Žadatel uvedl:

„Věc: 1 -Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb. Přijímání darů a využívání jiných majetkových výhod orgánem činným v trestným řízení PČR od poškozených v průběhu trestních řízení jako v Kauze ROP -Severozápad od Ústeckého kraje atd.

a) v kolika jednotlivých věcech prováděla Policie ČR úkony, jako orgán činný v trestním řízení v Ústeckém kraji, kdy byl poškozený Ústecký kraj v letech 2015-2022 jednotlivě po rocích ?

b) v kolika věcech byla v součinnosti státního zastupitelství a orgánu činného v trestním řízení Policie ČR podána obžaloba k soudu, kdy byl poškozeným Ústecký kraj, nebo jeho organizační složky, příspěvkové organizace a společnosti, jako akciové společnosti (dále jen Ústecký kraj) v letech 2015-2022 ?

c) v kolika jednotlivých případech přijal orgán činný v trestním řízení ,Policie ČR ve věcech uvedených pod bodem č.1 a č.2, kdy byl poškozený Ústecký kraj od poškozeného Ústeckého kraje dary ? a v jakých výších finančních plnění nebo jiných majetkových výhod v letech 2015-2022 jednotlivě ?

d) v kolika věcech Policie ČR neprovedla prověření oznámení na zastupitele ,radní Ústeckého kraje a zaměstnance Ústeckého kraje včetně osob soukromích detektivů, které Ústecký kraj najímá na občany Ústeckého kraje (bezpečnostní a ochranná služba Ústeckého kraje), kteří hlasovali způsobem ,,PRO" obdarovávání Policie ČR dary v letech 2015-2022 jako v případě oznámení hlídce policii ČR dne 24.1.2022 v den konání zastupitelstva před budovou sídla Ústeckého kraje na poškozování práv osob ZTP, jako zvláště zranitelných osob , kdy osoby s propojením na Ústecký kraj nezákonně okupovali parkovací místa určené pro invalidy, včetně současného protiprávního jednání, kdy bylo před a za účasti hlídky Policie ČR umisťována opakovaně překážka silničního provozu na pozemek ve vlastnictví Města Ústí nad Labem, kde je vyhrazené místo pro invalidy a současně místa k parkování bez přijetí jakéhokoliv opatření?

e) v kolika dalších případech připravuje a plánuje orgán činný v trestním řízení Policie ČR v průběhu roku 2022 přijímat od Ústeckého kraje jako poškozeného v trestním řízení dary a v jaké výši , jako je plánováno v programu připravovaného zasedání zastupitelstva Ústeckého kraje na den 28.2.2022 pod bodem č. 6.2 ?

f) udělila Česká republika -orgán k tomu kompetentní MFČR - Policejní prezident- Ministr vnitra atd. souhlas k přijímání darů od poškozených v trestním řízení jako je Ústecký kraj v letech 2015-2022, kdy státní rozpočty pro roky 2015-2022 pro rozpočtovou kapitolu ze které je rozpočtovaná Policie ČR tuto položku v příjmech jako dary neuváděly ?

g) pověřila nějaká oprávněná úřední osoba ředitele Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje k nabývání majetku- darů a užívání jiných majetkových nebo finančních výhod Českou republikou- Policií ČR od Ústeckého kraje jako osoby poškozené v trestním řízení zejména v době a průběhu živých kauz , kdy byl poškozeným Ústecký kraj ?“

Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:

Ad a)

Počet trestních věcí, ve kterých Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje jako policejní orgán ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, provádělo úkony trestního řízení v trestních věcech, v nichž Ústecký kraj figuruje jako poškozený:

Ad b)

Povinný subjekt neeviduje informace o obžalobách podaných státními zástupci v trestních věcech, tedy ani informace o obžalobách v trestních věcech, ve kterých poškozeným je „Ústecký kraj, nebo jeho organizační složky, příspěvkové organizace a společnosti, jako akciové společnosti“. Žádný právní předpis mu neukládá takové informace evidovat. Povinný subjekt proto nedisponuje informacemi požadovanými v tomto bodě, aniž by měl povinnost těmito informacemi disponovat a z uvedeného důvodu je nemůže žadateli poskytnout. Informace požadované v tomto bodě se nevztahují k působnosti povinného subjektu, a povinný subjekt proto sděluje žadateli, že ve vztahu k tomuto bodu jeho žádost na základě ustanovení § 14 odst. 5 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. odkládá, a v této souvislosti ho odkazuje na Ministerstvo spravedlnosti České republiky.

