Nový informační systém Policie ČR
Technologie pomáhájí chránit kulturní dědictví České republiky.
Ministerstvo vnitra ČR vyhlásilo v roce 2008 výběrové řízení na modernizaci a rozvoj Systému ochrany movitých kulturních památek České republiky. Nejprve se však musíme ponořit do historie vzniku České republiky. Tam totiž sahají počátky tohoto systému a vlastně ještě dále, těsně před rozpad Československa.
Geneze státního informačního integrovaného systému pro ochranu movitých kulturních památek.
Po roce 1989 je zaznamenán prudký nárůst kriminality v oblasti krádeží předmětů kulturního dědictví (nárůst trestné činnosti v této oblasti o více než 20x ). V roce 1991 je uloženo usnesením vlády č. 307/1991 ministrům kultury a vnitra Československé republiky zajistit spolupráci mezi svými resorty a ve spolupráci s církvemi zajistit preventivní ochranu předmětů kulturního dědictví. Tím byla zahájena realizace jednoho z nejpozoruhodnějších projektů na ochranu movitého kulturního dědictví na světě.
Byl vypracován model společného projektu ministerstev kultury a vnitra tehdejšího Československa. Na jeho základě bylo vyhlášeno společné výběrové řízení na vybudování bezpečnostního multimediálního databázového systému již v roce 1991.
V tomto výběrovém řízení uspěla firma, jejíž koncept byl postaven na počítačích Apple (ještě v roce 1991 bylo na některé typy procesorů osazených v počítačích Apple MacIntosh uplatňováno vývozní embargo americké vlády). Koncept byl vyhodnocen jako nejefektivnější návrh při zachování optimálního poměru výkon/cena a celkové nízké náročnosti na obsluhu systému. Jednoduchost obsluhy systému byla požadována vzhledem k nárokům na rychlé vyškolení pracovníků resortů kultury a vnitra a celkově snadnou údržbu databáze a obsluhu pracovišť.
Na podzim roku 1992 je spuštěn do zkušebního provozu systém SEUD (systém evidence uměleckých děl).
SEUD vychází z formuláře Interpolu jímž jsou popisovány hledané movité památky. Tím byl vyčerpávajícím způsobem, při dodržení mezinárodních standardů, popsán umělecký předmět a doplněn v databázi o obrázky předmětu a jeho případných charakteristických znaků.
Již v té době systém umožňoval užívat digitální fotografie a videozáznam jako integrovanou součást databázové informace o hledaném předmětu. A jednoznačně se jednalo o první státní informační systém, který pracoval s digitální fotografií. Byť původní záznam se ještě pořizoval fotoaparáty Canon ION 260, kdy na 2,5” diskety ve fotoaparátu byl zaznamenáván still-video záznam o počtu řádků 260 na jeden snímek, tedy vlastně analogový záznam. Tyto snímky pak byly prostřednictvím D/A převodníku v počítači digitalizovány a ukládány jako plně digitální snímky do databáze. Kapacita jedné disketky byla 25 snímků.
Na jaře roku 1993, po zániku Československa, je systém nasazen do ostrého provozu v obou resortech a na straně MV ČR zařazen do oficiálních kriminalistických databází. V roce 1995 se přidává k využívání systému i Ministerstvo financí ČR prostřednictvím Generálního ředitelství cel.
Systém umožňuje katalogizaci známých movitých kulturních památek, pořízení jejich textové i obrazové dokumentace, především pracovníky spadajícími pod resort Ministerstva kultury. Takto jsou zpracovávány a katalogizovány movité kulturní památky především muzeí, galerií atd. Církev zpracovává své památky instalované v klášterech, kostelech a dalších církevních objektech obdobným způsobem.
