Žadatelka požádala o poskytnutí následujících informací:

„…kolik a za jaké trestné činy byly právnické osoby stíhány za roky 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020 ?

za kolik trestných činů byly právnické osoby v rocích (2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020 ) stíhány?

kolik z toho byla věc ukončena návrhem na podání obžaloby (NPO) státnímu zástupci dle § 166/3 nebo předáním věci k zahájení jednání o dohodě o vině a trestu dle § 175a

kolik právnických osob z toho bylo odsouzeno ?

Byla od roku 2012 od účinnosti zákona č. 418/2012 o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim až do současnosti stíhána právnická osoba působící v oblasti cestovního ruchu? Popř. prosím jaká, jaké? Poprosím o uvedení její či jejich identifikaci.

Z jakých nejčastějších důvodů není věc stíhané právnické osoby ukončena a předána státnímu zástupci k obžalobě?

Je - li možnost odpovědět, existuje-li nějaká statistika z jakých důvodů, okolností nejčastěji vedou právnické osoby k páchání trestné činnosti?

Má všeobecně Policie ČR nějaký vliv na uzavírání dohod o vině a trestu v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob? Pokud ano, poprosím o shrnutí, o obecné stanovisko k tomuto nástroji. Napomáhá k objasněnosti jednotlivých věcí? Existuje nějaká statistika?

Existuje na úrovni Policie ČR nějaký aparát, odbor který by dále prohluboval a školil znalosti v oblasti trestní

odpovědnosti právnických osob? Jedná se o dotaz v souvislosti s uplatněním § 8 odst. 5 , tak aby vyšetřovatel byl schopen připustit možnost existenci zproštění trestní odpovědnosti a nebo se tato možnost ponechává až na následné soudní řízení.

Existuje k této problematice § 8 Odst. 5 nějaká metodika? Je popř. veřejná nebo jen interní? Pokud veřejná je možné získat její znění?

Jestliže by na nějaké dotazy nebylo možné odpovědět žádám o zaslání informace na jaké složky PČR se mohu obrátit.“

Policie České republiky po posouzení žádosti ve vztahu k informaci: „kolik právnických osob z toho bylo odsouzeno ?“ žádost podle § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. odložila. 

Ke zbývajícím otázkám povinný subjekt žadatelce poskytnul požadovanou statistiku kriminality a zároveň žadatelce sdělil, že statistika kriminality (Policie České republiky) eviduje trestnou činnost právnických osob až od (necelého) roku 2013. Doporučujeme tedy brát jako vypovídající údaje až od roku 2014. Od roku 2016 bylo přepracováno sledování trestné činnosti stíhaných osob, neboť do roku 2016 byla stíhaná osoba (spáchala-li více trestných činů) evidována pouze pro spáchání nejzávažnějšího trestného činu, ostatní nebyly brány v úvahu. Od roku 2016 je evidována a započítávána veškerá trestná činnost osoby bez ohledu na závažnost jí spáchaného trestného činu. Počty před a po roce 2016 jsou tedy neporovnatelné a od roku 2016 není možno získat jakýkoliv souhrnný počet (např. hospodářská kriminalita "TSK 800-899") prostým součtem hodnot jednotlivých TSK (Takticko statistické kategorie) .

Na dotaz: "Byla od roku 2012 od účinnosti zákona č. 418/2012 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim až do současnosti stíhána právnická osoba působící v oblasti cestovního ruchu? Popř. prosím jaká, jaké? Poprosím o uvedení její či jejich identifikaci." můžeme pouze konstatovat, že statistika kriminality Policie České republiky neeviduje žádné podrobnosti k právnickým osobám.

Policie České republiky tedy požadované údaje ve statistikách kriminality neeviduje. Jednotlivé takto specifikované údaje Policie České republiky statisticky nesleduje a těmito informacemi přímo nedisponuje, jelikož je nepotřebuje pro plnění svých úkolů a nemá ani zákonnou povinnost takové statistické údaje vytvářet. Vede pouze obecné statistiky kriminality zveřejněné na internetových stránkách Policie České republiky www.policie.cz  – Informační servis – Statistiky – Statistiky kriminality. Zde naleznete základní statistické přehledy kriminality od roku 2008 a v Archivu statistik kriminality potom statistické údaje od roku 2000.

