„1.) Jak je u sloužících příslušníků Police ČR dle zák. č. 361/2003 Sb., vykompenzováno omezující ustanovení, kdy nesmí mít žádnou výdělečnou činnost ani podnikání vyjma pár výjimek stanovených interním aktem řízení?

2.) Prosím o zaslání aktuálního interního aktu řízení věnující se této problematice povolení a zakázání přivýdělku příslušníků PČR.

3.) Jaká částka z jejich platu v korunách nebo procentech je kompenzací těchto omezujících ustanovení?

4.) Kde je uvedeno či stanoveno, že příslušnici PČR mohou řídit služební vozidla? Prosím o zaslání tohoto přípisu. A jak je možné, že toto základní oprávnění není uvedeno v Nařízení vlády č. 104/2005 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech?

5.) Jak je to se sloužícími příslušníky, kteří mají minulost spojenou v působení v bývalé StB? Kdo a za jakých okolností může sloužit? A jak je to omezeno ke vztahu s lustračním zákonem? A do jakých maximální funkcí mohou být obsazeni?

6.) Kolik v současnosti slouží příslušníků s StB minulostí u Policie ČR? A počtově v jakých hodnostech?

7.) Jaký typ bývalé spolupráce u StB je příslušníkům PČR zapovězený?

8.) Jak bezpečnostní sbor vyřešil problematiku, když bylo po revoluci spáleno přibližně 25.000 svazků?

9.) Jakým způsobem je prověřována a jak často spolupráce s bývalou StB a působení v ní?“

Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:

Ad 1.) Každý, kdo vstupuje do služebního poměru příslušníka Policie České republiky, činí tak na základě svobodné vůle. Přitom přijímá všechna práva a povinnosti vyplývající v této souvislosti z právních předpisů, včetně omezení některých svých práv, jež vyplývají z ustanovení § 48 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“). Smyslem těchto omezení je zabezpečit nestrannost výkonu služby a zamezit střetu osobních zájmů příslušníka se zájmy služby. Zákaz výkonu jiné výdělečné činnosti než služby podle výše uvedeného zákona se nevztahuje na případy, kdy příslušník je zařazen v záloze činné, v záloze zvláštní nebo v záloze neplacené z důvodu čerpání rodičovské dovolené.

Kompenzace omezení vyplývajících z ustanovení § 48 zákona č. 361/2003 Sb. lze spatřovat například v jednotlivých příplatcích, jež jsou součástí služebního příjmu příslušníků, nebo ve výplatě služebního příjmu za službu přesčas. Příslušníkům jsou dále poskytovány různé benefity, mezi něž lze zařadit délku základní doby služby v rozsahu 37,5 hodiny týdně, 6 týdnů dovolené, služební volno s poskytnutím služebního příjmu z důvodu obecného zájmu (například v případě dárcovství krve, činnosti vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, popřípadě zdravotnického nebo hospodářského pracovníka v tomto táboře) nebo při důležitých osobních překážkách ve službě (například při ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let či ošetřování jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetření jinou osobou), dále služební volno při studiu s nárokem na služební příjem, ozdravný pobyt v délce 14 kalendářních dní v roce, síť resortních zdravotnických a lázeňských zařízení, síť resortních sportovních a rekreačních zařízení, příspěvek na penzijní připojištění, příspěvky na stravování, příspěvky na rekreační pobyty, příspěvky na kulturní akce atd.

Ad 2.) Činnosti, na které se nevztahuje zákaz výdělečné činnosti, jsou upraveny v článku 8 závazného pokynu policejního prezidenta č. 100/2012, kterým se provádí některá ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Aktuální znění viz příloha č. 1.

Ad 3.) Policie České republiky nevyčísluje kompenzace omezení práv příslušníků vyplývajících z ustanovení § 48 zákona č. 361/2003 Sb. ani ve formě fixních finančních částek ani ve formě podílu služebního příjmu. Není to možné už z toho důvodu, že benefity poskytované příslušníkům (viz ad 1.) vesměs nejsou spjaty s jejich služebním příjmem.

Ad 4.) Užívání služebních motorových vozidel příslušníky a zaměstnanci Policie České republiky je upraveno různými interními akty řízení, například závazným pokynem policejního prezidenta č. 68/2008, ke sjednocení postupu při získávání a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Policie České republiky, jenž řidičem rozumí příslušníka nebo zaměstnance Policie České republiky, který vlastní platný řidičský průkaz s příslušným řidičským oprávněním (viz příloha č. 2).

Informace požadovaná ve vztahu k nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, nejsou informacemi ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., neboť neodpovídají definici uvedené v § 3 odst. 3 tohoto právního předpisu:  „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“. Požadovaná informace má charakter dotazu na názor. Ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. stanoví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. 

Ad 5.) Požadované informace jsou obsaženy v zákoně č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 451/1991 Sb.“), a v zákoně č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 279/1992 Sb.“).

