Zpráva o činnosti ÚOOZ za rok 2009
Tento materiál přináší tu část Zprávy o činnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV za rok 2009, kterou z taktického hlediska považujeme za možné zveřejnit. Jeho umístění na webové stránky našeho útvaru je snahou o zpřístupnění maximálního objemu informací o činnosti ÚOOZ široké veřejnosti.
Charakteristika a projevy trestné činnosti
Terorismus
Policie ČR se v problematice terorismu zaměřuje především na získávání poznatků k aktivitám osob, které mají dle dostupných informací vazby na teroristické organizace, případně osob, které jsou známé svými radikálními postoji. Při zpracovávání dané problematiky ÚOOZ aktivně a intenzívně spolupracuje se zahraničními partnery.
Česká republika nadále zůstává spíše logistickou základnou pro podporu teroristických aktivit v zahraničí. Zejména se jedná o získávání a shromažďování potažmo přerozdělování finančních prostředků na činnost subjektů podezřelých z napojení na teroristické organizace a o jejich transfer na místa určení, a to tak, aby riziko propojení skutečného účelu, pro který mají být aktiva použita a místa jejich získání nebo shromáždění bylo pokud možno zcela eliminováno. Činnost zájmových subjektů je na vysoké odborné úrovni stejně jako jejich technické možnosti nebo zázemí pro činnost.
V zájmu maximálního snížení rizika dokonání teroristického aktu je činnost Policie ČR nadále zaměřena na preventivní opatření, která vyplývají z analýzy rizik pro Českou republiku resp. pro celou Evropu. Nejvyšším možným nasazením jsou proto prověřovány signály o možném pohybu osob napojených na teroristické organizace na území ČR a jsou monitorovány jejich aktivity.
V roce 2009 došlo při odboru terorismu a extremismu k vytvoření speciálního policejního pracoviště – Národního kontaktního bodu pro terorismus (dále jen NKBT). Jde o specializované centrální komunikační, informační a analytické pracoviště Policie České republiky. NKBT se zabývá sběrem, vyhodnocováním, analýzou a zpracováním informací, zjištěných Policií České republiky, o teroristech a osobách důvodně podezřelých z napojení na teroristické organizace. NKBT je propojeno se všemi útvary Policie České republiky a spolupracuje s ostatními bezpečnostními orgány u nás i v zahraničí. Hlavním přínosem je efektivní zpracování dat o terorismu a možnost občanů obracet se s případnými podněty přímo na specializovaný policejní útvar.
Extremismus
Činnost ultrapravicových organizací v České republice lze v roce 2009 rozdělit na dvě základní období, časově na první a druhou polovinu roku 2009. Tato období jsou charakterizována zcela rozdílnou aktivitou těchto skupin. V první polovině roku 2009 byla činnost zmíněných organizací stále více radikálnější a podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka byla ze strany těchto organizací otevřenější a aktivnější. Nejvýraznějším skutkem, kterým se tyto organizace prezentovaly, byl útok na romskou rodinu v obci Vítkov (duben 2009). Zvýšenou aktivitu v prvním pololetí roku 2009 lze přičítat i neúspěšnému návrhu vlády ČR na rozpuštění Dělnické strany (dále jen „DS“), kdy následně osoby spojené s celým neonacistickým hnutím demagogicky prohlašovaly, že tímto rozhodnutím byla legitimizována jejich veškerá činnost.
Ve druhé polovině roku 2009 byly ÚOOZ zrealizovány rozsáhlé, dlouhodobě rozpracované případy, kdy výsledkem byla úplná paralyzace hnutí při pořádání neonacistických koncertů a částečná paralyzace hnutí při pořádání jiných aktivit. Tímto zásahem ÚOOZ došlo k navýšení počtu tzv. spontánních demonstrací, které byly cíleny proti ÚOOZ a na podporu vazebně stíhaných osob.
