena o plánovaném omezení provozu, aby mu mohli přizpůsobit obvyklé činnosti.
Význam shora uvedeného dopravního značení je uveden ve vyhlášce č. 294/2015 Sb., kterou se provádí zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Do oblasti takto označené nesmí vjet žádné vozidlo (ani jízdní kolo) mimo vozidel, která v oblasti za dopravní značkou vykonávají a zabezpečují stavební činnost, s kterou uzavírka oblasti souvisí.
Případnou výjimku z přechodné úpravy provozu může povolit na žádost správní orgán, který úpravu stanovil. Dotčeným orgánem v řízení je policie. Výjimku lze povolit, prokáže-li žadatel vážný zájem na jejím povolení a nedojde-li k ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu. Na udělení výjimky není právní nárok (viz. ust. § 77 odst. 7 zákona). Výjimka mívá písemnou podobu a je vydávána na konkrétní vozidlo a období.
Pokud by dotyčný řidič neměl výjimku z dopravního značení, dopustil by se přestupku ve smyslu ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Za tento přestupek lze uložit pokutu v rozmezí 1500 – 2500 Kč.
Pokud jde o konkrétní postup Policie ČR a řešení konkrétního jednání, musel by povinný subjekt zaujmout právní názor a zohlednit všechny skutečnosti a okolnosti konkrétního případu. Povinný subjekt proto považuje předmětnou otázku za dotaz na právní názor. Policie České republiky není ex lege zmocněna k tomu, aby veřejnosti poskytovala právní poradenství či výklad jednotlivých ustanovení právních předpisů. Z tohoto důvodu považuje povinný subjekt položenou otázku za dotaz na názor, na jehož vytvoření se zákonná povinnost nevztahuje.
Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Důvodová zpráva k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 106/1999 Sb. a kterým bylo ustanovení § 2 odst. 4 do tohoto zákona vtěleno (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období Poslanecké sněmovny) uvádí: „Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. Naopak režim zákona o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Toto ustanovení nemá v žádném případě sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, má pouze zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona – zvlášť časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání – k vypracování takových materiálů nemůže být povinný subjekt nucen na základě své informační povinnosti, neboť taková úprava by byla zcela proti původnímu smyslu tohoto institutu.“ Z uvedených důvodů se na požadovanou informaci informační povinnost podle výše uvedeného zákona nevztahuje.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 28. 6. 2023