Ustanovení § 2 zákona č. 451/1991 Sb. stanoví, že předpokladem pro výkon funkce uvedené v § 1 tohoto zákona je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl:

a) příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,

b) evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,

c) (zrušeno)

d) tajemníkem orgánu Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska od stupně okresního nebo jemu na roveň postaveného výboru výše, členem předsednictva těchto výborů, členem ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích nebo členem Výboru pro řízení stranické práce v českých zemích, s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali pouze v období od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969,

e) pracovníkem aparátu orgánů uvedených pod písmenem d) na úseku politického řízení Sboru národní bezpečnosti,

f)příslušníkem Lidových milicí,

g) členem akčního výboru Národní fronty po 25. 2. 1948, prověrkových komisí po 25. 2. 1948 nebo prověrkových a normalizačních komisí po 21. 8. 1968,

h) studentem na Vysoké škole Felixe Edmundoviče Dzeržinského při Radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Státní bezpečnosti. Vysoké škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Veřejné bezpečnosti, Vyšší politické škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na těchto školách.

Ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 279/1992 Sb. stanoví, že předpokladem pro výkon funkcí podle § 2 tohoto zákona je, že občan v období od 25. 2 1948 do 17. 11. 1989 nebyl

a) příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným zaměřením,

b) příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve funkci náčelníka oddělení a vyšší ve Státní bezpečnosti,

c) evidovaný v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,

d) (zrušeno)

e) ve funkci tajemníka Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska od okresního nebo jemu na roveň postaveného výboru výše, členem předsednictva těchto výborů, členem ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích nebo členem Výboru pro řízení stranické práce v českých zemích, s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali pouze v období od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969,

f) ve Sboru národní bezpečnosti ve funkci tajemníka hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska, členem hlavního výboru Komunistické strany Československa nebo hlavního výboru Komunistické strany Slovenska nebo členem celoútvarového výboru Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska,

g) pracovníkem aparátu orgánů uvedených v ustanoveních písmen e) a f) na úseku politického řízení Sboru národní bezpečnosti,

h) příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným na správě pro politickovýchovnou, vzdělávací, kulturní a propagační činnost federálního ministerstva vnitra nebo ministerstva, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,

i) příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,

j) příslušníkem Lidových milicí,

k) členem akčního výboru Národní fronty po 25. 2. 1948, prověrkových komisí po 25. 2. 1948 nebo prověrkových normalizačních komisí po 21. 8. 1968,

l) studentem na Vysoké škole Felixe Edmundoviče Dzeržinského při Radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Státní bezpečnosti, Vysoké škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Veřejné bezpečnosti, Vyšší politické škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik a na jiných školách bezpečnostního charakteru ve Svazu sovětských socialistických republik na nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na těchto školách.

Funkcemi podle § 2 zákona č. 279/1992 Sb. se rozumějí funkce:

a) příslušníků Policie České republiky (dále jen "policista") povolaných k plnění úkolů v ministerstvu,

b) policistů zařazených v Úřadu vyšetřování pro Českou republiku,

c) policistů zařazených na policejním ředitelství,

d) ředitele, zástupce ředitele, komisaře, velitele vnější služby, vedoucího oddělení správní služby a vrchního inspektora na okresních a jim na roveň postavených obvodních a městských ředitelstvích Policie České republiky,

e) ředitele, zástupce ředitele, vrchního komisaře, velitele vnější služby, vedoucího odboru, velitele zásahové jednotky, vedoucího oddělení správní služby, vedoucího sekce, vedoucího staršího referenta specialisty a staršího referenta specialisty na správách krajů v České republice a správě hlavního města Prahy,

f) ředitele, zástupce ředitele, vedoucího oddělení a staršího vyšetřovatele na krajských úřadech vyšetřování v České republice a v hlavním městě Praze,

g) ředitele, zástupce ředitele a vedoucího oddělení na okresních a jim na roveň postavených obvodních a městských úřadech vyšetřování v České republice.

Funkcemi podle § 2 zákona č. 279/1992 Sb. se vedle vyjmenovaných rozumějí funkce vyjmenovaným na roveň postavené, tj. služební místa podle zákona č. 361/2003 Sb.

Ustanovení zákona č. 279/1992 Sb. se nevztahuje na občany narozené po 1. prosinci 1971.

Ad 6.)

Služební hodnost	Počet
Vrchní asistent	4
Inspektor	9
Vrchní inspektor	52
Komisař	50
Vrchní komisař	38
Rada	7
Celkem	160

Všichni tito příslušníci splňují předpoklady stanovené zákonem č. 279/1992 Sb. 

Ad 7.) Viz informace uvedené ad 5.).

Ad 8.) Skutečnosti uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 279/1992 Sb. se dokládají osvědčením vydaným Ministerstvem vnitra, popřípadě nálezem vydaným podle zákona č. 451/1991 Sb. Informace požadovaná v tomto bodě žádosti proto nespadá do působnosti Policie České republiky. Z uvedeného důvodu povinný subjekt v tomto bodě žádost podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. c)  zákona č. 106/1999 Sb. odložil. 

Ad 9.) Občan nebo příslušník, který má vykonávat funkci uvedenou v § 2 zákona č. 279/1992 Sb., předkládá osvědčení vydané ministerstvem vnitra, případně nález vydaný podle zákona č. 451/1991 Sb. příslušnému služebnímu orgánu. Pokud tento zákonem požadovaný doklad nepředloží, nesplní zákonem stanovené podmínky a nemůže být na příslušné služební místo ustanoven.  

PhDr. Jiří Vokuš, 3. října 2018