Policie České republiky – KŘP Královéhradeckého kraje
Rudolf Jaskula
Vzpomínka na četnického praporčíka a jeho druhy
Den 17. 11. není jen Dnem boje za svobodu a demokracii, ale v roce letošním i dnem, kdy uplynulo 65 let od popravy četnického praporčíka Rudolfa Jaskuly nar. 20.10.1904 v Těškovicích, bytem v Libáni, kde původně sloužil na místní četnické stanici, a odkud byl pro nepřekonatelné neshody s jejím velitelem, denunciantem vrch. strám. Glasarem, přeložen do Jičína. Zde pak pod jeho vedením v budově sídla četnické motorizované roty Jičín, dříve četnického pohotovostního oddílu, v Balbínově ulici čp. 24, probíhala výroba tzv. čerčilek, což byla zařízení umožňující poslech, pod hrozbou trestu smrti, zakázaných stanic Londýna a Moskvy na krátkých vlnách. Tyto součástky byly posléze četníky důvěryhodným osobám distribuovány a montovány do jejich radiopříjmačů. Rovněž se zde uskutečňoval hromadný poslech rozhlasu četníky - zakázaných stanic, právě za použití jimi vyrobených čerčilek, když získané zprávy byly dále šířeny mezi obyvatelstvo. Důležité výňatky z těchto z práv, jakož i ilegální letáky a jiné tiskoviny doručované z Prahy např. V boj, Český kurýr, Pravda vítězí, kapitán Nemo, Projevy Stalinovy apod., byly zde rozmnožovány a rozšiřovány. Další hektografická rozmnožovna, původně založená četnickým kpt. Oldřichem Makovičkou, byla v hostinci V ráji, řízená hostinským Haškem.
Pokračoval tak četnický odboj zahájený již právě kpt. Makovičkou, který zahájil odbojovou činnost proti okupantům hned po 15. březnu 1939. Dne 19. září 1939 byl přítomen v hotelu Paříž v Jičíně, kde bylo jednáno o podrobnostech při pomoci četnictva po všeobecné stránce zpravodajské. Referoval o tom major četnictva, legionář Jaroslav Linaj z Mladé Boleslavi, který si vzal na sebe organizaci této služby a svědomitě a poctivě ji plnil až do svého zatčení. Makovička účastnil se cele ilegální práce, řídil ji s řadou spolehlivých četníků, vyzrazoval jim tajné rozkazy německých policejních úřadů z Prahy a z Jičína, radil jak je obcházet a neplnit. Ilegální tiskoviny, jím rozšiřované, dostaly se do nepovolaných rukou, byl udán a k návrhu majora Karhana dne 1.10.1940 přeložen do Turnova. Tam si pro něho přijelo 24.10.1940 gestapo a uvěznilo jej v Hostinném a na Pankráci. Zde těžce onemocněl, a byl dne 9.3.1941 propuštěn do domácího ošetřování a v Jičíně dne 30.10.1941 zemřel. Organizátor celé akce prap. Rudlof Jaskula spolehlivé četníky zapojil do odbojové činnosti, když byl napojen na skupinu kpt. Šáry v Praze a kpt. Sachtra na Libáňsku. Tyto skupiny byly odhaleny a vedoucí pozatýkáni.
O poslechu rozhlasu se dozvědělo jičínské gestapo a prap. Rudolf Jaskula byl zatčen dne 12.6.1944 společně se strážm. Jaroslavem Kocverou, nar. 13.11.1914 v Mladé Boleslavi, bytem Jičín. Další zatýkání gestapem nastalo dne 24.8.1944, když byli zatčeni vrch. strážm. Stanislav Udatný, šstrážm. Ladislav Vávra, strážm. František Bíma, Bohumil Kratochvíl, Václav Návara, Bedřich Novotný, Rudolf Machytka a Miloslav Pospíšil, nar. 11.2.1910 v Opatovicích, okr. Čáslav. Jmenovaní byli souzeni zvláštním německým soudem v Praze, Sondergerichtes in Prag, když rozsudek padl dne 28.9.1944, spis. zn.: K Ls 258/44-VI-1730/44, a byly jím uloženy tři tresty smrti. Prap. Rudolf Jaskula byl popraven dne 17.11.1944 a strážm. Jaroslav Kocvera se strážm. Miloslav Pospíšilem byli popraveni dne 24.11.1944 na Pankráci.
Vrch. strážm. Stanislav Udatný byl odsouzen k trestu 4 let vězení, který vykonával v Kartouzích a na Pankráci, po návratu zemřel dne 17.7.1945 na následky dopravní nehody ve službě. Šstrážm. Ladislav Vávra byl odsouzen rovněž na 4 roky vězení, zemřel v koncentračním táboře, přesně nezjištěno kdy a kde, údajně byl zastřelen při útěku z Terezína. Strážm. František Bíma byl odsouzen na 5 let, trest vykonával v koncentračním táboře v bavorském Bernau. Strážm. Bohumil Kratochvíl byl vězněn od 24.8.1944 do 9.9.1944 v Kartouzích. Strážm. Václav Návara byl odsouzen na 2,5 roku, vězněn v Bernau do osvobození dne 2.5.1945. Strážm. Bedřich Novotný byl vězněn v Bernau a Garsten do 5.5.1945. Strážm. Rudolf Machytka byl vězněn od 12.6.1944 do 5.5.1945 v Terezíně.
Do této jičínské odbojové skupiny četníků dále příslušeli a v odboji pokračovali strážm. Václav Zitko, strážm. Oldřich Švorc, kteří v roce 1942 uschovali na zahradě posledně jmenovaného v Jičíně několik pistolí, které byly použity v květnu 1945. Dále to byli strážm. Jakub Klobouček, Václav Ondřich, Václav Ondráček, Jan Carda, František Bech, Jan Krůček, Antonín Mejznar, Josef Patočka, Josef Richter a Josef Tvrzký.
Uložení nízkých trestů či uniknutí zatčení některým četníkům, bylo dáno statečností jejich druhů, kteří o jejich činnosti při výsleších na gestapu nepromluvili, resp. doznali pouze to, co již gestapo vědělo. Vyšetřování vedl sadistický gestapák kriminální sekretář Kurt Max Walter Richter, dle výpovědí samotných příslušníků gestapa, brutální, sadistický, znající pouze jeden druh výslechu - fyzické násilí. Mj. příslušník gestapa v Jičíně Otto Gruler ve výslechu dne 13.4.1950, uvedl: Připouštím, že na základě zatčení (Richterem), některé z těchto osob zemřely. Richter postupoval při zatýkání bezohledně. Toto mohou potvrdit členové stanice SNB v Jičíně, které zatýkal Richter v roce 1944 pro poslech cizího rozhlasu ...
Jest smutnou skutečností, na zatčení této odbojové skupiny, že vyjma zpráv, které o jejich činnosti získalo pražské gestapo a tyto postoupilo jičínské služebně, za jejím udáním stál strážm. Jaroslav Karban z Libáně, který od roku 1939 spolupracoval s SD (Sicherheitsdienst des Reichfürers SS - bezpečnostní služba říšského vedoucího SS) a od roku 1940 i s gestapem. Dle výpovědi zrádce, tlumočníka gestapa Ladislava Čejky měl podíl na zatčení skupiny št. kpt. Václav Kopecký, původně okresní velitel v Hořicích, později v době okupace velitel četnického oddělení v Plzni.
V článku byly použity archiválie Archívu bezpečnostních sborů a Státního okresního archívu v Jičíně.
por. Bc. Josef Kracík
20. 11. 2009
foto
20. 11. 2009
foto