Policie České republiky – KŘP Pardubického kraje
Ztracený Honzík
SVITAVSKO - Nedomyšlený telefonát na náhodné telefonní číslo zaměstnal operační středisko policie v Plzni i u nás. Prvotní hovor přijal muž, volajícím měl být vyděšený, zmatený a zoufalý Honzík, pán mu odhadoval 7 až 8 let. Chlapec mu měl říct jen to, že se ztratil někde na táboře v lese na Olomoucku. Kluk zněl přesvědčivě, proto se rozhodl jednat a číslo volajícího předal na tísňovou linku policie. Plzeňští policisté hovor lokalizovali, „souřadnice“ je nasměrovaly do našeho kraje a pátrací akci po Honzíkovi nám předali.
Naše kolegyně z operačního střediska zkusila vytočit „Honzíkovo“ číslo, možná i doufala, že jim přesněji popíše okolí místa, kde se nachází, ale ejhle. Na druhé straně byl sice kluk, ale ten moc dobře věděl kde je a jméno Honzík zapíral. Když zjistil, že mu volá policie, která chce mluvit s vedoucím tábora, argumentoval, že za prvotním hovorem stálo kluků víc. V tu dobu byl polední klid, horko těžko se mu šlo k táborovému vedoucímu, s nímž policistka chtěla hovořit. Cesta do jídelny z ubytovacího místa mu trvala přes 4 minuty.
Jaký je náš závěr? Upozorňujeme podobné výtečníky, aby od podobných žertíků ustoupili. Tahle legrace totiž mohla do okolí Budislavy nasadit desítky policistů do naprosto zbytečné pátrací akce, a je jasné, že od ní nás dělilo pár minutek. Stačilo jen nepřijmout hovor z pardubické tísňové linky.
A co strůjce telefonátu? Už z komunikace „Honzy“ s operačním střediskem je patrné překvapení a nervozita z toho, kam až se telefonát náhodnému volanému dostal a co tím způsobili. Táborový vedoucí vyhodnotil situaci exemplárně. Honza možná čekal trest v podobě škrábání brambor, nebo uklízení tábora, ale „veřejně prospěšné práce“ mu uděleny nebyly. Tento nedomyšlený vtip mu přinesl ten nejvyšší táborový trest, kterým bylo balení věcí a jeho cesta domů.
por. Mgr. Eva Maturová
tisková mluvčí
10. srpna 2020