Na Ukrajině vybuchl muniční sklad, úřady případ řeší jako sabotáž
27. září 2017 Ukrajinské úřady nechaly evakuovat třicet tisíc lidí kvůli mohutnému požáru, který vyvolala sérii explozí ve vojenském muničním skladu na vojenské základně u obce Kalynivka. Nad místem byl také uzavřen vzdušný prostor. Vojenská prokuratura oznámila, že případ vyšetřuje jako sabotáž.
Požár vypukl v úterý pozdě večer. Ukrajinské úřady informovaly, že byli zraněni nejméně dva lidé.
Kromě Kalynivky, která leží asi 190 kilometrů jihozápadně od ukrajinské metropole Kyjeva, byly evakuovány i dvě sousední vesnice a úřady vyzvaly občany, aby nepodléhali panice. V okruhu padesáti kilometrů byl uzavřen vzdušný prostor, policie zablokovala několik silnic a změněny byly jízdní řády čtrnácti vlakových spojů. Podle agentury AP byly v zasažené oblasti také přerušeny dodávky elektřiny a plynu.
Požár a exploze podle ukrajinských médií nastaly v největším muničním skladu země, kde bylo uskladněno zhruba 188 tisíc tun munice, včetně raket určených pro odpalování z raketometů Grad. Plameny poničily také čtyři obytné budovy.
Po mohutných explozích z úterního pozdního večera následovala řada menších výbuchů, které pokračovaly až do středečního dopoledne. Podle agentury AFP se exploze ozývaly každých pět vteřin. Premiér Volodymyr Hrojsman ve středu ale prohlásil, že úřady mají situaci pod kontrolou.
Kyjev podezřívá nepřátele Ukrajiny
Hrojsman také ve středu na mimořádném zasedání vlády naznačil, že požár by mohli mít na svědomí nepřátelé Ukrajiny. „Ukrajina je ve válce, a lze tedy očekávat, že její nepřátelé se budou snažit udělat maximum, aby ji oslabili,“ prohlásil. Podle poradce prezidenta Petra Porošenka mohl explozi způsobit bezpilotní letoun.
Ukrajinská armáda bojuje od dubna 2014 na východě země s proruskými separatisty. Konflikt už si vyžádal přes deset tisíc mrtvých.
Požár u Kalynivky není ojedinělým případem. V březnu hořelo ve skladu zbraní u Charkova, jeden člověk tehdy přišel o život. Evakuovat bylo třeba kolem dvaceti tisíc lidí. Ministerstvo obrany vinu tehdy připisovalo ukrajinským separatistům a Moskvě.
List Ukrajinska pravda poznamenal, že letos je to už třetí požár ve vojenských skladech. Poslanec Anton Heraščenko, blízký ministru vnitra Arsenu Avakovovi, navrhl kolegům v branném výboru požádat prezidenta Porošenka, aby jako vrchní velitel odvolal náčelníka generálního štábu Viktora Muženka a jeho zástupce, zodpovědného za stav muničních skladů.
Generální štáb by také měl vysvětlit, kam se podělo tři sta milionů hřiven (asi 252 milionů korun), přidělených letos parlamentem na zvýšení bezpečnosti armádních skladů: „Nejspíše jako obvykle zmizely, jako se voda vsákne do písku,“ prohlásil poslanec, podle kterého jde o další důkaz lajdáctví, nedbalosti a beztrestnosti vojenského velení, podléhajícího Porošenkovi. Deník pokládal za vhodné připomenout, že mezi Avakovem a Porošenkem panuje nepřátelství.
Tisíce lidí v celé oblasti podle ukrajinské redakce BBC strávily bezesnou noc. „Dívala jsem se s dětmi na film, muž už spal, a v tom rána, jakoby práskly dveře, anebo něco upadlo,“ vylíčila Světlana, matka tří dětí. Když vyšla s mužem na ulici, zjistili, že exploze pocházejí z armádních skladů, vzdálených asi čtyři kilometry. „Exploze začaly zrychlovat a byly čím dál silnější. Dobře jsme viděli zář požáru. Vrátili jsme se domů, rychle oblékli děti. (Tlaková vlna) smýkla s námi takovou silou, že jsme popadli oblečení a peřiny a utekli do sklepa. Dveře jsme obložili pytli s bramborami, ale bouchalo to tak silně, že to pytle rozházelo po celém sklepě,“ uvedla. Až když ze sklepa vyšla, zjistila, že dům přišel o střechu.