„1) Žádám o poskytnutí plného znění závazného pokynu policejního prezidenta č.  111/2015, stejnokrojového předpisu.

2) Žádám o informaci, dle jakého právního předpisu popř. interního předpisu, se vyhotovuje tzv. „pracovní charakteristika“, zejména žádám o informaci, co v této charakteristice musí být uvedeno a kdo charakteristiku vystavuje.

3) Žádám o poskytnutí závazného pokynu policejního prezidenta č. 181/2006.

4) Žádám o poskytnutí rozkazu policejního prezidenta č. 154/2011.

5) Žádám o poskytnutí informace, týkající se psychologického vyšetření u žadatelů ke vstupu do služebního poměru, především žádám o poskytnutí typů jednotlivých psychologických vyšetření.“

 

Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:   

Ad 1) Pokyn policejního prezidenta č. 111/2015, stejnokrojový předpis.

Ad 2) Právní předpisy ani interní akty řízení Policie České republiky neznají pojem „pracovní charakteristika“. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 314 užívá termín „pracovní posudek“:

§ 314

            (1) Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve, než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.

            (2) Jiné informace o zaměstnanci než ty, které mohou být obsahem pracovního posudku (odstavec 1 věta druhá), je zaměstnavatel oprávněn o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. 

V rámci Policie České republiky zpracovává pracovní posudek přímý nadřízený zaměstnance. Interním aktem řízení upravujícím vydání pracovního posudku je nařízení Ministerstva vnitra č. 48/2012, kterým se vydává pracovní řád.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“), v ustanovení § 43 užívá termín „služební posudek“:

§ 43

Potvrzení o výkonu služby a služební posudek

            (1) Příslušník má při skončení služebního poměru nárok na vydání potvrzení o výkonu služby a na základě žádosti též na vydání služebního posudku.

            (2) Potvrzení o výkonu služby obsahuje údaje o

a) době trvání služebního poměru,

b) pořadí srážek ze služebního příjmu a o osobě, v jejíž prospěch jsou prováděny,

c) způsobu skončení služebního poměru a v případě propuštění o jeho důvodu,

d) skutečnostech rozhodných pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění,

e) výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci^25a) a

f) závazcích k bezpečnostnímu sboru.

            (3) Služební posudek obsahuje pouze skutečnosti, které se týkají výkonu služby. Podkladem pro jeho zpracování je služební hodnocení.                                                                   

_________________________

25a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.            

Služební posudek zpracovává příslušný vedoucí příslušník Policie České republiky. Obsah služebního hodnocení, které je podkladem pro zpracování služebního posudku, je upraven v ustanovení § 203 zákona č. 361/2003 Sb.:

§ 203

Služební hodnocení

            (1) Služební hodnocení příslušníka obsahuje posouzení jeho odbornosti, kvality plnění služebních povinností a úrovně teoretických znalostí včetně jejich aplikace při výkonu služby. Služební hodnocení obsahuje i úkoly pro další odborný rozvoj příslušníka.

            (2) Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníka. Provádí jej vedoucí příslušník (dále jen "hodnotitel") nebo jím pověřený příslušník.

            (3) Opis služebního hodnocení obdrží hodnocený příslušník. Jestliže s ním nesouhlasí, má právo podat proti němu písemné námitky vedoucímu hodnotitele do 15 dnů ode dne jeho obdržení. Vedoucí hodnotitele námitkám vyhoví a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 30 dnů ode dne jejich podání.

            (4) V závěru služebního hodnocení hodnotitel uvede, zda příslušník ve výkonu služby dosahuje

a) vynikajících výsledků,

b) velmi dobrých výsledků,

c) dobrých výsledků,

d) dobrých výsledků s výhradami, nebo

e) neuspokojivých výsledků.

            (5) Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu určitou se provádí jednou ročně; provádí se vždy před konáním služební zkoušky. Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu neurčitou se provádí podle potřeby, nejméně jednou za 3 roky. Služební hodnocení se provádí též na základě žádosti příslušníka, nejdříve však po uplynutí 6 měsíců od posledního služebního hodnocení. Služební hodnocení vychází z průběžného každoročního hodnocení, které provádí přímý nadřízený příslušníka v průběhu kalendářního roku a schvaluje jej hodnotitel.

            (6) Služební hodnocení se nezpracovává na příslušníka, který v hodnoceném období vykonával službu kratší než 6 měsíců.

            (7) Ředitel bezpečnostního sboru služebnímu hodnocení nepodléhá.

Ad 3) Závazný pokyn policejního prezidenta č. 181/2006, kterým se stanoví základní pravidla chování, služebního jednání a služební zdvořilosti v Policii České republiky.

Ad 4) Rozkaz policejního prezidenta č. 154/2011, o profesní etice Policie České republiky.

Ad 5) Uchazeči o služební poměr v Policii České republiky musí v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 361/2003 Sb. postoupit psychologické vyšetření při zjišťování jejich osobnostní způsobilosti k výkonu služby. Osobnostní způsobilost uchazeče posuzuje psycholog psychologického pracoviště Policie České republiky. Proti jeho závěru o osobnostní způsobilosti může uchazeč podat návrh na přezkoumání vedoucímu psychologického pracoviště Policie České republiky. Za osobnostně způsobilého se považuje uchazeč, u něhož byly podle závěru psychologa zjištěny takové osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru. Tyto osobnostní charakteristiky, stejně jako důvody zjišťování osobnostní způsobilosti a postup při jejím zjišťování upravuje vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru.

Vedle psychologického vyšetření při zjišťování osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v Policii České republiky, jsou v Policii České republiky prováděny ještě další typy psychologických vyšetření, např. srovnávací vyšetření určená k posuzování vhodnosti příslušníků Policie České republiky (dále jen „policistů“) při výběrových řízeních na volná služební místa, orientační vyšetření určená ke zjišťování  charakteristik policistů pro stanovení jejich vzdělávacích cílů nebo k posuzování vhodnosti jejich zařazení do pracovních týmů anebo vyšetření prováděná v souvislosti s výběrem policistů pro zařazení do zahraničních mírových operací.        

PhDr. Jiří Vokuš, 25. listopadu 2016