I nadále byly pořádány White Power Music (dále jen WPM) hudební koncerty, tedy koncerty hudby „bílé síly“. Pořadateli WPM koncertů byla organizace Národní odpor, Autonomní nacionalisté a dále ženská odnož Národního odporu Resistence Women Unity (RWU). Tyto koncerty sloužily především jako ideová základna pro šíření myšlenek neonacismu, jako prostředek k rekrutování nových osob a jako prostředek k radikalizaci stávajících neonacistů bojujících vůči současnému demokratickému systému. V neposlední řadě tyto koncerty sloužily k získávání finančních prostředků k financování dalších neonacistických aktivit. V roce 2009 došlo k uspořádání 18 koncertů WPM. Došlo ke snížení počtu koncertů oproti roku 2008 (34), je ale nutné uvést, že 17 těchto koncertů bylo uspořádáno v prvních 5 měsících roku 2009 a z tohoto je zřejmé, že aktivita neonacistických skupin začátkem roku nabývala na intenzitě.
Během pořádání koncertů rovněž pokračovala snaha o co největší sounáležitost k širšímu evropskému nebo světovému neonacistickému hnutí a to nejenom užíváním transparentů mezinárodních neonacistických organizací Blood and Honour a Combat 18, ale především umísťováním pozvánek na koncerty na stránkách těchto organizací, účastí zahraničních neonacistických hudebních skupin, které jsou těmito organizacemi podporovány, i přímou účastí představitelů Blood and Honour na koncertech v ČR. V souvislosti s touto aktivitou jsme zaznamenali snahy o obnovení těchto organizací v ČR, která má rovněž souvislost s nárůstem militantnosti, kdy mnoho osob z řad neonacistů není spokojena s prováděnou taktikou vstupu na politickou scénu a spíše podporují otevřený násilný boj.
Začátkem roku 2009 pokračoval trend nastolený již v průběhu roku 2008, kdy se víceméně poklidné demonstrace, až na jednotlivé excesy, zcela změnily v organizování násilných demonstrací. Hlavním cílem demonstrací byla snaha o oslovení široké veřejnosti (voličů) většinou sociálním námětem, popřípadě námětem, který vystupoval proti menšinám. Dalším cílem bylo násilí vůči Policii ČR, která i nadále představuje zástupný symbol pro boj těchto skupin se systémem. Rok 2009 přinesl užívání stále dokonalejších a sofistikovanějších zbraní.
Druhá polovina roku je charakterizována značným množstvím pořádaných tzv. spontánních demonstrací, kdy relativně malý počet osob (20 – 100) během krátkého časového úseku, na domluveném místě uspořádá demonstraci za své propagované cíle a názory. Tyto demonstrace nejsou nikde ohlášeny, většinou neexistuje oficiální pořadatel. Tento trend je již znám z roku 2008, kdy ve většině případů bylo cílem těchto demonstrací propagace antisemitismu. Hlavním cílem spontánních demonstrací v roce 2009 byla demonstrace proti případům, které vedl ÚOOZ. Tyto spontánní demonstrace byly uskutečněny na území celé ČR a vzhledem k jejich četnosti významně stoupl počet veřejných akcí v roce 2009.
ÚOOZ eviduje v roce 2009 uspořádání celkem 76 shromáždění, demonstrací, pochodů a jiných veřejných aktivit. Nejvýznamnější podíl na uspořádání těchto akcí má obecně hnutí Národního odporu, kdy si pod tímto pojmem můžeme představit jak samotnou organizaci Národní odpor, Autonomní nacionalisty, Resistance women unity, tak i Dělnickou stranu, která se iniciativně podílela na pořádání mnoha neonacistických aktivit. Za pokračující trend lze rovněž zmínit přelévání jednotlivých představitelů do několika shora zmíněných organizací. Zcela marginálních počtů oproti výše zmíněným organizacím dosáhl další subjekt na ultrapravicové scéně, a to Národní strana, která pokračovala především ve své snaze o mediální zviditelnění.
Zcela novou skutečností se v roce 2009 stalo užívání hesla „nacionální socialismus“, které v českém prostředí bylo změněno na „národní socialismus“. Toto heslo zcela jednoznačně ve spojení s aktivitami osob, které jej propagují, evokuje oficiálně uplatňovanou diktaturu v Německu v letech 1933-1945, v období tzv. Třetí říše – nacismus. Toto heslo je bez výjimky užíváno jak hnutím Národní odpor, tak Dělnickou stranou na svých transparentech i ve webové prezentaci. Ultrapravicové organizace mimo shora zmíněných činností, které se váží ke koncertům WPM a veřejným akcím, organizovaly další činnosti vedoucí k posílení své identity. Zcela nového rozměru nabyl projekt POW (prisoners of war), kdy se celé hnutí pomocí finančních sbírek, či obdobných výdělečných akcí snaží podporovat své uvězněné kamarády.
