Pronásledování
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka požadovala poskytnutí následujících informací:
„…zda je podzákonnými předpisy upraven postup příslušníků Policie ČR při pronásledování ve smyslu § 40 odst. 2 písm. b) zák. o Policii České republiky. Pokud takovýto předpis existuje, žádám o jeho znění ke dni 30.12.2017“
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. žádost o informace posoudila a sdělila žadatelce následující:
Ustanovení § 40 odst. 2 písm. b) zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon č. 273/2008 Sb.“), upravuje oprávnění policisty ke vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek při pronásledování osoby. Samotné pronásledování není podzákonným předpisem, resp. interním aktem řízení nijak upraveno.
V komentáři k § 40 odst. 2 písm. b) zák. č. 273/2008 Sb. (C-H-BECK – JUDr. Benedikt Vangeli) je pojem pronásledování vysvětlován jako bezprostřední pronásledování osoby, kterou policista hodlá omezit na svobodě z některého ze zákonných důvodů. Pronásledování je však charakteristické blízkou časovou a místní souvislostí. V komentáři k § 42 zák. č. 273/2008 Sb., je dále uvedeno, že obecně pronásledováním rozumíme situace, kdy se policista snaží bezprostředně dostihnout, popř. omezit na svobodě osobu, která byla přistižena či je podezřelá ze spáchání trestného činu nebo přestupku, osobu, která právě uprchla z omezení osobní svobody apod. Pronásledování vyžaduje těsnou souvislost místní a časovou. Pronásledováním je činnost policisty směřující k omezení osobní svobody osoby bezprostředně po události, ze které vznikl právní důvod k pronásledování.
pplk. Mgr. art. et Mgr. David Schimmer – 6. 12. 2021