Na straně Ministerstva vnitra, Kriminální policie ČR jsou tyto informace užívány především k přehledům možných zcizených uměleckých památek v případě, kdy dojde k napadení objektu, v němž se tyto nachází. Rychlá identifikace možných zcizených věcí napomáhá při pátrání především rychlou dostupností informace. Součástí této informace je slovní popis jak tato věc vypadá (v návaznosti na klíčová slova při vyhledávání), jaké má charakteristické znaky (např. poškození), jaká je její cena a samozřejmou součástí je i obrazová dokumentace. Rychlost získání komplexní informace o zcizených předmětech je rozhodující a napomáhá kriminalistům v mnoha případech při zadržení těchto památek a jejich nenávratnému zmizení. Tyto jinak mizí v soukromých sbírkách lokálních i zahraničních.
Neméně důležitou funkcí systému je soubor informací o dohledaném předmětu, jeho identifikaci a identifikaci majitele předmětu. Dříve se v případě navrácených a vypátraných předmětů jen obtížně hledal jejich původní majitel. Nezřídka se stávalo, že se sešlo např. několik desítek sošek sv. Jana Nepomuckého. V takovém případě bylo třeba objet fary, naložit pány faráře a přivézt je do skladu s tím, ať si tedy toho „svého“ Jana vyberou. Zvláště v případech, kdy jsou kulturní movité umělecké památky vraceny ze zahraničí, je tato identifikace majitele a původu památky nesmírně důležitá. Prostřednictvím systému SEUD se již podařilo zachránit historické a kulturní dědictví České republiky v těžko vyčíslitelných hodnotách.
Systém evidence a ochrany movitých kulturních památek rovněž doznal mnoha ocenění. V listopadu roku 1993 byla v Praze konference na téma Stav movitého kulturního dědictví v zemích střední a východní Evropy svolaná Radou Evropy, na které se dostalo tomuto systému zvláštní pozornosti a byl mimořádně dobře hodnocen.
20. - 22. 6. 1995 proběhla v Praze první Regionální konference Interpolu ve východní Evropě. Na této konferenci konstatovali její účastníci ze západoevropských zemí, že Česká republika tímto systémem a jeho nasazením v několika resortech státní správy předběhla vyspělé země západní Evropy. Dalšího skvělého ohodnocení se systému dostalo na Mezinárodním kongresu asyrologů pořádaném pod záštitou ICOM v Praze.
Největšího ocenění systém získal na mezinárodní konferenci, kterou v říjnu roku 1996 svolalo UNESCO a Rada Evropy, zaměřené na mezinárodní integraci podobných systémů ve světě. Konference se zúčastnily jak soukromé, tak státní organizace, zabývající se ochranou kulturních památek a to jak z Evropy tak z USA. Zde bylo konstatováno, že Česká republika vlastní jako jediný stát ve světě unikátní systém, ve kterém spolupracuje několik resortů státní správy na záchraně kulturního dědictví(ve světě jsou obvykle podobné systémy ve vlastnictví a správě vždy jedné soukromé či státní instituce, což oslabuje účinnost nasazení celého systému).
Současnost systému (P)SEUD
Přes úctyhodnou „trvanlivost“ systému, který od svého vzniku až do současnosti pracoval prakticky se stejnou aplikací, která byla vytvořena v počátcích jeho vzniku, v prostředí operačního systému počítačů Apple a databázového produktu 4th Dimension, je již patrná jistá „únava“. Proto bylo přikročeno k modernizaci celého systému a změně konceptu směrem k nejmodernějším technologiím.
Prostředky na tuto modernizaci byly získány díky možnosti čerpání finančních prostředků z fondů EHP, tzv. Norských fondů, které jako jedny z mála evropských fondů vyčleňují prostředky i na ochranu kulturních památek.
Vítězem výběrového řízení na zásadní inovaci systému SEUD se stala společnost TECHNISERV, spol. s r.o. s konceptem založeným na technologiích IBM.
V současné době vznikl nový systém PSEUD.
Ono P přidané před název SEUD, značí portálovou technologii. A tak také je celá inovace projektu koncipována.
Navržené řešení je postaveno nad hardwarovou i softwarovou platformou IBM. Jádrem řešení je produkt IBM WebSphere portál, do kterého je naprogramována nová generace aplikace PORTÁLOVÝ SYSTÉM EVIDENCE UMĚLECKÝCH DĚL v podobě Java portálové aplikace. Data jsou přesunuta do relační databáze DB2. Řešení je postaveno na třech serverech IBM pSeries 520, které splňují požadované parametry. Dva servery jsou použity v intranetu jako cluster, jeden bude hostovat internetovou kopii aplikace.