Požadované informace jsou součástí jednotlivých trestních spisů vedených povinným subjektem v jednotlivých letech.  Pro vyřízení žádosti by bylo nutné tato data nově vytvořit  analýzou jednotlivých trestních spisů, ve kterých jsou informace roztroušeny, a to na jednotlivých útvarech Policie České republiky. Aby byla zpracována skutečnosti odpovídající odpověď, bylo by tedy třeba nahlédnout do příslušných trestních spisů a vyhodnotit a analyzovat tyto spisy pracovníky služby kriminální policie a vyšetřování. Ve vztahu k části otázky, která se týká identifikace konkrétních právnických osob, by nad výše uvedené bylo nutné posoudit možnost zveřejnění informací s ohledem na to, zda takové zveřejnění neohrozí konkrétní trestní řízení či soukromí právnické osoby.

Vyhledání požadovaných údajů v těchto spisech, shromáždění a sestavení do souboru ve Vámi požadované struktuře podle názoru povinného subjektu daleko přesahuje pouhou mechanickou činnost, neboť každou z těchto informací je nutno zvlášť posoudit a určit, zda ji lze podřadit pod v žádosti definovanou skupinu. Takové sestavení souboru údajů na základě posuzování vyhledaných informací a jejich selekce povinný subjekt považuje za vytváření nové informace ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb.

Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele.  Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Vzhledem k tomu, že Policie České republiky nemá požadované informace k dispozici, a musela by takové informace vytvořit na základě analýzy jednotlivých trestních spisů, jedná se o požadavek na vytvoření nové informace, na který se z výše uvedených důvodů informační povinnost nevztahuje.

Na dotaz: "Z jakých nejčastějších důvodů není věc stíhané právnické osoby ukončena a předána státnímu zástupci k obžalobě?" lze odpověď alespoň rámcově získat z přiložených sestav, a to podle ukončení, kde jsou zahrnuty všechny použité druhy.

Na dotaz: "Je-li možnost odpovědět, existuje-li nějaká statistika z jakých důvodů, okolností nejčastěji vedou právnické osoby k páchání trestné činnosti?" je nutné opět konstatovat, že statistika kriminality Policie České republiky neeviduje motivaci pachatelů (tj. motiv ke spáchání trestného činu). I v tomto případě se tedy jedná o požadavek na analýzu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., na jejíž vytvoření se informační povinnost nevztahuje.

Na dotaz: "Má všeobecně Policie České republiky nějaký vliv na uzavírání dohod o vině a trestu v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob? Pokud ano, poprosím o shrnutí, o obecné stanovisko k tomuto nástroji. Napomáhá k objasněnosti jednotlivých věcí? Existuje nějaká statistika?" lze uvést, že jednotlivé subjekty a role jsou zcela jasně specifikovány v § 175a trestního řádu. Policejní orgán (Policie České republiky) tak v intencích tohoto vyjádření může k dohodě přispět zejména bezchybným splněním všech úkonů trestního řízení tak, aby bylo jednoznačně prokázáno, že se skutek stal, skutek je trestným činem a že jej spáchal skutečně obviněný. Statistika uzavírání dohod o vině a trestu v rámci Policie České republiky není vedena. Opět by se jednalo o požadavek na analýzu trestních spisů ve smyslu § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., na jejíž vytvoření se informační povinnost nevztahuje.

Na dotaz: "Existuje na úrovni Policie České republiky nějaký aparát, odbor který by dále prohluboval a školil znalosti v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob? Jedná se o dotaz v souvislosti s uplatněním § 8 odst. 5 , tak aby vyšetřovatel byl schopen připustit možnost existenci zproštění trestní odpovědnosti a nebo se tato možnost ponechává až na následné soudní řízení." uvádíme, že v rámci Policie České republiky je gestorem za metodiku vedení trestního řízení proti právnickým osobám úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky, který v rámci své činnosti pořádá nebo spolupořádá vzdělávací akce pro prohlubování znalostí policejních orgánů (Policie České republiky) v oblasti zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

Na dotaz: "Existuje k této problematice § 8 odst. 5 nějaká metodika? Je popř. veřejná nebo jen interní? Pokud veřejná je možné získat její znění?" konstatujeme, že ve svém metodickém působení úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky vychází z veřejně dostupné a stále se aktualizující metodiky Nejvyššího státního zastupitelství v Brně.

pplk. JUDr. Lucie Žárská, 11. 3. 2021