I v roce 2009 pokračovaly většinou utajené akce, jako jsou sportovní dny Národního odporu, různé provokační akce nebo organizované útoky, v neposlední řadě je nutné zmínit militantní výcvikové akce, za kterými stojí neonacistická skupina White Justice. Tato skupina se svým výcvikem snažila realizovat svoji strategii nutnosti přechodu od slov k činům.
Další aktivně působící stranou na české ultrapravicové scéně byla v roce 2009 Národní strana. Tato politická strana začátkem roku 2009 navázala na svoji aktivní činnost v předchozím roce, kdy se svojí vyhraněnou politikou vůči cizincům a dalším etnickým skupinám snažila ovlivnit širší veřejnost, především před volbami do Europarlamentu. Tato strana po neúspěchu Národních gard, které byly pouhým virtuálním projektem, se i v roce 2009 snažila upoutat mediální zájem a tím si zajistit bezplatnou reklamu. V duchu této snahy představila svoji studii s názvem „Konečné řešení“, která se zabývala otázkou romského etnika v ČR (následně se stala předmětem trestního stíhání konkrétních osob). Národní strana v průběhu roku 2009 uspořádala i několik menších demonstrací, řádově v počtu do 20 osob, které se, mimo shora zmíněnou problematikou, zabývaly i problematikou „islamizace Evropy“.
Dalším zájmem odboru terorismu a extremismu jsou ultralevicové organizace, radikální ochránci zvířat a environmentalisté. Všechny současné anarchistické skupiny působící na území ČR mají společný základ, jímž je levicově orientovaný názor na uspořádání lidské společnosti. Nicméně všechny nejsou ryze anarchisticky zaměřené, ale ideologie anarchismu se v jejich programech více či méně projevuje.
V roce 2009 bylo možno sledovat klesající počet stoupenců klasického anarchismu a do popředí zájmu aktivistů stále více pronikají aktuální problémy současného světa – globalizace, ekologie, ochrana práv zvířat. Pro tyto formy a směry anarchismu se obecně vžilo pojmenování anarchoautonomní hnutí. Členové jednotlivých hnutí se vzájemně mezi sebou prolínají a vzájemně podporují svoje aktivity, jak na území ČR, tak i v zahraničí. V blízké budoucnosti lze počítat s nárůstem anarchistických uskupení založených na stejných či obdobných principech anarchistické ideologie.
Pokud se týká nejaktivnější organizace na levicové části spektra Antifašistické akce (ANTIFA, AFA), pak její aktivity na poli veřejných akcí klesají, naopak aktivity v přímém boji proti příznivcům krajní pravice mírně vzrůstají. Stejně tak její „osvětová“ činnost (např. poskytování přednášek na anarchistická témata, promítání zájmových filmů apod.) je na vzestupu. Ve frakci Antifašistická akce se sdružují nejradikálnější jedinci, kteří ostře vystupují na demonstracích. Jsou formováni pro sebeobranu a boj proti pravicovým extrémistům. Chodí oblečeni v černém oděvu a obličeje si zakrývají černou kuklou. Zdokonalují se v bojových sportech a zlepšují svoji fyzickou zdatnost. Ve svém programovém prohlášení se zavazují bojovat ideologicky, ale také násilnou formou proti fašismu, nacionalismu, ultrapravici, rasismu a všem ostatním projevům útlaku na menšinách. Organizují výcvikové tábory tzv. AFA campy, na kterých probíhá výcvikový program členů v taktice pouličních bojů, předvádějí se ukázky bojových umění a konají přednášky, jak se chovat při akci či na policejní stanici v případě předvedení. Násilí je pro ně jediným správným prostředkem k dosažení jejich cílů. Odsuzují pacifismus, který je dle jejich názoru špatná a neefektivní taktika, která nikdy neměla žádné výsledky.