Architektura je budována na dvou uzlech (intranetový a internetový), které provozují instance produktu IBM WebSphere Portal (dále jen WP), do kterého je nasazena aplikace PORTÁLOVÝ SYSTÉM EVIDENCE UMĚLECKÝCH DĚL.
Intranetový uzel tvoří cluster dvou serverů s WebSphere Portal v edici Enable. Tato varianta obsahuje kromě robustního portálového frameworku i množství dalších softwarových komponent, mezi které patří databáze DB2, adresářový server Tivoli Directory Server a Lotus Web Content Management.
Internetový uzel tvoří jeden server provozující WebSphere Portal v edici server. Tato varianta obsahuje pouze základní funkce, které však postačují potřebám internetové varianty portálu, a je proto ekonomicky efektivní a doplněný o komponentu Lotus Web Content Management.
Aplikace PORTÁLOVÝ SYSTÉM EVIDENCE UMĚLECKÝCH DĚL je nově tvořena jako kompozitní portletová aplikace a je nasazena na oba uzly s tím, že internetový uzel využívá pouze část funkcionality, jejíž zbytek je odstíněn pomocí autorizačních mechanismů portálu. Aplikace PORTÁLOVÝ SYSTÉM EVIDENCE UMĚLECKÝCH DĚL je psána v Java EE podle principů servisně orientované architektury.
Internetový a intranetový uzel obsahuje oddělené databáze, mezi kterými probíhá automatizovaná replikace části dat.
Intranetová instalace PORTÁLOVÝ SYSTÉM EVIDENCE UMĚLECKÝCH DĚL obsahuje rozhraní pro dávkový import dat pořízených v satelitech a dalších spolupracujících systémech.
WebSphere portal je nakonfigurován v topologii tzv. network deployment, což znamená, že další prvky infrastruktury běží na jiných serverech. Konkrétně se jedná o databázový server, adresářový server (LDAP) a předřazený http server. Tyto servery běží jako virtuální stroje v oddělených LPARech, které jsou vytvořeny v rámci dodaného hardware IBM pSeries.
Celý systém PSEUD je vzhledem k citlivému charakteru obsažených a zpracovávaných informací zabezpečen vysokým stupněm ochrany. Na internetový portál se dodávají pouze pečlivě filtrované informace, které by měly napomoci kriminalistům v pátrání po zcizených movitých památkách ať již v ČR nebo v zahraničí. Pro tuto praxi bude portál vybaven i potřebnými jazykovými mutacemi.
A budoucnost systému PSEUD?
Již nyní se TECHNISERV, spol. s r.o. zaměřil na další, třetí rozvojovou fázi tohoto systému. Přizval ke spolupráci vývojový tým z Masarykovy univerzity v Brně. Jde o vývojové práce na podpoře rychlého podobnostního vyhledávání obrazových informací nejen interně, uvnitř systému, ale především v rámci celosvětového internetu. To nejen zrychlí vyhledání potřebné informace a usnadní práci kriminalistů v případě zadržených předmětů. Především to však umožní pátrání po zcizených českých kulturních památkách celosvětově na webu, na aukčních portálech, portálech aukčních síní a v internetových nabídkách obchodů s antikvitami.
Také příprava přímého propojení systému na INTERPOL může přinést očekávané výsledky ve zkvalitnění a zjednodušení nelehké práce kriminalistů.
Takto vybavený systém by měl být vysoce efektivním nástrojem, sloužícím k rozvoji mezinárodní spolupráce při výměně citlivých informací mezi složkami policie a napomáhajícím České republice v navrácení a zachování jejího historického a kulturního dědictví. V této fázi se opět dostává Česká republika na špičku v pátrání po zcizených památkách a může toto řešení nabízet i ostatním zemím v rámci zemí sdružených v institucích INTERPOL a EUROPOL.
Aplikace PSEUD:
www.policie.cz - sekce Databáze