Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Policejní mírová mise
Msk - Poslání nebo touha po dobrodružství
Vydávají se do zemí, kde by se našinec bál. Vedly se tam boje, střílelo se tam. Obyvatelé tam žijí a pracují v atmosféře určitého napětí. Jsou poznamenáni utrpením z dob minulých. Získat si jejich důvěru je pro cizince mnohdy tvrdý oříšek. Bosna, Kosovo, Gruzie, Palestina, Afghánistán, Libérie …. To je výčet jen několika zemí, kde působí naši policisté v mírových misích pod záštitou Organizace spojených národů, Evropské unie a dalších organizací. Policie České republiky, na základě mezinárodních smluv a dohod a závazků z nich vyplývajících, do těchto teritorií posílá své experty. Adepti se rekrutují z řadových policistů. Výběr je však velmi náročný proces, na jehož konci zůstanou ti nejlepší z nejlepších. Z přibližně stovky uchazečů bývá vybrána zpravidla zhruba jen jedna třetina. Ti se pak v dané zemi aktivně podílejí na zlepšování úrovně tamní policie. Školí a předávají zkušenosti, asistují při práci policistů v jejich každodenní práci, spoluúčastní se na plnění závažných úkolů, napomáhají udržovat mnohdy křehkou stabilitu v post krizových oblastech. Jsou v přímém kontaktu jak s policisty tak obyvateli. Posláním, se kterým z naší země odjíždějí, je pomoc při stabilizaci bezpečnostní situace a spolupodílení se na vytváření funkčního policejního aparátu dosahujícího požadované profesionální úrovně, nutné k převzetí plné odpovědnosti za bezpečnost v zemi. Jejich pozice je mnohdy nelehká, jejich úkol dlouhodobý. Policejní experti zde působí mnoho měsíců až několik let. Čeští policisté mají díky svému přístupu velmi dobré jméno jak v Evropě, tak ve světě.
Jedním z nich je Milan Raška, policista Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Muž středních let, atletické postavy. Rozvážný sympaťák, opálená tvář. Pohled poznamenaný nevšedními zážitky. Co jej přimělo k účasti na misi? Jaký je profil takového policisty?
Jak sám uvádí, v dětství se nelišil od mnoha svých vrstevníků. Také mu, jako každému druhému klukovi, učarovala uniforma. Nejprve chtěl být vojákem, posléze se rozhodl pro policistu. Když k tomu přidáte touhu po dobrodružství, je zřejmé, kterým směrem se jeho kroky počaly ubírat. „Policista, který chce v misi působit, musí splňovat určité podmínky. Mít nejméně maturitu, policejní vzdělání a jazykové vybavení jsou samozřejmostí. Dále mimo jiné obecné zkušenosti s policejní prací, profesionální přístup, schopnost pracovat v multikulturním prostředí, empatii, celkově psychickou odolnost a schopnost poradit si v krizových situacích. Přihlásí-li se policista do výběru pro danou misi, prochází kompletním lékařským vyšetřením a speciálními psychotesty. Jazykové vybavení (anglický jazyk) uchazečů přezkušuje komisař Organizace spojených národů“, říká.
Milan Raška má s působením v misích téměř sedmiletou zkušenost. V rámci policejní mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině působil čtyři roky, v misi v Palestině necelé tři. „Kriminalita v zemích, ve kterých jsem byl, se v mnohém neliší od kriminality ve vyspělých zemích. Existují však území, která nejsou dosud zcela bezpečnostně ošetřena. Ať už se jedná o území minových polí, pokrývající značnou část Bosny nebo utečenecké chudinské čtvrt a území bez přímé kontroly policejních složek v Palestině. Specifikem konfliktů jsou také například spory mezi celými rodinnými klany, trvající mnohdy i několik desítek let. Víceméně se jedná o otázky cti. Hodně nenávisti vzešlo z válek. Přetrvává zde mnoho předsudků a zloby. Příkladem může být dlouhodobý spor dvou znesvářených rodin v malém palestinském městečku na severozápadě západního břehu Jordánu, kde místní policie neměla téměř žádnou pravomoc. Spor mezi rodinami trval více než 70 let a po několika krvavých incidentech, jenž se staly během pár měsíců, se podařilo na základě tzv. zvykového práva dohodnout mezi „staršími“ obou stran podepsání oboustranného závazku k ukončení sporu. Ukončení mnohaletého konfliktu však překazil mladík jedné z nesvářených stran, který vniknul do místnosti, kde mělo dojít k oficiálnímu podepsání dohody, a před zraky všech přítomných postřílel tři členy druhé rodiny. Tento incident a celkově vyhrocená situace bez možnosti přímé kontroly palestinské policie byl impulsem k následnému jednání“, uvádí Milan Raška a dále pokračuje: „ Místní policisté s naší podporou dokázali v poměrně krátké době otevřít v tomto místě policejní stanici a teritorium bezpečnostně zajistit. Tím se podařilo značně vyhrocenou situaci stabilizovat a dokonce v průběhu několika měsíců urovnat mnohaletý konflikt obou rodin. Strategie vyřešení problému byla následně v Bruselu kladně hodnocena a dále použita v jiných podobných případech“.
„Po dobu mého působení v misi jsem bydlel v soukromí, čímž jsem měl možnost ve větší míře poznat životní styl, kulturu dané země. Více jsem se sblížil a sžil s rodinou, kde jsem byl ubytován. Ačkoliv je pracovní doba pevně určena, na nějaké hodiny nad rámec pracovní doby se nehledí. Pondělí, pátek, víkend nebo svátek. Při výkonu zaměstnání jsme se ze zcela zřejmých bezpečnostních důvodu pohybovali v týmech. Dle mého názoru není důvod spát se samopalem u postele, musíte být však neustále podvědomě ve střehu“, dodal.
A jak takové odloučení snáší rodina? „Je všeobecně známo, že delší časové odloučení od partnera může narušit vztah. Bohužel některým mým kolegům vztah nebo manželství takzvaně na dálku nevydrželo“, říká Milan Raška a dále uvádí: „Ačkoliv máte možnost jezdit domů na dovolenou, jste od rodiny vzdálen a nepodílíte se na jejím každodenním chodu. Šťastných shledání je však převážná většina. A co se týče občasného stesku? Ten je přeci lidský. Myslím, že mohu hovořit za všechny kolegy, že po ukončení mise z dané lokality odjíždíte s pocitem dobře odvedené práce. Že jste pomohl, v rámci svých možností, pozvednout úroveň tamní policie o stupínek výše. Vybudoval jste si pevné přátelské vztahy a vazby, jste bohatší o poznání a nevšední zážitky. A taky přemýšlíte co dál. Já teď budu chvíli „odpočívat“. Naordinoval jsem si období takzvaného klidu. Normálně budu chodit do zaměstnání, věnovat se nejbližším a svému koníčku – včelařství. U včel člověk dokonale relaxuje. Ovšem tuším, že se doma dlouho nezdržím a nevylučuji svou budoucí účast v některé další mírové misi“, svěřil se Milan Raška.
Nezbývá než popřát mu mnoho úspěchů a šťastné návraty z dalších působení v zahraničí.
por. Bc. Darina Majková
preventivně informační oddělení
Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje
a Milan Raška
fotogalerie zde