Žadatelka požádala o následující informace:

„1) Prosím o všechny Pokyny policejního prezidenta (či jiné interní předpisy Policie ČR) upravující pachovou identifikaci, které byly účinné v průběhu let od roku 1989 (od 1.1.1989) dodnes (k dnešnímu dni 18.3.2024).

2) Dále prosím o všechny Pokyny policejního prezidenta (či jiné interní předpisy Policie ČR) upravující kynologii, které byly účinné v průběhu let od roku 1989 (od 1.1.1989) dodnes (k dnešnímu dni 18.3.2024).

3) Pokud existují další předpisy, nezmíněné v bodech 1) a 2), které upravují činnost služebních psů, náležitosti výkonu funkce psovoda či kriminalistického technika, prosím o zaslání také těchto dokumentů.

4) Chystá se momentálně (v tomto kalendářním roce) přijetí nového interního předpisu upravujícího pachovou identifikaci, kynologii, činnost služebních psů, náležitosti výkonu funkce psovoda či kriminalistického technika? Pokud ano, v čem spočívají projednávané změny oproti současným předpisům?“.

Policie České republiky sdělila žadatelce k bodu 1) až 3) následující informace:

Souhrnná informace poskytující přehled o všech interních normativních instrukcí regulujících od 1. 1. 1989 do současnosti oblast policejní kynologie, kriminalistické metody pachové identifikace a výkon funkce kriminalistického technika, která by odpovídala na dotazy 1) až 3), neexistuje a musela by být k danému účelu vytvořena jako specifická analýza dokumentující vývoj zájmové problematiky. Jde tedy o vytvoření nové informace nad rámec plnění zákonné povinnosti.

Vzhledem k tomu, že Policie ČR existuje od 15. 7. 1991, a že funkce policejního prezidenta existuje, a tedy i jeho interní akty řízení existují od 1. 1. 1993, musel by povinný subjekt za těchto více než 30 let činnosti Policie České republiky vyhledat všechny interní akty řízení, které se týkají specifikované tématiky.  Jen pro představu ke dni  1. 4. 2024 je platných přes tisíc interních aktů řízení (pouze) policejního prezidenta. Kromě těchto interních aktů řízení jsou vydávány interní předpisy také dalšími služebními funkcionáři Policie České republiky (zejména řediteli útvarů, ale také dalšími vedoucími pracovníky). Interní akty řízení se samozřejmě za posledních 30 let měnily, rušily, byly nahrazovány jinými. Povinný subjekt by tedy musel za celé období postupně nejdřív vyselektovat (nejspíš dle názvu, případně nahlédnutím do dokumentu) interní akty řízení, které mohou obsahovat uvedené problematiky (nejen upravující pachovou identifikaci a kynologii, ale také ty, které obecně upravují činnost služebních psů, náležitosti funkce psovoda či kriminalistického technika). Následně by pak povinný subjekt musel takto vybrané interní akty řízení posoudit a vyhodnotit, zda se skutečně vztahují k některé z výše uvedených problematik. Výše uvedené problematiky se mohly na různých úrovních řízení prolínat interními akty řízení upravujícími různé věcné oblasti (např. trestní řízení, vzdělávání, kontrolní činnost).  Odborní pracovníci by tedy museli vyhodnotit, zda obsah jednotlivých interních aktů řízení odpovídá specifikaci uvedené v žádosti. Takové zpracování a vyhodnocování však považuje povinný subjekt za analýzu a za požadavek na vytvoření nové informace. Navíc celá řada interních aktů řízení by už vzhledem k časovému období nebyla dostupná a dohledatelná.

Teprve po vytvoření takového seznamu interních aktů řízení, na jehož vytvoření se však informační povinnost nevztahuje, a který by ani nebyl úplný, by mohl povinný subjekt přistoupit k vyhodnocování, které z těchto interních aktů řízení, je možné na základě žádosti o informace poskytnout zcela, a které ze zákonných důvodů lze poskytnout pouze částečně či vůbec. S ohledem na předpokládané množství interních aktů řízení, které se vztahují k uvedeným problematikám, se lze domnívat, že by se jednalo o mimořádně rozsáhlé vyhledávání ve smyslu § 17 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. a povinný subjekt by takové vyhledávání (oddělování informací, které může poskytnout od těch, které poskytnout ze zákonných důvodů nemůže) musel zpoplatnit.

Povinný subjekt je povinen informaci poskytnout, pokud jí disponuje. Tedy taková informace u povinného subjektu existuje, je dohledatelná na některém z nosičů informací, lhostejno zda v materiální/listinné či elektronické podobě. Jestliže však k odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání údajů, ale je nutné s nimi provádět další zpracování nad rámec prostého vtělení do odpovědi, jde o vytvoření nové informace. Na druhou stranu platí, že o vytvoření nové informace nepůjde, pokud jí sice povinný subjekt nedisponuje, ale podle právních předpisů jí disponovat musí (v takovém případě povinnému subjektu nezbývá, než informaci vytvořit a žadateli poskytnout).

