Poškozený v trestním řízení
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel ve své žádosti popsal případ majetkové trestné činnosti, kterým měl být poškozen, a v této souvislosti se domáhal jednak zjištění adresy osoby, kterou označil za pachatelku uvedené trestné činnosti, a jednak sdělení postupu policejního orgánu Policie České republiky po přijetí trestního oznámení.
Povinný subjekt poskytl žadateli následující informace:
1) Z dokumentů, které žadatel přiložil k předmětné žádosti o informace, vyplývá, že Policie České republiky již poskytla žadateli informaci o adrese bydlišti uvedené osoby. Krajské ředitelství policie Pardubického kraje sdělilo žadateli na základě jeho žádosti a v souladu s ustanovením § 63 odst. 2 písm. k) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, adresu dotčené osoby, jak je uvedena v registru obyvatel. Na této adrese sídlí úřad místní samosprávy a uvedená osoba se tam běžně nezdržuje.
Povinný subjekt nedisponuje informací o aktuálním místě pobytu dotčené osoby a na základě žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. není povinen ani oprávněn tuto informaci zjišťovat. Požadovanou informaci Policie České republiky může získat na základě pátrání po pobytu dotčené osoby, pokud je nezbytná její účast na úkonech trestního, občanskoprávního nebo správního řízení nebo pokud je obviněnou nebo svědkyní v trestním řízení nebo účastnicí občanskoprávního nebo správního řízení, která se na výzvu bez dostatečné omluvy nedostavuje a jejíž předvedení bylo neúspěšné.
Z textu předmětné žádosti o informace rovněž vyplývá, že žadatel podal Policii České republiky trestní oznámení vůči dotčené osobě pro podezření z trestné činnosti, kterou mu byla způsobena větší majetková škoda. Pokud v této věci probíhá trestní řízení, ve kterém je žadatel v postavení poškozeného, pak podle § 65 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 141/1961 Sb.“), má právo nahlížet do spisů. Ten, komu byla trestným činem způsobena majetková škoda, má podle § 43 zákona č. 141/1961 Sb. rovněž právo činit během trestního řízení návrhy na doplnění dokazování a navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal.
Mimo režim zákona č. 106/1999 Sb. lze proto žadateli doporučit, aby svá práva uplatnil u policejního orgánu Policie České republiky, kterému podal trestní oznámení.
2) Postup policejního orgánu Policie České republiky po přijetí oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je upraven v § 158 a následujících zákona č. 141/1961 Sb. Policejní orgán je na základě trestního oznámení, ale také na základě vlastních poznatků i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele. Je rovněž povinen činit nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti. Pokud o to oznamovatel požádá, policejní orgán je povinen vyrozumět ho do jednoho měsíce od oznámení o učiněných opatřeních. Podle § 159 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. je policejní orgán povinen prověřit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, do dvou měsíců od jejich přijetí, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce, v níž se nekoná zkrácené přípravné řízení, do tří měsíců, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu, a do šesti měsíců, jde-li o věc patřící v prvním stupni do příslušnosti krajského soudu.
PhDr. Jiří Vokuš, 25. ledna 2022