Policie České republiky – KŘP Zlínského kraje
Slavnostní odhalení pamětní desky padlých četníků ve Vsetíně
VSETÍNSKO: Pietního aktu se zúčastnila i dcera jednoho z padlých četníků.
Dnes dopoledne jsme ve Vsetíně slavnostně odhalili pamětní desku se jmény pěti četníků, kteří položili svůj život během 2. světové války. Od dnešního dne tak pamětní deska visí na budově Územního odboru Vsetín na ul. Hlásenka.
Datum odhalení pamětní desky - 4. května jsme nevybírali náhodně. Dnes si připomínáme 71. výročí osvobození města Vsetína, dalším důvodem je, že poprvé byla tato pamětní deska odhalena také 4. května v roce 1947, a tím posledním důvodem je blížící se 25. výročí vzniku Policie České republiky.
Pamětní deska příslušníkům četnictva byla poprvé odhalena 4. května 1947 na budově Okresního národního výboru u vchodu k okresnímu velitelství SNB ve Vsetíně a sejmuta byla podle dostupných informací v polovině 60. let, když se stěhovalo okresní velitelství Sboru národní bezpečnosti do nové budovy na Hlásence.
Pamětní desku jsme nalezli na podzim loňského roku ve sklepení budovy Policie ČR Územního odboru Vsetín, zrekonstruovali ji a rozhodli se ji nainstalovat na budovu, tak aby měla své důstojné a čestné místo.
Záštitu tohoto pietního aktu převzala členka rady Zlínského kraje Mgr. Taťána Valentová Nersesjan, která pamětní desku odhalila společně s ředitelem Krajského ředitelství policie Zlínského kraje plk. JUDr. Jaromírem Tkadlečkem. Dalšími významnými hosty byl starosta Vsetína a senátor Jiří Čunek a ředitel Státního okresního archivu PhDr. Tomáš Baletka PhD.
Byli jsme velmi rádi, že se nám ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu podařilo dohledat a zkontaktovat dceru jednoho s padlých četníků poručíka Rudolfa Gureckého paní Drahomíru Černockou, která přijala pozvání a na dnešní slavnostní akt přišla.
Četníci, kteří položili svůj život během 2. světové války
Z celkového počtu 60 členů bezpečnosti v okrese jich bylo 15 žalářováno a 5 pak se nedočkalo osvobození. Jedním z prvních byl vrchní strážmistr Vavřinec Míša, velitel četnické stanice ve Valašské Polance, který byl pro nepřátelské chování k v červnu 1940 zatčen, uvězněn a v únoru zemřel v koncentračním táboře v Grusenu. Druhou obětí byl vrchní strážmistr Josef Znoy, velitel stanice ve Velkých Karlovicích. Zradou těch, kterým důvěřoval, se dostal v říjnu 1941 do rukou gestapa a v květnu 1942 byl v Mauthausenu popraven. Další obětí zrady se stal strážmistr Ludvík Bača z Hošťálkové, který za to, že všem potřebným osobám poskytoval úkryt, stanul za heydrichiády i se svou manželkou na popravišti. Čtvrtým byl známý poručík Rudolf Gurecký, okresní velitel ve Vsetíně. V lednu 1945 při rozsáhlém zatýkání na Vsetíně prchl do hor k partyzánům, odtud však byl vylákán do Brna, kde byl v březnu zatčen a začátkem dubna skončil svůj život v plynové komoře v Mauthausenu. Poslední obětí byl strážmistr Ivan Tomišín, kterého zastřelili v den osvobození Vsetína.
4. května 2016, mjr. Mgr. Lenka Javorková