V současné době se množí, bohužel i v určitých tiskovinách, naprosté nesmysly týkající se okružní křižovatky U Vitany. Dovolte mi sdělit na uvedenou věc svůj názor.

Již před stavbou okružní křižovatky investor akce, to je Olomoucký kraj zadal podmínky, které vedou k ušetření maximální množství finančních prostředků na stavbu. Byly to následující podmínky:

1. křižovatkové větve okružní křižovatky zůstanou na místě stávajících komunikací. Při posunu křižovatkových větví mimo stávající polohu komunikací by došlo k dalším přeložkám inženýrských sítí, nepoužijí se stávající konstrukce vozovek a zvýší se náklady na stavbu. Je třeba pamatovat, že stavba se nacházela v území na začátku průmyslové zóny a je ze všech stran přímo napěchována různými inženýrskými sítěmi. Navíc byla obava, zda posun křižovatkové větve – výjezd od ul. Dolní by byl vzhledem k blízkosti mostního podjezdu rychlostní silnicí I/46 vůbec možný.

2. Okružní křižovatka v žádném případu nesmí zasahovat do mostního objektu na ul. Kojetínské přes mlýnský náhon. Pokud by zasahovala okružní křižovatka do mostního objektu, musel by se stávající most zbourat a postavit nový, což několikanásobně by zvýšilo cenu stavby.

Vzhledem k uvedeným podmínkám pak spojnice výjezdu od ul. Dolní – ul Kralická tvoří osu okružní křižovatky ve směru západ-východ a vzdálenost mezi touto osou a začátkem mostu je poloměr okružní křižovatky. Z výše uvedeného je zřejmé, že velikost okružní křižovatky byla dána požadavkem investora ušetřit finanční prostředky pro tuto stavbu a nikdo jiný tento rozměr neovlivnil. Vnější poloměr okružní křižovatky byl tedy 12,5m, vnější průměr vyšel 33m.

Dopravní inspektorát Policie Prostějov se ke stavbě vyjadřoval úplně stejně, jako se ke stavbě vyjadřoval např. tehdejší odbor koncepce a rozvoje Městského úřadu Prostějov. Stavbu pak povoloval odbor dopravy Městského úřadu Prostějov.

Stavba se realizovala na podzim a byla zprůjezdněna v druhém polovině prosince 2003. Při realizaci stavby, především provedení dlážděného prstence, nebyla dodržena předepsaná technologie. Dlažba se kladla do betonu o teplotě nižší jako -5 stupňů C. Stavba byla zprovozněna cca 5 dnů po pokládce dlažby do betonu, nebyla dodržena lhůta 28 dnů k zatvrdnutí betonu. Navíc druhý den po zprůjezdnění nasněžila slabá vrstva sněhu a okružní křižovatka byla posypána solí k zimní údržbě. Co sůl provede s nevyzrálým betonem si každý, kdo trochu rozumí zedničině, dovede představit. Po několika málo měsících se samozřejmě v dlážděném prstenci objevily první poruchy, které později vedly k vytrhávání kostek.

Po zprůjezdnění této křižovatky se objevila velká kritika stavby ze strany motoristické veřejnosti. Na základě této kritiky na uvedenou stavbu byly zpracovány dva nezávislé odborné posudky. Jeden zpracoval Ing. Skládaný z Centra dopravního výzkumu Brno, druhý pak Ing. Kocourek ze Stavební fakulty ČVUT Praha, Ústavu silničního stavitelství. Je třeba konstatovat, že oba zpracovatelé odborných posudků patří ke špičkovým odborníkům v dopravně inženýrské oblasti u nás. Oběma posudkům předcházel důkladný dopravní průzkum. Oba pánové se shodli na tom, že vnější průměr okružní křižovatky odpovídá danému dopravnímu zatížení a složení dopravního proudu ( druhů vozidel projíždějících křižovatkou). Ing. Skládaný doporučil pouze opravu poškozené části křižovatky, Ing. Kocourek navrhl rozšíření dlážděného prstence o 0,25m směrem dovnitř křižovatky a snížení příčného sklonu dlážděného prstence z 4% na 2,5%.

