Josef VAŇÁSEK

Šéf prvního specializovaného útvaru na úseku boje proti drogám v naší republice. Vrchní policejní rada, se narodil 1. listopadu 1877 v pražské části Holešovice Velké. 

Po vyhlášení samostatného Československa v roce 1918 přešlo policejní ředitelství v Praze do služeb československého státu. Nejdříve jako úřad ve správě Národního výboru, poté bylo podřízeno jednak ministerstvu vnitra, jednak zemské správě politické v Čechách. Prvním policejním prezidentem se stal ještě v roce 1918 Richard Bienert, dosavadní po­licejní rada v prezídiu policejního ředitelství.

Základní organizace a kom­petence úřadu se nezměnily. Byly provedeny jen některé personální změny na vedoucích mís­tech a místo němčiny se úředním jazykem stala čeština.

ČINNOST JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK PRAŽSKÉHO POLICEJNÍHO ŘEDITELSTVÍ

Místo čtyř oddělení policejního ředitelství v době Rakousko-Uherska vznikl za první republiky větší počet samostatných odborných oddělení.

Místo bývalého departmentu I. byly zřízeny 2 oddělení.

1. tiskové, spolkové a divadelní (v letech 1922-1927 působilo samostatné divadelní oddělení)
2. oddělení hudební.

Tiskové a spolkové oddělení povolovalo a sledovalo činnost spol­ků, tisku, vedlo tiskový rejstřík a spolkový katastr, vykonávalo funkci úřadu pro potírání pornografie, povolovalo sbírky, shromáždění. Divadelní oddělení povo­lovalo a cenzurovalo divadelní hry a kabaretní představení. Hudební oddělení vydávalo povolení k zábavám, dohlíželo na biografy, hostince a podobně.

Bývalý department II. se rozdělil na několik oddělení, k nimž patřilo:

1.  oddě­lení dopravní (vydávání uličních a jízdních řádů, vůdčích listů, evidence vozidel a řidičů, evidence vozidel překročivších hranice státu, evidence leteckých koncesí, účast v komisionálních řízeních v záležitostech pouličních drah aj.),
2. oddělení pro zbrojní pasy (vydávání zbrojních pasů, převoz a vývoz zbraní
   a střeliva, odběr třaskavin),
3. úřadovna pro potírání lichvy (stíhání lichvy, ochrana nájemní­ků, součinnost při valutárních záležitostech),
4. oddělení pro poříční policii (směrni­ce pro plavbu vorů, lodí, řády pro přístavy, plovárny, lázně, opatření pro případ velké vody apod.), které působilo bud' samostatně, anebo jako součást oddělení pro zbrojní pasy.

Místo departmentu III. pro evidenci obyvatelstva vznikl:

1. Ústřední přihlašovací úřad a pasové oddělení.

Přihlašovací úřad převzal bytové přihlášky, evidenci osob bydlících v hotelích, vedení záznamů o hledaných osobách. Pasové oddělení mělo v kompetenci vydávání cestovních pasů, občanských legitimací, plavecké knížky, evidovalo osoby, které přišly do Prahy z míst postižených nakažlivými chorobami.

Na místě departmentu IV. vzniklo bezpečnostní oddělení, pověřené vše­obecnou agendou veřejné bezpečnosti. Již počátkem dvacátých let se skládalo z několika oddělení s úzce vymezenou kompetencí:

1. oddělení železniční (krádeže a podvody na železnicích na celém území Československé republiky);
2. oddělení poštovní (podvody na poštách v obvodu ředitelství pošt Praha
   a Pardubice);
3. oddělení mravnostní (stíhání obchodu s ženami a dětmi, obchodu s narkotiky, kuplířství, tuláctví, pornografie);
4. evidenční oddělení (evidence osob hledaných, stíhaných, vyhoštěných, pohřešovaných, osob pod policejním dozorem atd.);
5. oddělení krádeží (evidování a stíhání krádeží spáchaných v policejním obvodu);
6. korespondenční oddělení (odpovědi na dotazy úřadů, povolovalo bezcelní vývoz osobního majetku, ve věcech trestních vystavovalo vysvědčení zachovalosti);
7. oddělení pro stíhání kapesních zlodějů;
8. oddělení pro stíhání padělatelů platidel, šeků a cenných papírů (mělo celostátní působnost);
9. zjišťovací úřad (vedl úřední sbírku fotografií a daktyloskopickou sbírku pro celé území Československé republiky);
10. trestní rejstřík; oddělení pro ztráty a nálezy;
11. oddělení pro správu poli­cejních věznic;
12. stanice policejních psů s moderním výcvikovým střediskem v Bra­tislavě;
13. redakce policejních tisků - Policejní oznamovatel, který vycházel 3x týdně pro obvod zemské správy politické v Čechách, a Ústřední policejní věstník, vydávaný jednou týdně pro celé území Československé republiky.
     

Působnost bezpečnostního oddělení upravuje § 24 trestního řádu soudního zákona č. 119/1873 ř.z. a n. ve smyslu tohoto paragrafu bezpečnostnímu oddělení přísluší konat vyhledávání a přípravné vyšetřování trestných činů a učinit neodkladná přípravná opatření, kterými se může věc objasnit, zabránit zničení stop nebo útěku pachatele.

Ve velkých městech však tuto agendu nezpracovává pouze bezpečnostní oddělení, ale spolupracuje s příslušnými okresními komisařstvími.

Autor textu: Miloš Vaněček, policejní historik
Fotografie zdroj: archiv Miloše Vaněčka

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook