Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje (dále jen „krajské ředitelství“), které je povinným subjektem podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon č. 106/1999 Sb.) r o z h o d l o ve věci kdy  bylo požádáno o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., vztahujících se ke sdělení jména osoby - oznamovatele, která v roce 2016 podala na město Bělá pod Bezdězem několik podnětů k prošetření Policií ČR pro podezření ze spáchání protiprávního jednání.

Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. posoudila tuto žádost a konstatuje, že pokud jsou požadované informace Policií České republiky spravovány, jedná se u oznámení podaných fyzickou osobou nebo právnickou osobou, která není financována ze státního rozpočtu, o informace, které vznikly bez použití veřejných prostředků, a které byly Policii České republiky předány osobami, jimž zákon takovouto povinnost neukládá, a u kterých nelze ani důvodně očekávat udělení souhlasu s poskytnutím takové informace. Podle Komentáře k zákonu o svobodném přístupu k informacím (Srov. též A. Furek – L. Rothanzl, Zákon o svobodném přístupu k informacím, Komentář, Praha, Linde 2012, s. 418) může být okruh takových informací značně široký a patří sem například žádosti, kterými se zahajuje správní řízení či podněty, na jejichž základě je povinnými subjekty vedeno řízení z moci úřední, jakož i další podání třetích osob. Případná oznámení podaná na osobu žadatele fyzickou nebo právnickou osobou, která není financována ze státního rozpočtu, svojí charakteristikou tento požadavek splňují. Vzhledem k tomu, že, pokud existují, byly podány soukromými osobami, a tedy vznikly bez použití veřejných prostředků. Tyto osoby zároveň neměly zákonnou povinnost předat předmětné informace (podněty, oznámení) Policii České republiky a povinný subjekt nemůže důvodně očekávat udělení jejich souhlasu s poskytnutím tohoto typu informací. Proto při posuzování předmětné žádosti povinný subjekt ve vztahu k tomuto okruhu informací uplatnil jako důvod odmítnutí žádosti § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., podle kterého povinný subjekt neposkytne informaci, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí.
Ve vztahu k případným oznámením podaným na žadatele státním orgánem, veřejnou institucí nebo právnickou osobou financovanou ze státního rozpočtu, tedy v těch případech, kdy informace byla, pokud existuje, vytvořena s použitím veřejných prostředků, musí povinný subjekt konstatovat, že informace o tom, zda Policie České republiky přijala nebo nepřijala oznámení na konkrétní fyzickou osobu a tedy, zda prověřuje nebo neprověřuje jednání (provádí nebo neprovádí úkony trestního řízení ve vztahu k jednání) konkrétní fyzické osoby v souvislosti s možným spácháním trestné (protiprávní) činnosti, Policie České republiky zásadně neposkytuje a to bez ohledu na to, zda odpověď na tuto otázku je kladná nebo záporná. Poskytnutím takové informace by mohla být ohrožena schopnost policejních orgánů předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy, resp. řešit přestupky. Přičemž tyto závěry dopadají i na oznámení podaná fyzickou osobou či právnickou osobou, která není financována ze státního rozpočtu, pokud existují.
Při posuzování předmětné žádosti se povinný subjekt opřel zejména o ustanovení § 11 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb., podle kterého „ Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení, včetně informací ze spisů, a to i spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumentů, materiálů a zpráv o postupu při prověřování oznámení, které vznikly činností těchto orgánů při ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, předcházení trestné činnosti a při plnění úkolů podle trestního řádu, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky.“
Policejní orgán je podle § 158 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 141/1961 Sb.“), povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž základě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele. Podle § 158 odst. 3 téhož zákona policejní orgán sepíše neprodleně záznam o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a v tomto záznamu uvede, skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dozvěděl. Zveřejnění informací o tom, že Policie ČR přijala oznámení na konkrétní fyzickou, popř. právnickou osobu a tudíž tuto věc prověřuje, by bylo způsobilé ohrozit prověření konkrétní trestné činnosti a tím řádné plnění úkolů Policie ČR podle trestního řádu a dalších právních předpisů. Podle § 8a trestního řádu při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka. Pokud by Policie České republiky zveřejnila informace o tom, že přijala na žadatele konkrétní oznámení ještě ve stádiu prověřování věci, mohlo by tím být ohroženo objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení a ohrožena schopnost policejních orgánů vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost a stíhat trestné činy, resp. řešit přestupky.

Na základě výše uvedeného povinný subjekt dospěl k názoru, že požadované informace, tedy těch oznámení na žadatele, která byla podána fyzickou osobou nebo právnickou osobou, která není financována ze státního rozpočtu, pokud jsou Policií České republiky spravovány, nepodléhá informační povinnosti, protože se v tomto případně uplatní ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb.

Poskytnutím informací týkajících se případných oznámení na žadatele podaná státním orgánem, veřejnou institucí nebo právnickou osobou financovanou ze státního rozpočtu, pokud existují, by mohla být rovněž ohrožena schopnost policejních orgánů předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy, respektive řešit přestupky. Tento závěr dopadá i na výše specifikovaná oznámení podaná fyzickou osobou či právnickou osobou, která není financována ze státního rozpočtu, tj. oznámení, která však dle názoru povinného subjektu vůbec nepodléhají informační povinnosti.

Povinný subjekt shledal omezení svobodného přístupu k informacím plně odůvodněné naléhavou společenskou potřebou, kterou je v tomto případě role státu při odhalování a stíhání trestných činů a přestupků. Zároveň povinný subjekt konstatuje, že zákonodárce tento typ informací, pokud vznikly bez použití veřejných prostředků, vyloučil z informační povinnosti.

Povinný subjekt na závěr poukazuje na skutečnost, že u informací poskytnutých v režimu zákona č. 106/1999 Sb. se předpokládá jejich rozšíření neomezenému počtu osob. Povinný subjekt má zákonnou povinnost odpověď na žádost dle tohoto zákona zveřejnit na internetových stránkách a dle judikatury poskytnout každému jinému žadateli. Informační zákon je založen na objektivních kritériích a neumožňuje povinnému subjektu přihlížet ke zvláštnostem posuzované žádosti, ani k účelu, pro který žadatel o informaci žádá. Povinné subjekty musí ctít zásadu rovnosti a žádosti o informace vyřizovat nestranně. Poskytne-li povinný subjekt informaci určitému žadateli, bude analogicky povinen tutéž informaci zpřístupnit i dalším žadatelům. (Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 114/2003-42 ze dne 4. 8. 2014.)

Z výše uvedených důvodů Policie České republiky požadovaný druh informací dle zákona č. 106/1999 Sb. nesděluje bez ohledu na to, zda se jich domáhá osoba případným trestním (přestupkovém) řízením dotčená či jiná osoba. Povinný subjekt proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Ing. Bc. Barbora Schneeweissová
pracovník vztahů k veřejnosti