Na základě poškození dlážděného prstence Olomoucký kraj vyčlenil na letošní rok částku cca 350 000Kč na opravu křižovatky. V rámci této opravy došlo k rozšíření vnitřního prstence dokonce o 0,35m směrem dovnitř křižovatky – došlo tedy k rozšíření pojížděné části křižovatky. Snížení sklonu dlážděného prstence investor opravy – Olomoucký kraj odmítl. Nakonec oprava křižovatky stála něco přes 400 000 Kč.

Okružní křižovatka v současné době má svůj velký význam. Není mi jasné, jak by se v původním stavu křižovatky a dnešních intenzitách vyjíždělo z vedlejších silnic na hlavní. V současné době není problém pro jakékoliv silniční vozidlo vjet bezpečně do okružní křižovatky. V rámci stavby průmyslové zóny „G“ byla zpracována kapacitní studie uvedené křižovatky. Kapacitní rezerva překročila vysoko r. 2020. Ing. Kocourek ve svém posudku tento výpočet pouze potvrdil. Původní křižovatka vykazovala vysokou dopravní nehodovost, ročně se na této křižovatce stalo 10 až 20 dopravních nehod, těžká zranění nebyla výjimkou. Při zvýšení intenzity provozu na dnešní stav, jak by asi vypadala nehodovost v původní křižovatce?

Nabízí se otázka „Co brání zvětšení okružní křižovatky?“ Odpověď zněla –„peníze“. Každý další zásah na rozšíření okružní křižovatky si dle mého názoru vyžádá nemalé finanční prostředky. Domnívám se, že v Prostějově je třeba realizovat důležitější dopravní stavby než je rozšíření této okružní křižovatky, která je dle mého názoru a názoru dalších skutečných odborníků funkční. Je třeba konstatovat, že Olomoucký kraj má omezené finanční možnosti a pokud by se vydaly peníze na tuto křižovatku nemusí zbývat peníze na další akci a těchto plánovaných akcí není málo.

Další otázkou je, proč laická veřejnost odmítá názory skutečných odborníků. kamionu, není Část laické veřejnosti zamítá zásady moderního utváření průtahů obcemi, ačkoliv právě toto moderní utváření průtahů obcemi má podstatný vliv na bezpečnost silničního provozu. Mezi tyto zásady patří i budování malých okružních křižovatek s průměrem, který je U Vitany. Tyto zásady nejsou mým výmyslem, ale velmi se osvědčily především ve vyspělých státech EU, odkud jsou přenášeny k nám. Je to především v tom, že v laické veřejnosti u nás není zakotven doposud v podvědomí požadavek na zajištění bezpečného utváření pozemních komunikací tak, jak je tomu ve vyspělých státech EU. Tento fakt vychází z několika sociologicko-psychologických studií. U nás počty následků dopravních nehod prakticky stagnují, kdežto ve vyspělých státech EU (Velká Británie, Francie, Lucembursko, Německo – především jeho západní část) je zaznamenán výrazný pokles následků dopravních nehod, je zde podstatně větší poptávka od občanů po bezpečnosti silničního provozu včetně bezpečného utváření pozemních komunikací jako je tomu u nás.

Je třeba si uvědomit, že vlastní město Prostějov je dle hodnocení pojišťoven nejbezpečnějším městem z hlediska bezpečnosti silničního provozu v Olomouckém kraji a v celorepublikovém hodnocení je umístěno v první čtvrtině hodnocených 75 okresních a krajských měst. Je to i proto, že ve městě Prostějově je důsledně dbáno dopravně inženýrských zásad k zajištění bezpečnosti silničního provozu.

Por. Ing. Vafek Michael
DI-Policie Prostějov