Ad c)

Útvary Policie České republiky plní nejen úkoly podle trestního řádu, ale také další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jim zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, chrání bezpečnost osob a majetku, chrání veřejný pořádek a předcházejí trestné činnosti. Pokyn policejního prezidenta č. 51/2015, kterým se upravuje postup přijímání darů útvary Policie České republiky, stanoví, že darovací smlouvu nelze uzavřít, lze-li důvodně předpokládat, že vzhledem k pověsti, postavení nebo činnosti dárce by mohlo dojít k pochybnosti o nestrannosti a nepodjatosti Policie České republiky v rámci plnění jejích úkolů, zejména na úseku správního, trestního nebo jiného řízení. Policie České republiky nepřijala od Ústeckého kraje žádné dary, které by jakkoli souvisely s trestními věcmi, v nichž Ústecký kraj figuruje jako poškozený.

Hodnota darů poskytnutých na základě darovacích smluv Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje Krajským úřadem Ústeckého kraje:

Ad d)

Požadovaná informace není informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., neboť neodpovídají definici tohoto pojmu formulované v ustanovení § 3 odst. 3 uvedeného právního předpisu: „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoli podobě, zaznamenaný na jakémkoli nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“ Požadovaná informace má charakter dotazu na názor, jehož se podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. povinnost poskytovat informace netýká.

Podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 273/2008 Sb.“) je příslušník Policie České republiky ve službě nebo zaměstnanec Policie České republiky v pracovní době povinen provést úkon v rámci své pravomoci nebo přijmout jiné opatření, aby odstranil ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, jehož odstranění spadá do úkolů Policie České republiky. V této souvislosti povinný subjekt poukazuje na kontrolu, kterou zákon č. 273/2008 Sb. umožňuje. Ustanovení § 97 tohoto zákona stanoví, že každý může upozornit na nedostatky v činnosti policejního útvaru, policisty nebo zaměstnance policie, že policista nebo útvar policie musí upozornění přijmout a že do 30 dnů ode dne přijetí upozornění musí být ten, kdo jej učinil, vyrozuměn o přijatých opatřeních, pokud o toto vyrozumění požádal. Má-li osoba dotčená činností příslušníka nebo zaměstnance Policie České republiky za to, že její upozornění nebylo řádně vyřízeno, může požádat nadřízeného příslušníka nebo zaměstnance Policie České republiky, aby způsob vyřízení upozornění přezkoumal.      

Ad e)

Požadovaná informace se vztahuje k případným budoucím rozhodnutím povinného subjektu ohledně přijetí daru, tj. bezplatného převodu vlastnického práva darovací smlouvou ve smyslu § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. stanoví, že povinnost poskytovat informace se dotazů  na budoucí rozhodnutí netýká.

Ad f)

Pravidla pro přijímání darů v organizační složce státu Ministerstvo vnitra a organizačních složkách státu zřízených Ministerstvem vnitra nebo organizačních složkách státu zřízených právním předpisem, ke kterým Ministerstvo vnitra vykonává zřizovatelské funkce, upravuje nařízení Ministerstva vnitra č. 29/2014, o přijímání darů. Podle čl. 3 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení je policejní prezident oprávněn přijmout dar, jehož předmětem je věc movitá, jde-li o darování pro Policejní prezidium České republiky a útvary Policie České republiky s celostátní působností. Ustanovení čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení stanoví, že darovací smlouva nesmí obsahovat závazek poskytnutí protislužby nebo jiné výhody dárci a že v souvislosti s přijetím daru nelze připustit ovlivnění plnění úkolů v oblasti veřejné správy, objektivního hodnocení věcí a nestranného rozhodování. Ustanovení čl. 2 odst. 4 téhož nařízení pak stanoví, že přijmout dar je možné, jen pokud bude organizační složce sloužit k plnění jejích funkcí nebo v souvislosti s nimi. 

Ad g)

Přijímání darů krajským ředitelstvím policie, útvarem zřízeným v rámci krajského ředitelství policie nebo jejich organizačními články upravuje pokyn policejního prezidenta č. 51/2015, kterým se upravuje postup přijímání darů útvary Policie České republiky. Ustanovení čl. 4 tohoto interního aktu řízení stanoví, že darovací smlouvu, kterou se přijímá dar ve prospěch krajského ředitelství policie, útvaru zřízeného v rámci krajského ředitelství policie nebo jejich organizačního článku, v souladu se zněním § 7 zákona č. 2019/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů,  uzavírá  ředitel krajského ředitelství policie, případně jím písemně pověřený jiný vedoucí funkcionář krajského ředitelství policie. Krajské ředitelství policie však může přijmout dar pouze s vyjádřením policejního prezidenta.

PhDr. Jiří Vokuš, 15. března 2022