Reakce na články k policejnímu sledování
Policie má vše soudně povoleno, nejedná nezákonně.
Ve sdělovacích prostředcích se v poslední době objevuje velké množství článků, které mylně a zavádějícím způsobem informují veřejnost o používání sledovacích prostředků Policií ČR. Tímto prohlášením chce Policie ČR reagovat na největší dezinformace. Současně veřejnost zdvořile žádáme o toleranci a pochopení, že Policie ČR k této problematice není oprávněná poskytovat detailní informace, a to s ohledem na zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
Mezi největší omyly patří, že Policie ČR údaje shromažďuje nezákonně, že softwarem k zajišťování informací odposlouchává telekomunikační provoz a že sledovací činnost provádí plošně a na některých konkrétních webech a serverech hromadně infikovala jejich uživatele.
Informace v počítači se považují za záznamy uchovávané v soukromí. Nedotknutelnost soukromí je chráněna Ústavou České republiky i Listinou základních práv a svobod. Prolomení této ochrany je možné výhradně v případech, které nám umožňuje zákon (konkrétně §158d, odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Policie ČR všechny své nástroje, které jsou určeny pro sledování osob a věcí, při kterých, jak říká zákon „má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství…“, používá výhradně se souhlasem soudu. Soud náš návrh schvaluje na základě písemné žádosti, ve které musí být uvedena konkrétní sledovaná osoba a stanovena doba, po kterou bude sledování prováděno. Technické prostředky ke sledování tedy nasazujeme tak, aby byly zacíleny výlučně na konkrétního člověka, kterého soud povolil sledovat z důvodu zajištění důkazů důležitých pro trestní řízení.
Ve virtuálním světě Internetu velmi pečlivým způsobem prověřujeme identitu konkrétní osoby a teprve v případě, že jsme si jí naprosto jisti, provádíme vlastní sledování. Z tohoto mimo jiné také plyne četnost realizovaných úkonů: od roku 2010 jsme měli povolení soudu použít technické prostředky ke sledování několika stovek osob. Z toho jsme však sledovali pouhé desítky, protože v jiných případech se nám nepodařilo konkrétně ztotožnit zájmovou osobu.
Sledovací prostředky jsme použili pouze v případech, kdy selhaly ostatní formy a metody zajišťování důkazů u trestních případů, a které byly značně společensky nebezpečné (odhalování závažného organizovaného zločinu, největších hospodářských kauz, šíření dětské pornografie apod.).
§ 158d
Sledování osob a věcí
(1) Sledováním osob a věcí (dále jen "sledování") se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. Pokud policejní orgán při sledování zjistí, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam s obsahem této komunikace zničit a poznatky, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.
(2) Sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce.
(3) Pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, lze je uskutečnit jen na základě předchozího povolení soudce. Při vstupu do obydlí nesmějí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které směřují k umístění technických prostředků.
(4) Povolení podle odstavců 2 a 3 lze vydat jen na základě písemné žádosti. Žádost musí být odůvodněna podezřením na konkrétní trestnou činnost a, jsou-li známy, též údaji o osobách či věcech, které mají být sledovány. V povolení musí být stanovena doba, po kterou bude sledování prováděno a která nesmí být delší než šest měsíců. Tuto dobu může ten, kdo sledování povolil, na základě nové žádosti písemně prodloužit vždy na dobu nejvýše šesti měsíců...
plk. Ing. Jana Macalíková, oddělení tisku a prevence Policejního prezidia ČR
17. července 2015