Požadovanými informacemi tedy Policie ČR nedisponuje a žádný právní předpis jí neukládá mít zpracovanou souhrnnou informaci dle zadání žádosti. Podle § 2 odst. 4 zákona č.106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Podle § 3 odst. 3 téhož zákona se informací rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Na základě výše uvedených skutečností a úvah dospěl povinný subjekt k závěru, že informace požadované v bodu 1. až 3. žádosti jako celek nemá povinný subjekt k dispozici, takové informace nejsou vytvořeny a ani žádný právní předpis neukládá povinnému subjektu mít takové informace vytvořené. Sestavení takového souboru informací by bylo možné pouze na základě analytické činnosti povinného subjektu, který podle názoru povinného subjektu představuje vytváření nové informace, jehož se povinnost poskytovat informace podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. netýká. Informační povinnost se na jejich poskytnutí z tohoto důvodu nevztahuje.

Nicméně povinný subjekt vyhledal a žadatelce poskytnul alespoň aktuálně účinné interní normativní instrukce vztahující se ke specifikované problematice, konkrétně:

• pokyn policejního prezidenta č. 145/2014, kterým se upravuje činnost služební kynologie;
• pokyn policejního prezidenta č. 313/2017, o pachové identifikaci osob;
• pokyn ředitele ředitelství služby pořádkové policie č. 119/2017, o provádění služební kynologie a
• pokyn policejního prezidenta č. 100/2018, o kriminalistickotechnické činnosti,  a to po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon, resp. v rozsahu, ve kterém může být tento pokyn poskytnut (a je poskytován) veřejnosti. To znamená po vyloučení určitých částí textu samotného pokynu a přílohy č. 1 pokynu.

A dále byly žadatelce poskytnuty interní akty řízení, které v současné době již nejsou platné ani účinné, ale byly v (nedávné) minulosti poskytnuty jiným žadatelům o informace a jsou tedy povinným subjektem snadno dohledatelné. Jedná se o: 

• závazný pokyn policejního prezidenta č. 3/1995, kterým se stanoví výběr a využití speciálně vycvičených služebních psů na vyhledávání nástražných výbušných prostředků;
• závazný pokyn policejního prezidenta č. 140/2002, kterým se stanoví zásady k zabezpečení jednotného postupu PČR při využívání metody pachové identifikace;
• závazný pokyn policejního prezidenta č. 10/2003, kterým se vydávají pravidla služební kynologie;
• závazný pokyn policejního prezidenta č. 52/2007, kterým se stanoví zásady k zabezpečení jednotného postupu Policie České republiky při využívání metody pachové identifikace;
• pokyn ředitele Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR č. 9/2009, kterým se stanoví postup policistů na úseku činnosti služební kynologie;
• závazný pokyn policejního prezidenta č. 80/2009, kterým se upravuje činnost služební kynologie a služební hipologie;
• závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001, ke kriminalistickotechnické činnosti Policie České republiky, a to po vyloučení těch informací, u nichž to stanovuje zákon, resp. v rozsahu, ve kterém může být tento pokyn poskytnut (a je poskytován) veřejnosti.

Starší interní akty řízení a další tematicky zaměřené materiály jsou již archiváliemi ve smyslu zákona o archivnictví a spisové službě (viz § 2 písm. f) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů). Z tohoto důvodu byla žadatelka odkázána^[1]) na možnost využití zpoplatněných služeb^[2]) poskytovaných veřejnosti příslušnými archivními institucemi, v tomto případě se jedná o Archiv Policie České republiky. Kontaktní údaje o akreditované archivní instituci příslušné k poskytnutí zájmových archivních dokumentů jsou k dispozici na internetové stránce www.mvcr.cz dostupné on-line.

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, je ve vztahu k zákonu č. 106/1999 Sb. zvláštním právním předpisem. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se tento zákon nevztahuje na poskytování informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.  Z tohoto důvodu se na dokumenty, které jsou archiváliemi, zákon č. 106/1999 Sb. nevztahuje.

Dále bylo nad rámec informační povinnosti žadatelce povinným subjektem sděleno, že nejstarší ze zájmových tematických dokumentů (které je možné získat v archivech) je

rozkaz náčelníka Hlavní správy Veřejné bezpečnosti č. 4/1974, Organizace, řízení, kontrola a výkon služební kynologie Veřejné bezpečnosti MV ČSR

(interní akt řízení tematicky zaměřený na kynologii byl pro PČR účinný ještě v roce 1994).

 K bodu 4) pak bylo žadatelce sděleno, že v oblasti služební kynologie se novelizace chystají, nicméně doba jejich vydání i konkrétní obsah jsou předmětem budoucího rozhodnutí povinného subjektu. Z tohoto důvodu se na tento bod žádosti vztahuje zákonné omezení ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., podle kterého:„(4) Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“.

pplk. JUDr. Lucie Žárská, 28. 5. 2024