Používání policejní techniky
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žadatel se domáhal poskytnutí informací týkajících se používání policejní techniky při sledování, a to konkrétně:
„1) Kdo použití schvaluje?
2) Na jak dlouhou dobu?
3) Kdo použití - a možné zneužívání - kontroluje?
4) Vedou se o schválení a použití záznamy?
5) Jak dlouho se záznamy archivují?
6) Jsou policisté používající techniku zaškolováni, aby např. sledovaným objektům nezpůsobili zdravotní újmu?“.
Policie České republiky k jednotlivým bodům žádosti žadateli sdělila následující.
1) Použití technických prostředků při sledování osob a věcí (dále jen „sledování“) ve smyslu § 158d zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) (dále jen „zákon č. 141/1961 Sb.“), je v obecné rovině schvalováno příslušným státním zástupcem nebo soudcem, a to ve smyslu odst. 2 a 3 citovaného ustanovení.
Podle § 158d odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb. lze sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce. Pokud věc nesnese odkladu a nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, lze sledování zahájit i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladně dodatečně požádat, a pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen sledování ukončit, případný záznam zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.
V případě, že má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, lze jej podle § 158d odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb. uskutečnit jen na základě předchozího povolení soudce.
Dále lze v souladu s odst. 6 citovaného ustanovení sledování provést bez splnění podmínek dle uvedených odstavců 2 a 3, pokud s tím výslovně souhlasí ten, do jehož práv a svobod má být sledováním zasahováno.
V rámci prováděného úkonu sledování pak použití konkrétního technického prostředku schvaluje příslušný vedoucí pracovník.
2) Dobu, po kterou jsou technické prostředky použity, při sledování stanoví příslušná zákonná ustanovení. Z ustanovení § 158d odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb. vyplývá, že doba, po kterou bude sledování podle odstavců 2 a 3 prováděno, nesmí být delší než šest měsíců; lze ji následně prodloužit, a to vždy na dobu nejvýše šesti měsíců. Dále ve smyslu § 158b odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb. obecně platí, že sledování je možné použít jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené a že práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné – což se vztahuje i k době, na kterou je sledování povoleno.
3) Používání technických prostředků při sledování primárně kontroluje příslušný vedoucí pracovník, sekundárně pak příslušné kontrolní orgány.
4) Konkrétní postupy, včetně použitých technických prostředků jsou v rámci provedeného úkonu sledování uchovávány jako součást svazku úkonu, který je veden v příslušném stupni utajení.
5) Příslušné dokumenty týkající se provádění uvedených úkonů jsou uchovávány po dobu stanovenou v souladu se spisovým a skartačním plánem stanoveným podle § 66 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.
6)Příslušníci Policie používající při sledování technické prostředky jsou školeni v rámci základních a specializačních kurzů v rámci Policie a rovněž v rámci speciálních kurzů realizovaných externími subjekty ve vztahu ke konkrétnímu technickému prostředku.
pplk. Mgr. Michal Michálek
18. 5. 2022