Anarcho-extremistické aktivity negativně působí na demokratické uspořádání, popřípadě jsou způsobilé toto uspořádání ohrozit. Jednání, vystupování a směřování anarchistických skupin a neformálních uskupení má kolísavě agresivní tendenci, nepravidelně dochází k násilným projevům a k ostrým střetům s příznivci jiných ideových hnutí, s příslušníky bezpečnostních sil. Svým jednáním anarchisté zasahují do základních lidských práv nejen svého okolí, ale postihují tím celou společnost.
Nejširší zastoupení má anarchoautonomní scéna mezi mladými lidmi, mluví se o nich jako o „alternativní mládeži“. Stoupenci se v současné době sdružují v Československé anarchistické federaci (ČSAF) s buňkami rozmístěnými na území po celé České republice. ČSAF se považuje za méně radikální, ve svém programovém manifestu deklaruje decentralizaci správy, vytvoření autonomních regionů spojených ve volných federacích. Podporuje princip trvale udržitelného, ekologicky šetrného a racionálního způsobu života a omezení výroby na ekologicky únosnou míru. Svou činnost zaměřuje i na solidární podporu všech politických vězňů.
Kritika současné společnosti anarchoautonomy je velice pestrá. Komplexně kritizují společensko – ekonomickou situaci v zemi, model ekonomiky volného trhu, který vede k vykořisťování pracujících a ke zvětšování příjmových rozdílů mezi lidmi. Nesouhlasí s rozvíjením nadnárodních hospodářsko – politických struktur (Evropská unie), vojenských aliancí (Severoatlantická aliance) či ekonomických institucí (Světová banka). Anarchoautonomové se zapojují do protestů proti globalizaci světa. Jednou z takových aktivit byla i AntiNATO infotourné, propagované na internetových stránkách a konající se na různých místech v ČR. Uvedené AntiNATO infoturné bylo pořádáno ze strany krajní levice a to konkrétně ČSAF (Československá anarchistická federace).
Antiglobalizační aktivity tvoří celosvětově koordinovanou síť, v rámci které aktivisté úzce spolupracují. Kritizují převážně vliv bohatých západních zemí v čele s USA. Část anarchistů působí v násilnickém antiglobalizačním uskupení Black Bloc (Černý blok). Mezi další sféry zájmu patří boj proti rasismu a xenofóbii, fašismu, boj za lidská práva, práva homosexuálů a ostatních menšin, ochrana zvířat a ekologické aktivity. Mezi tyto aktivity patří účast na akcích jako Qeer Parade, Protestfest, spoluúčast na protestakcích proti umístění protiraketové základny USA v Brdech (iniciativa NE základnám) anebo účast na pietních akcích svých zemřelých členů a dalších akcích pořádaných jinými hnutími z levicového spektra, a to včetně reakcí na akce pořádané levicovými příznivci v zahraničí. Anarchismus je také spojován s důrazem na kritiku ekologických problémů, které spojuje s politikou západní civilizace. Některá ekologická hnutí spojila své síly s anarchoautonomním hnutím a svými projevy patří k nejradikálnějšímu proudu v hnutí.
Prognóza vývoje
- Oblast terorismu
Česká republika není v současné době bezprostředně ohrožena rizikem teroristického útoku. Terorismus však nelze v žádném případě podceňovat. Nebezpečí terorismu je pro naši republiku i přesto reálné a trvalé. Situace na poli mezinárodního terorismu se může velice rychle měnit a proto je zapotřebí ji kontinuálně sledovat a vyhodnocovat.
Jak již bylo uvedeno, Česká republika hraje roli především jako logistická základna pro možné teroristické aktivity v zahraničí.
- Oblast extremismu
Extremismus, podobně jako terorismus, je velmi obtížné predikovat. Existuje množství vzájemně propojených anebo samostatně existujících spouštěcích mechanismů, které dávají za vznik extremistickému podhoubí. Obecně lze konstatovat, že současné extremistické spektrum stále usiluje o změnu stávajícího systému.
Po opatřeních přijatých policií a dalšími orgány lze konstatovat, že se situace na extremistické scéně uklidnila. I nadále je však zapotřebí celou situaci nepřetržitě sledovat a vyhodnocovat, jelikož jde o problematiku velmi dynamickou.
Prognóza dalšího vývoje je obtížně stanovitelná. Nadále budou pokračovat tendence některých extremistických uskupení etablovat se na politické scéně a získat tak vliv ve veřejném dění.