Žadatel uvedl:
„Žádám Vás o informace vždy za celé roky 2019, 2020 a 2021:
- počet policistů,
- počet služebních míst,
- počet vytvořených služebních míst a v jakých TT
- počty podstavu v jednotlivých krajích,
- kolik policistů ukončilo služební poměr,
- počet odsloužených let policistů při ukončení služebního poměru,
- kolik policistů bylo přijato do služebního poměru,
- věk policistů při ukončení služebního poměru,
- věk policistů přijatých do služebního poměru,
- kolik občanů se hlásilo a v procentech kolik jich splnilo zákonné požadavky a kolik jich propadlo u psychických/ fyzických / zdravotních testů.
- věkové složení služebního sboru v procentech,
- odsloužená léta u policistů ve služebním poměru v procentech,
- Z jakých krajů policisté po ZOP dotují jiné kraje?
- Kolik policistů je v průměru každé tři měsíce v tzv. dotacích.
- Kolik policistů dotuje KŘP hl. m. Prahy.
- v jakých předpisech jsou definovány činnosti pozic místních či obvodních oddělení a jaké jsou. Zejména činnost velitele směny, zástupce vedoucího oddělení pro výkon, zástupce vedoucího oddělení pro spisovou službu a vedoucího oddělení.
- Známky (1-5) služebních hodnocení policistů jednotlivě v 3., 4., 5. a 6.TT v procentech.
- Počet námitek proti výsledku služebního hodnocení a počet kolikrát bylo změněno.
- Počet formulářů v ETŘ.
- Možnosti vzdělávání a kurzy pro policisty v 3., 4., 5. a 6.TT.“


Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:

1. Plánované a skutečné početní stavy příslušníků Policie České republiky

2. Počty vytvořených služebních míst

Usnesení  vlády České republiky č. 166 ze dne 2. března 2020, o změně systemizace Policie České republiky pro rok 2020 a výhledu posílení počtu systemizovaných služebních míst Policie České republiky pro roky 2021 – 2023, schválilo změnu systemizace navýšením o 500 služebních míst s účinností od 1. dubna 2020 a výhledově předpokládá další navýšení o 2 500 systemizovaných služebních míst v letech 2021 až 2023. K 1. lednu 2021 bylo schváleno navýšení o 1 000 systemizovaných služebních míst.


3. Rozdíl plánovaných a skutečných početních stavů příslušníků Policie České republiky

4. Počty příslušníků Policie České republiky, kterým skončil služební poměr

5. Počty příslušníků Policie České republiky propuštěných podle § 42 odst. 1 písm. m) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů                                                                                                                                                                                                               

6. Počty osob přijatých do služebního poměru k Policii České republiky

7. Počty osob ucházejících se o přijetí do služebního poměru k Policii České republiky

8. Procentuální podíly příslušníků Policie České republiky podle věkové struktury

9.  Procentuální podíly příslušníků Policie České republiky podle doby služby

10. Krajská ředitelství policie (dále jen „KŘP“), jejichž příslušníci po základní odborné přípravě v letech 2019, 2020 a 2021 vykonávali službu v jiných KŘP
KŘP Jihočeského kraje
KŘP Plzeňského kraje
KŘP Královéhradeckého kraje
KŘP Pardubického kraje
KŘP kraje Vysočina
KŘP Jihomoravského kraje
KŘP Zlínského kraje
KŘP Olomouckého kraje
KŘP Moravskoslezského kraje


11. Průměrné počty příslušníků Policie České republiky, kteří vykonávali službu v jiných KŘP, než ve kterých byli zařazeni

Data nezbytná ke zjištění požadované informace za rok 2019 nebyla útvary Policie České republiky statisticky vykazována, povinný subjekt proto nemá tuto informaci k dispozici a musel by ji teprve zpětně vytvořit. Data nezbytná ke zpětnému vytvoření požadované informace nelze strojově vyhledat v ekonomickém informačním systému ani jiném informačním systému provozovaném Policií České republiky. Povinný subjekt by musel identifikovat příslušníky Policie České republiky, kteří v průběhu roku 2019 ukončili základní odbornou přípravu, u každého z nich individuálně zjistit, zda po jejím ukončení vykonával službu v jiném KŘP, než ve kterém byl zařazen, a pokud ano, jak dlouho a v jakém čtvrtletí roku 2019. Teprve na základě takto zjištěných dat by bylo možno spočítat statistický údaj, který je požadovanou informací.  
Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. definuje informaci jako jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoli podobě, zaznamenaný na jakémkoli nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které odpovídají uvedené definici, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. V daném případě povinný subjekt nedisponuje požadovanou informací za rok 2019 v definované podobě a žádný právní předpis mu zároveň neukládá, aby takovou informací disponoval. Povinný subjekt by musel požadovanou informaci vytvořit na základě výše popsané analýzy dat o výkonu služby příslušníků Policie České republiky, kteří v průběhu roku 2019 ukončili základní odbornou přípravu, a taková povinnost mu ze zákona č. 106/1999 Sb. nevyplývá. Podle ustanovení § 2 odst. 4 tohoto zákona se povinnost poskytovat informace vytváření nových informací netýká.


