Policie České republiky – KŘP hlavního města Prahy
Obvodní ředitelství policie Praha I
Žádost: Žadatel si podal žádost dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Žádal o informaci v souladu se kterou částí trestního zákona jej chce konkrétní policista vyslechnout, jaká opatření budou provedena, aby nejen konkrétní policista, ale i ostatní policisté PČR dodržovali zákony ČR, jaká opatření budou provedena, aby nejen konkrétní policista, ale i ostatní policisté PČR dodržovali zákony ČR, kdo kontroluje práci konkrétního policisty, jeho jméno, hodnost a služební zařazení, dále jak často je konkrétní policista kontrolován a s jakým výsledkem, jaké jsou kvalifikační předpoklady pro práci vrchního inspektora, jak je konkrétní policista plní, kdy, kým a s jakým výsledkem byl kontrolován na znalost trestního zákona, jaká byla přijata opatření ve vztahu ke konkrétnímu policistovi, aby bezpodmínečně a plně dodržoval zákony ČR a vnitřní předpisy ČR.
Odpověď: Žadateli byly poskytnuty následující informace. Podání vysvětlení bylo policejním orgánem vyžadováno v souladu částí druhé, hlava devátá zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), resp. dle ust. § 158 odst. 7 trestního řádu. Pro doplnění je nutno uvést, že ust. § 158 odst. 6 trestního řádu popisuje formu procesního úkonu – podání vysvětlení. Pracovní činnost konkrétního policisty kontroluje vedoucí 1. oddělení hospodářské kriminality, Odbor hospodářské kriminality, Služba kriminální policie a vyšetřování, Obvodní ředitelství policie Praha I. Průběžně jsou kontrolovány výstupy jeho činnosti, podle počtu zpracovaných spisů i několikrát za měsíc. Poslední kontrola proběhla 30. listopadu 2017 bez zjištění jakýchkoliv pochybení. Kvalifikační předpoklady pro práci vrchního inspektora jsou: 1. vzdělání: střední s maturitní zkouškou/vyšší odborné; 2. doba trvání služebního poměru - 5 let. Obě podmínky konkrétní policista splňuje. Znalost trestního zákona konkrétního policisty je kontrolována průběžně ze strany vedoucí oddělení v souvislosti s výstupní kontrolou jím zpracovaných spisů, bez zjištění nedostatků. Další otázky v žádosti jsou dotazem na budoucí rozhodnutí povinného subjektu, k čemuž se vztahuje výluka povinnosti při poskytování informací stanovená v ust. § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., přičemž žádost směřuje k poskytnutí neexistující informace.