Dne 3. června 2015 obdrželo Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje (dále jen „krajské ředitelství“) prostřednictvím datové schránky žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve znění:
„Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů žádám tímto Policejní orgán Krajského ředitelství o sdělení informací na níže uvedenou otázku ve vztahu k ústavnímu znaleckému posudku z oboru zdravotnictví, který byl zpracován Znaleckým ústavem Psychiatrické nemocnice Bohnice, Ústavní 91, 181 02 Praha 8 Bohnice k věci Krajského soudu v Plzni, č.j. 7To 269/2014 ze dne 29.8.2014 a který stanovuje, že u amfetaminu/ metamfetaminu hladina 200 ng/ml (0,200 mg/l) v séru je hranicí, při níž není průměrná osoba schopna bezpečně řídit vozidlo, resp. je zcela vyloučena její způsobilost k řízení motorového vozidla a taktéž u látky 9-THC (Δ9-tetrahydrokanabinol) je stanovena hranice 10 ng/ml(0,010 mg/l), při níž je u průměrné osoby vyloučena způsobilost k řízení motorového vozidla:
Jakým způsobem Váš policejní orgán, v případě zjištění ovlivnění návykovou látkou u řidiče, který se podrobil odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah jiné návykové látky než alkoholu, provádí zjišťování důkazů při vyšetřování přítomnosti návykové látky amfetaminu/metamfetaminu, nebo látky 9-THC (Δ9-tetrahydrokanabinol, aby vyloučil ve vztahu k výše uvedeným hodnotám, stanoveným zmíněným znaleckým posudkem podezření ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kde je stěžejním znakem skutkové podstaty jednání pachatele ve stavu vylučujícím způsobilost?“
Jako odpověď k žádosti o informace uvádíme následující:
Při odhalování protiprávního jednání pod vlivem jiných návykových látek policisté postupují dle čl. 61 - 66 závazného pokynu policejního prezidenta č. 160/2009, kterým se upravuje postup na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, v platném znění (dále jen „ZP PP“). Policisté při kontrole dodržování zákazu požívání návykových látek postupují též dle čl. 34 pokynu ředitele ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR č. 1/2010, kterým se upravuje postup při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.
V případě, že výsledek orientačního vyšetření je pozitivní nebo v případě, že z chování a vystupování kontrolované osoby jednoznačně vyplývá podezření na ovlivnění návykovou látkou a požití alkoholu bylo dechovou zkouškou vyloučeno, policista vyzve řidiče k odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah jiné návykové látky než alkoholu. V rámci odborného lékařského vyšetření zajistí policista odběr vzorku moči a odběr vzorku krve (čl. 62 odst. 1 ZP PP).
Orgán policie doručí na odborné zdravotnické zařízení odebrané biologické materiály, kde je provedeno prvotní zjištění z moči a krevní vzorek uschován pro případnou potřebu znaleckého zkoumání (čl. 62 odst. 2 ZP PP).
Další postup po zajištění biologických materiálů není uvedenými interními akty řízení detailně stanoven.
V obecné rovině je v čl. 28 ZP PP stanoven postup při zjištění dopravního přestupku spáchaného pod vlivem jiné návykové látky (policista postupuje podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a dle zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i podle závazného pokynu policejního prezidenta č. 221/2011, kterým se upravují některé postupy v řízení o přestupcích).
Dále je v čl. 64 odst. 1 ZP PP uvedeno, že při zjištění dopravního přestupku nebo trestného činu spáchaného pod vlivem jiných návykových látek policista postupuje obdobně jako v čl. 59 odst. 1 ZP PP („Při zjištění dopravního přestupku nebo trestného činu spáchaného pod vlivem alkoholu policista postupuje podle právních předpisů a zakáže řidiči další jízdu, případně v další jízdě řidiči zabrání.“). Odkazovanými právními předpisy jsou opět zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k výše uvedenému jsou dílčí diference v postupu jednotlivých organizačních článků krajského ředitelství primárně dány rozdíly v zastávaných právních názorech jednotlivých okresních státních zastupitelství (dále jen „OSZ“).
Povinný subjekt dále specifikoval postup po zajištění vzorků biologických materiálů, a to dle vyjádření vedoucích dopravních inspektorátů jednotlivých územních odborů krajského ředitelství (dále jen „DI“) a dálničního oddělení odboru služby dopravní policie krajského ředitelství (dále jen „DO“) nebo jejich zástupců.
K dané problematice bylo dle 7. listopadu 2011 odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra vydáno pod č. j. MV-115203-2/OBP-2011 stanovisko, které bylo zasláno jako příloha žadateli.
Dále bylo dne 23. dubna 2014 vydáno Ministerstvem dopravy pod č. j. 86/2014-510-LV/2 stanovisko k zakotvení tzv. analytického principu a zavedení právní domněnky, že řidič je ovlivněn jinou návykovou látkou, je-li v jeho krevním vzorku zjištěno určité nadlimitní množství této látky. Toto stanovisko bylo rovněž zasláno jako příloha žadateli.