12. Počty příslušníků Policie České republiky, kteří vykonávali službu v KŘP hl. m. Prahy, aniž byli v tomto KŘP zařazeni

Ve vztahu k požadovaným informacím za rok 2019 vizte doprovodnou informaci uvedenou v bodu č. 11 této odpovědi. K výpočtu statistických údajů, které tvoří požadované informace za rok 2019, by povinný subjekt musel identifikovat příslušníky Policie České republiky, kteří v průběhu roku 2019 ukončili základní odbornou přípravu, u každého z nich individuálně zjistit, zda po jejím ukončení vykonával službu v KŘP hl. m. Prahy, aniž by byl v tomto KŘP zařazen, a pokud ano, jak dlouho a v jakém čtvrtletí roku 2019. Povinný subjekt by musel požadovanou informaci vytvořit na základě popsané analýzy dat a taková povinnost mu ze zákona č. 106/1999 Sb. nevyplývá. Podle ustanovení § 2 odst. 4 tohoto zákona se povinnost poskytovat informace vytváření nových informací netýká.


13. Procentuální podíly závěrů služebních hodnocení vyjádřených body 1, 2, 3, 4, a 5 ve struktuře podle tarifních tříd 3, 4, 5 a 6
Povinný subjekt nedisponuje souborem požadovaných informací a žádný právní předpis mu neukládá, aby takovým souborem informací disponoval. Povinný subjekt by musel tento soubor informací teprve vytvořit. Data nezbytná k vytvoření požadovaného souboru informací nejsou v úplnosti obsažena v žádném informačním systému provozovaném Policií České republiky, a nelze je proto strojově vyhledat. Povinný subjekt by musel individuálně identifikovat každého příslušníka Policie České republiky zařazeného do některé ze stanovených tarifních tříd, jenž se v letech 2019, 2020 a 2021 podrobil služebnímu hodnocení, v jeho personálním spisu vyhledat příslušná služební hodnocení a ze závěrů těchto služebních hodnocení zjistit, jak byl klasifikován jeho výkon služby. Teprve na základě takto zjištěných dat by bylo možno spočítat statistické údaje, které tvoří soubor požadovaných informací.
Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. definuje informaci jako jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoli podobě, zaznamenaný na jakémkoli nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které odpovídají uvedené definici, které se vztahují k jeho působnosti a které má nebo by měl mít k dispozici. V daném případě povinný subjekt nedisponuje požadovaným souborem informací v definované podobě, aniž by mu nějaký právní předpis ukládal takovým souborem informací disponovat. Povinný subjekt by musel požadovaný soubor informaci vytvořit na základě výše popsané analýzy dat obsažených v personálních spisech příslušníků Policie České republiky zařazených ve stanovených tarifních třídách, kteří se v průběhu let 2019, 2020 a 2021 podrobili služebnímu hodnocení, a taková povinnost mu ze zákona č. 106/1999 Sb. nevyplývá. Podle ustanovení § 2 odst. 4 tohoto zákona se povinnost poskytovat informace vytváření nových informací netýká.


14. Počty podaných námitek proti obsahu nebo závěru služebního hodnocení a počty případů, kdy bylo námitkám vyhověno a závěr služebního hodnocení byl změněn.
Ve vztahu k požadovaným informacím vizte doprovodnou informaci uvedenou v bodu č. 13 této odpovědi. K výpočtu statistických údajů, které tvoří požadované informace za roky 2019, 2020 a 2021 by povinný subjekt musel individuálně identifikovat každého příslušníka  Policie České republiky, který se v průběhu těchto let podrobil služebnímu hodnocení, v jeho personálním spisu vyhledat příslušná služební hodnocení a z nich zjistit, zda tento příslušník podal námitky proti obsahu nebo závěru svého služebního hodnocení, a pokud ano, jak bylo o těchto námitkách rozhodnuto. Povinný subjekt by musel požadované informace vytvořit na základě popsané analýzy dat obsažených v personálních spisech příslušníků Policie České republiky a taková povinnost mu ze zákona č. 106/1999 Sb. nevyplývá. Podle ustanovení § 2 odst. 4 tohoto zákona se povinnost poskytovat informace vytváření nových informací netýká.


