Policie České republiky – KŘP Královéhradeckého kraje
Beseda v malotřídce
Prvňáčci i páťáci poslouchali do poslední minuty
Dne 21. května 2009 jsme navštívili základní školu ve Zdechovicích.
Už když jsme vyjížděli, měli jsme obavu z toho, jak bude beseda probíhat, jelikož jde o malotřídku, kde jsou dohromady děti 1. – 5. třídy. Víme, že pozornost prvňáků a páťáků se nedá srovnávat. Mimo jiné pro prvňáky jsou naše besedy určitě odlišné od besed pro ty starší děti. Velice příjemné překvapení nás čekalo už při prvním vstupu do školy. Přímo za dveřmi jsme vešli do malé, téměř rodinné šatny, po chodbách jsme míjeli několik akvárií, v nichž mají děti školní zvířátka. Prostor školy je velice odlišný od ostatních městských základních škol. Tomu nasvědčuje i fakt, že děti na výuku sváží a po posledním zvonění rozváží školní mikrobus (samozřejmě vybavený dětskými autosedačkami).
Pan ředitel nás uvedl do třídy, kde na nás netrpělivě čekaly děti ve věkové hranici 7 – 11 let. V čele zvědavých dětských tváří pro nás byla připravena dvě velká křesla pro hosty, kam jsme se usadili. Děti po nás zvědavě pokukovaly a čekaly, co jim budeme vyprávět. Nejdříve jsme se samozřejmě představili. Jelikož jsme byli dva, jeden v bílé a jeden v modré košili, hned jsme tuto situaci využili k první otázce. „Víte, jaký je mezi námi rozdíl?“ Vysvětlili jsme jim, kdo nosí jakou uniformu, jaké složky policie má, kdo se zabývá dopravou, kdo pořádkovou službou, kdo jsou a co dělají kynologové a samozřejmě jsme neopomněli kriminalisty. Na téma kriminalistický technik jsme přijali spoustu otázek. S těmi se setkáváme i v městských školách. Z otázek na toto téma je jasné, jak tato generace sleduje americké televizní seriály. Od dnešního dne děti ví, jak poznají policistu, ačkoliv není zrovna v uniformě. Služební průkaz i odznak si prohlédl každý, i pan ředitel. T
Nejen že děti znají základy dopravních předpisů, pravidla jízdy na kole, chůze po chodníku, po přechodu pro chodce, po komunikaci, kde není chodník, vědí také jak se zachovat, když je osloví cizí člověk na ulici, když cizí člověk zazvoní u jejich domu jakmile jsou samy doma, co dělat, když se ztratí, jak se chovat k cizím pejskům. I finální hra na detektivy dopadla na výbornou.
Během besedy došlo i na otázku, zda někdo z dětí chce být policistou. Nad dětskými hlavičkami se objevil prales rukou. K tomu jsme jim sdělili, že se musí dobře učit, při nejmenším vykonat maturitní zkoušku a následně složit několik testů, včetně fyzických. Škola vede děti ke sportovní všestrannosti, její žáci mají na svém kontě nejeden sportovní úspěch, určitě proto je zajímalo, z čeho se fyzické testy skládají. Některé discipliny nám děti ihned předvedly.
Prostor pro otázky na naše osoby byl také značně vyplněn. Co je zajímá? Zda jsme na někoho stříleli, zda nás někdo postřelil, jestli jsme se prali, kolik lidí jsme zatkli, kolik pachatelů jsme odhalili a proč jsme se stali policisty.
Na závěr jsme dětem předali drobné dárečky - rozvrhy hodin na příští školní rok a omalovánky. Několik pomůcek sloužících k výuce dopravní výchovy od nás dostali i kantoři.
My jsme obdrželi velký potlesk, ale mimo to jsme dostali několik upomínkových věcí na Základní školu Zdechovice.
nprap. Eva Maturová
22. května 2009
ZŠ Zdechovice 1
ZŠ Zdechovice 2
ZŠ Zdechovice 3
ZŠ Zdechovice 4