Obtěžování
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatelka požádala o následující informace týkající se problematiky „…sexuálního obtěžování a dalších forem obtěžování (bossing, mobbing, staffing, šikana) v rámci pracovněprávních vztahů…“. Konkrétně: „Touto cestou si Vás dovoluji požádat o informace/data/údaje/šetřené případy/judikaturu, které máte dostupné k této věci, respektive případy, které Váš úřad řešil, a to optimálně za posledních 10 let….“.
Policie České republiky jako povinný subjekt sdělila žadatelce k dané problematice následující informace:
Daná problematika je pro příslušníky Policie České republiky v širší rovině upravena v § 45 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“), ve kterém jsou upraveny základní povinnosti příslušníka, mimo jiné zdržet se jednání, které může vést ke střetu zájmu služby se zájmy osobními a ohrozit důvěru v nestranný výkon služby, dodržovat pravidla služební zdvořilosti, chovat se a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Konkrétně se pak touto problematikou zabývá § 77 uvedeného zákona. V tomto ustanovení se mimo jiné uvádí, že ve služebním poměru je „zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodů pohlaví, sexuální orientace, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politického nebo jiného smýšlení, členství v odborových organizacích a jiných sdruženích, majetku, rodu, rasy, barvy pleti, národnosti, etnického nebo sociálního původu, věku, těhotenství a mateřství, manželského a rodinného stavu, povinností k rodině. Obtěžování a sexuální obtěžování se považuje za formu diskriminace; za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění anebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci“ (§ 77 odst. 2).
Podle odstavce pátého tohoto ustanovení se obtěžováním „rozumí jednání, které je jiným příslušníkem oprávněně vnímáno jako nevítané a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského nebo ponižujícího prostředí“. Podle odstavce šestého: „Sexuálním obtěžováním se rozumí nežádoucí jednání sexuální povahy v jakékoli formě v době služby, které je jiným příslušníkem oprávněně vnímáno jako nevítané a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského nebo ponižujícího prostředí anebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru. Sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci na základě pohlaví.“
V dalších odstavcích § 77 zákona o služebním poměru je pak upraveno, že bezpečnostní sbor je při vytváření podmínek výkonu služby povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi příslušníky, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Dojde-li ve služebním poměru k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře, má příslušník právo domáhat se u soudu, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny jeho následky a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, toto právo má příslušník i v případě, že jeho služební poměr již skončil. Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo.
Pro zaměstnance Policie České republiky lze úpravu dané problematiky nalézt v hlavě IV. zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), který upravuje rovné zacházení a zákaz diskriminace a zároveň odkazuje na zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).
Z interní úpravy pak můžeme odkázat na Etický kodex, který je přílohou č. 1 rozkazu policejního prezidenta č. 154/2011, o profesní etice Policie České republiky, a který Vám zasíláme v příloze. Problematiky se dotýká také závazný pokyn policejního prezidenta č. 181/2006, kterým se stanoví základní pravidla chování, služebního jednání a služební zdvořilosti v Policii České republiky. Také tento dokument Vám zasíláme v příloze.
Pokud jde o další informace k této problematice odbor personální Policejního prezidia ČR problematiku sexuálního obtěžování a dalších forem obtěžování řešil v souvislosti se stanovenými úkoly vlády a úkoly Ministerstva vnitra, potažmo Policie České republiky v rámci vyhodnocení plnění „Minimálního standardu Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020“ a „Aktualizovaných opatření priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů na rok 2018“.
Ze zadání „Minimálního standardu Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020“ byl v Policii České republiky realizován úkol spočívající ve zjišťování, monitorování a řešení případů sexuálního obtěžování na pracovišti. V této souvislosti bylo konstatováno, že všichni příslušníci Policie České republiky jsou povinni dodržovat zákony a současně se zdržet jakéhokoliv jednání, které by bylo v rozporu s právní normou právního řádu České republiky. Mimo uvedené jsou v podmínkách Policie České republiky interními akty řízení nastaveny i některé základní principy, které je třeba policisty dodržovat. Jako příklad lze zmínit výše uvedený Etický kodex Policie České republiky, jenž v sobě výslovně obsahuje ustanovení, že "jakékoliv formy šikanování a obtěžování ze strany spolupracovníků či nadřízených jsou vyloučeny", případně ustanovení "netolerovat ani nekrýt podezření z trestné činnosti jiných příslušníků Policie České republiky a trestnou činnost neprodleně oznámit; stejně tak netolerovat ani jiné jejich protiprávní jednání či jednání, které je v rozporu s Etickým kodexem Policie České republiky".
V r. 2018 byl v rámci Policie České republiky proveden anonymní průzkum k sexuálnímu obtěžování, ze kterého vyplynulo, že v Policii České republiky nejsou v této oblasti žádné zásadní problémy. Dále bylo v tomto období vnitřními kontrolními orgány konstatováno, že nebyly zaznamenány žádné případy sexuálního obtěžování na pracovišti.
Nicméně statistiky sexuálního obtěžování a dalších forem obtěžování (bossing, mobbing, staffing, šikana) v rámci pracovněprávních vztahů (resp. v rámci služebního poměru k Policii České republiky) nejsou vedeny. To znamená, že ke zjištění Vámi požadovaných informací („případy, které Váš úřad řešil, a to optimálně za posledních 10 let“) by musela být zpracována analýza případů, které byly řešeny odbory vnitřní kontroly na jednotlivých útvarech Policie České republiky.
Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Podle § 3 odst. 3 téhož zákona se informací rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Povinný subjekt je povinen informaci poskytnout, pokud jí disponuje. Tedy taková informace u povinného subjektu existuje, je dohledatelná na některém z nosičů informací, lhostejno zda v materiální/listinné či elektronické podobě. Jestliže však k odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání údajů, ale je nutné s nimi provádět další zpracování nad rámec prostého vtělení do odpovědi (např. analýza, syntéza, komparace, indukce), jde o vytvoření nové informace. Na základě výše uvedených skutečností povinný subjekt posoudil možnost poskytnutí informací požadovaných ve Vaší žádosti a dospěl k závěru, že nemá povinnost tyto informace podle zákona č. 106/1999 Sb. poskytnout, neboť: Povinný subjekt nevede žádnou statistiku, evidenci, ze které by bylo možné jednoduchým mechanickým způsobem zjistit jednotlivé Vámi požadované údaje. Aby byla zpracována skutečnosti odpovídající odpověď, bylo by třeba nahlédnout do všech stížnostních spisů, které Policie ČR za posledních 10 let vedla, a vyhodnotit a analyzovat tyto spisy pracovníky odborů vnitřní kontroly z pohledu Vámi položených otázek. Spis by musel být prohlédnut a informace z něj by musely být dále zpracovávány a vyhodnocovány z pohledu podřazení do Vámi nastavených kategorií. Z tohoto důvodu považuje povinný subjekt požadavek uvedený ve Vaší žádosti za požadavek na vytvoření nové informace.
Na základě výše uvedených skutečností a úvah dospěl povinný subjekt k závěru, že požadované informace nemá povinný subjekt k dispozici, takové informace nejsou vytvořeny a ani žádný právní předpis neukládá povinnému subjektu mít takové informace vytvořené. Sestavení takového souboru informací by bylo možné pouze na základě analytické činnosti povinného subjektu, který podle názoru povinného subjektu představuje vytváření nové informace, jehož se povinnost poskytovat informace podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. netýká. Informační povinnost se na jejich poskytnutí z tohoto důvodu nevztahuje.
pplk. JUDr. Lucie Žárská, 9. 12. 2021