Policie České republiky – KŘP Zlínského kraje
Přišel policistovi poděkovat
VSETÍNSKO: Policista roku 2010 za Územní odbor Vsetín - praporčík Lukáš Kocurek
Koncem loňského roku proběhlo v budově Valašského národního divadla v Karolince tradiční slavnostní shromáždění policistů z Územního odboru Vsetín, kde byli vyhodnoceni a oceněni někteří zaměstnanci a policisté pracující pod územním odborem. Mezi oceněnými byl i praporčík Lukáš Kocurek, který vyhrál v kategorii Policista roku. Na fotografii přebírá ocenění od ředitele Krajského ředitelství policie Zlínského kraje plk. Ing. Bedřicha Koutného.
Můžete nám prozradit něco o sobě, například kde a jak dlouhou sloužíte u policie?
„Je mně 28 let a bydlím v Halenkově. K policii jsem nastoupil v roce 2003. Po celou dobu sloužím na obvodním oddělení v Karolince, kde pracuji jako „územář“. Mám na starosti obec Halenkov. Je to pro mě velká výhoda, mít zrovna tuto obec, jelikož zde žiji od svého narození. Díky tomu tady znám soustu lidí a o to je pak má práce jednodušší.“
Za jaký čin nebo skutek jste titul Policista roku 2010 získal?
„Vzniklo to tak. Vloni na jaře jsem byl ve svém vlastním volnu lyžovat v Karolince. Když jsme seděli s přítelkyní na venkovní terase u čaje, bylo slyšet volání o pomoc. Podíval jsem se, odkud volání jde. Na svahu, několik metrů od terasy, ležel lyžař. Hned jsem vyběhl za ním. Stál už u něj nějaký člověk, který volal záchranku. Když jsem přiběhl na místo, viděl jsem, jak si přibližně třicetiletý muž, kterého jsem neznal, drží levou nohu a bylo vidět, že má v oblasti lýtka velmi hlubokou ránu, ze které mu vytékala krev. Odvázal jsem si šátek z krku a tímto jsem mu ránu na noze zaškrtil. Po chvíli na místo přišli pracovníci vleku, kteří přinesli lékárničku a s jejich pomocí jsme na ránu přiložili tlakové obvazy. Po chvíli přijela rychlá záchranná služba. Zraněného jsme převezli na saních k vozidlu RZS, kde si pracovníci záchranky poraněného převzali do své péče.“
Viděl jste se někdy ještě s mužem, kterému jste na svahu pomohl?
„Ano. A byl jsem velmi překvapen. Po nějaké době mně totiž vyhledal na pracovišti a poděkoval mně. Říkal, že jsme mu zachránili život. Podle lékařů ztratil hodně krve a v případě, že by mu nikdo nepomohl a čekalo by se pouze na záchranku, tak by mohl vykrvácet, jelikož měl přeseknutou i tepnu.
Vážíte si ocenění?
Ano, cením si ho, ale jsem si vědom toho, že to nebyla jenom moje zásluha, a že poděkování patří i ostatním, kteří zraněnému pomohli.
3. února 2011, por. Mgr. Lenka Javorková