15. Činnost obvodních a místních oddělení krajských ředitelství Policie České republiky je upravena závazným pokynem policejního prezidenta č. 180/2012, o plnění základních úkolů služby pořádkové policie (dále jen „ZPPP č. 180/2012“).
Povinnosti vedoucího oddělení jsou stanoveny zejména v čl. 11 uvedeného interního aktu řízení. Vedoucí řídí, organizuje a kontroluje činnost policistů a zaměstnanců oddělení. Vede policisty a zaměstnance oddělení k odpovědnému plnění úkolů, ke zvyšování jejich odbornosti, efektivnosti práce a profesní etice, odpovídá za zpracovávání periodických hlášení o činnosti oddělení a využívání informačních systémů. Vedoucí organizuje pravidelné měsíční porady s policisty oddělení, stanoví zejména systém a dobu služby, místo nástupu a ukončení výkonu služby, způsob výkonu služby, okrsky, úseky a stanoviště na základě vyhodnocení bezpečnostní situace, způsob instruktáže, výstroj, vybavení a výzbroj policistů, hlášení o nástupu a ukončení služby přímo v okrsku, hlášení výsledků z obchůzkové a hlídkové služby apod. Vedoucí rovněž provádí kontrolu výkonu služby, přestupkového a trestního řízení a dalších činností policistů a zaměstnanců oddělení, zabezpečuje, aby technické prostředky a pomůcky přidělené oddělení a policistům byly účelně využívány a koordinuje činnosti oddělení v rámci spolupráce při zajišťování veřejného pořádku s orgány územních samosprávných celků. 
Je-li podle čl. 12 ZPPP č. 180/2012 v rámci dělby práce zástupce vedoucího oddělení pověřen řízením trestního řízení a přestupků, pak zejména přiděluje jednotlivým policistům evidované dokumenty (spisy), průběžně sleduje a kontroluje postup prací na přidělených dokumentech (spisech), osobně řídí nebo provádí složitější a náročnější procesní úkony, případně celé prověřování, odpovídá za včasné a důsledné plnění pokynů státního zástupce, zajišťuje včasné a správné plnění hlásné povinnosti a provádí hodnocení stavu a úrovně trestního a přestupkové řízení a přijímá nebo navrhuje potřebná opatření. 
Je-li podle čl. 12 ZPPP č. 180/2012 v rámci dělby práce zástupce vedoucího oddělení pověřen řízením výkonu služby, pak zejména přiděluje jednotlivým policistům evidované dokumenty (spisy), průběžně sleduje průběh vyřizování přidělených dokumentů (spisů), provádí hodnocení stavu a úrovně veřejného pořádku v územním obvodu oddělení a jednotlivých okrscích a přijímá nebo navrhuje potřebná opatření včetně prevence, zajišťuje úzkou spolupráci s orgány územních samosprávných celků a provádí kontrolu výkonu služby.
V oddělení, kde podle čl. 7 odst. 5 ZPPP č. 180/2012 je k výkonu hlídkové služby určen policista k jejímu řízení, pak zpravidla zpracovává plán služby a instruktáže, kontroluje plnění úkolů policisty a předává vedoucímu nebo jeho zástupci podklady pro hodnocení výkonu služby jednotlivých policistů.           


16. Informační systém ETŘ aktuálně obsahuje celkem 651 šablon typových formulářů. V roce 2019 bylo v informačním systému ETŘ evidováno celkem 24 061 375 textových dokumentů, v roce 2020 22 391 440 textových dokumentů a v roce 2021 22 829 780 textových dokumentů.


17. Možnosti vzdělávání příslušníků Policie České republiky zařazených do tarifních tříd 3, 4, 5 a 6
Možnosti vzdělávání příslušníků Policie České republiky jsou obecně limitovány pouze jejich schopnostmi a dosavadním vzděláním. V rámci Policie České republiky mohou její příslušníci absolvovat kurzy pořádané Útvarem policejního vzdělávání a služební přípravy a registrované Ministerstvem vnitra. Aktuálně je registrováno celkem 278 takových vzdělávacích programů. Sestavení přehledu všech kurzů určených pro příslušníky Policie České republiky zařazené ve všech jejích útvarech do tarifních tříd 3, 4, 5 a 6 by si podle sdělení Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy vyžádalo minimálně 4 hodiny času. Proces nezbytný k poskytnutí požadovaného souboru informací a vyžadující uvedenou časovou dotaci povinný subjekt posoudil jako mimořádně rozsáhlé vyhledání informací ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., a proto oznámil žadateli, že poskytnutí tohoto souboru informací je podmíněno zaplacením úhrady. Žadatel požadovanou úhradu nezaplatil, a proto povinný subjekt předmětnou žádost o informace ve vztahu k jejímu bodu č. 17 odložil.

PhDr. Jiří Vokuš, 24. června 2022