Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Akce "Alkatraz" II
20. díl pravidelného seriálu Práva "Z policejních spisů"
Jak již bylo popsáno v článku otištěném na tomto místě minulý týden, akce „Alkatraz“ znamenala zadržení skupiny pachatelů vyrábějících pervitin na území města Ostravy a Bohumína v roce 2003. Jednalo se o jednu z nejnáročnějších akcí ostravského toxi týmu, co do organizace a koordinace všech zúčastněných policejních útvarů. V době kdy byl připravován detailní plán akce, běžela již spolupráce s příslušnými orgány Heřmanické věznice na plné obrátky. Samozřejmě včetně vězeňské služby. Je zapotřebí zdůraznit, že jakmile se kriminalisté obrátili s žádosti o spolupráci na vedení věznice, vyšlo jim toto ihned maximálně vstříc. Úzká spolupráce s určeným „styčným“ důstojníkem byla více než žádoucí. Na základě informací z prostředí toxikomanů byl totiž získán poznatek, že zatím blíže nezjištěným způsobem byl do věznice Heřmanice dodáván pervitin, který vyrábí jeden z ostravských narkomanů. V prvé řadě bylo operativně potvrzeno, že tato polici již dobře známá osoba, se skutečně v současné době zabývá výrobou pervitinu. V krátké době se policistům podařilo zjistit, že tento muž je mimo jiné v kontaktu s osobou, pobývající v té době ve výkonu trestu právě za trestnou činnost související s výrobou a distribucí drog. Trest si muž „odpykával“ ve věznici v Ostrava-Heřmanice. Již první kontakt s příslušným pracovníkem vězeňské služby byl oboustranně velmi přínosný. Kriminalisté se seznámili s problematikou získávání důkazů v prostředí věznice a nutno říci, že zdejším specialistům není co závidět. Vězeňská služba pak získala informace dokladující fakt, že do věznice jsou dopravovány drogy a že k organizaci této trestné činnosti je používán mobilní telefon. Zbývalo tedy zjistit pár drobností. Jak se droga do prostoru věznice dostává, v jakém množství a kdo to organizuje. Na poslední otázku byla díky osobní znalosti pracovníků toxi týmu odpověď známá v krátké době. Na světě bylo tak prvé překvapení. Z hlediska zpráv vychovatelů se jednalo o naprosto bezproblémového vězně, vzorně si plnícího své úkoly, aktivně se zapojujícího do různých soutěží. Proto byla vězni několikrát vyslovena pochvala. Také díky tomu byl muž zařazen do pracovního programu, v jehož rámci je část vězeňského areálu pronajímána soukromým firmám. Tyto subjekty pak zaměstnávají vězně. Analýzou desítek odposlechů se také podařilo poměrně rychle zjistit, jakým způsobem se droga do věznice dostává a bylo možno velmi brzy vyloučit jakoukoliv účast zaměstnanců věznice. Tento fakt byl pro její vedení jistě dobrou zprávou. Špatnou novinou však bylo zjištění místa průniku nejen drog do prostoru věznice. Oním „slabým“ místem byly právě prostory výroby. Z tohoto prostoru byly následně prováděny také telefonické hovory a kontakty za zdí věznice. Co se však nedařilo, bylo zjistit přesné množství a způsob jakým je droga přenášena na vězeňskou ubytovnu. Při rutinních prohlídkách nebylo nic zachyceno. Nezbylo než dobře se připravit a pokusit se zadržet podezřelého vězně přímo při činu. V rámci akce „Alkatraz“, kdy bylo potřeba v přesném pořadí zadržet všechny podezřelé, to nezbyl zrovna lehký úkol. Nakonec se věc podařila. Vězeňskou službou byl podezřelý vězeň zadržen těsně poté, kdy dokončil rozhovor se svým výrobcem a dodavatelem drogy. Jak se později ukázalo, vězeň působil důvěryhodně nejen na své vychovatele, ale také na jednoho ze zaměstnanců soukromé firmy. Osoba mu ochotně donášela do prostoru pracoviště nejen různé písemné vzkazy, v podobě zalepených obálek či chcete-li „psaníček“, ale také údajné prostředky k regeneraci svalů při posilování. Samozřejmě, že pro porušení přísných předpisů byl zaměstnanec z pracoviště ihned vykázán. Přímou účast na dokumentovaném trestném činu nebylo totiž možno dovodit. A jak dopadl přistižený vězeň? Po mnoha letech soudních tahanic byl nakonec odsouzen pouze za neoprávněné používání telefonu ve výkonu trestu, kterým se dopustil trestného činu maření úředního rozhodnutí, a původní trest odnětí svobody v trvání dvou let mu byl zkrácen na pět měsíců. Byl to však jeden z prvních případů, kdy byl vězeň vůbec odsouzen za používání mobilního telefonu ve věznici.
 |
 |
 |
|---|
Suroviny, sloužící pro výrobu drog, které byly nalezeny při domovní prohlídce u muže, který dodával pervitin do ostravské věznice. Foto POLICIE ČR.
Článek byl napsán pro deník Právo plk. Mgr. Tomášem Landsfeldem, ředitelem Městského ředitelství policie Ostrava, a je zveřejňován v seriálu Práva "Z policejních spisů" .