První dubnový týden věnujeme dětem a jejich bezpečnosti na ZEBŘE
Celorepubliková akce zaměřená na bezpečnost dětí v silničním provozu již po osmnácté
Děti jsou velmi zranitelné a svojí nezralostí často v silničním provozu zbrklé a nepředvídatelné. Preventivní projekt „Zebra se za Tebe nerozhlédne“ má již řadu let jasný cíl, upozornit ty nejmenší na správné přecházení vozovky. Pojďme jim pomoct, naučit se bezpečné přecházení.
Jak je to tedy správně?
Vozovku přecházíme na přechodu pro chodce. Pokud je přechod pro chodce řízen světelnými signály, nikdy nevstupujeme do vozovky na červenou, ale počkáme na tzv. zeleného panáčka. I přesto je vhodnější se o situaci na vozovce přesvědčit rozhlédnutím se. Rozhlížíme se hned třikrát. Vlevo, tedy poprvé na tu stranu, odkud by auto přijelo nejdříve, následně vpravo a pokud i zde je volno, ujistíme se ještě jednou pohledem vlevo. Pokud nic nejede, přecházíme a po celou dobu přecházení sledujeme provoz a přijíždějící vozidla.
A co když tam přechod není?
Pokud nemáme ve vzdálenosti do 50 metrů žádný přechod, podchod nebo nadchod, přecházíme vozovku, co nejvíce kolmo a pouze v místě, kde je dobrý rozhled. Za zatáčkou nebo v zatáčce to není vhodné. Taktéž nepřekonáváme zábradlí a jiné bariéry a nevbíháme do vozovky, kde a kdy se nám zachce. Pokud má navíc vozovka více jízdních pruhů, je situace ještě více riziková. Uhlídat všechno dění ve všech pruzích, odhadnout rychlost přijíždějících vozidel či rychlost přecházení je pro dítě skutečně náročné.
Co dělat, když přecházíme vozovku a skočí na semaforu červená?
Pokud se na semaforu rozsvítí červená, nezmatkujeme. Musíme plynule dokončit přecházení a nikdy se nevracet zpět. Každý semafor je nastavený tak, aby umožnil chodci plynulé a bezpečně přejití.
Kdo má vlastně přednost?
Vždy dbáme na vlastní bezpečnost. I když má chodec na přechodu pro chodce přednost, nejedná se o přednost absolutní. Je nutné odhadnout, zda přijíždějící vozidlo má možnost zastavit a dát chodci přednost, tedy nechat ho bezpečně přejít vozovku. Počítáme vždycky s tím, že nás řidič také nemusí vidět, že jede vozidlo rychleji, než si myslíme, nebo že kluzký povrch vozovky neumožní včasné zastavení vozidla. Na přechod pro chodce tedy vcházíme, pokud jsme přesvědčeni, že přecházení bezpečně dokončíme. Každý z účastníků silničního provozu má své povinnosti. Zjednodušeně řečeno řidič musí chodci umožnit bezpečné přejití, chodec si zase musí ale počínat tak, aby nevstoupil náhle do jízdní dráhy vozidla. POZOR, jediná absolutní přednost existuje u tramvaje, všude tam, kde se nejedná o světelně řízené křižovatky. Tramvaj má na přechodu pro chodce vždycky přednost!
Co na to statistika?
V roce 2015 zemřelo při dopravních nehodách na území České republiky celkem 18 dětí. Z toho 13 dětí zahynulo jako spolujezdci ve vozidlech a zbylých 5 jako chodci. Dále bylo 125 dětí při dopravních nehodách těžce zraněno a 2 012 dětí utrpělo lehká zranění. V roce 2015 nejvíce dětí při dopravních nehodách utrpělo zranění neslučitelná se životem v Olomouckém a Zlínském kraji (shodně po 3 dětech). Z celkového počtu usmrcených dětí jich 7 zahynulo při dopravních nehodách v obci (4 děti jako chodci a 3 jako spolujezdci) a 11 při dopravních nehodách mimo obec (1 dítě jako chodec a 10 dětí jako spolujezdci).
pplk. Mgr. Zuzana Pidrmanová